Pro média

Pro média

Fotogalerie

Oficiální fotografie pro propagační účely

Napsali o nás

Makroekonomické události eurozóna: Služby a ekonomika eurozóny v lednu vystoupily z recese, data lehce nad očekáváním

Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity eurozóny v lednu meziměsíčně rostly víc, než se čekalo. V lednu vůči prosinci služby a ekonomika eurozóny lehce vystoupily z drobné recese. Slabost aktivity ekonomiky a jejích sektorů by měla letos pozvolna ustupovat. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu vzrostl víc, než se čekalo až na 48,8 bodů z 47,8 bodů v prosinci, trh čekal jeho jen menší růst jen na 48,5 bodů. Index PMI služeb taky vzrostl nad očekávání trhu až na 50,7 bodů z 49,8 bodů v prosinci, trh čekal jeho jen menší růst jen na 50,2 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky vzrostl víc, než se čekalo až na 50,2 bodů z 49,3 bodů v prosinci, trh čekal jeho jen malé zvýšení pouze na 49,8 bodů. Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ve spojení s energetickou krizí ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabovala ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující růst světové ekonomiky. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství. Předstihové indikátory ale již od konce minulého roku signalizují obrat sentimentu, hlavně očekávání i reálné ustávání slabosti ekonomiky. Důvodem je ustávání energetické a Ukrajinské krize s poklesem inflace a vcelku solidní výkonnost ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 26.01.2023

Makroekonomické události USA: Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí mírně překonal očekávání, slabost ekonomiky trvá, v roce 2022 HDP vzrostl 2,1 %

Ve Spojených státech amerických ve čtvrtém čtvrtletí růst hrubého domácího produktu mírně překonal očekávání, slabost ekonomiky nicméně trvá. V roce 2022 byl přes celoroční slabost růst HDP relativně solidní. V prvním pololetí ekonomika byla v technické krátké mírné recesi (pokles HDP (na bázi mezikvartální anualizovaná změny) dva kvartály po sobě). V roce 2023 by slabost hospodářství měla pokračovat, od druhého pololetí by ekonomika měla oživovat. Růst HDP v mezikvartálním anualizovaném vyjádření po sezónním očištění klesl jen na 2,9 % z 3,2 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho pokles až na 2,6 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání růst ekonomika ve čtvrtém kvartálu klesl na 1,0 % z 1,9 % ve třetím čtvrtletí. Za celý rok 2022 růst HDP zpomalil na 2,1 % z 5,9 % s ochabováním postpandemického oživení s restriktivnější fiskální i monetární politikou s působením energetické a Ukrajinské krize s vysokou inflací. Vedle domácí poptávky slábl i zájem po zboží a službách USA i ze zahraničí v důsledku zpomalení růstu hlavních hospodářských center včetně eurozóny a Čínské lidové republiky. Ekonomický růst se v prvním pololetí 2022 zastavil hlavně v souvislosti s restriktivní monetární politiky (kvůli vysoké inflaci) centrální bankou, Federálním rezervním systémem, hlavně ve druhém pololetí roku, který se projevil hlavně na trhu domů, ale i v segmentech spotřeby domácností a firemních investic. I přes oslabení ekonomiky Fed utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené inflaci. Ekonomika navíc trvaleji, byť méně, čelí limitům produkčních zdrojů, výpadkům dodávek a produkce a silnému růstu cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Znát je i energetická a Ukrajinská krize v podobě tlaku na silnější inflaci a růstem nejistoty. V roce 2023 ekonomika vykáže slabé hlavně první pololetí kvůli pokračování působení nepříznivých vlivů z loňského roku. Na druhou stranu trh práce zůstává rekordně silný s historicky nízkou nezaměstnaností a stále posiluje, proto současná slabost ekonomiky bude omezená jak objemem tak i trváním. V druhém pololetí roku by se mělo prosadit oživení hospodářství. Předpokladem je, že Fed přestane zvyšovat úrokové sazby již od února s jejich možným snížením od druhého pololetí roku, pokud se potvrdí razantní pokles inflace včetně jejího jádra bez cen potravin a energií k jeho cíli 2,0 %. Pokud naopak inflace zůstane pro Fed nepřijatelně zvýšená, úrokové sazby se mohou zvyšovat a zůstávat vysoké déle s nepříznivým dopadem na ekonomický růst a trh práce. Podle poslední prosincové projekce Fedu by růst HDP měl v příštích letech zrychlovat, měl by ale zůstat podprůměrný. Fed jej pro roky 2022, 2023, 2024, 2025 a v dlouhém období predikuje ve výších 0,5 %, 0,5 %, 1,6 %, 1,8 % a 1,8 %.

Makroekonomický zpravodaj | 26.01.2023

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo firemního klimatu Německa v lednu vzrostl podle odhadu trhu s růstem očekávání

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v lednu k prosinci vzrostl podle odhadu trhu. Růst celkového sentimentu firem zajistilo nečekaně výrazné posílen podindexu očekávání, naopak hodnocení současné situace překvapivě byť jen mírně kleslo, trh čekal jeho růst. Očekávání jsou nicméně stále oslabena v pásmu pesimismu. Hodnocení současné situace až do po letošního podzimu setrvale decentně sláblo, zůstává však v optimistickém pásmu mírně pod předpandemickými hladinami. Během roku 2022 od března sentiment německých firem výrazně slábl hlavně kvůli propuknutí Ukrajinské a energetické krize, vysoké inflaci a prudkému zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou hlavně pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Data obratu indexu Ifo znamenají zlom více než rok trvajícího klesajícího trendu celkové podnikatelské nálady (v říjnu až na minimum z jara 2020, prvního úderu koronavirové pandemie) zpět pod předpandemické úrovně hlavně kvůli ostrému ustávání slabosti očekávání kvůli ustávání obou krizí s poklesem inflace a vcelku solidní výkonnosti ekonomiky. Index Ifo tedy vzrostl podle očekávání trhu na 90,2 bodů z 88,6 bodů v prosinci. Index Ifo současné situace ale nečekaně byť drobně klesl až na 94,1 bodů z 94,5 bodů v prosinci, trh čekal jeho menší růst až na 95,0 bodů. Index Ifo očekávání ale vzrostl značně silněji, než se čekalo až na 86,4 bodů z 83,2 bodů v prosinci, trh čekal jeho méně výrazný vzestup jen na 85,0 bodů. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). V roce 2022 zatím trend pádu firemního klimatu Německa odstartovala invaze Ruska na Ukrajině a s ní související energetická krize. Silný růst inflace s nejrychlejším zvyšováním úrokových sazeb Evropskou centrální bankou v historii vedl ke zpomalení růstu ekonomiky. Vedle Ukrajinské krize ve spojení se silnou inflací a hrozbou nedostatku energií v roce 2023 ekonomiku omezují trvající další rizika: produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující ekonomický růst Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství. Předstihové indikátory ale již od konce minulého roku signalizují obrat sentimentu, hlavně očekávání i reálné ustávání slabosti ekonomiky. Důvodem je ustávání energetické a Ukrajinské krize s poklesem inflace a vcelku solidní výkonnost ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2023

