Aktuality

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v listopadu nečekaně silně vzrostly, očekávání prudce

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v listopadu nečekaně silně vzrostly. Očekávání vzrostla prudce, mnohem víc, než se čekalo. Slabost současné ekonomické situace i výhledu pro druhý kvartál roku 2023 se tak podstatně snížila, stále však zůstává velká. Očekávání jsou stále kolem úrovní minim posledních 3 velkých krizí Evropy, jimiž byly světová finanční a hospodářské krize 2008 - 2009, dluhová krize let 2010 - 2012 a koronavirová krize začátkem roku 2020. Podle institutu pesimismus ekonomických expertů (jejichž odpovědi tvoří průzkum) v listopadu klesl v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících tato situace bude dále značně zhoršovat, byť o dost méně, než čekali v říjnu. Podle prezidenta ZEWu Achima Wambacha je vzestup očekávání pravděpodobně dán především nadějí, že inflace brzo klesne. V takovém případě by pak Evropská centrální banka nemusela zpřísnit monetární politiku tak tvrdě a/nebo tak dlouho, jaké byly obavy. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa posílil nečekaně ostře 22,5 bodů na - 36,7 bodů z - 59,2 bodů v říjnu, trh čekal jeho růst jen na - 50,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa vzrostl překvapivě silně, 7,7 bodů na - 64,5 bodů z - 72,2 bodů v říjnu, trh čekal jeho méně výrazný růst jen na - 68,4 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 15.11.2022

Makroekonomické události USA: Průmyslová inflace nečekaně značně zvolnila do pásma normálu!

Ve Spojených státech amerických v říjnu produkční ceny (měřené indexem cen producentů PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií ukázaly nečekaně silný pokles inflace, v meziměsíčním měření již dokonce do pásma svého anualizovaného dlouhodobého normálu a cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému 2,0 %. Meziměsíčně index vzrostl méně, než čekal trh, 0,2 %, trh čekal jeho růst až 0,4 %. Odchylka vůči tržnímu očekávání je ještě markantně větší kvůli revizi a snížení jeho růstu za září na 0,2 % z 0,4 %. Index PPI bez cen potravin a energií nečekaně stagnoval, trh čekal jeho růst 0,3 %. Data jsou ale vůči očekávání trhu ještě více slabší kvůli revizi a snížení jeho růstu za září na 0,2 % z 0,3 %. Meziročně růst indexu PPI klesl taky značně víc, než čekal trh, až na 8,0 % z 8,4 % v září (revize snížení z 8,5 %), trh čekal jeho o dost menší pokles jen na 8,3 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií nečekaně a silně klesl až na 6,7 % z 7,2 % v září, trh čekal jeho stagnaci na 7,2 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni obecně značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akcelerovala, potáhla ji výše Ukrajinská krize. V posledních měsících se ale inflace včetně svého jádra v meziměsíčním měření již markantně snížila dokonce do pásma svého anualizovaného dlouhodobého normálu a cíle Fedu 2,0 %. Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy snižuje inflační tlaky.

Makroekonomický zpravodaj | 15.11.2022

Politika USA: Demokratická strana uhájila většinu v Senátu, volby Kongresu a regionů zatím přinášejí zisky republikánů mnohem méně, než se čekalo

Demokratická strana ve volbách do Kongresu a regionů uhájila těsnou většinu v horní komoře Kongresu. Dopočty voleb do dolní komory Kongresu Sněmovny reprezentantů stále nejsou hotovy, navrch má zatím Republikánská strana. Úspěch demokratů ve volbách do Senátu se tolik nečekal. Republikáni směřují k vítězství a přebrání kontroly dolní komory Kongresu Sněmovny reprezentantů, avšak méně, než se čekalo. Demokratická strana se vede relativně dobře i v guvernérských volbách. Konečné výsledky stále mohou potvrdit, že republikáni získají pod kontrolu aspoň Sněmovnu reprezentantů, přesto volby jako celek nepřinesly republikánům takové zisky resp. demokratům ztráty jak se čekalo. Červená vlna vítězství Republikánské strany zatím nepřipomíná tsunami, ale spíše rozčeřenou vlnku. Republikánská strana pokud vůbec ve volbách posílí, si připíše jen mírné zisky. Demokraté udrželi pozice díky aktivizací mladých voličů kvůli řadě jich se dotýkajících témat, např. potratů či kriminality. Volby přinesly relativně vysokou volební účast. I když Američané mají stávající administrativě za zlé zejména potíže s vysokou inflací a s ní související silný růst úrokových sazeb s ohrožením vyhlídek ekonomiky, zaměstnanosti, příjmů a dostupnosti bydlení, přesto demokraté zabodovali i díky negativnímu postoji vůči republikánům stále značně propojených s kontroverzním exprezidentem Donaldem Trumpem resp. jím doporučovaných republikánských kandidátů, kteří na jeho popud stále odmítají uznat výsledky posledních prezidentských voleb v roce 2022, v kterých tehdejšího prezidenta Trumpa porazil vyzyvatel Demokratické strany Joe Biden. Posun těžiště americké politiky poněkud mimo osu Trumpa je příznivé například pro svět a Evropu.

Makroekonomický zpravodaj | 14.11.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia