Aktuality

Makroekonomické události USA: Pád produktivity práce ve druhém čtvrtletí blízko očekávání, silný růst jednotkových pracovních nákladů nad očekáváním

Ve Spojených státech amerických produktivita práce silně klesla druhý kvartál v řadě blízko očekávání trhu, současně trvající silný růst nominálních mezd k opakovému rychlému růstu jednotkových pracovních nákladů. Ten ve druhém čtvrtletí právě překvapivě silným růstem mezd překonal očekávání. V USA mimo zemědělský sektor ve druhém čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením po sezónním očištění produktivita práce klesla 4,6 %, když trh čekal její pokles 4,7 %. Její pokles v předchozím čtvrtletí byl revizí drobně zvýšen na 7,4 % z 7,3 %. Jednotkové pracovní náklady vzrostly 10,8 %, silněji, než čekal trh, 9,5 % po růstu 12,7 %, jenž byl revizí drobně zvýšen z 12,6 %. Důvodem je nečekaně silný růst nominálních mezd. Produktivita práce silně klesla druhý měsíc v řadě, což je důsledek recese ekonomiky v prvním pololetí hlavně kvůli růstu úrokových sazeb a oslabování domácí poptávky při současně silném růstu zaměstnanosti. Ten neodpovídá oslabení poptávky a produkce, protože jednak stále probíhá jeho postpandemické oživení, jednak při dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a očekávání firem, že slabost poptávky bude dočasná, se podniky brání déle propouštět pracovní sílu. Rekordně silný trh práce se silným růstem zaměstnanosti a historicky velmi nízkou mírou nezaměstnanosti generuje silný růst mezd, který při poklesu produktivity práce tlačí vzhůru jednotkové pracovní náklady. V současném vysokoinflačním prostředí to ale firmy netrápí, ziskové marže při silném růstu nákladů totiž mohou krýt robustním růstem cen, který inflaci udržuje silnou. V období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce (ta momentálně v prvním pololetí naopak klesla) a má předpoklady sytit inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování.

Makroekonomický zpravodaj | 11.08.2022

Makroekonomické události USA: Červencová spotřebitelská inflace (CPI) oslabila víc, než se čekalo, zůstala silná

V červenci ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná, ovšem oslabila víc, než se čekalo dlouho očekáváným oslabením hlavního tahouna rok velmi silné inflace, cen energií resp. benzínu. Cenové růsty se ale snížily i v jiných kategoriích. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně nečekaně stagnoval, trh čekal jeho zvýšení 0,2 % po jeho růstu 1,3 % v červnu. Jeho meziroční růst klesl na 8,5 %, víc než čekal trh na 8,7 % z dlouhodobého maxima 9,1 % (rekord od listopadu 1981). Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl 0,3 %, pod silnějším očekáváním trhu 0,5 % po jeho růstu 0,7 % v červnu. Na meziroční úrovni jeho růst překvapivě stagnoval na červnových 5,9 %, ač se dle trhu měl zvýšit na 6,1 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 11.08.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v červnu zůstala silná, meziročně vzrostla na maximum od roku 1981, překonala očekávání

V červnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná, navíc překonala očekávání. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně silně vzrostl víc než čekal trh 1,3 % po růstu 1,0 % v květnu a překonal tak značně očekávání trhu zvýšení 1,1 %. Jeho meziroční růst vzrostl víc než čekal trh na nové dlouhodobé maximum 9,1 %, maximum od listopadu 1981 z květnových 8,6 %, trh čekal jeho zvýšení jen na 8,8 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl mírně nad očekáváním trhu 0,7 % po jeho růstu 0,6 % v květnu, trh předpokládal jeho méně silné zvýšení 0,6 %. Na meziroční úrovni jeho růst sestoupil z květnových 6,0 % na 5,9 %, méně, než čekal trh, který počítal se snížením růstu až na 5,7 %. Největší dopad na silnou meziměsíční inflaci měly ceny energií a taky ceny potravin, jiné ceny ale rostly taky silně. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 10.08.2022

Makroekonomické události ČR: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v červnu opět překonala očekávání

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v červnu zůstala silná, odhad trhu byl znovu překonán, byť tentokrát jen mírně. Červnovou meziroční i meziměsíční inflaci opět dominantně vytlačily výš dlouhodobé inflační motory, ceny kategorií potraviny a bydlení, voda, energie, paliva. Průměrná inflace v červnu vyrostla na 9,4 % z 8,1 % v květnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,6 % po růstu 1,8 % v květnu, trh čekal jeho o něco méně silný růst 1,5 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 17,2 % z 16,0 % v květnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 17,0 %. Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 1,8 % meziměsíčně (v květnu růst 3,4 %, tedy o 5,2 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil z 21,3 % v květnu na 22,8 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,6 na 5,9 procentního bodu. V tandemu silně inflačních kategorií nezaostávaly ani potraviny růstem cen 2,2 % měziměsíčně. Jejich meziroční růst posílil na 18,0 % z 15,1 % v květnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 2,7 na 3,2 procentního bodu. Velmi silně, nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 24,0 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,5 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 23,1 %), Odívání a obuv (meziročně 19,9 %), Rekreace a kultura (meziročně 12,6 %), Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 12,4 %) a Ostatní zboží a služby (meziročně 10,1 %). Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Ekonomický růst je stále solidní, trh práce rekordně silný s robustním růstem nominálních mezd a silnými cenami cen nemovitostí. Domácí inflační tlaky tak trvají. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak by se případný pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítl příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí ČNB riskuje rychlé obnovení inflační spirály. ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 4.8. (na němž úrokové sazby nezměnila) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 20 % s tím, že by měla v roce 2023 klesnout na 9,5 % a během roku a půl by měla oslabit k cíli ČNB 2 %. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu) na 7,25 %, měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Výhled současné kulminace cyklu zvyšování úrokových sazeb patří k zásadním překvapením, dosud letošní data inflace jsou čím dál horší a vyšší, není vidět vidět zvrat trendu ani kulminace inflace. Noví členové bankovní rady ČNB, kteří pomohli změnit kurs monetární politiky ČNB naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále i výrazněji zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. Rizikem rozhodnutí v srpnu úrokové nechat po roce nezměněny je přílišná orientace na předpoklady, předstihové a podpůrné indikátory výraznějšího poklesu inflace s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace ještě zdaleka nemusí klesat výrazně. ČNB má ve velmi silné inflaci významný problém, který by se měla snažit dále přitlumit dalším růstem úrokových sazeb i přes nepříznivý dopad na ekonomickou aktivitu, neboť inflační a finanční stability jsou jejími hlavními mandáty. Navíc nekontrolovaná inflace poškodila kredit centrální banky a ta se potřebuje dostat s kontrolou inflace do předstihu, zatím pouze dohání rozjetý vlak. Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani projekcemi podstřelovanou skutečnou sílu inflace. Velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. ČNB v posledním roce v projekcích velmi chybovala a i centrální banka USA Fed přiznal podcenění inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 10.08.2022

Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v červenci opět velmi silná, o něco méně, než se čekalo

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v červenci zůstala silná, i když po delší době nedosáhla na odhad trhu. Červencovou meziroční i meziměsíční inflaci opět vytlačil výš hlavně dlouhodobý inflační motor, ceny potravin. Průměrná inflace v červenci vyrostla na 10,6 % z 9,4 % v červnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl méně silně, než čekal trh 1,3 % po růstu 1,6 % v červnu, trh čekal jeho o něco silnější růst 1,4 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyrostl méně, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 17,5 % z 17,2 % v červnu, trh čekal jeho robustnější růst na 17,6 %. Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Potraviny růstem cen 1,5 % meziměsíčně, její meziroční růst se zvýšil z 18,0 % v červnu na 19,3 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 3,2 na 3,4 procentního bodu. V tandemu silně inflačních kategorií nezaostávaly ani ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 1,1 % měziměsíčně. Jejich meziroční růst posílil na 23,1 % z 22,8 % v červnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,9 na 6,0 procentního bodu. Velmi silně ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 23,0 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,4 procentního bodu). Nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem byť s méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 23,5 %) a dále kategorie Odívání a obuv (meziročně 19,6 %), Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 13,3 %), Rekreace a kultura (meziročně 12,5 %) a Ostatní zboží a služby (meziročně 11,1 %). Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Ekonomický růst je stále solidní, trh práce rekordně silný s robustním růstem nominálních mezd a silnými cenami cen nemovitostí. Domácí inflační tlaky tak trvají. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak by se případný pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítl příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí ČNB riskuje rychlé obnovení inflační spirály. ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 4.8. (na němž úrokové sazby nezměnila) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 20 % s tím, že by měla v roce 2023 klesnout na 9,5 % a během roku a půl by měla oslabit k cíli ČNB 2 %. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu) na 7,25 %, měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Výhled současné kulminace cyklu zvyšování úrokových sazeb patří k zásadním překvapením, dosud letošní data inflace jsou čím dál horší a vyšší, není vidět vidět zvrat trendu ani kulminace inflace. Noví členové bankovní rady ČNB, kteří pomohli změnit kurs monetární politiky ČNB naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále i výrazněji zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. Rizikem rozhodnutí v srpnu úrokové nechat po roce nezměněny je přílišná orientace na předpoklady, předstihové a podpůrné indikátory výraznějšího poklesu inflace s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace ještě zdaleka nemusí klesat výrazně. ČNB má ve velmi silné inflaci významný problém, který by se měla snažit dále přitlumit dalším růstem úrokových sazeb i přes nepříznivý dopad na ekonomickou aktivitu, neboť inflační a finanční stability jsou jejími hlavními mandáty. Navíc nekontrolovaná inflace poškodila kredit centrální banky a ta se potřebuje dostat s kontrolou inflace do předstihu, zatím pouze dohání rozjetý vlak. Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani projekcemi podstřelovanou skutečnou sílu inflace. Velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. ČNB v posledním roce v projekcích velmi chybovala a i centrální banka USA Fed přiznal podcenění inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 10.08.2022

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance červnu nečekaně silně klesl

Deficit obchodní bilance v červnu meziměsíčně nečekaně silně klesl. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v červnu meziměsíčně snížilo na 12,1 mld. Kč z 25,1 mld. Kč (revize snížení z deficitu 23,3 mld. Kč) v květnu, trh čekal menší snížení deficitu jen na 21,5 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 3,4 mld. Kč horší než v loňském červnu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 19,0 mld. Kč. Významně se též zhoršila bilance zboží hlavně skupin základní kovy o 3,6 mld. Kč a rafinované ropné produkty 2,0 mld. Kč. Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s automobily o 10,9 mld. Kč a dále pozitivní bilance obchodu s elektřinou a kovodělnými výrobky o 3,9 mld. Kč resp. o 2,5 mld. Kč. V lednu až červnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 76,0 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 76,2 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 09.08.2022

Makroekonomické události ČR: Silný růst tržeb služeb ve druhém čtvrtletí vzrostl

V České republice ve druhém čtvrtletí 2022 v reálném vyjádření silný růst tržeb služeb vzrostl. Tržby služeb reálně, po očištění o sezónní vliv v mezikvartálním srovnání rostly 2,4 % po růstu 1,2 % v předchozím čtvrtletí. Tržby služeb reálně, po očištění o kalendářní efekt v meziročním srovnání vzrostly 12,1 % po růstu 13,1 % (revize zvýšení z růstu 12,5 %) v předchozím čtvrtletí. Data potvrzují plošný růst aktivity odvětví velké většiny hlavních segmentů služeb během koronavirové pandemie trpících silných útlumem. Naopak služby, které během koronavirových uzavírek ekonomiky prosperovaly (např. poštovní a kurýrní služby) nyní oslabily. Aktivita tržeb služeb růstem posledního roku překonala svá předpandemická maxima. Otevírání ekonomiky včetně služeb kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie probíhá od druhého čtvrtletí 2021. Vzhledem k váze služeb v hospodářství ekonomiky se od tohoto období datuje i oživení ekonomiky. Spotřeba domácností ale od prvního kvartálu tohoto roku začala slábnout s útlumem tržeb maloobchodu posledního roku (postpandemický přesun spotřeby domácností ke službám). Důvodem je silná inflace a taky Ukrajinská krize a s ní spojená rizika, nejistoty a obavy domácností. Na to se nabalují potíže s prudkým růstem úrokových sazeb a tím i s obavami výraznějšího oslabení ekonomiky. Ve druhém pololetí by měl růst služeb slábnout neboť k poklesu klíčové složky spotřeby domácností se připojují z podobných důvodů taky nižší investice firem a rovněž i poptávka ze zahraničí vlivem zpomalení růstu světové ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 09.08.2022

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance v květnu meziměsíčně klesl o něco víc, než se čekalo, zůstal silný

Obchodní bilance v květnu skončila v méně silném deficitu, než v dubnu. Schodek klesl o něco víc, než se čekalo. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v květnu meziměsíčně snížilo na 23,3 mld. Kč z deficitu 28,4 mld. Kč v dubnu, trh čekal o něco menší snížení deficitu jen na 24,0 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 26,4 mld. Kč horší než v loňském květnu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 26,4 mld. Kč. Významně se též zhoršila bilance zboží hlavně skupin základní kovy o 5,1 mld. Kč a rafinované ropné produkty 2,9 mld. Kč. Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s automobily o 9,9 mld. Kč. V lednu až květnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 60,1 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 85,0 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 09.08.2022

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v červenci nečekaně ostře zrychlila svůj silný růst

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v červenci nečekaně silně zrychlila svůj růst ze silné na velmi silnou hladinu. Vyčerpané kapacity silně rostoucího trhu práce potvrdil i nečekaný byť drobný pokles míra nezaměstnanosti, která kolísá kolem multidekádních minim. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 528 000, trh čekal její růst 250 000. Za květen byl její růst zvýšen o 2 000 na 386 000 z 384 000 a červnový růst byl zvýšen o 26 000 na 398 000 z 372 000. V součtu za červen a červenec tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti zvýšen o 28 000. Celkově tak v období květen - červenec růst zaměstnanosti překonal očekávání o 306 000, tedy 102 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně byť mírně klesla na 3,5 % z červnových 3,6 % trh čekal její stagnaci blízko multidekádního minima. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy posílil na 0,5 % vůči očekávání růstu 0,3 %, navíc její růst za červen byl revizí navýšen na 0,4 % z 0,3 %. V meziročním srovnání tak její růst stagnoval na červnových 5,2 % (za červen revize navýšení z 5,1 %). Nečekané posílení mzdového růstu v anualizované úrovni znamená, že nominální mzdy podle těchto dat v průměru rostou zhruba 5 - 6 %, v posledních měsících byl jejich růst spíše v pásmu 4 - 5 %. Vůči červnu odvětví řady sektorů včetně veřejného, výroby i služeb dokázala zesílit růst své zaměstnanosti. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují trh práce stále roste velmi silně. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 08.08.2022

Makroekonomické události USA: Biden s demokraty těsně protlačili Senátem okleštěný půlbilionový protiinflační balíček klimatických změn, redukce cen léčiv apod.

Prezident Spojených států amerických Joe Biden a Demokratická strana zaznamenala v Kongresu USA významnější úspěch, když prosadila protiinflační balíček klimatických změn v podobě redukce emisí kysličníku uhličitého a motivace domácností k zeleným energiím, redukce cen léčiv pro důchodce apod. Návrh rozpočtového zákona sice projektuje nové výdaje ve výši 430 mld. USD, současně však má státnímu rozpočtu přinést nových přibližně 739 mld. USD příjmů také na základě inovativního zvýšení a zpřísnění vynucování některých daní korporací a zámožných lidí. Přebytkový fiskální plán tak má působit protiinflačně. Hlasování a schválení návrhu zákona proběhlo přesně dle stranických osnov, takže remízu 50 senátorů Republikánské strany a 50 senátorů Demokratické strany resp. nezávislých senátorů se stranou hlasujících utnula a těsnou většinu Demokratické strany v Senátu zajistila rozhodujícím hlasem víceprezidentka Kamala Harrisová. Předloha zákona poputuje do dolní komory Kongresu, Sněmovny reprezentantů, která přeruší letní přestávku a sejde se v pátek 13.8. Většinou disponující demokratická většina by měla legislativní návrh přihrát prezidentovi k podpisovému uzákonění. Pokud předloha bude schválena, má jít o největší investici do řešení změny klimatu v historii USA. Podle několika nezávislých analýz citovaných deníkem The New York Times by potenciální zákon posunul USA významně blíže splnění cíle redukce čistých emisí skleníkových plynů USA do roku 2030 o polovinu.

Makroekonomický zpravodaj | 08.08.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: Černý jestřáb sestřelen, ovšem na jak dlouho? ČNB podle očekávání trhu úrokové sazby nezměnila a po roce zastavila jejich zvyšování, naznačila jejich strop

Česká národní banka otočila kormidlem monetární politiky a poprvé od zahájení cyklu agresivního zvyšování úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nezměnila. Naznačila též, že jsou již blízko svého stropu. Rozhodnutí nepřekvapilo trh, my (SFG holding) jsme čekali mírné zvýšení o 0,25 procentního bodu. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Pro rozhodnutí úrokové sazby nezměnit hlasovalo 5 členů bankovní rady, dva zbývající zvedli ruku zvýšení úrokových sazeb o jeden procentní bod. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu), měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Nyní však tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, z nichž minimálně dva již deklarovali preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Hlasování naznačilo, že i třetí nová členka rady pomohla k změně monetární politiky. Podle hlavního scénáře nedávné květnové makroekonomické projekce se hlavní úroková sazba měla k létu dostat k 8,25 %. Nyní hlavní úroková 2týdenní repo sazba činní 7,00 %. Nová projekce naznačila, že by již úrokové sazby mohly být na vrcholu. To je jedno z hlavních překvapení události, kdy ČNB při výrazně nečekaně horších a vysokých výsledcích inflace přesto projektuje nižší úrokové sazby v důsledku výhledu poklesu očekávaných inflačních tlaků. K tomu pomohlo i prodloužení horizontu měnové politiky na 18 - 24 měsíců. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait a Eva Zamrazilová naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu.

Makroekonomický zpravodaj | 05.08.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB otočila kormidlem monetární politiky a poprvé od zahájení cyklu agresivního zvyšování úrokové sazby nezměnila

Česká národní banka otočila kormidlem monetární politiky a poprvé od zahájení cyklu agresivního zvyšování úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nezměnila. Rozhodnutí nepřekvapilo trh, my (SFG holding) jsme čekali mírné zvýšení o 0,25 procentního bodu. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Nyní však tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, z nichž minimálně dva mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Měnová sekce centrální banky velmi pravděpodobně vydá opět doporučení pro další výrazné zvyšování úrokových sazeb. Podle hlavního scénáře nedávné květnové makroekonomické projekce se hlavní úroková sazba měla k létu dostat k 8,25 %. Nyní hlavní úroková 2týdenní repo sazba činní 7,00 %. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait a Eva Zamrazilová naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější.

Makroekonomický zpravodaj | 04.08.2022

Makroekonomické události USA: Zpomalení růstu zaměstnanosti v květnu menší, než se čekalo, stále roste silně

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v květnu rostla víc, než se čekalo. Přes dílčí zpomalení je její růst stále silný. Míra nezaměstnanosti neklesla jak čekal trh, ale stagnovala blízko multidekádního minima. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 390 000, trh čekal její růst 325 000. Za březen byl její růst snížen o 30 000 na 398 000 z 428 000 a dubnový růst byl zvýšen o 8 000 na 436 000 z 428 000. V součtu za březen a duben tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 22 000. Celkově tak v období březen - květen růst zaměstnanosti překonal očekávání o 43 000, tedy více než 14 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně stagnovala na dubnových 3,6 %, trh čekal její drobný pokles na 3,5 %. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 03.08.2022

Makroekonomické události USA: Zpomalení růstu zaměstnanosti v červnu opět menší, než se čekalo, stále roste silně

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v červnu rostla víc, než se čekalo. Přes dílčí zpomalení je její růst stále silný. Míra nezaměstnanosti podle očekávání stagnovala blízko multidekádního minima. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 372 000, trh čekal její růst 268 000. Za duben byl její růst snížen o 68 000 na 368 000 z 436 000 a květnový růst byl snížen o 6 000 na 384 000 z 390 000. V součtu za duben a květen tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 74 000. Celkově tak v období duben - červen růst zaměstnanosti překonal očekávání o 30 000, tedy 10 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti podle očekávání trhu stagnovala na květnových 3,6 %. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 03.08.2022

Události 2. - 29.7. V ČR ČNB k stabilitě úr. sazeb, síla HDP a CPI, pokles sentimentu, v EMU ECB 50 bps, síla HDP, pád ZEW, PMI, Ifo, v USA Fed 75 bps, recese HDP, silná inflace, smíšená regionální data aktivity, pokles prodejů starších domů, pád HDP ČLR

V České republice Česká národní banka naznačila zmírnění zvyšování úrokových sazeb nebo jeho zastavení. Růst hrubého domácího produktu ve druhém kvartálu zpomalil značně méně, než se čekalo, byl solidní. Velmi silná spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI pokračovala i v červnu, opět překonala očekávání. Ekonomický sentiment v červenci oslabil. V eurozóně Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby poprvé po 11 letech a hned víc, než se čekalo. Růst HDP ve druhém čtvrtletí nezpomalil jak čekal trhu ale zrychlil. Červencové predstihové indikátory eurozóny, indexy ekonomického sentimentu ZEW a podnikatelského klimatu Německa a indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny nečekaně silně padly. Ve Spojených státech amerických centrální banka, Federální rezervní systém, zvýšila cíl svém hlavní úrokové sazby dle očekávání o 75 bps. Ekonomika překvapivě technicky vstoupila do recese. Spotřebitelská inflace (měřená indexem CPI) a produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) zůstala silná, rovněž překonala odhady trhu. Regionální data ekonomické aktivity v červenci dopadla smíšeně. Oba indikátory spojuje další značný pokles půlročního výhledu ekonomické aktivity do pásma recese. Na druhou stranu data výrazněji ukázala polevení inflačních tlaků. Prodeje starších/existujících domů v červnu opět silněji klesly, o dost víc, než se čekalo. Čínská lidová republika vykázala nečekaně silné oslabení HDP druhého čtvrtletí kvůli úderu koromavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 01.08.2022

Makroekonomické události eurozóna: Růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí překvapivě zrychlil

Hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí 2022 odolával tlakům stagnace a dokonce překvapivě, lehce, zrychlil svůj růst. Nadále tak nečekaně je solidní. Růst HDP mezikvartálně vzrostl na 0,7 % po růstu 0,5 % (revize snížení z 0,6 %) v předchozím kvartálu, trh čekal jeho pokles na 0,2 %. Meziroční růst HDP klesl na 4,0 % z 5,4 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal větší snížení na 3,4 %. Data jednotlivých ekonomik eurozóny převážně překonávala očekávání, např. data Německa byla za minulá čtvrtletí výrazně navýšena. Ekonomika Německa přestože stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky stlačující jeho klíčové sektory zpracovatelského průmyslu a exportu tak nestagnovala ale udržovala si téměř solidní růst. V porovnání s prvním čtvrtletím dynamika zůstala podobná. Ve Francii a hlavně ve Španělsku klesla, zatímco v Itálii vzrostla. Růst hospodářství eurozóny i přes množství rizik, nejistot a tlaků jeho oslabení posílil pravděpodobně hlavně díky službám. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Přesto otevřené ekonomiky po vlnách koronavirové pandemie vedly k větší spotřebě služeb. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 by měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizace a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad druhým pololetím 2022, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 01.08.2022

Makroekonomické události ČR: Růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil značně méně, než se čekalo, je solidní

Hrubý domácí produkt České republiky ve druhém čtvrtletí opět zpomalil svůj růst, ale značně méně, než se čekalo. Přestože růst ekonomiky ztrácí sílu, je stále solidní. Růst HDP mezičtvrtletně klesl na 0,2 % z 0,9 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokles HDP 0,4 %. Meziroční růst ekonomiky klesl na 3,6 %, trh čekal jeho větší zpomalení na 3,1 % po růstu 4,9 % v předchozím kvartálu. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 je oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevuje ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl naráží na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize zvýšením inflace a nejistoty přispěla k zpomalení růstu hospodářství. Sentiment domácností je na historickém minimu a s ním slábnou i výdaje domácností v obchodech. Na druhou stranu solidní aktivita setrvává ve službách expandujících v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky i vysoká inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 29.07.2022

Makroekonomické události USA: Ekonomika ve druhém čtvrtletí technicky vstoupila do recese, HDP klesl druhý kvartál v řadě

Ve Spojených státech amerických ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt nečekaně klesl. Jelikož HDP (mezikvartální anualizovaná změna) klesl druhý kvartál po sobě v řadě, technicky hospodářství ve druhém čtvrtletí vstoupilo do recese. Přestože recesi značně zvýraznil silný pokles zásob, slabost ekonomické aktivity je plošná a i bez efektu redukce zásob ekonomika balancuje na hraně stagnace. Oslabila hlavně domácí poptávka. Domácnosti utlumily výdaje na zboží, naopak ve službách, jediném současném zdroji síly ekonomiky aktivita vzrostla. Firemní investice padly v sektorech firemního vybavení i v segmentu rezidenčních investic. Zpomalil i export, i když kvůli pádu importu zahraniční poptávka k HDP příspěla kladně. Trvaleji, již víc než rok, klesá spotřeba vlády v souvislosti s útlumem podpory ekonomice v koronavirové pandemii. HDP oslabil 0,9 % po poklesu 1,6 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho růst 0,5 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání ekonomika překonala druhý kvartál 2021 1,6 %, srovnání předchozích kvartálů vycházelo růstem 3,5 %. Ekonomický růst se zastavil hlavně v souvislosti s útlumem monetární politiky (kvůli vysoké inflaci) centrální bankou, Federálním rezervním systémem, který se projevil hlavně na trhu domů, ale i v segmentech spotřeby domácností a firemních investic. Ekonomika navíc trvaleji čelí limitům produkčních zdrojů, výpadkům dodávek a produkce a silnému růstu cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Znát je i Ukrajinská krize v podobě tlaku na silnější inflaci a růstem nejistoty. Pojem recese je ale mnohoznačný i vzhledem k rekordně silnému trhu práce a robustnímu sektoru služeb. Tento rok, hlavně jeho druhé pololetí, je ve znamení silnějšího růstu úrokových sazeb - i přes oslabení ekonomiky Fed utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené inflaci. Produkční limity stále trvají. Proto ekonomika dále oslabí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Návrat k normálu Fedu 2 % bude patrně trvat déle i několik let. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty. Pokud by inflace zůstávala zvýšená, restriktivnější monetární politika by musela být silnější a trvat déle, což by více utlumilo ekonomickou aktivitu. Zvyšování úrokových sazeb již má přímo cílit na útlum poptávky. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky. Rok 2022 by měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním, narovnáním nabídky s poptávkou a s uvolněním produkčních limitů. Výhled růstu ekonomiky zůstává příznivý, měl by vydržet solidní i v dalších letech (podle poslední červnové projekce Fedu růst HDP bude v letech 2022 a 2023 1,7 % a v roce 2024 1,9 %).

Makroekonomický zpravodaj | 28.07.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Fed zvýšil cíl hlavní úrokové sazby podle očekávání opět o 75 bps, zmínil oslabení dynamiky hospodářství

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 2,25 - 2,5 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři k rozhodnutí se překvapení nekonalo, z významnějších změn Fed pouze zmínil oslabení ekonomické dynamiky (přesněji spotřeby a produkce). Fed taky opakoval klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate a naznačil rovněž posílení ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí. Komentáře ani rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Podle aktuální předpovědi tak Fed čeká do konce roku zvyšování cíle hlavní úrokové sazby přibližně o 50 bps. Od příštího roku by se podle výhledu úrokové sazby již příliš měnit neměly. Souvisí to i s výhledem centrální banky poklesu inflace od příštího roku blízko k cíli Fedu 2,0 %. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.

Makroekonomický zpravodaj | 28.07.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: Nastupující člen bankovní rady ČNB Frait bude v srpnu zvažovat stagnaci nebo mírné zvýšení úrokových sazeb

Nastupující člen bankovní rady České národní banky Jan Frait řekl, že bude na příštím měnověpolitickém zasedání ČNB 4.8. zvažovat stagnaci nebo mírné zvýšení úrokových sazeb. Podle něj v posledních týdnech jsou signály více na straně opatrnosti s dalším zvyšováním úrokových sazeb. Frait rovněž naznačil, že úrokové sazby v blízké době klesat nebudou. Frait čeká, že inflace bude kulminovat na podzim, možná kolem 20 % poté, co zasáhla téměř téměř 30leté maximum 17,2 % v červnu. ČNB by však podle Fraita mohla být překvapena trvalejší inflací nebo silnější ekonomikou. Komentáře Fraita výhledu úrokových sazeb jsou blízké poznámkám nastupující víceguvernérky a členky bankovní rady Evy Zamrazilové. Centrální banka stále silně zvyšuje úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB pokračuje v silném zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat silnou inflaci pod kontrolu. Nové složení bankovní rady ovšem může pohled na boj s inflací a nastavování úrokových sazeb pozměnit. První komentáře nových členů bankovní rady ukazují, že by se celkový konsensus ČNB kvůli přece jen mohl stočit k preferenci nového guvernéra Michla stabilizace úrokových sazeb na vyšší úrovni vzhledem jinému pohledu nových členů bankovní rady ve srovnání s jejich předchůdci. A to i přes velmi silnou rekordní inflaci. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.

Makroekonomický zpravodaj | 28.07.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: Nová víceguvernérka a členka bankovní rady ČNB Zamrazilová pro stabilitu nebo mírné zvýšení úrokových sazeb

Nastupující víceguvernérka a členka bankovní rady České národní banky Evy Zamrazilová vyjádřila preferenci stability nebo velmi mírného zvýšení úrokových sazeb. Zamrazilová svoji preferenci zdůvodňuje signály účinnosti zvyšování úrokových sazeb během uplynulého roku směrem k snižování inflace. Naznačila taky možnost setrvání tohoto jejího názoru i v případě, že by došlo k zastavení dodávek plynu z Ruské federace. Centrální banka stále silně zvyšuje úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB pokračuje v silném zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat silnou inflaci pod kontrolu. Nové složení bankovní rady ovšem může pohled na boj s inflací a nastavování úrokových sazeb pozměnit. V jednom z prvních komentářů nových členů bankovní rady se ukazuje, že by se celkový konsensus ČNB kvůli přece jen mohl stočit k preferenci nového guvernéra Michla stabilizace úrokových sazeb na vyšší úrovni vzhledem jinému pohledu nových členů bankovní rady ve srovnání s jejich předchůdci. A to i přes velmi silnou rekordní inflaci.

Makroekonomický zpravodaj | 27.07.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v květnu oslabila víc, než se čekalo

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických v květnu oslabila víc, než se čekalo. Spotřebitelská inflace přes pokles ale stále okupuje 40letá maxima. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,6 % po růstu 0,2 % v dubnu. Jeho meziroční růst stagnoval na 6,3 % z dubna. Jádrový index cen PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl mírně níže, než se čekalo, 0,3 % stejně jako v březnu, trh čekal zvýšení 0,4 %. Jeho meziroční růst klesl lehce víc, než čekal trh na 4,7 % z 4,9 % v březnu, trh předpokládal jeho pokles jen na 4,8 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %.

Makroekonomický zpravodaj | 30.06.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell říká, že čas na snížení inflace a zachování nízkoinflačního prostředí se krátí, potvrdil, že je třeba jednat a utáhnout monetární politiku rychle

Guvernéra centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell v diskusi na prestižním fóru centrálních bank v portugalské Sintře řekl, že Fed nenechá ekonomiku sklouznout do režimu vyšší inflace, i kdyby to znamenalo zvyšování úrokových sazeb na úrovně ohrožující (ekonomický) růst. Jeho poznámky tak zdůrazňují přístup centrální banky udělat vše ke snížení budoucí inflace. Navíc guvernér zdůraznil i důležitost časového hlediska a důležitosti rychlého zákroku ke snížení vysoké inflace, což kopíruje i výhled optima úrokových sazeb Fed příštích let, kdy naprostá většina jejich zvýšení by měla přijít ještě do konce roku 2022. Guvernér využil své přítomnosti na výroční konferenci ECB v Sintře v Portugalsku k tomu, aby zopakoval to, co se nyní stalo základem vedení monetární politiky Fedu: Že znovuzískání kontroly nad inflací je nezbytné i pokud to bude znamenat zvyšování úrokových sazeb na úrovně, které zatlačí ekonomiku k hospodářské recesi nebo které povedou k rostoucí nezaměstnanosti. Powell potvrzuje rétoriku rychlého útlumu expanze monetární politiky. Powell v jednom z posledních klíčových vystoupení v Kongresu USA potvrdil prioritu snížení inflace s pokračováním zvyšování úrokových sazeb, tedy rétoriku, kterou Fed oznámil na posledním zasedání monetární politiky 14. - 16.6. (cíl hlavní úrokové sazby zvýšen nečekaně silně o 75 bps, potvrzen plán kvantitativního utahování v podobě redukce bilance nakoupených cenných papírů z doby koronavirové pandemie s cílem pomoci ekonomice tlumit její slabost a podstatně zvýšen výhled zvyšování úrokových sazeb hlavně tento rok).

Makroekonomický zpravodaj | 29.06.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelský sentiment v červnu klesl víc, než se čekalo hlavně pádem očekávání na minimum od roku 2013

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v červnu vůči květnu klesl víc, než se čekalo zejména kvůli silnějšímu poklesu očekávání na minimum od března 2013. Celkový sentiment nicméně zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 98,7 bodů z 103,2 bodů (revize snížení z 106,4 bodů) v květnu, trh čekal jeho menší pokles na 100,4 bodů. K meziměsíčnímu poklesu spotřebitelského sentimentu přispělo snížení hodnocení hlavně očekávání na minimum od března 2013, mírně i současné situace. V rámci značného poklesu očekávání se podstatně snížil výhled resp. vzrostl pesimismus ekonomiky, trhu práce a snížil se optimismus finančního výhledu. V případě hodnocení současné situace vzrostl pesismus ekonomiky, silný optimismus trhu práce setrval. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí aktuální zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Růst ekonomiky tak zůstává silný. Očekávání nicméně slábnou se signálem, že růst ekonomiky ke konci roku může oslabit. Očekávání jsou snížená kvůli silné infllaci, redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, zvýšená inflace, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, možná silnější korekce akciového trhu a Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 28.06.2022

Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment v červnu oslabil, sentiment domácností klesl na historicky druhou nejslabší hodnotu

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v červnu vůči květnu oslabil s poklesem sentimentu firem i domácností. Ten klesl na druhou nejslabší hodnotu v historii jeho sledování, minimum od května 2012 a tedy na 12leté minimum. Celkový index klesl o 3,5 bodů na 98,3 z 101,8 bodů v květnu. Vzestup byl dán oslabením indexu sentimentu firem o 3,9 bodů na 103,1 bodů z 107,0 bodů v květnu. Index sentimentu domácností klesl 1,1 bodů na 74,7 bodů z 75,8 bodů v květnu. Firemní sentiment se přes červnový pokles pohybuje u maxim od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009. Naopak sentiment domácností oslabil kvůli stále rostoucí prudké inflaci, Ukrajinské krizi a velmi silnému zvýšení úrokových sazeb centrální bankou nedaleko k minimům od listopadu 2012. Hodně domácností proto běduje pohledem finanční situace, její očekávání je rekordně nejslabší, blízko rekordu je i počet spotřebitelů, kteří hodnotí svou finanční situaci hůř než v předešlých dvanácti měsících. Firmy ale hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů.

Makroekonomický zpravodaj | 27.06.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v červnu klesl víc, než se čekalo

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v červnu vůči květnu klesl víc, než se čekalo. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben, květen a červen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Celková podnikatelská nálada zůstává lehce pod předpandemickými úrovněmi hlavně kvůli sníženým očekáváním. Současná situace je obecně hodnocena jako příznivá, očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy klesl víc, než se čekalo na 92,3 z 93,0 bodů v květnu, trh čekal jeho jen minimální pokles na 92,9 bodů. Index Ifo současné situace klesl jen lehce, méně než se čekalo na 99,3 bodů z 99,6 bodů v květnu, trh čekal jeho trochu větší pokles na 99,1 bodů. Index Ifo očekávání nečekaně klesl na 85,8 bodů z 86,9 bodů v květnu, trh čekal jeho posílení na 87,4 bodů. Podle insitutu Ifo velkou starostí pro německé firmy jsou rostoucí ceny energií a nebezpečí nedostatku plynu. Citelně přes dílčí korekci v květnu a červnu zůstává oslaben sentiment ve stavebnictví včetně hodnocení současné situace (to zůstává ale solidní) a hlavně očekávání. Tyto ukazetele kolísají kolem dna z jara 2020, kdy zaútočila koronavirová pandemie. Ve službách a obchodu je hodnocení současné situace blízko předpandemických hladin, v případě zpracovatelského průmyslu nad nimi. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Oživení je podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 27.06.2022

Makroekonomické události USA: Prodeje starších domů v květnu opět oslabily, o něco méně, než se čekalo

Prodeje starších/existujích domů Spojených států amerických v květnu v anualizovaním vyjádření meziměsíčně opět klesly, tentokrát o něco méně, než se čekalo. Prodeje meziměsíčně klesly na 5 410 000 z 5 600 000 (revize snížení z 5 610 000) v dubnu. Pokles lehce nedosáhl na očekávání trhu, který čekal jejich o něco větší pokles na 5 400 000. Meziměsíčně tak klesly 3,4 % po poklesu 2,6 % (revize snížení z poklesu 2,4 %) v dubnu. Meziročně jejich prodeje oslabily 8,6 %. "Prodeje domů se v podstatě vrátily na hladiny roku 2019, před (koronavirovou) pandemií po dvou letech velmi úspěšné výkonnosti,” komentoval data Lawrence Yun, hlavní ekonom Národní asociace obchodníků s nemovitostmi. “Taky tržní pohyby prodejů rodinných domů a bytů jsou přibližně stejné, což možná naznačuje, že preference bydlení na předměstích vůči městům patrná v posledních dvou letech vadne s návratem předpandemických podmínek,” dodal. “Další poklesy prodejů by měly být očekávány v příštích měsících kvůli problémům dostupnosti bydlení plynoucích z letošního ostrého růstu hypotečních úrokových sazeb,” podotkl Yun. “Nicméně přiměřeně oceněné domy resp. byty se rychle prodávají a úrovně jejich nabídky stále potřebují podstatně vzrůst - téměř dvojnásobně - aby ochladily jejich cenový růst a poskytly více možností jejich kupcům.” Mediánová cena staršího bydlení v květnu vzrostla meziročně stále silně 14,8 %, když ceny rostly ve všech regionech USA. Jde tak o 123 měsíc v řadě meziročního cenového růstu v řadě, což je historický rekord. To potvrzuje nízký podíl kupců kupujících první nemovitost i větší podíl hotovostních plateb. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli silnému růstu poptávky i silný růst jejich cen. Trh domů obecně od léta 2020 silně expandoval včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů. Zlepšení s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru ovšem bude nadále brzdit růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace). Od roku 2022 trh starších/existujících domů slábne vlivem poklesu poptávky kvůli silnému růstu úrokových sazeb a pokračujícímu růstu cen nemovitostí (pokračujícího kvůli jejich stále nízké nabídce). Ukrajinská krize je pro trh domů nejistotou a rizikem.

Makroekonomický zpravodaj | 23.06.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v červnu oslabily o dost víc, než se čekalo, růsty zeslábly převážně ze solidní na slabou úroveň

V červnu vůči květnu indexy PMI a tím i růsty ekonomické aktivity, služeb a zpracovatelského průmyslu eurozóny slábly o dost víc, než se čekalo, jejich růsty se snížily převážně ze solidní na slabou úroveň. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl značně víc, než se čekalo na 52,0 bodů z 54,6 bodů v květnu, trh čekal jeho jen menší pokles na 53,9 bodů. Podobně index PMI služeb klesl značně víc, než se čekalo na 52,8 bodů z 56,1 bodů v květnu, trh čekal jeho jen menší pokles na 55,5 bodů. Obdobně index PMI ekonomické aktivity taky oslabil mnohem víc, než se čekalo na 51,9 bodů z 54,8 bodů v květnu, trh čekal jeho jen menší pokles na 54,0 bodů. Vývoj ve Francii byl podobný jako v Německu a eurozóně pouze s tím rozdílem, že ve Francii růst aktivity služeb klesl ze silné na solidní úroveň a její růst ekonomické aktivity poklesl na slabou hladinu ze silné úrovně v květnu. Trh čekal, že přes snížení růsty aktivity zůstanou převážně solidní, v případě celkové ekonomické aktivity Německa nízký a v případě aktivity služeb Francie silný. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022 bude oživení hospodářství stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 23.06.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB opět prudce zvýšila hlavní úrokové sazby, komentáře nepřinesly novinky, nepřekvapily

Česká národní banka opět zvýšila prudce úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby. Komentáře k rozhodnutí nepřinesly novinky a tak ani nepřekvapily. Zvýšení 2týdenní repo sazby o 125 bps v souladu s naším očekáváním překonává očekávání trhu růstu o 100 bps. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 7,00 % z 5,75 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 8,00 z 6,75 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 6,00 % z 4,75 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. To nejpodstatnější ze svého zasedání ČNB shrnula ve větě: "Ve světle nových skutečností vyhodnotila bankovní rada na dnešním jednání rizika a nejistoty jarní prognózy jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky.” Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB pokračuje v silném zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat silnou inflaci pod kontrolu.

Makroekonomický zpravodaj | 22.06.2022

Makroekonomické události USA: Nová výstavba v květnu nečekaně silně klesla

V květnu ve Spojených státech amerických nová výstavba nečekaně silně klesla. V květnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů klesla na 1 549 000 z dubnových 1 810 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 724 000), trh čekal jejich pokles jen na 1 701 000. Meziměsíčně tak spadla 14,4 % po růstu 5,5 % (revize zvýšení z poklesu 0,2 %) v dubnu. Povolení staveb rezidenčních domů klesla taky o dost víc, než se čekalo na 1 695 000 z dubnových 1 823 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 819 000), trh čekal jejich menší snížení jen na 1 785 000. Meziměsíčně tak klesla 7,0 % po poklesu 3,0 % (revize zvýšení z růstu 3,2 %) v dubnu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovala dříve, od června a července 2020 ukazovaly slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku ale ukazuje dílčí obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Růstu nabídky rezidenčního bydlení, nové výstavby se to ale zatím nedotklo kvůli tomu, že na trhu dlouhodobě vládne převis poptávky nad nabídkou rezidenčního bydlení. Přes pokles této nerovnováhy posledních kvartálů tak nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku.

Makroekonomický zpravodaj | 16.06.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické situace Fedu Philadelphia v červnu nečekaně klesl, zpráva potvrzuje oslabení ekonomiky, růstu cen a nabídkových tlaků

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie (včetně jejich půlročního výhledu) v květnu k dubnu nečekaně klesl. Minimální růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak zastavila přešel v drobný pokles, trh čekal jeho menší posílení. Index silně klesl na - 3,3 bodů z 2,6 bodů v květnu, trh čekal jeho menší růst na 5,5 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření ze solidního růstu do poklesu přešly nové zakázky. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní, avšak poslední dobou vykazuje zmírnění. Rychlost růstu cen vstupů se snížila z prudké na velmi silnou a rychlost růstu cen vlastní produkce klesla z velmi silné na silnou. Růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem drobně vzrostl a zůstává solidní. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro závěr druhého pololetí 2022 dále klesl do pásma recese podobně jako půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce a oživení zaměstnanosti, ve všech případech méně než v květnu (k oslabení výhledu došlo hlavně v případě zaměstnanosti). Meziměsíčně se drobně zvýšil výhled investic, zůstává tak pouze opatrně optimistický. Obecně a celkově, zpráva ve Spojených státech amerických naznačuje útlum ekonomické a investiční aktivity i růstu cen, který ale stejně jako trh práce má zůstat robustní. Zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu a aktivity.

Makroekonomický zpravodaj | 16.06.2022

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v květnu nečekaně značně zpomalily svůj růst

Ve Spojených státech amerických v květnu maloobchodní tržby po několika měsících zklamaly, když jejich růst nečekaně značně zpomalil. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb klesly 0,3 %, když trh čekal jejich růst 0,2 %. Odchylka slabosti maloobchodních tržeb od očekávání je ještě větší revizí snižující jejich růst za duben na 0,7 % z 0,9 %. V roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto růst spotřeby domácností zůstává silný. Silná inflace, vyšší úrokové sazby nemluvě o Ukrajinské krizi se robustní nákupní morálky domácností dosud výrazněji nedotkly. Důvodem je stále expandující ekonomika a rekordně silný trh práce udržující silný spotřebitelský sentiment. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k solidnímu růstu, ten by měl být ale hlavně kvůli silné inflaci, zpřísnění monetární politiky i kvůli Ukrajinské krizi méně silný než v roce 2021.

Makroekonomický zpravodaj | 15.06.2022

Makroekonomické události USA: Index obecné současné ekonomické situace Fed New Yorku v červnu vzrostl méně silně než se čekalo, pokles aktivity se pouze zmírnil

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v červnu ke květnu sice silně vzrostl, ale méně, než se čekalo. Solidní pokles ekonomické aktivity z května se tak zmírnil na minimum, avšak nepřešel v drobný růst jak čekal trh. Index značně vzrostl na - 1,6 bodů z - 11,6 bodů v květnu, trh čekal jeho růst až na 3,0 bodů. Podobně jako ekonomická aktivita otočily z menšího poklesu do drobného růstu i nové zakázky. Cenové růsty vůči květnu zůstaly velmi robustní. Růst cen vlastní produkce tak byl prudký, růst cen vlastní produkce byl silný. Solidní je i růst zaměstnanosti. Růst termínů dodávek ale slábne, zůstává však solidní. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči květnu klesla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity (včetně výdajů technologií), v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 15.06.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Fed zvýšil hlavní úrokovou sazbu o 75 bps, víc, než čekal trh, podstatně navýšil její výhled

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 1,5 - 1,75 %, víc, než se čekalo, o 0,5 procentního bodu. Banka taky potvrdila plán redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři Fed opakoval potvrzení vhodnosti dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate a naznačil rovněž posílení ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí. Fed rovněž opakoval, že Ukrajinská krize přestože snižuje ekonomický růst rovněž zvyšuje tlak na zvýšení inflace. Makroekonomické výhledy zaujaly hlavně podstatným zvýšením vhodného zvyšování cíle Federal Funds Rate pro konec tohoto roku na 3,4 % (z 1,9 % dle březnové předpovědi), na 3,8 % (z 2,8 % dle březnové předpovědi) v roce 2023 a na 3,4 % (z 2,8 % dle březnové předpovědi) v roce 2024. Fed dále až do roku 2024 snížil výhled ekonomického růstu, zvýšil výhled míry nezaměstnanosti a inflace. Komentáře nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed posílil zpřísňování monetární politiky. Podle aktuální předpovědi tak Fed čeká do konce roku zvyšování cíle hlavní úrokové sazby přibližně o 50 bps. Od příštího roku by se podle výhledu úrokové sazby již příliš měnit neměly. Souvisí to i s výhledem centrální banky poklesu inflace od příštího roku blízko k cíli Fedu 2,0 %.

Makroekonomický zpravodaj | 15.06.2022

Makroekonomické události USA: Silná produkční inflace (PPI), zejména její jádro v květnu nižší než čekal trh se známkami kulminace

Ve Spojených státech amerických v květnu silná produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI), zejména její jádrová složka bez cen potravin a energií byla nižší, než očekával trh se známkami kulminace. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží u svých rekordů (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět silně vzrostl 0,8 %, trh čekal růst 0,8 %. Data však nedosahují tržní očekávání kvůli revizi snížení jeho březnového růstu z 0,5 % na 0,4 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl rovněž silně 0,5 %, trh čekal zvýšení 0,6 %. Data ale nedosahují očekávání trhu značně více vzhledem k revizi snížení dubnového růstu z 0,4% na 0,2 %. Meziroční růst indexu PPI klesl na 10,8 % z 10,9 % (revize snížení z 11,0 %) v dubnu, trh čekal jeho stagnaci na 10,9 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sestoupil na 8,3 % z 8,8 % v dubnu, trh čekal jeho menší pokles na 8,6 %. Meziměsíční růst produkčních cen v březnu vytáhl růst cen zboží 1,4 % (příspěvek k celkovému růstu produkčních cen 0,5 procentního bodu) ze 70 % zejména růstem cen kategorie energie 5,0 %. O zbytek příspěvku růstu cen zboží se postaral růst cen zboží bez cen potravin a energií 0,7 %, zatímco ceny potravin stagnovaly. Ceny služeb vzrostly 0,4 % (k celkovému růstu produkčních cen příspěly 0,3 procentním bodem). Meziroční růst produkčních cen táhnou přibližně stejným dílem růst cen zboží 16,6 % (příspěvek k celkovému růstu výrobních cen 5,5 procentního bodu) a ceny služeb růstem 8,1 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 5,0 procentního bodu). V rámci zboží dominují růst cen energií 45,3 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 2,7 procentního bodu) a ceny zboží bez cen potravin a energií růstem 9,7 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 2,1 procentního bodu). V rámci služeb růst cen obchodních služeb 13,6 % (příspívá celkovému růstu výrobních cen 2,8 procentním bodem), růst cen služeb bez cen služeb obchodu, dopravy a skladů 3,0 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 1,2 procentního bodu) a ceny služeb dopravy a skladů 23,9 % (příspěvek k celkovému růstu produkčních cen 1,1 procentního bodu). Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhla výše Ukrajinská krize. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 14.06.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v červnu vzrostly, očekávání méně a současné situace více, než se čekalo

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v červnu ke květnu vzrostly. Očekávání posílila trochu méně, než se čekalo, hodnocení současné situace zpevnila oproti odhadu trhu víc. Slabost současné ekonomické situace i výhledu pro konec roku 2022 před dílčí polevení ale trvá. “Nicméně ekonomika je stáůe vystavena četným rizikům jako jsou efekty sankcí proti Rusku, nejasná pandemická situace v Číně a postupná změna kurzu monetární politiky. Takže ačkoliv se očekávání zlepšila, stále zůstávají hluboko v negativním teritoriu,” komentoval data prezident ZEWu Achim Wambach. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa získal 6,3 bodů na - 28,0 bodů z - 34,3 bodů v květnu, trh čekal jejich o něco větší růst až na - 27,5 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa opět robustně vzrostl 8,9 bodů na - 27,6 bodů z 36,5 bodů v květnu, trh čekal jeho méně výrazný růst jen na - 31,0 bodů. Podle institutu ekonomičtí experti (jejichž odpovědi tvoří průzkum) přes květnové zmírnění jsou stále pesimističtí v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících bude dále zhoršovat (byť méně než v květnu). Podobně jako v dubnu a v květnu opět spadlo očekávání inflace, ekonomičtí experti tak nyní čekají, že během půl roku inflace klesne. Nebezpečí stagflace tak vůči příštím 6 měsícům, kleslo, zůstává ale značné.

Makroekonomický zpravodaj | 14.06.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v květnu zůstala nečekaně silná

V květnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná. Celková inflace o kousek přepsala svůj dlouhodobý zhruba 40letý rekord. Překonala očekávání trhu. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně silně vzrostl 1,0 % po růstu 0,3 % v dubnu a překonal tak značně očekávání trhu zvýšení 0,7 %. Jeho meziroční růst vzrostl na čerstvé maximum od prosince 1981 8,6 % (dosud byl rekord v březnu 2022 8,5 %) z dubnových 8,3 % a překonal tak o dost očekávání trhu jeho stagnace na 8,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl mírně nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,6 % v dubnu, trh předpokládal jeho méně silné zvýšení 0,5 %. Na meziroční úrovni jeho růst sestoupil z dubnových 6,2 % na 6,0 %, méně, než čekal trh, který počítal se snížením růstu na 5,9 %. Meziměsíční růst cen byl plošný, nejvíce se o něj v květnu přičinily ceny energií růstem 3,9 %, silně ale rostly i ceny potravin. Podobně robustně rostly i ceny zboží a služeb bez cen potravin a energií, v obou případech 0,6 %. V meziročním srovnání vysoká inflace je tažena hlavně silným růstem cen energií (růst cen 34,6 % a příspěvek 2,9 procentního bodu), cenami bydlení (růst cen 5,5 % a příspěvek 1,8 procentního bodu), cenami potravin (růst cen 10,1 % a příspěvek 1,4 procentního bodu), cenami starších osobních a nákladních automobilů (růst cen 16,1 % a příspěvek 0,6 procentního bodu) a cenami nových automobilů (růst cen 12,6 % a příspěvek 0,5 procentního bodu). Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 13.06.2022

Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská prudká inflace v květnu opět nečekaně silně vzrostla a dále posunula 30letý rekord, řádily ceny potravin, ČNB míří k dalšímu razantnímu zvyšování úrokových sazeb

Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v květnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl znovu dost překonán. Květnovou meziroční i meziměsíční inflaci vytlačily výš dominantně ceny potravin. Průměrná inflace v květnu vyrostla na 8,1 % z 7,0 % v dubnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,8 % po růstu 1,8 % v dubnu, trh čekal jeho méně silný růst 1,3 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 16,0 % z 14,2 % v dubnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 15,4 %. Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,4 % meziměsíčně (v dubnu růst 3,6 %, tedy o 7 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil z 10,7 % v dubnu na 15,1 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,9 na 2,7 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v květnu vykázala meziměsíční růst cen 1,5 % (v dubnu růst 2,3 %, tedy 3,8 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil na 21,3 % z 20,0 % v dubnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,2 procentního bodu na 5,6 procentního bodu. Velmi silně, nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 22,6 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,4 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 22,2 %), Odívání a obuv (meziročně 20,8 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,9 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 12,0 %). Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani podstřelováním projekcemi skutečnou sílu inflace. Za květen činnila odchylka 1,1 procentního bodu (ČNB čekala meziroční inflaci 14,9 %) a takto velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 5.5. (na němž je zvýšila o 75 bps) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Jenže od té doby nová data inflace za duben a květen opět hodně překonala očekávání. Prudká inflace povede ČNB k dalšímu silnému zvyšování úrokových sazeb. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Guvernér Jiří Rusnok nedávno naznačil, že na zasedání bankovní rady monetární politiky 22.6. (jeho posledním ve funkci guvernéra) banka může zvýšit úrokové sazby o 75 bps. Inflační data ukazují, že zvýšení by mohlo dosahovat 125 - 150 bps a hlavní úroková sazba by se mohla dostat až na 7,25 %. Hlavní scénář ČNB, že úroková sazba bude mířit k 8,25 % tak dostává reálné obrysy. Bankovní rada v novém složení od 1.7., pokud inflace nebude ustávat, může ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat.

Makroekonomický zpravodaj | 10.06.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB úrokové sazby nezměnila, QE uzavírá již k 30.6. a od července signalizuje zvyšování úrokových sazeb (vše dle očekávání)

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž pokračovala v cestě rychlejšího útlumu kvantitativního uvolňování, zbývajícího programu APP (program nákupu aktiv) s jeho zastavením k 30.6. 2022 (k poslednímu zasedání monetární politiky 14.4. uváděla termín zastavení ve třetím čtvrtletí) vzhledem k silnému inflačnímu střednědobému výhledu. ECB dále oznámila naplnění podmínek pro zvyšování úrokových sazeb. Zamýšlí tak je zvýšit o 25 bps na zasedání monetární politiky v červenci s dalším možným, i vyšším zvýšením na další zasedání v září. Pro další měsíce pak ECB čeká, že bude vhodné další postupné pokračující zvyšování úrokových sazeb. ECB naznačila rovněž posun výše základního pilíře stabilní inflace, dlouhodobých inflačních očekávání a podkladové inflace, která tvoří inflaci střednědobou resp. dlouhodobou. ECB jev v případě růstu dlouhodobých inflačních očekávání opět popsala jako “známky revizí nad cíl”. ECB rovněž pro další roky snížila výhled růstu ekonomiky a podstatně zvýšila projekce inflace. Pro roky 2022, 2023 a 2024 ECB čeká pokles růstu ekonomiky na 2,8 %, 2,1 % a 2,1 %, více než dle březnové předpovědi (3,7 %, 2,8 %, 1,6 %) z 5,4 % v roce 2021. Inflace resp. inflace bez cen potravin a energií po prudkém letošním růstu z 2,6 % resp. 1,5 % roce 2021 v dalších letech taky významně klesne, což dokládají následující projekce pro roky 2022, 2023 a 2024: 6,8 %, 3,5 % a 2,1 % resp. pro jádrovou inflaci 3,3 %, 2,8 % a 2,3 %, značně více, než dle březnové předpovědi (5,1 %, 2,1 % a 1,9 % resp. 2,6 %, 1,8 % a 1,9 %). Pokles inflace banka předpokládá na základě zmírnění nákladů energií, výpadků nabídky spojených s koronavirovou pandemií a normalizace monetární politiky. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 09.06.2022

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance v dubnu nečekaně silně vzrostl

Obchodní bilance se v dubnu skončila o dost větším deficitem než v březnu. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního pololetí způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Saldo obchodní bilance České republiky se v dubnu nečekaně hodně zhouplo do deficitu 28,4 mld. Kč z deficitu 13,8 mld. Kč v březnu, trh čekal zvýšení deficitu jen na 15,0 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 48,0 mld. Kč horší než v loňském dubnu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 24,5 mld. Kč a meziroční snížení přebytku obchodu s automobily činní 11,4 mld. Kč. Významně se též zhoršila bilance zboží hlavně skupin základní kovy o 5,4 mld. Kč a rafinované ropné produkty 4,3 mld. Kč. V lednu až dubnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 37,9 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 81,9 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 09.06.2022

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP eurozóny v prvním čtvrtletí přes revizi výrazně zpomalil, jako v ČR jej táhne k zemi pokles spotřeby domácností

Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí 2021 opět výrazně zpomalil, byť o něco méně, než se čekalo resp. než bylo původně hlášeno. Přesto růst ekonomiky oslabil z velmi silného postapendmického tempa do solidního růstového módu. Růst HDP mezikvartálně vzrostl na 0,6 % z 0,2 % v předchozím kvartálu (revize zvýšení z 0,3 %), trh čekal potvrzení původně hlášeného růstu ekonomiky 0,3 %. Meziroční růst HDP vzrostl na 5,4 % z 4,7 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal potvrzení původně hlášeného růstu ekonomiky 5,1 %. Data podobně jako v České republice potvrzují v prvním kvartálu hlavně pokles spotřeby domácností na pozadí koronavirové pandemie a vysoké inflace. Překvapivě solidně rostou firemní investice. Růst exportu zpomalil. Německo se pohybuje na hraně stagnace, stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky. Silně oslabily růsty ekonomik Itálie a Francie stejně jako řady dalších ekonomik eurozóny. Ve Francii růst hospodářství zkrátila hlavně zimní koronavirová vlna omikron, která ve Francii byla jedna z nejsilnějších v Evropě, což ochromovalo domácí ekonomiku. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 by tak měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst dále zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 08.06.2022

Makroekonomické události ČR: Nominální mzdy v prvním čtvrtletí opět vzrostly solidně, pokles reálných mezd se zesílením inflace prohloubil, byť méně, než se čekalo

Reálné mzdy prvního čtvrtletí při stále solidním růstu nominálních mezd kvůli zvýšené inflaci klesly, byť méně, než se čekalo. Jejich pokles ale zrychlil. Pokles průměrné hrubé měsíční reálné mzdy prvního kvartálu 3,6 % následoval po poklesu 2,0 % v předchozím kvartálu. Trh čekal její větší pokles 4,2 %. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zrychlil na 7,2 % z 2,9 % ve čtvrtém čtvrtletí. Mezera mezi růstem reálné a nominální mzdy se v prvním kvartálu 2022 rozšířila zvýšením inflace na 11,2 %. Data potvrzují obavy spotřebitelů ztělesněné pádem spotřebitelského sentimentu v posledních měsících. Lidé mají obavu ze zhoršení své finanční situace (kromě toho se obávají poklesu výkonnosti ekonomiky a trhu práce), které již reálně pociťují. Setrvačnost zdražování ještě letos potrvá. Pesmismus domácností se promítá do útlumu maloobchodu (posledních 9 měsíců) i služeb (od začátku roku), tedy celkově poklesem spotřeby domácností. V kontextu Ukrajinské krize a s ní spojenými riziky, nejistotami a obavami domácnosti cítí i prudký růst úrokových sazeb a tím i obavy výraznějšího oslabení ekonomiky. Pokles spotřeby domácností daný reálným snížením jejich příjmů, negativní psychologií a blížícím se oslabením ekonomiky (a možná i trhu práce) dále podváže spotřebu domácností a tím i ekonomický růst.

Makroekonomický zpravodaj | 07.06.2022

Makroekonomické události ČR: Maloobchodní tržby v dubnu stagnovaly, slabost spotřeby domácností trvá

Maloobchodní tržby bez prodeje a oprav motorových vozidel Česka v dubnu stagnovaly. Meziměsíčně po očištění o sezónní vliv ve stálých cenách vzrostly 0,1 % po poklesu 0,1 % v březnu. Meziročně po očištění o kalendářní efekt ve stálých cenách jejich růst vzrostl na 6,2 % z 5,7 % (revize zvýšení z 5,4 %). Po nepřesvědčivých prodejích před rokem v dubnu 2021, kdy se ovšem ekonomika a obchody sotva začaly pootevírat kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie a tržby byly zhruba na zimních úrovních silně stižených koronavirovou pandemií, v květnu a červnu dorazilo konečně oživení patrné z meziměsíčního i meziročního růstu. Jenže potom 3/4 roku maloobchodní tržby drobně slábnou. Celková spotřeba domácností slábne od prvního kvartálu tohoto roku, když chronicky slabé tržby maloobchodu posledního 3/4 roku (postpandemickým přesunem spotřeby domácností) začíná od tohoto roku doprovázet i pokles růstu aktivity některých služeb. Důvodem je silná inflace a taky Ukrajinská krize a s ní spojená rizika, nejistoty a obavy domácností. Na to se nabalují potíže s prudkým růstem úrokových sazeb a tím i s obavami výraznějšího oslabení ekonomiky. Slábnutí ekonomického růstu bude pokračovat neboť k oslabení klíčové složky spotřeby domácností se asi připojí z podobných důvodů taky nižší investice firem a rovněž i poptávka ze zahraničí vlivem zpomalení růstu světové ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 07.06.2022

Světová ekonomika: Světová banka výrazně snížila výhled světového (ekonomického) růstu na 2,9 %, varuje před rizikem stagflace

Světová banka podstatně, o 1/3, snížila výhled letošního růstu světové ekonomiky na 2,9 % z 5,7 % v roce 2021 (dle předchozí lednové předpovědi se čekal růst 4,1 %). Růst světové ekonomiky by takto oslabil dvojnásobně rychleji, než v letech 1976 - 1979. Růst by podle banky měl setrvat na této hladině i v letech 2023 a 2024. Pokud se ovšem naplní rizika slabšího (ekonomického) růstu, může podle prezidenta instituce Davida Malpasse (ekonomický) růst klesnout až na 2,1 % a 1,5 % v letech 2022 a 2023. Světová banka varovala, že Ukrajinská krize doplnila škodu v podobě oslabení ekonomického růstu planety způsobenou koronavirovou pandemií s tím, že řadě zemí reálně hrozí recese, některým i dluhová krize (podle Malpasse pro některé středněpříjmové země) z 80. let minulého století v případě rychlejšího utažení finančních podmínek, než se čeká. Světová ekonomika by tak mohla nyní podle zprávy Globální ekonomické perspektivy Světové banky vstupovat do dekády slabého (ekonomického) růstu kvůli slabým investicím ve většině světa a zvýšené inflace s varováním, že výhled se ještě může zhoršit. Inflace je nyní na multidekádních maximech v mnoha zemích, přičemž nabídka má růst (pouze) pomalu. Takto je riziko, že inflace zůstane výše nad cíli mnoha zemí déle, byť se má v roce 2023 snížit.

Makroekonomický zpravodaj | 07.06.2022

Makroekonomické události ČR: Růst tržeb služeb v prvním čtvrtletí zpomalil, zůstal však silný

V České republice v prvním čtvrtletí 2022 v reálném vyjádření aktivita tržeb služeb rostla pomaleji než v předchozím kvartálu, stále však silně. Tržby služeb reálně, po očištění o sezónní vliv v mezikvartálním srovnání zpomalily svůj silný růst, když vzrostly 1,2 % po růstu 2,6 % v předchozím čtvrtletí. Tržby služeb reálně, po očištění o kalendářní efekt v meziročním srovnání vzrostly 12,5 % po růstu 12,7 % (revize snížení z růstu 12,8 %) v předchozím čtvrtletí. Data potvrzují plošný růst aktivity odvětví téměř všech hlavních segmentů služeb. Aktivita služeb se růstem posledního roku dotáhly na svá předpandemická maxima, stále je však dle Českého statistického úřadu nepřekročila. Otevírání ekonomiky včetně služeb kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie probíhá od druhého čtvrtletí 2021. Vzhledem k váze služeb v hospodářství ekonomiky se od tohoto období datuje i oživení ekonomiky. Spotřeba domácností ale od prvního kvartálu tohoto roku začala slábnout, když chronicky slabé tržby maloobchodu posledního roku (postpandemickým přesunem spotřeby domácností) začíná od tohoto roku doprovázet i pokles růstu aktivity některých služeb. Důvodem je silná inflace a taky Ukrajinská krize a s ní spojená rizika, nejistoty a obavy domácností. Na to se nabalují potíže s prudkým růstem úrokových sazeb a tím i s obavami výraznějšího oslabení ekonomiky. Slábnutí služeb bude pokračovat neboť k poklesu klíčové složky spotřeby domácností se připojují z podobných důvodů taky nižší investice firem a rovněž i poptávka ze zahraničí vlivem zpomalení růstu světové ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 06.06.2022

Makroekonomické události USA: Revize za první čtvrtletí přinesla mírné snížení poklesu produktivity práce a navýšení růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů víc, než se čekalo

Revize za první čtvrtletí přinesla ve Spojených státech amerických nečekané mírné snížení poklesu produktivity práce a navýšení růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů víc, než se čekalo. Odchylka od očekávání v podobě nečekaně silnějšího růstu jednotkových pracovních nákladů je tvořena výhradně revizí způsobeným nečekaně silným růstem mezd v prvním čtvrtletí 2022 a čtvrtém čtvrtletí 2021. V USA mimo zemědělský sektor v prvním čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením produktivita práce klesla 7,3 %, méně, než se čekalo resp. než bylo původně hlášeno (pokles 7,5 %) po růstu 6,3 % v předchozím čtvrtletí. Jednotkové pracovní náklady přesto vzrostly silněji 12,6 %, než trh čekal jejich růst resp. než bylo původně hlášeno 11,6 %. Odchylka od růstu jednotkových pracovních nákladů byla zvýšena navýšením jejich růstu v předchozím čtvrtletí na 3,9 % ( z růstu 1,0 %). Data nemění dlouhodobé trendy nižšího růstu produktivity práce stejně jako zesilujícího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů. Dlouhodobě produktivita práce pokračuje v mírném růstu, růst mezd sílí a proto s ním posiluje i růst jednotkových pracovních nákladů. Tyto trendy by měly pokračovat i v dalších čtvrtletích. V období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce a má předpoklady sytit inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování.

Makroekonomický zpravodaj | 02.06.2022

Makroekonomické události USA: Nová výstavba v dubnu oslabila víc, než se čekalo, růstový trend zůstává solidní

V dubnu ve Spojených státech amerických nová výstavba oslabila víc, než se čekalo, drží však trend solidního růstu. Zahájení i povolení staveb rezidenčních domů se drží blízko svých dlouhodobých maxim od roku 2006, krátce před vypuknutím světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009. V dubnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů klesla na 1 724 000 z březnových 1 728 000 (jež byla revizí snížena z 1 793 000), trh je čekal 1 765 000. Meziměsíčně tak klesla 0,2 % po poklesu 2,8 % (revize snížení z růstu 0,3 %) v březnu. Povolení staveb rezidenčních domů klesla trochu méně, než se čekalo na 1 819 000 z březnových 1 879 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 873 000), trh čekal jejich silnější snížení na 1 812 000. Meziměsíčně tak klesla 3,2 % po růstu 1,2 % (revize zvýšení z růstu 0,4 %) v březnu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovala dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku ale ukazuje dílčí obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Růstu nabídky rezidenčního bydlení, nové výstavby se to ale zatím nedotklo kvůli tomu, že na trhu dlouhodobě vládne převis poptávky nad nabídkou rezidenčního bydlení. Přes pokles této nerovnováhy posledních kvartálů tak nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku.

Makroekonomický zpravodaj | 02.06.2022

Makroekonomické události ČR: Nezaměstnanost (dle ČSÚ) v dubnu stagnovala na 2,4 %

Nezaměstnanost v dubnu stagnovala. V České republice ve skupině pracujících věku 15 - 64 let po očištění o sezónnost podle Českého statistického úřadu obecná míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) v dubnu stagnovala na březnových 2,4 %. Sestupný trend z maxima v březnu 2021 3,4 % poznamenaném koronavirovou pandemií, které stanovilo dlouhodobý vrchol tohoto ukazatele od dubna 2017 (3,4 %) stále platí. Vyšší pak tato míra nezaměstnanosti byla naposledy v lednu 2017 3,6 %. Trh práce kvůli koronavirové pandemii od jejího vypuknutí na jaře 2020 rok pozvolně slábl, od té doby, tedy od přelomu prvního a druhého čtvrtletí 2021 s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením naopak sílí. Trh práce tak dle míry nezaměstnanosti, zaměstnanosti i odpracovaných hodin během pandemie překvapivě příliš neoslabil a zůstal velmi silný, jednak kvůli pootevřené ekonomice, ekonomickému oživení a podpoře státu a centrální banky firmám a domácnostem. Pandemie tak je pouhým stínem, který na pár čtvrtletí překryl dlouhodobou sílu trhu práce. Kvůli zmíněným důvodům by posilování trhu práce mělo pokračovat i v dalších kvartálech. Trh práce pokračuje v posilování. Ukrajinská krize včetně migrace se na trh práce příliš nepromítla. Útlum ekonomiky má totiž se setrvačnost, v případě migrace pak do Česka dorazily hlavně ukrajinské ženy, jejichž prvotním cílem je zajištění péče o potomky a zajištění ubytování. Posléze vzhledem k jejich očekávání brzkého návratu na Ukrajinu poptávají spíše možnosti přivýdělku a krátkodobých pracovních poměrů v manuálních profesích a to i v případě jejich vyšší a specializované kvalifikace. Vzhledem k péči o děti jde hlavně o jednosměnné provozy. Makroekonomické prostředí se tento rok podstatně mění jednak kvůli Ukrajinské krizi a v širším obrázku i silnější inflaci a agresivním zvyšováním úrokových sazeb ČNB vedoucích k výraznějšímu snížení růstu ekonomiky. Tím se patrně pozastaví růst trhu práce. K jeho obratu zatím nedojde, neboť motory ekonomiky ještě budou produkovat růstovou dynamiku schopnou udržovat sílu trhu práce i po tento rok.

Makroekonomický zpravodaj | 01.06.2022

Makroekonomické události eurozóna: Spotřebitelská inflace eurozóny v květnu opět nečekaně silně vzrostla

Silná spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) včetně svého jádra v meziročním srovnání v květnu opět nečekaně silně vzrostla. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 8,1 % z dubnových 7,4 %, ač měl dle trhu vzrůst jen na 7,7 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) nečekaně vzrostl na 3,8 % z dubnových 3,5 %, trh čekal jeho růst stejný jako v dubnu, tedy 3,5 %. V dubnu inflace vzrostla akcelerací růstu všech hlavních kategorií. Nejvíc se o zrychlení květnové inflace přičinily ceny kategorie potraviny, alkoholických nápoje a tabákové výrobky růstem na 7,5 % z dubnových 6,3 %. Meziroční růst cen energií vůči dubnu vzrostl na 39,2 % z 37,5 %. Růst jádrové inflace způsobilo zvýšení růstu cen průmyslového zboží bez cen energií na 4,2 % z 3,8 % v dubnu a cen služeb na 3,5 % z dubnových 3,3 %. Prudký růst cen energií táhne přibližně z poloviny silné zdražování cen ropy resp. benzínu trvající již dva roky. O zbytek se starají kategorie potraviny, alkoholických nápoje a tabákové výrobky, průmyslové zboží bez cen energií a ceny služeb. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit. Zvýšení inflace služeb zase je projevem dohánění slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy v roce 2020, začátkem roku 2021 se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let a poté do roky nevídaných hodnot. Od druhého pololetí by inflace měla klesat, nicméně i Evropská centrální banka kvůli inflačním nebezpečím redukuje svoji monetární ultraexpanzi a poslední dobou naznačuje i zvyšování úrokových sazeb již začátkem druhého pololetí 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 01.06.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelský sentiment v květnu klesl méně, než se čekalo, zůstává solidní

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v květnu vůči dubnu klesl méně, než se čekalo. Sentiment zůstává solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu mírně klesl na 106,4 bodů z 108,6 bodů (revize zvýšení z 107,3 bodů) v dubnu, trh čekal jeho větší pokles na 106,4 bodů. K meziměsíčnímu poklesu spotřebitelského sentimentu přispělo snížení hodnocení současné situace i očekávání. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí aktuální zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Růst ekonomiky tak zůstává silný. Očekávání nicméně poněkud slábnou se signálem, že růst ekonomiky ke konci roku nebude podstatně zrychlovat. Očekávání jsou snížená kvůli silné infllaci, válce na Ukrajině a redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, zvýšená inflace a možná silnější korekce akciového trhu.

Makroekonomický zpravodaj | 31.05.2022

Makroekonomické události ČR: Růst HDP v prvním čtvrtletí revizí navýšen, přesto značné zpomalení růstu platí

Růst hrubého domácího produktu České republiky v prvním čtvrtletí byl revizí k předběžným datům zvýšen. Přesto platí, že ekonomika v prvním čtvrtletí tohoto roku značně zbrzdila svůj růst. HDP mezičtvrtletně vzrostl 0,9 % (revize zvýšení z růstu 0,7 %) po růstu 0,8 % ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Meziročně ekonomika vzrostla 4,8 % (revize zvýšení z růstu 4,6 %) po růstu 2,6 % v předchozím kvartálu. Detailní struktura dat potvrdila podle očekávání, že růst ekonomiky zpomaluje pokles růstu domácí poptávky, zejména spotřeby domácností, ale i firemních investic. Naopak zpomalení růstu ekonomiky aspoň částečně krylo podstatné zrychlení růstu exportu. Pohledem odvětvové struktury zpomalení růstu ekonomiky má na svědomí útlum růstu některých služeb, naopak zrychlil růst aktivity průmyslu a stavebnictví. Meziroční silná míra růst ekonomiky, dokonce její zrychlení vůči čtvrtému čtvrtletí 2021 souvisí s nízkou srovnávací základnou loňského roku danou uzavřenou ekonomikou kvůli koronavirové pandemii. Proto aktuální dynamiku ekonomiky nyní lépe zobrazují mezikvartální změny. Podle nich aktuálně ekonomika v prvním čtvrtletí zpomalila růst přibližně na 3,4 % z 5,0 % v předchozím kvartálu. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize zatím příliš neporušila růst ekonomiky prvního kvartálu, ovlivnila totiž až druhou polovinu prvních tří měsíců roku. Zatím i přes nepříznivý dopad na inflaci a úrokové sazby nestihla výrazněji ovlivnit domácí sektor hospodářství expandující v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky, zejména Evropy i v návaznosti na Ukrajinskou krizi a prudký pokles růstu hospodářství Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, kvůli protikoronavirovým opatřením i vysoká inflace ve spojení s Ukrajinskou krizí (vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadku zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomiky nebezpečím recese hospodářství). Ta tlačí k desetiletým minimům spotřebitelský sentiment a tím potenciálně i spotřebu domácností, páteř ekonomiky. Rizikem jsou taky trvající produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Guvernér České národní banky nedávno vyjádřil obavy z recese.

Makroekonomický zpravodaj | 31.05.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v dubnu podle očekávání, náznaky kulminace

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických v dubnu naznačila kulminaci blízko očekávání. Spotřebitelská inflace ale stále okupuje 40letá maxima. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,2 % po růstu 0,9 % v březnu. Jeho meziroční růst oslabil na 6,3 % z 6,6 % v březnu. Jádrový index cen PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl dle očekávání trhu 0,3 % stejně jako v březnu. Jeho meziroční růst klesl podle očekávání trhu na 4,9 % z 5,2 % v březnu. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %.

Makroekonomický zpravodaj | 30.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v dubnu nečekaně zpevnily, její růst robustní

V dubnu vůči březnu indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny překvapivě vzrostly. Růst aktivity služeb vzrostl ze solidní na silnou hladinu, růst ekonomické aktivity zůstal solidní. Index PMI zpracovatelského průmyslu sice klesl, avšak méně než se čekalo, růst aktivity odvětví přes snížení zůstal solidní. Trh čekal poklesy indexů resp. růstů aktivity odvětví resp. ekonomiky, měly nicméně zůstat solidní. Data tak ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále solidně roste. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl méně, než se čekalo na 55,3 bodů z 56,5 bodů v březnu, trh čekal jeho větší pokles na 54,7 bodů. Index PMI služeb nečekaně vzrostl na 57,7 bodů z 55,6 bodů v březnu, trh čekal jeho pokles na 55,0 bodů. Podobně index PMI ekonomické aktivity taky nečekaně posílil na 55,8 bodů z 54,9 bodů v březnu, trh čekal jeho pokles na 53,9 bodů. Vývoj ve Francii i Německu byl podobný jak v eurozóně, pouze s tím rozdílem, že ve Francii růst zpracovatelského průmyslu podobně jako v službách a celé ekonomice nečekaně posílil, přičemž ve službách zůstal silný a růst celkové ekonomické aktivity posílil ze solidní na silnou hladinu a v Německu květnový růst aktivity zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo ze silné na solidní úroveň. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Ukrajinská krize zasáhla hlavně domácnosti a očekávání firem, do jejich aktuální aktivity se dosud příliš nepromítla. Během roku 2022 bude oživení hospodářství stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadku zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomiky nebezpečím recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 26.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity v květnu slábly víc, než se čekalo, jejich růst stále solidní

V květnu vůči dubnu indexy PMI a tím i růsty ekonomické aktivity, služeb a zpracovatelského průmyslu eurozóny slábly víc, než se čekalo, jejich růst ale zůstává solidní. Přesto data stále ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále solidně roste. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo na 54,4 bodů z 55,5 bodů v dubnu, trh čekal jeho menší pokles na 54,9 bodů. Podobně index PMI služeb klesl víc, než se čekalo na 56,3 bodů z 57,7 bodů v dubnu, trh čekal jeho jen malý pokles na 57,5 bodů. Obdobně index PMI ekonomické aktivity taky oslabil víc, než se čekalo na 54,9 bodů z 55,8 bodů v dubnu, trh čekal jeho menší pokles na 55,3 bodů. Vývoj ve Francii i Německu byl podobný jak v eurozóně, pouze s tím rozdílem, že ve Francii růst ekonomické aktivity klesl o něco méně, než se čekalo a ve službách i ekonomice zůstal silný, zatímco v Německu růsty aktivity zpracovatelského průmyslu a celkové ekonomické aktivity nečekaně posílily a růst aktivity služeb klesl ze silné hladiny na solidní. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Ukrajinská krize zasáhla hlavně domácnosti a očekávání firem, do jejich aktuální aktivity se dosud příliš nepromítla. Během roku 2022 bude oživení hospodářství stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 26.05.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Zápis zasedání Fedu monetární politiky (3.- 4.5.) kostlivce ve skříni nepřinesl a výhled vyzněl optimisticky: silná ekonomika, pokles inflace ovšem i s možností vysokých úrokových sazeb

Centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém v zápisu posledního zasedání centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému monetární politiky včetně úrokových sazeb a bilance cenných papírů 3. - 4.5. trhy nevyděsila (vzhledem k nejistotám a obavám trhů silné inflace a možného agresivního zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese). Dokonce naznačila příznivý výhled pokračování solidního růstu ekonomiky i letos (přes jeho očekáváné snížení) a hlavně pokles inflace. Fed však potvrdil i možnost, že úrokové sazby budou muset být zvýšeny silně (do restriktivní polohy). Hlavní výzva Fedu se nyní přesunula k řešení velmi vysoké inflace trojnásobně překračující cíl Fedu, které centrální banka čelí snižováním monetární expanze redukcí a uzavřením kvantitativního uvolňování resp. přechodem do fáze kvantitativního utahování a rovněž rychlejším zvyšováním úrokových sazeb. Guvernér Fedu Powell nedávno avizoval, že Fed se bude snažit přesvědčivě snížit inflaci do přijatelných mezí za každou cenu. Powell vyzval k takovému zvyšování úrokových sazeb, které povede k rozhodnému poklesu inflace. Powell opakoval zvýšení úrokových sazeb o 50 bps na dvou nadcházejících zasedáních Fedu. Podle Powella se země může vyhnout vážnému (ekonomickému) poklesu. Inflace ale sotva vykazuje náznaky kulminace, proto bude zrychlené zvyšování úrokových sazeb pokračovat.

Makroekonomický zpravodaj | 26.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v květnu nečekaně vzrostl

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v květnu vůči dubnu nečekaně vzrostl. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben a květen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Celková podnikatelská nálada zůstává lehce pod předpandemickými úrovněmi hlavně kvůli sníženým očekáváním. Současná situace je obecně hodnocena jako příznivá, očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy překvapivě vzrostl na 93,0 bodů z 91,9 bodů v dubnu (drobná revize zvýšení z 81,8 bodů), trh čekal jeho pokles na 91,4 bodů. Index Ifo současné situace posílil na maximum od října 2021 99,5 bodů z 97,3 bodů v dubnu (drobná revize zvýšení z 97,2 bodů). Index Ifo očekávání vzrostl na 86,9 bodů z 86,8 bodů v dubnu (drobná revize snížení z 86,7 bodů). Citelně přes dílčí květnovou korekci zůstává oslaben sentiment ve stavebnictví včetně hodnocení současné situace (to zůstává ale solidní) i očekávání. Tyto ukazetele kolísají kolem dna z jara 2020, kdy zaútočila koronavirová pandemie. Ve službách a obchodu je hodnocení současné situace blízko předpandemických hladin, v případě zpracovatelského průmyslu nad nimi. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Oživení je naopak podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 25.05.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: Guvernér ČNB Rusnok naznačil další zvýšení úrokových sazeb

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok naznačil další zvýšení úrokových sazeb. ČNB na posledním zasedání monetární politiky 5.5. zvýšila opět nad očekáváním svoji hlavní úrokovou sazbu o 75 bps na 5,75 %. V zápisu k rozhodnutí pak banka naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby, než naznačuje její poslední květnová prognóza. Další vývoj úrokových sazeb je nejasný nejen nejistým makroekonomickým vývojem včetně inflace a geopolitických rizik ale i názorovým rozdělením bankovní rady ČNB. Štěpení se zvětšuje dodáním váhy minoritního názoru úrokové sazby nezvyšovat volbou prezidenta Miloše Zemana nového nástupce Jiřího Rusnoka v čele ČNB Aleše Michla. Taky proto banka zvažovala i alternativní scénář monetární politiky odhlížející od aktuálních inflačních tlaků, podle kterého by nějaký čas úrokové sazby zůstaly stabilní. Naopak hlavní scénář počítá s jejich zvyšováním až k 8,25 %. I když se zvýší vliv Michla v ČNB, většina bankovní rady jej spolu s Dědkem zatím pravděpodobně bude přehlasovávat. Zatím, protože ještě k červenci Zeman může významně obměnit složení bankovní rady až o tři její členy, kteří dosud hlasují v konsensu pro razantní zvyšování úrokových sazeb (může je však potvrdit ve funkci a nového radního jmenovat pouze místo dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka).

Makroekonomický zpravodaj | 23.05.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity (i půlroční výhled) Fedu Philadelphie v květnu nečekaně silně padl do pásma stagnace

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie (včetně jejich půlročního výhledu) v květnu k dubnu nečekaně silně padl do pásma stagnace. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak snížil razantněji, než čekal trh, na minimální rychlost, když ještě v dubnu byl solidní. Index silně klesl na 2,6 bodů z 17,6 bodů v dubnu, trh čekal jeho jen malý pokles na 16,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se zvýšil růst nových zakázek, zůstal nicméně solidní. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní a s Ukrajinskou krizí dále vzrostl. V květnu však cenové růsty poněkud klesly. Růst cen vstupů zůstává prudký a růst cen vlastní produkce zůstává velmi silný. Hodně klesl růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem, snížil se ze silného na solidní tempo. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro závěr druhého pololetí 2022 podstatně klesl do pásma stagnace. Půlroční výhled jejich nových zakázek nicméně vykazuje opatrný růst (více než v dubnu). Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce a oživení zaměstnanosti, ve všech případech méně než v dubnu. Meziměsíčně se rovněž snížil výhled investic, ten již pouze opatrně optimistický. Obecně a celkově, zpráva ve Spojených státech amerických naznačuje útlum ekonomické a investiční aktivity, naopak trh práce a inflační tlaky mají zůstat silné. Zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 19.05.2022

Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v dubnu klesl víc, než se čekalo

Prodeje starších/existujích domů Spojených států amerických v dubnu v anualizovaním vyjádření meziměsíčně klesly víc, než se čekalo. Prodeje meziměsíčně klesly na 5 610 000 z 5 750 000 v březnu. Pokles překonal očekávání trhu, který čekal jejich o něco méně robustní pokles na 5 650 000. Meziměsíčně tak klesly 2,4 % po poklesu 3,0 % v dubnu. Meziročně jejich prodeje oslabily 5,9 %. Podle Lawrence Yuna, hlavního ekonoma Národní asociace obchodníků s nemovitostmi v příštích měsících hrozí další poklesy a aktivita prodejů domů se po dvou letech jejich významně silného růstu vrátí na předpandemické úrovně zejména kvůli vysokým cenám nemovitostí a výrazně vyšším úrokovým sazbám. To potvrzuje nízký podíl kupců kupujících první nemovitost i větší podíl hotovostních plateb. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli silnému růstu poptávky i silný růst jejich cen. Trend solidního růstu trhu domů USA pokračoval i během roku 2020, krátce před úderem koronaviru, uzavření ekonomiky v dubnu ale z drtivého poklesu nevynechalo ani segment starších/existujících domů. Trh domů ještě i v květnu 2020 během koronavirového šoku vykazoval oslabení, až v létě, v červnu, červenci, srpnu, září a říjnu ale zabral prudkým růstem, skočil na maxima víc, než čekal trh. V dalších měsících pak trh korigoval a to kvůli omezené nabídce domů a kvůli silnému a trvalému růstu jejich cen. Od roku 2022 trh starších/existujících domů slábne vlivem poklesu poptávky kvůli silnému růstu úrokových sazeb a pokračujícímu růstu cen nemovitostí (pokračujícího kvůli jejich stále nízké nabídce). Trh domů obecně od léta 2020 silně expanduje včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů. Zlepšení s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru ovšem bude brzdit růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na očekávané zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace). Ukrajinská krize je pro trh domů nejistotou a rizikem.

Makroekonomický zpravodaj | 19.05.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Powell Senátem podle očekávání potvrzen guvernérem Fedu do roku 2026

Jerome Powell byl podle očekávání na základě nominace prezidenta Spojených států amerických Joe Bidena 22.11. 2022 potvrzen horní komorou Kongresu Senátem guvernérem centrální banky Federálního rezervního systému do 12.5. 2026. Powell je guvernérem od 5.2. 2018. Volba není překvapením vzhledem k tomu, že Demokratická strana prezidenta ovládá nejtěsnější většinou jediného hlasu víceprezidentky Kamaly Harrisové Senát (počet senátorů demokratů a senátorů s nimi hlasujících je v 100členné komoře 50). Schválení Powella odrážející hodnocení jeho dosavadního vedení centrální banky zrcadlící jeho politiku hlavně během koronavirové pandemie a dílem i během obchodních válek s Čínskou lidovou republikou a během Ukrajinské krize ovšem bylo jednoznačnější poměrem 80/19, než by napovídal stranický konflikt se senátory Republikánské strany. Přesto ne všichni demokraté Powella podpořili jednak kvůli nedostatečnému hájení diverzity (senátor Menendez) resp. selhání v oblasti bankovní regulace (senátorka Warrenová). Hlavní výzva Fedu se nyní přesunula k řešení velmi vysoké inflace trojnásobně překračující cíl Fedu, které centrální banka čelí snižováním monetární expanze redukcí a uzavřením kvantitativního uvolňování resp. přechodem do fáze kvantitativního utahování a rovněž rychlejším zvyšováním úrokových sazeb.

Makroekonomický zpravodaj | 18.05.2022

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v únoru o dost silnější, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v únoru maloobchodní tržby byly o dost silnější, než se čekalo. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,3 %, když trh čekal jejich růst 0,4 %. Odchylka výrazně zvyšující objem maloobchodních tržeb od očekávání je dána revizí navyšující jejich růst za leden na 4,9 % z 3,8 %. Meziroční růst maloobchodních tržeb a tržeb stravovacích služeb se v únoru zvýšil na 17,6 % z 14,0 % (revize z 13,0 %) v lednu. V roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto růst spotřeby domácností zůstává silný. Silná inflace, vyšší úrokové sazby nemluvě o Ukrajinské krizi se robustní nákupní morálky domácností dosud výrazněji nedotkly. Důvodem je stále expandující ekonomika a rekordně silný trh práce udržující silný spotřebitelský sentiment. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k solidnímu růstu, ten by měl být ale hlavně kvůli silné inflaci, zpřísnění monetární politiky i kvůli Ukrajinské krizi méně silný než v roce 2021.

Makroekonomický zpravodaj | 17.05.2022

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v březnu opět silnější, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v březnu maloobchodní tržby stejně jako v únoru byly silnější, než se čekalo. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,5 %, když trh čekal jejich růst 0,6 %. Odchylka výrazně zvyšující objem maloobchodních tržeb od očekávání je dána revizí navyšující jejich růst za únor na 0,8 % z 0,3 %. Meziroční růst maloobchodních tržeb a tržeb stravovacích služeb se v březnu snížil na 6,9 % z 18,2 % (revize zvýšení z 17,6 %) v únoru. V roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto růst spotřeby domácností zůstává silný. Silná inflace, vyšší úrokové sazby nemluvě o Ukrajinské krizi se robustní nákupní morálky domácností dosud výrazněji nedotkly. Důvodem je stále expandující ekonomika a rekordně silný trh práce udržující silný spotřebitelský sentiment. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k solidnímu růstu, ten by měl být ale hlavně kvůli silné inflaci, zpřísnění monetární politiky i kvůli Ukrajinské krizi méně silný než v roce 2021.

Makroekonomický zpravodaj | 17.05.2022

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v dubnu znovu silnější, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v dubnu maloobchodní tržby stejně jako v únoru a březnu byly silnější, než se čekalo. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,9 %, když trh čekal jejich růst 0,9 %. Odchylka výrazně zvyšující objem maloobchodních tržeb od očekávání je dána revizí navyšující jejich růst za březen na 1,4 % z 0,5 %. Meziroční růst maloobchodních tržeb a tržeb stravovacích služeb se v dubnu zvýšil na 8,2 % z 7,3 % (revize zvýšení z 6,9 %) v březnu. V roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto růst spotřeby domácností zůstává silný. Silná inflace, vyšší úrokové sazby nemluvě o Ukrajinské krizi se robustní nákupní morálky domácností dosud výrazněji nedotkly. Důvodem je stále expandující ekonomika a rekordně silný trh práce udržující silný spotřebitelský sentiment. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k solidnímu růstu, ten by měl být ale hlavně kvůli silné inflaci, zpřísnění monetární politiky i kvůli Ukrajinské krizi méně silný než v roce 2021.

Makroekonomický zpravodaj | 17.05.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v dubnu překvapivě prudce vzrostl, výhled ale silně klesl

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v dubnu k březnu překvapivě prudce vzrostl. Solidní pokles ekonomické aktivity z března tak přešel v solidní růst, trh nicméně čekal sice silný obrat, ale pouze do jejího minimálního růstu. Výhled růstu ekonomické aktivity pro závěr roku 2022 ale značně oslabil a je opatrně příznivý. Index vzrostl na 24,6 bodů z - 11,8 bodů v březnu, trh čekal jeho posílení jen na 0,5 bodů. Stejně jako ekonomická aktivita otočily do robustního růstu i nové zakázky. Růst cen vlastní produkce byl prudký, růst cen vlastní produkce byl silný. Solidní je i růst termínů dodávek. Růst zaměstnanosti je nízký. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči březnu silně klesla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity (včetně výdajů technologií), v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 16.05.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v květnu nečekaně prudce klesl

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v květnu k dubnu překvapivě prudce klesl. Solidní růst ekonomické aktivity z dubna tak přešel v solidní pokles, trh čekal sice značný pokles jejího růstu, měl ale zůstat solidní. Index propadl na - 11,6 bodů z 24,6 bodů v dubnu, trh čekal jeho pokles jen na 17,0 bodů. Podobně jako ekonomická aktivita otočily do ze solidního růsto do menšího poklesu i nové zakázky. Cenové růsty vůči dubnu oslabily, zůstávají ale velmi robustní. Růst cen vlastní produkce byl prudký, růst cen vlastní produkce byl silný. Solidní je i růst termínů dodávek a zaměstnanosti. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči dubnu drobně vzrostla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity (včetně výdajů technologií), v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 16.05.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB v zápisu zasedání monetární politiky (5.5.) naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby

Česká národní banka v zápisu zasedání monetární politiky (5.5.) naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby, než naznačuje její poslední květnová prognóza. Ta počítá již od tohoto podzimu s jejich snižováním. Další vývoj úrokových sazeb je nejasný nejen nejistým makroekonomickým vývojem včetně inflace a geopolitických rizik ale i názorovým rozdělením bankovní rady ČNB. Štěpení se zvětšuje dodáním váhy minoritního názoru úrokové sazby nezvyšovat volbou prezidenta Miloše Zemana nového nástupce Jiřího Rusnoka v čele ČNB Aleše Michla. Taky proto banka zvažovala i alternativní scénář monetární politiky odhlížející od aktuálních inflačních tlaků, podle kterého by nějaký čas úrokové sazby zůstaly stabilní. Naopak hlavní scénář počítá s jejich zvyšováním až k 8,25 %. Na druhou stranu zápis naznačuje drobné zmírnění jestřábích postojů některých členů bankovní rady včetně poznatků výrazného přesunu inflačních tlaků vlivem války od domácích poptávkových k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Převažovalo taky mínění, že vysoká inflace se zatím nepřelévá do výrazného zrychlení nominálního mzdového růstu. I když se zvýší vliv Michla v ČNB, většina bankovní rady jej spolu s Dědkem zatím pravděpodobně bude přehlasovávat. Zatím, protože ještě k červenci Zeman může významně obměnit složení bankovní rady až o tři její členy, kteří dosud hlasují v konsensu pro razantní zvyšování úrokových sazeb (může je však potvrdit ve funkci a nového radního jmenovat pouze místo dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka).

Makroekonomický zpravodaj | 13.05.2022

Makroekonomické události USA: Prudká produkční inflace (PPI) v dubnu nad očekáváním se známkami kulminace

Ve Spojených státech amerických v dubnu prudká produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií byla nad očekáváním trhu se známkami kulminace. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží u svých rekordů (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět silně vzrostl 0,5 %, trh čekal růst 0,5 %. Data však překonávají tržní očekávání kvůli revizi navýšení březnového růstu z 1,4 % na 1,6 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl rovněž silně 0,4 %, trh čekal zvýšení 0,6 %. Data ale odpovídají očekávání trhu vzhledem k revizi zvýšení březnového růstu z 1,0 % na 1,2 %. Meziroční růst indexu PPI klesl na 11,0 % z 11,5 % (revize zvýšení z 11,2 %) v březnu, trh čekal jeho větší pokles na 10,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sestoupil na 8,8 % z 9,6 % (revize zvýšení z 9,2 %) v březnu, trh čekal jeho menší pokles na 8,9 %. Meziměsíční růst produkčních cen v březnu vytáhl růst cen zboží 1,3 % zejména růstem cen kategorie zboží bez cen potravin a energií 1,0 %, zatímco ceny služeb stagnovaly. Meziroční růst produkčních cen táhnou přibližně stejným dílem růst cen zboží 16,3 % (příspěvek k celkovému růstu výrobních cen 5,4 procentního bodu) a ceny služeb růstem 8,1 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 5,3 procentního bodu). V rámci zboží dominují růst cen energií 40,0 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 2,4 procentního bodu) a ceny zboží bez cen potravin a energií růstem 10,1 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 2,2 procentního bodu). V rámci služeb růst cen obchodních služeb 15,4 % (příspívá celkovému růstu výrobních cen 3,1 procentním bodem), růst cen služeb bez cen služeb obchodu, dopravy a skladů 3,2 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 1,3 procentního bodu) a ceny služeb dopravy a skladů 22,6 % (příspěvek k celkovému růstu produkčních cen 1,0 procentního bodu). Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhne výše Ukrajinská krize. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 12.05.2022

Makroekonomické události USA: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v dubnu nad očekáváním, potvrdila ale kulminaci

V dubnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zakolísala kousek od svého minulý měsíc přepsaného dlouhodobého zhruba 40letého rekordu a potvrdila svoji kulminaci. Mírně překonala očekávání trhu. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl 0,3 % po růstu 1,2 % v březnu a překonal tak očekávání trhu zvýšení 0,2 %. Jeho meziroční růst klesl z březnového maxima od prosince 1981 8,5 % na 8,3 %, méně, než čekal trh, který předpokládal snížení růstu na 8,1 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,3 % v březnu, trh předpokládal jeho menší zvýšení 0,4 %. Na meziroční úrovni jeho růst sestoupil z čerstvého březnového maxima od srpna 1982 6,5 % na 6,2 %, méně, než čekal trh, který počítal se snížením růstu na 6,0 %. Meziměsíční růst cen potáhly ceny bydlení a potravin, pokles cen energií již cenový růst zbrzdil. V meziročním srovnání vysoká inflace je tažena hlavně silným růstem cen energií (růst cen 30,3 % a příspěvek 2,5 procentního bodu), cenami bydlení (růst cen 5,1 % a příspěvek 1,7 procentního bodu), cenami potravin (růst cen 9,4 % a příspěvek 1,3 procentního bodu), cenami starších osobních a nákladních automobilů (růst cen 22,7 % a příspěvek 0,9 procentního bodu) a cenami nových automobilů (růst cen 13,2 % a příspěvek 0,5 procentního bodu). Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od května i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 11.05.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu Philadelphie v dubnu klesl silněji, než se čekalo

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v dubnu k březnu klesl silněji, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak snížil razantněji, než čekal trh, nicméně zůstal solidní. Index silně klesl na 17,6 bodů z 27,4 bodů v březnu, trh čekal jeho méně silný pokles na 21,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně snížil i růst nových zakázek. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní a s Ukrajinskou krizí dále vzrostl. Růst cen vstupů posílil a zůstává prudký a růst cen vlastní produkce posílil taky a zůstává velmi silný. Vzrostl taky růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem, zůstal silný. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro závěr druhého pololetí 2022 podstatně klesl a zůstává jen opatrně příznivý. To platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, oživení investic a zaměstnanosti. Tato očekávání cen, kapitálových výdajů a zaměstnanosti vůči březnu poněkud klesla. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků, i když zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 11.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Pesimismus ekonomiky Německa pro konec roku 2022 se v květnu nečekaně snížil, současná situace ale dál slábne (Indexy ZEW)

Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v květnu k dubnu nečekaně vzrostl, očekávání pro konec roku 2022 ale zůstávají pesimistická. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa i v květnu pokračoval zhoršováním, o něco víc, než se čekalo. Podle institutu se tak německá ekonomika dle očekávání a hodnocení současné situace má během příštích šesti měsíců dále zhoršit. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa získal 6,7 bodů na - 34,3 bodů z - 41,0 bodů v dubnu, trh čekal naopak ještě drobný pokles na - 42,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa opět robustně klesl, tentokrát 5,7 bodů na - 36,5 bodů z - 30,8 bodů v dubnu, trh čekal jeho méně výrazný pokles na - 35,0 bodů. Podle institutu ekonomičtí experti (jejichž odpovědi tvoří průzkum) jsou pesimističtí v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících bude dále zhoršovat (byť méně než v dubnu). Podobně jako v dubnu propadlo očekávání inflace, ekonomičtí experti tak nyní čekají, že během půl roku inflace klesne. Nebezpečí stagflace tak vůči příštím 6 měsícům, kleslo, zůstává ale značné. S ohledem na monetární politiku Evropské centrální banky velká většina odborníků čeká růst úrokových sazeb ke konci roku 2022. V této souvislosti se pro následující půlrok podstatně zvýšilo i očekávání ziskovosti firem zejména finančního sektoru, jako jsou banky či pojišťovny, naopak se podstatně snížil výhled ziskovosti pro stavebnictví.

Makroekonomický zpravodaj | 10.05.2022

Makroekonomické události ČR: Dubnová prudká inflace opět nečekaně silně vzrostla

Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v dubnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl dost překonán. Průměrná inflace v dubnu vyrostla na 7,0 % z 6,1 % v březnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,8 % po růstu 1,7 % v březnu, trh čekal jeho méně silný růst 0,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 14,2 % z 12,7 % v březnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 13,2 %. Další cenový skok zařídily kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,6 % meziměsíčně, jejich meziroční růst se zvýšil z 7,7 % v březnu na 10,7 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,4 na 1,9 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v dubnu vykázala meziměsíční růst cen 2,3 %, jejich meziroční růst se zvýšil na 20,0 % z 17,6 % v březnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 4,5 na 5,2 procentního bodu. Velmi silně ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 21,5 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,3 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 18,9 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,5 %), Odívání a obuv (meziročně 19,3 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 10,6 %). Prognózu dubnové inflace České národní banky data nepřekonala tolik co trh, “pouze" o 0,4 procentního bodu. ČNB po datech potvrdila svůj výhled ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb (na němž je zvýšila o 75 bps), že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Od druhého pololetí by měla inflace slábnout.

Makroekonomický zpravodaj | 10.05.2022

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v období únor - duben nepatrně zaostal za očekáváním, stále velmi silný

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v období únor - duben rostla nepatrně méně silněji, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti neklesla jak čekal trh, ale stagnovala blízko multidekádního minima. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 428 000, trh čekal její růst 391 000. Za únor byl její růst snížen o 36 000 na 714 000 z 750 000 a březnový růst byl snížen o 3 000 na 428 000 z 431 000. V součtu za únor a březen tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 39 000. Celkově tak v období únor - duben růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 2 000, tedy méně než 1 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně stagnovala na březnových 3,6 %, trh čekal její drobný pokles na 3,5 %. Vůči březnu pokračoval silný růst zaměstnanosti přibližně na březnové úrovni. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 09.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP v prvním čtvrtletí opět výrazně zpomalil, o něco víc, než se čekalo, byl již jen slabý

Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí 2021 opět výrazně zpomalil, o něco víc, než se čekalo, byl již jen slabý. Růst HDP mezikvartálně klesl na 0,2 % po růstu 0,3 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokračování růstu 0,3 %. Meziroční růst HDP vzrostl na 5,0 % z 4,7 % (revize z 4,6 %) v předchozím čtvrtletí, trh čekal růst 5,0 %. Německo se pohybuje na hraně stagnace, stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky. Silně oslabily růsty ekonomik Itálie a Francie stejně jako řady dalších ekonomik eurozóny. Ve Francii růst hospodářství zkrátila hlavně zimní koronavirová vlna omikron, která ve Francii byla jedna z nejsilnějších v Evropě, což ochromovalo domácí ekonomiku. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 by tak měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizace a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst dále zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 09.05.2022

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 9. - 13.5. ČR: Průmysl, zahraniční obchod a maloobchod stagnují, stavebnictví, trh práce a služby expandují, silná inflace stále roste, ČNB opět zrychlila zvyšování úrokových sazeb

Průmyslová výroba (3 2022, 9.5.), stavební produkce (3 2022, 9.5.), obchodní bilance (3 2022, 9.5.), měsíční data trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (4 2022, 9.5.), maloobchodní tržby (3 2022, 10.5.), index spotřebitelských cen CPI (4 2022, 10.5.), tržby služeb (1Q 2022, 11.5.) a zápis zasedání České národní banky monetární politiky včetně úrokových sazeb 5.5. (13.5.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 9. - 13.5. České republiky. Průmyslová výroba sotva mírně roste. Aktivita stavebnictví roste. Jen od konce roku se stavební produkce zvýšila o 5 - 10 %. Zahraniční obchod je stále ochromen omezeními nabídky s nepříznivým dopadem na pro Česko klíčovou produkci automobilů, druhým důvod proč bilance poslední poslední měsíce sotva stagnuje je prudce dražší ropa. Trh práce pokračuje v posilování. Maloobchodní tržby posledních několik kvartálů stagnují. Silná inflace trvá. Silný růst aktivity služeb plošně pokračuje. ČNB opět zvýšila úrokové sazby, po čase silněji než na předchozím zasedání i než se čekalo. Další zvýšení kvůli silné inflace ještě může přijít.

Makroekonomický zpravodaj | 06.05.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB opět nečekaně zrychlila zvyšování úrokových sazeb, o 75 bps, trh čekal zvýšení o 50 bps

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, více než se čekalo. Přerušila taky trend zpomalování tempa jejich zvyšování přes signály banky pokračování tohoto trendu. Zvýšení o 75 bps překonává očekávání trhu růstu o 50 bps poté, co na posledním zasedání je banka zvýšila o 50 bps. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 5,75 % z 5,0 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 6,75 % z 6,0 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 4,75 % z 4,0 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka v nové jarní respektive květnové prognóze s ohledem na překvapení Ukrajinské krize podstatně snížila výhled ekonomického růstu, zvýšila výhled inflace a růstu úrokových sazeb tohoto roku. ČNB vzhledem k válce na Ukrajině vůči aktuální zimní prognóze nyní podstatně snížila výhled ekonomického růstu z 3 % v roce 2021 na 0,8 % letos s alespoň minimálním růstem hlavně díky růstu v úvodu roku. Ochladit se má domácí poptávka spotřeby domácností a firemních investic i poptávka ze zahraničí v podobě exportu. Příští rok má růst ekonomiky posílit na 3,6 %. Banka (proti aktuální zimní prognóze počítající s poklesem inflace od druhého pololetí 2022 až na cíl ČNB 2 % v polovině roku 2023) dále předpokládá, že celková inflace se na přelomu jara a léta může dotknout 15 %. Od druhého pololetí tohoto roku banka počítá s jejím mírným poklesem. Inflace by přesto měla zůstat velmi vysoká. Do jednociferných hodnot by se inflace měla snížit počátkem roku 2023. Během tohoto roku by se inflace měla snížit k cíli ČNB 2 %. Dle nové prognózy ČNB počítá s dalším prudkým růstem úrokových sazeb přibližně až na 8,25 % do poloviny tohoto roku, poté banka předpokládá jejich postupný pokles od letošního podzimu i během příštího roku přibližně na 4,5 %. ČNB rovněž podstatně navýšila výhled ceny ropy Brent letos na 100,4 USD/barel (z dle předchozí prognózy 77 USD/barel). Příští rok by cena této ropy měla klesnout dle projekce ČNB na 92,5 USD/barel (navýšení výhledu z 72,0 USD/barel). Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, ovšem nakonec méně, než naznačuje její aktualizovaná jarní prognóza. Současně však víc než dle alternativního scénáře odhlížejícího od aktuální silné inflace (projevující se kvůli silným vnějším inflačním šokům v horizontu účinnosti monetární politiky 12 - 18 měsíců) posunující horizont účinnosti monetární politiky. Podle tohoto scénáře by inflační očekávání 2 % tak jako v základním scénáři zůstala ukotvena a ČNB by úrokové sazby již dále nezvyšovala, přičemž jejich pokles v dalších kvartálech by byl minimální. Vůči základnímu scénáři by výhled růstu ekonomiky byl podobný, koruna by byla slabší a pokles inflace pomalejší. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 05.05.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu Philadelphie v březnu nečekaně a silně vzrostl

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v březnu k únoru nečekaně a silně vzrostl. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak nečekaně zvýšil, zůstal solidní. Index vzrostl na 27,4 bodů z 16,0 bodů v únoru, trh čekal jeho menší pokles na 15,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně zvýšil i růst nových zakázek. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní a s Ukrajinskou krizí dále vzrostl. Růst cen vstupů posílil z velmi silné rychlosti na prudkou a růst cen vlastní produkce posílil ze silné rychlosti na velmi silné tempo. Vzrostl růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem, zůstal silný. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro druhé pololetí 2022 klesl a zůstává jen opatrně příznivý. To platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, oživení investic a zaměstnanosti, tato očekávání cen, kapitálových výdajů a zaměstnanosti vůči únoru vzrostla. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků, i když zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 04.05.2022

Makroekononomické události ČR: Růst HDP prvního čtvrtletí citelně zpomalil, ale značně méně, než se čekalo

Hrubý domácí produkt České republiky v prvním čtvrtletí citelně zpomalil svůj růst, ale značně méně, než se čekalo. I tak se jedná o citelné zpomalení růstu ekonomiky. Růst ekonomiky zůstává silný. Růst HDP mezičtvrtletně klesl na 0,7 % z 0,8 % v předchozím kvartálu, trh čekal jeho větší zpomalení na 0,3 %. Meziročně ekonomika vzrostla 4,6 %, trh čekal její růst 4,2 % po růstu 3,6 % v předchozím kvartálu. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize zatím příliš neporušila růst ekonomiky prvního kvartálu, ovlivnila totiž až druhou polovinu prvních tří měsíců roku. Zatím i přes nepříznivý dopad na inflaci a úrokové sazby nestihla výrazněji ovlivnit domácí sektor hospodářství expandující v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení světové ekonomiky i vysoká inflace. Guvernér České národní banky nedávno vyjádřil obavy z recese, v podobném duchu (pohledem ekonomiky Spojených států amerických) 21.4. hovořil i guvernér centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému Jerome Powell.

Makroekonomický zpravodaj | 03.05.2022

Makroekonomické události USA: HDP v prvním čtvrtletí překvapivě oslabil

Ve Spojených státech amerických v prvním čtvrtletí hrubý domácí produkt nečekaně klesl. Ekonomiku stlačila redukce zásob. Bez tohoto efektu ovšem růst ekonomiky též zpomalil, když sílící domácí poptávku spotřeby domácností a investic kryl silný růst dovozu. HDP oslabil 1,4 % po růstu 6,9 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho růst 1,1 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání ekonomika překonala první kvartál 2021 3,6 %, srovnání předchozích kvartálů vycházelo růstem 5,5 %. Stále platí, že s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním ekonomiky s pokračující silnou podporou poptávky ultraexpanzí fiskální a monetární politiky (nulové úrokové sazby, nákupy cenných papírů) se vracela důvěra spotřebitelům i firmám, trh práce posílil k maximu a ekonomické subjekty více nakupovaly a investovaly. Na druhou stranu zvlášť ve druhém pololetí ekonomiku tak jako jinde ve světě brzdily poryvy vln koronavirové pandemie a taky s ní související nedostatek produkčních zdrojů, výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rovněž vysoká inflace vede centrální banku, Federální rezervní systém k útlumu monetární expanze, zvyšování úrokových sazeb je již patrné na trzích. Ukrajinská krize se zatím do dat tolik nepromítla. Rok 2022 by měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Výhled růstu ekonomiky zůstává příznivý, měl by vydržet silný i v dalších letech. Tento rok bude ve znamení růstu úrokových sazeb - i když růst ekonomiky zadrhává, centrální banka, Federální rezervní systém, utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené inflaci. Fed signalizuje i agresivnější růst úrokových sazeb. Produkční limity stále trvají. Proto ekonomický růst dále zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Návrat k normálu Fedu 2 % bude patrně trvat déle i několik let. Guvernér Fedu Jerome Powell tento jev v březnu odhadl na tři roky, nedávno však varoval před hospodářskou recesí. Zvyšování úrokových sazeb již má přímo cílit na útlum poptávky. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 28.04.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy Ifo v dubnu překvapivě vzrostly

Indexy podnikatelského klimatu Německa Ifo v dubnu vůči březnu nečekaně vzrostly. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben přinesl stabilizaci nálady firem. Ta zůstává lehce pod předpandemickými úrovněmi hlavně kvůli sníženým očekáváním. Současná situace je obecně hodnocena jako příznivá, očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy překvapivě vzrostl na 91,8 bodů z 90,8 bodů v březnu, trh čekal jeho pokles na 89,1 bodů. Index Ifo současné situace rovněž překvapivě byť jen nepatrně posílil na 97,2 bodů z 97,1 bodů v březnu (revize zvýšení z 97,0 bodů), trh čekal jeho pokles na 95,8 bodů. Index Ifo očekávání taky překvapil růstem na 86,7 bodů z 84,9 bodů v březnu (revize snížení z 85,1 bodů), trh čekal jeho pokles na 83,5 bodů. Citelně stále slábne sentiment ve stavebnictví včetně hodnocení současné situace (to zůstává ale solidní) i očekávání. Tyto ukazetele se dostaly i pod dno z jara 2020, kdy zaútočila koronavirová pandemie. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Ukrajinská krize může letos oživení ekonomiky zhatit. Oživení je naopak podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 28.04.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v březnu mírně nad očekáváním

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v březnu vůči únoru poněkud vzrostl. Data lehce překonala očekávání trhu. Sentiment zůstává solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu vzrostl na 107,2 bodů z 105,7 bodů (revize snížení z 110,5 bodů) v únoru, trh čekal jej čekal 107,0 bodů. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí aktuální zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání jsou však snížená kvůli silné infllaci, válce na Ukrajině a redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, zvýšená inflace a možná silnější korekce akciového trhu.

Makroekonomický zpravodaj | 27.04.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v dubnu drobně zaostal za očekáváním

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v dubnu vůči březnu nepatrně klesl. Data lehce zaostala za očekáváním trhu. Sentiment zůstává solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu mírně klesl na 107,3 bodů z 107,6 bodů (revize zvýšení z 107,2 bodů) v březnu, trh jej čekal 108,0 bodů. V dubnu se meziměsíčně lehce zvýšila očekávání a snížilo hodnocení současné situace. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí aktuální zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání jsou však snížená kvůli silné infllaci, válce na Ukrajině a redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, zvýšená inflace a možná silnější korekce akciového trhu.

Makroekonomický zpravodaj | 27.04.2022

Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment v dubnu vzrostl s posílením nálady domácností, pesimismus domácností na 9 a půl letém minimu

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v dubnu meziměsíčně vzrostl s růstem sentimentu firem. Naopak nálada domácností poněkud ztratila. Index vzrostl o 3,4 bodů na 100,0 bodů z 96,6 bodů v březnu. Vzestup byl dán posílením indexu sentimentu firem 4,3 bodů na 103,8 bodů z 99,5 bodů v březnu. Index sentimentu domácností mírně klesl 1,1 bodů na minimum od listopadu 2012 81,3 bodů z 82,4 bodů v březnu. V rámci firemního sektoru rostl optimismus hlavně ve službách (posílení aktuální poptávky), nálada se zlepšila i v průmyslu (většina firem hlásí zlepšení výhledu). V odvětví obchodu a stavebnictví sentiment oslabil. Respondenti domácností podle Českého statistického úřadu negativně hodnotí téměř všechny sledované aspekty. Hlavně se obávají dalšího růstu cen, zhoršení celkové ekonomické situace v České republice i jejich vlastní finanční situace. Ekonomický sentiment tak jako v Evropě stáhl pokles očekávání kvůli Ukrajinské krizi, současná situace je stále solidní. Navíc, firmy, hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů. Větší nepříznivý dopad má Ukrajinská krize na domácnosti.

Makroekonomický zpravodaj | 26.04.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell naznačil silnější zvyšování úrokových sazeb

Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell naznačil silnější zvyšování úrokových sazeb. “Zvýšení o 50 bps. (zasedání Fedu monetární politiky včetně úrokových sazeb a cenných papírů) je na stole,” připravil na posun monetární politiky trhy. “Rychle chceme úrokové sazby zavést za neutrálnější úrovně a dále, pokud to bude třeba,” naznačil Powell. “Cílem je srovnat, synchronizovat nabídku s poptávkou,” podotkl. “Chceme se vyhnout recesi, to bude velmi těžké,” přiznal obavy. Fed poprvé zvýšil cíl své hlavní úrokové sazby na předchozím zasedání monetární politiky 15. - 16.3. z nulové hladiny o čtvrt procentního bodu. Zápis k zasedání ale později ukázal, že první zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu bylo nízké hlavně kvůli nečekanému úderu Ukrajinské krize. Jinak se však mnoho bankéřů vyslovovali pro zvýšení o 50 bps. Fed v této souvislosti rovněž hodlá na příštím zasedání monetární politiky 3. - 4. května zahájit redukci bilance nakoupených cenných papírů z kvantitativního uvolňování éry pandemie. K poslednímu zasedání monetární politiky 15. - 16.3. Fed naznačil, že by cíl jeho hlavní úrokové sazby na konci tohoto roku měl dosahovat 1,9 %. Komentáře Powella ale naznačují rychlejší zvýšení. Trh nyní predikuje, že hlavní úroková sazba bude na konci roku 2,75 - 3,00 %, což předpokládá na šesti letošních zasedáních Fedu monetární politiky 3x zvýšení o 50 bps a 3x25 bps. To by znamenalo přechod z expanze nejen do monetárního neutrálu, ale dokonce i do mírné restrikce. Tržní úrokové sazby mezitím rostou na nová maxima. Výnos dvouletého státního dluhopisu USA nejvíce citlivého na hlavní úrokovou sazbu Fedu dosáhl nad 2,7 %, tedy nejvýše od prosince 2018. Rostoucí výnosy dluhopisů zdražují úvěry pro firmy i domácnosti včetně hypoték. Jejich průměrná úroková sazba překonala 5 %.

Makroekonomický zpravodaj | 21.04.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v březnu nečekaně klesl

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v březnu k únoru nečekaně klesl. Drobný růst ekonomické aktivity z února tak přešel v solidní pokles, trh nicméně čekal menší posílení jejího růstu. Index klesl na - 11,8 bodů z 3,1 bodů v únoru, trh čekal jeho posílení na 7,0 bodů. Stejně jako ekonomická aktivita klesají i nové zakázky a to výrazněji. Růst cen vlastní produkce byl prudký, velmi silný růst cen vlastní produkce v březnu vystoupal na nový historický rekord. Silný je i růst termínů dodávek. Silný je růst zaměstnanosti. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči únoru drobně vzrostla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity, v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 19.04.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB dle očekávání úrokové sazby nezměnila, kvantitativní uvolňování uzavře ve třetím čtvrtletí

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž zvolila cestu rychlejšího útlumu kvantitativního uvolňování s jeho zastavením ve třetím čtvrtletí. Zatímco podle předchozího zasedání monetární politiky 10.3. ECB připouštěla i druhou možnost pokračování programu nákupu cenných papírů se změnou inflačního výhledu, hned o měsíc později potvrdila dřívější útlum expanzivního monetárního nástroje kvantitativního uvolňování vzhledem k silnému inflačnímu střednědobému výhledu. ECB potvrdila snížení objem standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 40 mld. EUR/měsíčně v dubnu na 30 mld. EUR/měsíčně v květnu a 20 mld. EUR/měsíčně v červnu. ECB taky potvrdila, že expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP (pandemický nouzový nákupní program) bude reinvestovat min. do konce roku 2024. ECB naznačila rovněž posun výše základního pilíře stabilní inflace, dlouhodobých inflačních očekávání. ECB jev popsala jako “známky revizí nad cíl”. ECB rovněž na rozdíl od března již nehovořila o očekávaném poklesu inflace v příštích letech. Banka rovněž uvedla zpřísnění úvěrových standardů pro firmy i domácnosti vzhledem k rizikům v nejistém prostředí. ECB počítá s pokračováním tohoto trendu vzhledem k válce na Ukrajině a vyšším cenám energií. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 14.04.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace včetně své jádrové složky v březnu opět přepsala dlouhodobý rekord, inflace lehce nad očekáváním posílila, inflační jádro překvapivě trochu oslabilo

V březnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií opět přepsala dlouhodobý, zhruba 40letý rekord. Inflace lehce nad očekáváním posílila, inflační jádro překvapivě trochu oslabilo. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem od října inflace dále akceleruje včetně jejího jádra. Inflace tak značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl dle očekávání trhu 1,2 % po růstu 0,8 % v únoru. Jeho meziroční růst vzrostl mírně nad očekáváním trhu na maximum od prosince 1981 8,5 % z únorových 7,9 %, trh čekal lehce menší zvýšení na 8,4 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl pod očekáváním trhu 0,3 % po jeho růstu 0,5 % v únoru, trh předpokládal jeho silnější zvýšení 0,5 %. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil čerstvé maximum od srpna 1982 6,5 %, o něco méně, než čekal trh 6,6 % z 6,4 % v únoru. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od května dle jeho hlášení i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 13.04.2022

Makroekonomické události USA: Silná průmyslová inflace v únoru opět vzrostla, o něco méně než se čekalo, zpomalení jádrové inflace překvapilo trhy, zůstává však silná

Ve Spojených státech amerických v únoru produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná. V únoru dále vzrostla, o něco méně, než se čekalo. Zpomalení jádrové inflace překvapilo trhy. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží nad svým prosincovým maximem (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět velmi silně vzrostl 0,8 %, o něco méně, než čekal trh, který čekal jeho silnější zvýšení 0,9 %. Inflace však ve skutečnosti nezaostává za očekáváním vzhledem k revizi zvýšení jeho lednového růstu na 1,2 % z 1,0 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl pouze 0,2 %, méně, než čekal trh 0,6 %. Odchylka od očekávání trhu je však ve skutečnosti nižší kvůli revizi zvýšení jeho lednového růstu na 1,0 % z 0,8 %. Meziroční růst indexu PPI podle očekávání dosáhl 10,0 %. Jeho prosincový růst byl revizí navýšen na 10,0 % z 9,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií 8,4 % nedosáhl na očekávání trhu 8,7 %. Jeho lednový růst byl revizí zvýšen na 8,5 % z 8,3 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhne výše Ukrajinská krize. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 13.04.2022

Makroekonomické události USA: Silná průmyslová inflace včetně svého jádra v březnu opět vzrostla, o dost překonala očekávání

Ve Spojených státech amerických v březnu silná produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií dále vzrostla, navíc o dost překonala očekávání. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží nad svým prosincovým maximem (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět velmi silně vzrostl 1,4 % po růstu 0,8 % v únoru, značně víc, než čekal trh, který čekal jeho méně silné zvýšení 1,1 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 1,0 %, o dost víc, než čekal trh 0,5 %. Odchylka od očekávání trhu ve skutečnosti je ještě větší kvůli revizi zvýšení jeho únorového růstu na 0,4 % z 0,2 %. Meziroční růst indexu PPI se vyhoupl na 11,2 % z 10,0 % v únoru a značně tak překonal výhled trhu růstu inflace pouze na 10,6 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií vyskočil na 9,2 % z 8,4 % v únoru. To mnohem překonalo predikci trhu, který čekal stagnaci růstu na 8,4 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhne výše Ukrajinská krize. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 13.04.2022

Makroekonomické události USA: Trh práce pokračoval i v březnu pokračoval v silném růstu

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v březnu sice nerostla tak rychle, jak čekal trh, ovšem v součtu revizí navýšení růstu zaměstnanosti za únor a leden data posilování trhu práce opět překonala očekávání ekonomů. Míra nezaměstnanosti klesla o něco víc, než se čekalo. Současně opět rostl objem míry pracovní síly a míry zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Trend oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 431 000, trh čekal její růst 490 000. Za únor byl její růst zvýšen o 72 000 na 750 000 z 481 000 a lednový růst byl zvýšen o 23 000 na 504 000 z 481 000. V součtu za leden a únor tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti zvýšen o 95 000. Celkově tak v období leden - březen růst zaměstnanosti překonal očekávání o 36 000, tedy 12 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v klesla trochu víc, než se čekalo na 3,6 % z únorových 3,8 %, trh čekal její mírnější pokles jen na 3,7 %. Vůči únoru zpomalil silný růst zaměstnanosti produkčních odvětví (zejména stavebnictví) ovšem i dominantního odvětví služeb (vcelku rovnoměrně ve velké většině podsektorů služeb). Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 06.04.2022

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v únoru opět nečekaně silně vzrostla

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v únoru vzrostla opět daleko víc, než se čekalo i více, než v lednu. Trend oživení trhu práce trvá. Míra nezaměstnanosti klesla o něco víc, než se čekalo. Současně opět rostl objem míry pracovní síly a míry zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Zaměstnanost vzrostla 678 000, trh čekal její růst 400 000. Za leden byl její růst zvýšen o 14 000 na 481 000 z 467 000 a prosincový růst byl zvýšen o 78 000 na 588 000 z 510 000. V součtu za prosinec a leden tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 92 000. Celkově tak v období prosinec - únor růst zaměstnanosti překonal očekávání o 370 000, tedy 123 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v klesla trochu víc, než se čekalo na 3,8 % z lednových 4,0 %, trh čekal její mírnější pokles jen na 3,9 %. Vůči lednu zrychlil silný růst zaměstnanosti hlavně produkčních odvětví (zejména stavebnictví ale i zpracovatelského a důlního průmyslu) ovšem i dominantního odvětví služeb (hlavně v sektoru zdravotní péče, největší růst zaměstnanosti opět vykázal sektor stravovacích a ubytovacích služeb a volného času). Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 01.04.2022

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 4. - 8.4. ČR: Maloobchodní tržby zakolísaly, obchodní bilance a průmysl stále v útlumu, stavebnictví a trh práce oživují, ČNB pokračuje zvyšováním úrokových sazeb

Maloobchodní tržby (2 2022, 5.4.), obchodní bilance (2 2022, 6.4.), průmyslová výroba (2 2022, 6.4.), stavební produkce (2 2022, 6.4.), měsíční data trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (3 3022, 8.4.) a zápis zasedání České národní banky monetární politiky včetně úrokových sazeb 31.3. (8.4.) jsou hlavní makroekonomické a finančné události týdne 4. - 8.4. České republiky. Spotřeba domácností vykázala na přelomu roku oslabení. Zahraniční obchod v posledním roce utlumen limity nabídky a produkce a drahou ropou v posledních měsících vykázal náznak zlepšení hlavně zlepšenou exportní výkonností s velkým dopadem hlavního artiklu českého vývozu, produkcí automobilů. Průmyslová výroba zůstává v stagnačním útlumu a to stále hlavně klesající produkcí automobilů. Stavebnictví oživuje. Trh práce již rok posiluje (po prvním roce nejničivějších úderů koronavirové pandemie). Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, o 50 bps, byť méně než v listopadu, prosinci a únoru (zvýšení o 125, 100 a 75 bps), stejně jako 3.2. dle očekávání trhu.

Makroekonomický zpravodaj | 01.04.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB zvýšila hlavní úrokovou sazbu podle očekávání o půl procentního bodu

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, o 50 bps, byť méně než v listopadu, prosinci a únoru (zvýšení o 125, 100 a 75 bps), stejně jako 3.2. dle očekávání trhu. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 5,0 % z 4,5 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 50 bps na 6,0 % z 5,5 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 4,0 % z 3,5 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace. Centrální banka s ohledem na překvapení Ukrajinské krize podstatně snížila výhled ekonomického růstu a zvýšila výhled inflace tohoto roku. Vzhledem k novým skutečnostem ČNB vyhodnotila rizika a nejistoty zimní prognózy jako znatelně proinflační, a to hlavně krátkodobě. Podle ČNB tato rizika taky vyvolávají potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu, než předpokládala zimní prognóza. ČNB vzhledem k válce na Ukrajině vůči aktuální zimní prognóze nyní podstatně snížila výhled ekonomického růstu z 3 % letos na polovinu. Banka (proti aktuální zimní prognóze počítající s poklesem inflace od druhého pololetí 2022 až na cíl ČNB 2 % v polovině roku 2023) dále předpokládá, že celková inflace v nadcházejících jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká i po celý zbytek letošního roku. Dle aktuální zimní prognózy ČNB počítala s již jen drobným zvýšením hlavní úrokové sazby o 25 bps na 4,75 %, poté až do roku 2023 jejich postupné snižování k rovnovážné hladině (predikované již dle listopadové prognózy) 3,25 %. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 31.03.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: Prezidentka ECB Lagardeová hovořila o strategické autonomii a s ní spojených investicích

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová komentáři na Kypru nepřekvapila. Prezidentka hovořila o nástrojích Evropy řešení Ukrajinské krize. Mimo jiné zmínila přístup “strategické autonomie”, tedy vyvázání ze závislosti na externích zdrojích energie a komponentů strategických produkcí včetně cílů Evropské unie, zdvojnásobení podílu Evropy na globálním trhu produkce polovodičů na 20 % do roku 2030 a snížení poptávky po fosilních palivech Ruské federace a podpora vlastní energetické bezpečnosti diverzifikací dodávek kapalného zemního plynu (LNG) a investicemi do čistých energií. Zmínila způsoby mobilizace investic. Investice mají být podle Francouzky realizovány jednak Fondem příští generace Evropské unie (750 mld. EUR) zahrnují veřejné investice příštích let, přičemž 37 % z nich má směřovat do zelené transformace. Dalším nástrojem má být mobilizace soukromého kapitálu Evropy. Vzhledem k tomu, že kapitálové trhy Evropy jsou stále fragmentovány podle hranic států Evropy, než že by se rozpínaly kontinentem. Proto se Lagardeová domnívá, že unie kapitálových trhů - projekt integrace kapitálových trhů Evropy - se stala důležitější než kdy předtím. ECB i přes náraz Ukrajinské krize potvrdila trajektorii redukce ultraexpanze monetární politiky v podobě nákupů cenných papírů.

Makroekonomický zpravodaj | 30.03.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: Prezidentka ECB Lagardeová říká, že předpandemická inflační dynamika se pravděpodobně nevrátí

Prezidentka Evropské centrálnií banky Christine Lagardeová ve vystoupení na konferenci nepřekvapila. Bankéřka hlavně shrnula komentáře z poloviny března ze a po zasedání ECB monetární politiky včetně nákupů cenných papírů a úrokových sazeb 10.3. To znamená, podle Lagardeové krátkodobou reakcí ekonomiky eurozóny na Ukrajinskou krizi je zvýšení inflace a pokles ekonomického růstu. Lagardeová řekla, že předpandemická inflační dynamika (charakterizovaná příliš nízkou inflací) se pravděpodobně nevrátí. Jedním z důvodů je konvergence inflačních očekávání k cíli ECB 2 % dle různých indikátorů, zatímco se inflace stala plošnější a indikátory podkladové inflace vzrostly. Tyto indikátory byly ovlivněny cenami energií a limity nabídky, ale s kumulací inflačních tlaků růstový dopad může nějakou dobu setrvat. Indikátor “stabilnější přilnavé inflace” zahrnující položky, jejichž ceny jsou nejsou tak často měněny v prosinci 2021 vzrostl 2,9 %. Toto vše naznačuje, že inflace se střednědobě stále více pravděpodobně bude stabilizovat na cíli 2 % ECB. Proto ECB podle Lagardeové zahájila přizpůsobování politiky (útlumu ultraexpanze monetární politiky v podobě redukce tempa nákupů aktiv), při splnění kritérií vedoucí k její normalizaci (ve smyslu zvyšování úrokových sazeb). Tento obrat ECB potvrdila i přes náraz Ukrajinské krize.

Makroekonomický zpravodaj | 29.03.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v březnu prudce klesl, značně víc, než se čekalo

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v březnu vůči únoru propadl o dost víc, než se čekalo. Důvodem je dominatně nečekaně prudký pád očekávání. Hodnocení současné situace oslabilo méně, než se čekalo. Index Ifo tedy překvapivě silně spadl na 90,8 bodů z 98,5 bodů v únoru (revize snížení z 98,9 bodů), trh čekal jeho menší propad na 94,2 bodů. Index Ifo současné situace klesl méně, než se čekalo na 97,0 bodů z 98,6 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 96,5 bodů. Index Ifo očekávání propadl nečekaně silně na 85,1 bodů z 98,4 bodů v únoru (revize snížení z 99,2 bodů), trh čekal menší pád na 92,0 bodů. Očekávání propadla ve všech sledovaných sektorech, nejméně ve službách. Hodnocení současné situace se snížilo spíše v produkčních odvětvích zpracovatelského průmyslu a stavebnictví, nicméně ve sledovaných sektorech zůstává solidní. Právě ve stavebnictví hladiny firemního sentimentu a očekávání padly blízko minim z jara 2020, doby vypuknutí koronavirové krize. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Ukrajinská krize může letošní rok oživení ekonomiky zhatit. Oživení je naopak podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 28.03.2022

Události týdne 21. - 27.3.: Rusko se ztrátami omezilo plány, zapojení Běloruska a kritických zbraní? Odešel Čubajs, Sinopec pozastavil investice v Rusku, Rusnok varuje před recesí, data ek. aktivity ČR a EMU padla, Powell: návrat inflace k 2 % během 3 let

Ruská federace oznámila redukci plánů na Ukrajině a orientaci na oblasti povstaleckých republik. Podle zdrojů Západu Rusko na Ukrajině utrpělo velké ztráty, přičemž Ukrajina podniká protiofenzivu proti pozicím Ruska. Hrozí však zapojení Běloruska i zbraní hromadného ničení v ukrajinském konfliktu. Rusko potvrdilo odchod klíčového ekonomického poradce prezidenta Vladimira Putina Anatolije Čubajse. Sinopec Group, největší rafinérie Čínské lidové republiky, zastavil rozhovory o petrochemických investicích v Rusku. Podle guvernéra České národní banky hrozí České republice a Evropské unii hospodářská stagnace. Ekonomický sentiment Česka v březnu oslabil hlavně kvůli poklesu sentimentu domácností. V eurozóně index podnikatelského klimatu Německa Ifo v březnu nečekaně silně propadl hlavně kvůli pádu očekávání. Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v březnu klesly méně, než se čekalo. Růsty odvětví i ekonomiky zůstávají robustní. Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell predikuje návrat inflace k cíli Fedu 2 % během příštích tří let.

Makroekonomický zpravodaj | 28.03.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity v březnu klesly méně, než se čekalo, růsty zůstávají robustní

V březnu vůči únoru indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny klesly méně, než se čekalo. Jejich růsty zůstaly přes oslabení solidní, v případě zpracovatelského průmyslu růst přes pokles zůstal silný. Trh čekal větší poklesy růstů, měly nicméně zůstat solidní. Data tak ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále roste, přičemž pokles jejího růstu nevybočuje z rámce měsíčního kolísání posledních let. Tento vývoj je podobný ve Francii i Německu. Na druhou stranu jakkoliv fluktuace ekonomického sentimentu jsou volatilnější a méně spolehlivé, předstihují reálná data ekonomické aktivity. Proto oslabení jejího růstu se ještě může dostavit. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl méně, než se čekalo na 57,0 bodů z 58,2 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 56,0 bodů. Index PMI služeb podobně klesl víc, než se čekalo na 54,8 bodů z 55,5 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 54,2 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky klesl víc, než se čekalo na 54,5 bodů z 55,5 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 53,9 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky.

Makroekonomický zpravodaj | 24.03.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Fed dle očekávání zvýšil cíl hlavní úrokové sazby o 25 bps a naznačil jeho další zvyšování i redukci cenných papírů

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických, dle očekávání zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,25 procentního bodu na 0,25 - 0,5 %. V komentáři potvrdila jeho další zvyšování. Fed rovněž čeká redukci cenných papírů koupených v rámci kvantitativního uvolňování, jež bylo v únoru ukončeno. V makroekonomických projekcích Fed hlavně v reakci na válku na Ukrajině snížil projekce ekonomického růstu. Centrální banka rovněž podstatně zvýšila výhled zvyšování úrokových sazeb v tomto roce. Rozhodnutí a komentáře nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací Fed a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti zpřísňuje monetární politiku. Ukrajinská krize přestože podle Fed sníží ekonomický růst rovněž krátkodobě zvyšuje tlak na zvýšení inflace. Poslední výsledky inflace naznačovaly i možnost, že by Fed mohl zpřísnit monetární politiku více. To se ale nestalo. I když centrální banka zahájila zvyšování úrokových sazeb včetně blízkého startu redukce cenných papírů, zpřísnění není razantní a spíše je směřováno na dobu horizontu monetární politiky, až poleví aktuální silná inflační vlna a ekonomika by měla být v rovnovážnějším postavení trhu práce, výkonu i inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 17.03.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB dle očekávání úrokové sazby nezměnila, krátí kvantitativní uvolňování

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž potvrdila redukci kvantitativního uvolňování, tj. uzavření pandemického kvantitativního uvolňování (pandemický nouzový nákupní program PEPP) od dubna 2022, ve zbývajícím prvním kvartálu snížení jeho objemu. Platí prosincové prohlášení, že expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024. Novinkou je hlavně útlum monetární expanze redukcí jiných programů. ECB nově sníží objem standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 40 mld. EUR/měsíčně v dubnu na 30 mld. EUR/měsíčně v květnu a 20 mld. EUR/měsíčně v červnu (předtím ECB čekala snížení z 40 mld. EUR/měsíčně ve druhém čtvrtletí na 30 mld. EUR/měsíčně ve třetím kvartálu a od října na 20 EUR/měsíčně). ECB snížila výhled ekonomického růstu hlavně v tomto roce na 3,7 % z 4,2 %. Nadále čeká pokles inflace v příštích letech, ta by ale měla být vyšší, hlavně letos, 5,1 % než čekala v prosinci (3,2 %) a to i v případě jádrové inflace 2,6 % vůči 1,9 %. Inflace během tohoto roku zůstane zvýšená déle, než se čekalo, pravděpodobně má ale během roku klesat. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 10.03.2022

Makroekonomické události ČR: Obchodní bilance v lednu v nečekaném přebytku, vývozy automobilů zpět při síle

Obchodní bilance se v lednu překvapivě vrátila do přebytku. Pozitivní je návrat objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního pololetí způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Saldo obchodní bilance České republiky se v lednu vyhouplo do přebytku 6,2 mld. Kč z deficitu 15,0 mld. Kč v prosinci, trh čekal vyrovnanou bilanci. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je 18,6 mld. Kč horší než v loňském lednu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 7,2 mld. Kč, zbytek připadá na zhoršení bilance zboží hlavně skupin počítače, elektronické a optické přístroje o 6,9 mld. Kč a základní kovy o 5,4 mld. Kč. V roce 2021 obchodní bilance skončila obchodní bilance deficitem 1,5 mld. Kč. O rok dříve skončila přebytkem 179,9 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 09.03.2022

Události minulého týdne 28.2. - 6.3.: Ukrajinská krize, podpora ČNB CZK, silná inflace EMU, Biden, Powell růst 25 bps., inflace dle Fedu klesne, pokles služeb a regionální ek. aktivity, trh práce sílí, Citigroup příznivá k akciím, OPEC+ uvolňuje

V Ukrajinské krizi Ruská federace zesiluje útoky na Ukrajinu, současně ale čelí logistickým potížím. Prezident Spojených států amerických Joe Biden odmítl požadavek Ukrajiny na bezletovou zónu nad jejím územím kvůli obavě rozšíření konfliktu. Západ přijal bezprecedentně tvrdé sankce na Rusko. Centrální banka České republiky Česká národní banka intervenovala na podporu koruny oslabení Ukrajinskou krizí. Spotřebitelská inflace eurozóny v únoru silně vzrostla víc, než se čekalo. Biden v projevu o stavu Unie nepřekvapil, potvrdil, že USA proti Rusku přímo nezasáhnou, budou však bránit členy Severoatlantické aliance v případě jejich napadení. Guvernér centrální banky USA Federálního rezervního systému Jerome Powell preferuje zvýšení cíle hlavní úrokové sazby Fedu Federal Funds Rate 25 bps. Fed i Powell naznačili, že vysoká inflace časem klesne. Firemní barometr Chicaga a index ISM služeb v únoru klesly o dost víc, než se čekalo, růsty regionální ekonomické aktivity a aktivity služeb klesly z velmi silné na solidné úroveň. Naopak expanze trhu práce začátkem roku včetně února zesiluje včetně poklesu míry nezaměstnanosti k svým dlouhodobým minimům, i když rlst mezd v únoru nečekaně zpomalil. Finanční skupina USA Citigroup vydala nákupní doporučení k akciím USA. Organizace zemí vyvážejících ropu a země s ní spolupracující potvrdily vzhledem k současným turbulencím ve světě a na trzích jen malou míru uvolnění svých škrtů produkce ropuy z dob koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 08.03.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v lednu nečekaně vzrostl

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v lednu vůči prosinci nečekaně vzrostl. Důvodem je nečekaně silný vzestup očekávání, naopak hodnocení současné situace kleslo trochu víc, než se čekalo. Index Ifo tedy překvapivě vzrostl na 95,7 bodů z 94,8 bodů v prosinci (revize z 94,7 bodů), trh jej čekal 94,7 bodů. Firemní sentiment se ve sledovaných produkčních sektorech i odvětvích domácí ekonomiky mírně zlepšil. V sektorech domácí ekonomiky služeb a obchodu, zejména maloobchodu ale zůstává snížený hlavně kvůli poklesu očekávání i současné situace hlavně v důsledku rozjezdu nové koronavirové vlny a s ní souvisejících obavách omezení poptávky i provozů. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 22.02.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v únoru nečekaně silně vzrostl

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v únoru vůči lednu vzrostl o dost víc, než se čekalo. Důvodem je nečekaně silný vzestup hlavně očekávání ale i hodnocení současné situace. Index Ifo tedy překvapivě robustně vzrostl na 98,9 bodů z 96,0 bodů v lednu (revize z 95,7 bodů), trh čekal jeho menší růst na 96,5 bodů. Firmy podle institutu vsází na konec koronavirové krize, bez ohledu kypící ukrajinskou krizi. Její eskalace se ovšem do výsledků ještě nestihla projevit. Lepší očekávání ústupu koronavirové pandemie se projevila hlavně v sektorech domácí ekonomiky, tedy ve službách a obchodu. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 22.02.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v únoru klesl o něco méně, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v únoru vůči lednu klesl trochu méně, než se čekalo. Zůstává solidní. Pokles způsobilo snížení očekávání, na druhou stranu se zvýšilo hodnocení současné situace. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 110,5 bodů z 111,1 bodů (revize snížení z 113,8 bodů) v lednu, trh čekal jeho větší pokles na 110,0 bodů. Obavy z inflace po dvou měsících poklesů v řadě posílily a zůstávají zvýšené, poté, co v listopadu dosáhly 13letého maxima. Celkově lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, zvýšená inflace a možná silnější korekce akciového trhu.

Makroekonomický zpravodaj | 22.02.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v únoru zpevnily nečekaně silně zpět do pásma solidního růstu, růst zpracovatelského průmyslu překvapivě klesl, zůstal silný

V únoru vůči lednu indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny vzrostly o dost víc, než se čekalo. Jejich růsty vzrostly ze slabé na solidní úrovně, když trh čekal jen mírné zlepšení. Naopak index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně ztratil, když trh čekal jeho stagnaci, zůstal ale silný. Důvodem většího posílení vůči očekávání v lednu slabších růstů aktivity služeb a ekonomické aktivity je ústup koronavirové pandemie. Růsty byly podobné ve Francii i v Německu. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně klesl na 58,4 bodů z 58,7 bodů v lednu, trh čekal jeho stagnaci na 58,7 bodech. Index PMI služeb naopak nečekaně silně vzrostl na 58,8 bodů z 51,1 bodů v lednu, trh čekal jeho jen menší růst na 52,0 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky vzrostl o dost víc, než se čekalo na 55,8 bodů z 52,3 bodů v lednu, trh čekal jeho méně značný růst na 52,7 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Podobně se vyvíjí i situace na přelomu let 2021 a 2022. 

Makroekonomický zpravodaj | 21.02.2022

Makroekonomické události USA: Index ekonomické aktivity Fedu Philadelphie v únoru klesl víc, než se čekalo, výhled do druhého pololetí slábne

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v únoru k lednu klesl víc, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak snížil víc, než čekal trh, ale zůstal solidní. Index klesl na 16,0 bodů z 23,2 bodů v lednu, trh čekal jeho jen menší pokles na 20,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně snížil i růst nových zakázek. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní, růst cen vstupů klesl z prudké na velmi silnou rychlost a růst cen vlastní produkce zůstává silný. Ze solidní na silnou hladinu vzrostl růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro začátek druhého pololetí 2022 klesl a zůstává jen opatrně příznivý. To platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce a oživení investic, byť tato očekávání cen a kapitálových výdajů vůči lednu klesla a taky robustní výhled zaměstnanosti. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických kvůli plošné očkovací kampani, s tím souvisejícím otevíráním ekonomiky, rekordní pomocí státu ekonomice a pokračující ultraexpanzivní monetární politikou nulových úrokových sazeb stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků.

Makroekonomický zpravodaj | 17.02.2022

Makroekonomické události USA: V lednu zahájení staveb domů klesla víc, než se čekalo, naopak stavební povolení překvapivě vzrostla

V lednu ve Spojených státech amerických nová výstavba drží trend solidního růstu. Zahájení staveb domů sice klesla víc, než se čekalo, naopak povolení staveb domů překvapivě vzrostla. V lednu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů klesla víc, než se čekalo na 1 638 000 z prosincových 1 708 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 702 000), trh čekal jejich pokles jen na 1 700 000. Meziměsíčně tak klesla 4,1 % po růstu 0,3 % (revize snížení z růstu 1,4 %) v prosinci. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně vzrostla na 1 899 000 z prosincových 1 885 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 873 000), trh čekal jejich prudké snížení na 1 760 000. Meziměsíčně tak vzrostla 0,7 % po růstu 3,9 % (revize zvýšení z růstu 3,6 %) v prosinci. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovala dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 17.02.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v únoru vzrostl o dost méně, než se čekalo

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v únoru vůči lednu vzrostl o dost méně, než se čekalo. Drobný pokles ekonomické aktivity z ledna tak přešel v menší růst, trh nicméně čekal jeho obrat do solidního růstu. Index vzrostl 3,1 bodů z - 0,7 bodů v lednu, trh čekal jeho značně větší růst na 12,2 bodů. Stejně jako ekonomická aktivita stagnují i nové zakázky. Růst cen vlastní produkce zůstává prudký, velmi silný růst vlastní produkce v únoru vystoupal na nový historický rekord. Solidní je i růst termínů dodávek stejně jako zaměstnanosti. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči lednu klesla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity, v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb.

Makroekonomický zpravodaj | 15.02.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v únoru posílily méně, než se čekalo

V únoru v Německu vůči lednu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti i hodnocení současné situace vzrostly, byť méně, než se čekalo. Očekávání během druhého pololetí 2021 soustavně sláblo, ovšem i v minimu tohoto cyklu v říjnu figurovalo nad dnem z března 2020 pádem, kdy vypukla koronavirová pandemie. Od podzimu očekávání opět soustavně roste s tím, jak experti čekají v prvním pololetí 2022 další ústup koronavirové pandemie a oživení ekonomiky. Hodnocení současné situace od února 2021 setrvale, až do září rostlo. Poté ale s další koronavirovou vlnou a omezením ekonomiky přišel jeho další pád na stávající slabé úrovně. Data tak ukazují mírně nepříznivou ekonomickou situaci resp. příznivý výhled k začátku druhého pololetí 2022. Podle ZEWu přes růst ekonomických a politických nejistot za růstem optimismu ekonomické veřejnosti, jejíž názory indexy tvoří, stojí očekávání ústupu koronavirové pandemie. ZEW rovněž zmiňuje očekávaný pokles inflace, avšak pomaleji a z vyšších úrovně než v lednu. Více než 50 % odborníků předpokládá v příštích šesti měsících zvyšování růst úrokových sazeb. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání vzrostl trochu méně, než se čekalo na 54,3 bodů z 51,7 bodů v lednu, trh čekal jeho lehce větší růst na 55,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace podobně vzrostl poněkud míň, než se čekalo na - 8,1 bodů z - 10,2 bodu v lednu, trh čekal jeho trochu větší růst na - 6,0 bodů. Loňské oslabení očekávání a konečně i podzimní pokles hodnocení současné situace vedle nabídkových a inflačních tlaků rovněž souvisí s rozmachem nových koronavirových druhů. Ekonomická slabost posledních čtvrtletí byla způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce a souvislý růst hodnocení současné situace od loňského února souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a ústupem koronavirové pandemie omezením vlivu koronaviru, otevíráním ekonomik a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou naděje tak, že význam viru bude konečně od roku 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.

Makroekonomický zpravodaj | 15.02.2022

Makroekonomické události USA: Výrobní inflace (PPI) v lednu zůstala silná, očekávání jejího poklesu se nenaplnilo

Ve Spojených státech amerických v lednu produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná. Očekávání jejího poklesu se nenaplnilo, inflace o dost překonala očekávání. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží jen mírně pod svým prosincovým maximem (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět velmi silně vzrostl 1,0 %, značně víc, než čekal trh, který čekal jeho méně silné zvýšení 0,5 %, navíc jeho růst překonal očekávání ještě více vzhledem k revizi zvýšení jeho prosincového růstu na 0,4 % z 0,2 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl taky velmi silně 0,8 %, značně nad očekáváním trhu 0,5 % po růstu 0,6 % (revize zvýšení z 0,5 %). Meziroční růst indexu PPI velmi nečekaně málo klesl na 9,7 % z prosincových 9,8 % (revize zvýšení z 9,7 %), o dost však překonává odhad trhu, který čekal jeho pokles až na 9,1 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií podobně dost překvapivě málo klesl na 8,3 % z prosincových 8,5 % (revize navýšení z 8,3 %), velmi ale překonává očekávání trhu, který čekal jeho pokles až na 7,9 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 15.02.2022

Makroekonomické události ČR: Meziroční inflace v lednu prudkým skokem na 24leté maximum 9,9 % opět překonala očekávání

Vysoká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v lednu prudce vyskočila na maxima z 90. let minulého století. Trh dramatický růst cen v lednu čekal, ale méně silně, než jaká byla realita. Průměrná inflace v lednu vyrostla na 4,5 % z 3,8 % v prosinci. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě více prudce než čekal trh 4,4 % (maximum od ledna 1993) po růstu 0,4 % v prosinci, trh čekal jeho méně prudký růst 3,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě masivněji, než čekal trh na 9,9 %, maximum od července 1998 z 6,6 % v prosinci, trh čekal jeho méně obří růst na 9,3 %. Raketové zrychlení inflace bylo v lednu taženo hlavně zrychlením růstu cen kategorie bydlení, voda, energie, paliva. Ceny této kategorie vzrostly meziměsíčně 9,6 %, jejich meziroční růst se skokově posunul na 14,4 % z 4,8 % v prosinci. Kategorie sama tak meziroční inflaci pozvedla 3,7 % procentním bodem (z příspěvku 1,2 procentního bodu v prosinci), čímž se dominatně pasovala do funkce hlavního motoru inflace začátkem tohoto roku. Podle Českého statistického úřadu je inflační akcelerace této kategorie způsobena hlavně návratem dočasně odpuštěné daně z přidané hodnoty cen elektřiny a zemního plynu. Podle institutu dle informací dodavatelů není toto zvýšení konečné. Inflace se plošně zvyšovala i u jiných kategorií spotřebitelského koše, hlavně v případě segmentu potravin a nealkoholických nápojů, v kterém ceny meziměsíčně vzrostly 4,4 % a jejich meziroční růst posílil na 5,4 % z 4,1 % v prosinci. Kategorie tak k meziroční inflaci přispěla o 0,3 procentního bodu vyšším příspěvkem, tedy z prosincových 0,7 procentního bodu na 1,0 procentního bodu. Více meziroční inflaci zvyšuje, a celkově nejvíce na druhém místě (po kategorii bydlení, voda, energie, paliva) kategorie doprava 1,6 procentním bodem. Vedle zmíněných faktorů, hlavně silného růstu cen energií, otevírání ekonomiky vedlo k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). Navíc produkční limity zvýšily značně ceny vstupů firem. ČNB v komentáři k prosincovým výsledkům uvedla, že lednová inflace její projekci překonala mírně. Uvedla, že v příštích měsících by měla kulminovat kolem 10 % s tím, že by se měla snižovat od druhého pololetí 2022 k 2 % do první poloviny 2023. Komentáře banky kopírují její poznámky k inflaci ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 3.2. V posledních komentářích ČNB ještě naznačovala menší zvýšení úrokových sazeb, nejistota však pokračuje hlavně v případě doby, po kterou úrokové sazby zůstanou takto vysoké. ČNB rapidně zvyšovala úrokové sazby od léta 2021 kvůli zvýšené inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps, v listopadu dokonce o 125 bps, v prosinci 100 bps a v únoru 75 bps.

Makroekonomický zpravodaj | 14.02.2022

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 14. - 18.2. USA: Náznaky kulminace produkční inflace, indexy Fedu NY a Philadelphia ukáží solidní růst ek. aktivity, slabost maloobchodních tržeb, síla trhu domů, Fed ukazuje silnější zvyšování úr. sazeb

Index produkčních cen PPI (1 2022, 15.1.), Index obecné současné ekonomické aktivity Federální rezervní banky New Yorku (2 2022, 15.1.), maloobchodní tržby (1 2022, 16.1.), zápis zasedání centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému monetární politiky včetně nákupu cenných papírů a cíle její hlavní úrokové sazby 25. - 26.1. (16.1.), Index obené současné ekonomické aktivity Federální rezervní banky Philadelphie (2 2022, 17.1.), zahájení a povolení staveb domů (1 2021, 17.1.) a prodeje starších resp. existujících domů (1 2022, 18.1.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 14. - 18.2. USA. Inflace je nadále silná a trhá očekávání, avšak na produkční úrovni trh čeká jisté známky potvrzení signálů předstihových ukazatelů a její kulminaci. Přesto na spotřebitelské úrovni v lednu inflace opět překonala očekávání a Fed ještě zesílil varování rychlejšího zdražování peněz dobře slyšitelné z posledního zasedání monetární politiky z konce ledna. Regionální ekonomická aktivita má pokračovat v průměru solidním růstem stejně jako trh domů. Naopak na přelomu roku zavládla slabost spotřeby domácností.

Makroekonomický zpravodaj | 11.02.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) včetně jádra v lednu vzrostla opět silněji, než se čekalo na čerstvé 40leté maximum

V lednu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií vzrostla opět o něco víc, než se čekalo na nové 40leté maximum. Meziměsíční růst spotřebitelských cen potáhly rovnoměrně ceny potravin a bydlení. Stejné kategorie dominují lednovému podílu na meziroční inflaci 7,5 %, potraviny růstem 7,0 % a bydlení růstem 4,4 % příspěvky přibližně 0,9 resp. 1,4 procentního bodu. Dominantní je ale prudký růst cen energií 27,0 % s příspěvkem 2,0 % a růst cen ojetých osobních a nákladních automobilů 40,5 % s příspěvkem 1,7 procentního bodu. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem říjen, listopad, prosinec a leden ukázaly další akceleraci inflace včetně jejího jádra. Inflace tak značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl silněji než čekal trh 0,6 % po růstu 0,6 % (revize zvýšení z 0,5 %) v prosinci, víc, než čekal trh 0,5 %. Jeho meziroční růst vzrostl rovněž nad očekáváním trhu na maximum od února 1982 7,5 % z prosincových 7,0 %, trh čekal menší zvýšení na 7,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl lehce nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,5 % v prosinci, trh předpokládal jeho méně silné zvýšení 0,6 %. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil na maximum od srpna 1982 6,0 %, o něco víc, než čekal trh 5,9 % z 5,5 % v prosinci. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace. Ze stejného důvodu horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb pravděpodobně patří březnu 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 10.02.2022

Makroekonomické události ČR: Aktivita služeb ve čtvrtém čtvrtletí pokračovala v silném růstu

V České republice ve čtvrtém čtvrtletí 2021 v reálném vyjádření aktivita tržeb služeb opět svižně vzrostla a pokračovala v oživení ze slabosti předchozích kvartálů, byť tempo jejich růstu poněkud zpomalilo. Tržby služeb reálně, po očištění o sezónní vliv v mezikvartálním srovnání vzrostly stejně jako v předchozím čtvrtletí 2,6 %. Tržby služeb reálně, po očištění o kalendářní efekt v meziročním srovnání vzrostly 12,8 % po růstu 9,7 % (revize zvýšení z růstu 9,5 %) v předchozím čtvrtletí. Za celý rok 2021 tržby ve službách očištěné o kalendářní vlivy reálně meziročně vzrostly o 7,2 %. Data potvrzují plošný růst aktivity odvětví téměř všech hlavních segmentů služeb. Růst táhnou ještě více než v předchozím čtvrtletí hlavně služby citlivé na sociální kontakt, které byly koronavirovou pandemií uzavřeny, oslabeny a postiženy nejvíce, tj. služby dopravy a skladování (např. tržby služeb letecké dopravy vzrostly 98,9 %) a služby ubytování, stravování a pohostinství. Aktivita služeb se růstem posledních tří kvartálů dotáhla na svá předpandemická maxima. Otevírání ekonomiky včetně služeb kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie probíhá od druhého čtvrtletí 2021. Vzhledem k váze služeb v hospodářství ekonomiky se od tohoto období datuje i oživení ekonomiky. Tento vývoj by měl pokračovat i v prvním pololetí 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 09.02.2022

Makroekonomické události ČR: Stavební výroba v prosinci vzrostla, mírné oživení

Slabost stavební produkce České republiky v prosinci s mírným oživením pozvolna ustupuje. Meziměsíčně stavební výroba vzrostla 1,8 %. Meziročně vzrostla 8,1 % po růstu 2,0 % v listopadu. Tempu meziročního růstu pomáhá nízká srovnávací báze loňského roku. Objemově totiž stavební produkce odpovídá roku 2018. Produkce z minim jara 2020 prvního úderu koronavirové pandemie sice vzrostla, ale jen mírně. Proto slabost aktivity odvětví trvá. Mezičtvrtletně ve 4. čtvrtletí produkce reálně vzrostla 1,9 %. Za celý rok 2021 stavební produkce po očištění o rozdílný počet pracovních dnů reálně vzrostla 1,4 % po poklesu 6,2 % v roce 2020. V meziročním vyjádření tedy stavební produkce oživovala jen drobně, výraznější oživení, které se projeví později ale naznačil růst zahájení bytů v roce 2021 28,3 % po poklesu 8,9 % v roce 2020. V tomto segmentu byl růst tažen jak v nových rodinných tak i bytových domech. Stavebnictví se podle Českého statistického úřaduv průběhu roku potýkalo s mimořádným růstem cen a nedostatkem stavebních kapacit. Sektor trápí rychleji rostoucí ceny stavebních materiálů a prací, vedle toho chronickým problémem zůstává i nedostatek lidských zdrojů. I po ústupu koronavirové pandemie masivní očkovací kampaní a s otevřením ekonomiky se stavebnictví nemůže dostat do tempa. To by se mělo dostavit v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 09.02.2022

Makroekonomické výsledky ČR: Obchodní bilance v prosinci zpět v nečekaně velkém deficitu

Obchodní bilance se v prosinci po prvním přebytku za půl roku v listopadu vrátila do deficitu. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního pololetí způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. V listopadu ovšem vývoz automobilů vzrostl blíž k loňským hodnotám a snížil se i dovoz ropy a zemního plynu, čímž došlo k přebytku zahraničního obchodu. V prosinci sice zůstal objem dovozu snížen, avšak sezónně výrazně klesl objem exportovaných automobilů, ale i dalšího zboží. Obchodní bilance České republiky skončila deficitem 15,0 mld. Kč, když trh čekal po listopadovém přebytku 4,4 mld. Kč (revize snížení z přebytku 5,7 mld. Kč) deficit 7,8 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021 potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je 30,9 mld. Kč horší než v loňském prosinci. V roce 2021 obchodní bilance skončila obchodní bilance deficitem 1,5 mld. Kč. O rok dříve skončila přebytkem 179,9 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 08.02.2022

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v lednu a na přelomu roku vzrostla mnohem víc, než se čekalo

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v lednu vzrostla daleko víc, než se čekalo, byť poněkud méně, než v prosinci. Trend oživení trhu práce ale trvá. Míra nezaměstnanosti nečekaně vzrostla, byť jen mírně. Současně rostl objem míry pracovní síly a míry zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Zaměstnanost vzrostla 467 000, trh čekal její růst 150 000. Za prosinec byl její růst zvýšen o 311 000 na 510 000 z 199 000 a listopadový růst byl zvýšen o 398 000 na 647 000 z 249 000. V součtu za listopad a prosinec tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 709 000. Celkově tak v období listopad - leden růst zaměstnanosti překonal očekávání o 1 026 000, tedy 342 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v lednu nečekaně vzrostla na 4,0 % z prosincových 3,9 %, trh čekal její stagnaci na prosincové hladině 3,9 %. V lednu pokračoval silný růst zaměstnanosti dominantního odvětví služeb, takže zpomalení růstu zaměstnanosti vůči prosinci připadlo na zastavení růstu zaměstnanosti v produkčních odvětvích zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 04.02.2022

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 7. - 11.2. ČR: Zahraniční obchod, průmysl a stavebnictví v listopadu stále v útlumu, pokračuje oživení maloobchodu, služeb a trhu práce, ČNB odhalí detaily rozhodnutí úrokových sazeb 3.2.

Obchodní bilance (12 2021, 7.2.), průmyslová výroba (12 2021, 7.2.), stavební produkce (12 2021, 7.2.), maloobchodní tržby (12 2021, 8.2.), měsíční zpráva trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (1 2022, 8.2.), tržby služeb (4Q 2021, 9.2.) a zápis rozhodnutí České národní banky monetární politiky 3.2. (11.2.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 7. - 11.2. České republiky. Obchodní bilance je stále ve svěráku drahé ropy, kterou Česko dováží a taky produkčních limitů hlavních průmyslových odvětví tuzemské ekonomiky, zejména automobilového průmyslu, jež dominuje českému exportu. Nedostatek produkčních komponentů hlavně automobilového průmyslu přidusil zpracovatelský průmysl a jeho oživení. Stavebnictví stagnuje. Spotřeba domácností pokračuje v oživení. Trh práce pokračuje v posilování, roste míra zaměstnanosti a klesá míra nezaměstnanosti. Služby stejně jako maloobchod a obecně domácí poptávka pokračují s již pouze omezenými protiepidemickými opatřeními v robustním růstu. ČNB na únorovém zasedání zvýšila úrokové sazby dle očekávání o 75 bps a naznačila již jen jejich mírné zvýšení.

Makroekonomický zpravodaj | 04.02.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB úrokové sazby dle očekávání nezměnila, potvrdila obavy inflace a útlum monetární ultraexpanze

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž potvrdila redukci kvantitativního uvolňování, tj. uzavření pandemického kvantitativního uvolňování (pandemický nouzový nákupní program PEPP) od dubna 2022, ve zbývajícím prvním kvartálu snížení jeho objemu. Potvrdila taky dílčí kompenzaci útlumu monetární expanze posílením monetární expanze jiných programů, i ty se ale mají během roku 2022 utlumovat. Platí prosincové prohlášení, že expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024 (namísto původně hlášeného roku 2023 jako prvního možného termínu uzavření těchto reinvestic). ECB taky opakovala prosincové rozhodnutí, tj. posílení objemu standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 20 mld. EUR/měsíčně na 40 mld. EUR ve druhém kvartálu 2022 a 30 mld. EUR ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Od roku října 2022 se měsíční objem APP vrátí k 20 mld. EUR. V prohlášení k rozhodnutí banka vynechala dlouhodobý komentář, že monetární expanze je třeba ke stabilizaci inflace na cíli ECB 2 % ve střednědobém horizontu. Ekonomický růst má v prvním kvartálu zůstat tlumený, pak by se měl během roku 2022 výrazně zvýšit. Inflace během tohoto roku zůstane zvýšená déle, než se čekalo, pravděpodobně má ale během roku klesat. Rozhodnutí a komentáře ECB nepřekvapují. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 03.02.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB zvýšila úrokové sazby o 75 bps, dle očekávání trhu, krátkodobá predikce inflace výrazně zvýšena, ČNB stále čeká její návrat k 2 % během roku a již jen drobné zvýšení úr. sazeb

Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, o 75 bps, byť méně než v listopadu a prosinci (zvýšení o 125 a 100 bps). Tentokrát zvýšení naplnilo očekávání trhu. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 4,5 % z 3,75 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 5,5 % z 4,75 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 3,5 % z 2,75 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace. Projekci ekonomického růstu ČNB letos a příští rok změnila. V roce 2021 čeká růst hrubého domácího produktu 3,1 % (dle listopadové projekce 1,9 %), v roce 2022 3,0 % (dle listopadové projekce 3,5 %) a v roce 2023 3,4 % (dle listopadové projekce 3,8 %). Koronavirová pandemie by se již neměla projevovat v zavádění protiepidemických opatření. Banka tak počítá s oživením spotřeby domácností, firemních investic i zahraničního obchodu s klíčovým předpokladem slábnutí potíží globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Inflace by letos měla dosáhnout kulminace během letošního prvního pololetí mezi 9 - 10 % (dle minulé prognózy ČNB čekala kulminaci v prvním kvartálu na necelých 7 %). Poté by měla zmírňovat a v příštím roce se dostat k cíli ČNB 2 %, přibližně ve shodě s předchozí listopadovou projekcí. Za celý rok 2022 by měla dosáhnout 8,5 % (předchozí listopadová projekce 5,6 %) a v roce 2023 2,3 % (předchozí listopadová projekce 2,1 %). Podle předchozí prognózy z listopadu ČNB ještě do prvního čtvrtletí 2022 předpokládala dílčí zvyšování úrokových sazeb, celkově zhruba 75 bps na přibližně 3,5 %. Brzy ale bylo jasné, vzhledem k pokračování zesilování robustní inflace, že projekce bude překonána. Dle aktuální prognózy ČNB počítá s již jen drobným zvýšením hlavní úrokové sazby o 25 bps na 4,75 %, poté až do roku 2023 jejich postupné snižování k rovnovážné hladině (predikované již dle listopadové prognózy) 3,25 %. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 03.02.2022

Makroekononomické události eurozóna: Silná spotřebitelská inflace (HICP) eurozóny včetně svého jádra v prosinci opět překonala očekávání, neklesla jak čekal trh

Silná spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) včetně svého jádra v prosinci v meziročním srovnání opět překonala očekávání, neklesla jak čekal trh. Inflační jádro poté, co v říjnu po dlouhé době dosáhlo cíl inflace Evropské centrální banky 2 % (byť jen mírně) v listopadu vyskočilo citelně nad cíl a v prosinci zůstalo zvýšené. ECB čeká, že inflace zůstane zvýšená déle než se čekalo, nicméně měla by podle ní klesnout tento rok a to podle posledních komentářů její prezidentky Christine Lagardeové již od začátku roku. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 5,0 % z listopadových 4,9 %, trh naopak čekal její pokles na 4,7 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) nečekaně stagnoval na listopadových 2,6 %, trh přitom čekal jeho mírný pokles na 2,5 %. V prosinci inflaci potáhlo hlavně silné zvýšení růstu cen kategorie potraviny, alkoholické nápoje a potravinové produkty na 3,2 % z 2,2 % v listopadu. Prudký růst cen energií táhne silné zdražování cen ropy resp. benzínu trvající již rok a půl. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit. Zvýšení inflace služeb zase je projevem dohánění slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy, začátkem roku se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let a poté do léta nevídaných hodnot.

Makroekonomický zpravodaj | 02.02.2022