Makroekonomické události USA: Ekonomika ve třetím čtvrtletí zpět v růstu, o něco víc, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických ve třetím čtvrtletí hrubý domácí produkt po krátké mírné technické recesi (pokles HDP (na bázi mezikvartální anualizovaná změny) dva kvartály po sobě) v prvním pololetí opět vzrostl, o něco víc, než se čekalo. V roce 2023 by slabost hospodářství měla pokračovat, od druhého pololetí by ekonomika měla oživovat. HDP v mezikvartálním anualizovaném vyjádření po sezónním očištění vzrostl 2,6 % po poklesu 0,6 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho růst 2,4 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání ekonomika překonala třetí kvartál 2021 1,8 % stejně jako v porovnání druhých kvartálů let 2022 a 2021. Ekonomický růst oživil hlavně silným příspěvkem čistého zahraničního obchodu (vzkříšením silného růstu exportu a poklesem importu) a rovněž posílením vládních výdajů. Hlavní soustrojí domácí poptávky ale jinak chřadne. Růst páteře ekonomiky spotřeby domácností zůstává slabý díky solidním růstu aktivity služeb s poklesem tržeb za zboží maloobchodu. Firemní investice slábnou rovněž, prohlubuje se jejich propad v rezidenčním stavitelství. Ekonomický růst se v prvním pololetí 2022 zastavil hlavně v souvislosti s restriktivní monetární politiky (kvůli vysoké inflaci) centrální bankou, Federálním rezervním systémem, hlavně ve druhém pololetí roku, který se projevil hlavně na trhu domů, ale i v segmentech spotřeby domácností a firemních investic. I přes oslabení ekonomiky Fed utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené inflaci. Ekonomika navíc trvaleji, byť méně, čelí limitům produkčních zdrojů, výpadkům dodávek a produkce a silnému růstu cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Znát je i energetická a Ukrajinská krize v podobě tlaku na silnější inflaci a růstem nejistoty. V roce 2023 ekonomika vykáže slabé hlavně první pololetí kvůli pokračování působení nepříznivých vlivů z loňského roku. Na druhou stranu trh práce zůstává rekordně silný s historicky nízkou nezaměstnaností a stále posiluje, proto současná slabost ekonomiky bude omezená jak objemem tak i trváním. V druhém pololetí roku by se mělo prosadit oživení hospodářství. Předpokladem je, že Fed přestane zvyšovat úrokové sazby již od února s jejich možným snížením od druhého pololetí roku, pokud se potvrdí razantní pokles inflace včetně jejího jádra bez cen potravin a energií k jeho cíli 2,0 %. Pokud naopak inflace zůstane pro Fed nepřijatelně zvýšená, úrokové sazby se mohou zvyšovat a zůstávat vysoké déle s nepříznivým dopadem na ekonomický růst a trh práce. Podle poslední zářijové projekce Fedu by růst HDP měl v příštích letech zrychlovat, měl by ale zůstat podprůměrný. Fed jej pro roky 2022, 2023, 2024, 2025 a v dlouhém období predikuje ve výších 0,2 %, 1,2 %, 1,7 %, 1,8 % a 1,8 %.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2023

Makroekonomické události ČR: Indexy ekonomického sentimentu v lednu lehce vzrostly, spotřebitelský sentiment posílil výrazně

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v lednu vůči prosinci drobně posílil s podporou mírného posílení sentimentu firem i silného růstu nálady domácností. Ta však zůstává značně oslabena. Celkový index vzrostl mírně o 2,3 bodů na 89,5 bodů z 89,7 bodů (revize zvýšení z 89,5 bodů) v prosinci. Pokles byl dán zvýšením indexu sentimentu firem o 1,3 bodů na 93,8 bodů z 92,5 bodů v prosinci a posílením indexu domácností o 7,4 bodů z 75,5 bodů (revize zvýšení z 74,7 bodů) v listopadu na 82,9 bodů. Sentiment ekonomiky slábne kvůli stále rostoucí prudké inflaci, Ukrajinské krizi, velmi silnému zvýšení úrokových sazeb centrální bankou nedaleko k minimům od listopadu 2012 a s tím spojeným zastavením růstu ekonomiky. Rekordně hodně domácností proto běduje pohledem finanční situace, jak meziročním srovnáním zhoršení tak i výhledem. Firmy ale hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů. Na druhou stranu sentiment firem i domácností i v eurozóně v posledních měsících posílil s poklesem inflace a s tím i očekávání zvyšování úrokových sazeb s ochabováním energetické i Ukrajinské krize.

Makroekonomický zpravodaj | 24.01.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia