Aktuality

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity (i půlroční výhled) Fedu Philadelphie v květnu nečekaně silně padl do pásma stagnace

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie (včetně jejich půlročního výhledu) v květnu k dubnu nečekaně silně padl do pásma stagnace. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak snížil razantněji, než čekal trh, na minimální rychlost, když ještě v dubnu byl solidní. Index silně klesl na 2,6 bodů z 17,6 bodů v dubnu, trh čekal jeho jen malý pokles na 16,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se zvýšil růst nových zakázek, zůstal nicméně solidní. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní a s Ukrajinskou krizí dále vzrostl. V květnu však cenové růsty poněkud klesly. Růst cen vstupů zůstává prudký a růst cen vlastní produkce zůstává velmi silný. Hodně klesl růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem, snížil se ze silného na solidní tempo. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro závěr druhého pololetí 2022 podstatně klesl do pásma stagnace. Půlroční výhled jejich nových zakázek nicméně vykazuje opatrný růst (více než v dubnu). Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce a oživení zaměstnanosti, ve všech případech méně než v dubnu. Meziměsíčně se rovněž snížil výhled investic, ten již pouze opatrně optimistický. Obecně a celkově, zpráva ve Spojených státech amerických naznačuje útlum ekonomické a investiční aktivity, naopak trh práce a inflační tlaky mají zůstat silné. Zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 19.05.2022

Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v dubnu klesl víc, než se čekalo

Prodeje starších/existujích domů Spojených států amerických v dubnu v anualizovaním vyjádření meziměsíčně klesly víc, než se čekalo. Prodeje meziměsíčně klesly na 5 610 000 z 5 750 000 v březnu. Pokles překonal očekávání trhu, který čekal jejich o něco méně robustní pokles na 5 650 000. Meziměsíčně tak klesly 2,4 % po poklesu 3,0 % v dubnu. Meziročně jejich prodeje oslabily 5,9 %. Podle Lawrence Yuna, hlavního ekonoma Národní asociace obchodníků s nemovitostmi v příštích měsících hrozí další poklesy a aktivita prodejů domů se po dvou letech jejich významně silného růstu vrátí na předpandemické úrovně zejména kvůli vysokým cenám nemovitostí a výrazně vyšším úrokovým sazbám. To potvrzuje nízký podílu kupců kupujících první nemovitost i větší podíl hotovostních plateb. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli silnému růstu poptávky i silný růst jejich cen. Trend solidního růstu trhu domů USA pokračoval i během roku 2020, krátce před úderem koronaviru, uzavření ekonomiky v dubnu ale z drtivého poklesu nevynechalo ani segment starších/existujících domů. Trh domů ještě i v květnu 2020 během koronavirového šoku vykazoval oslabení, až v létě, v červnu, červenci, srpnu, září a říjnu ale zabral prudkým růstem, skočil na maxima víc, než čekal trh. V dalších měsících pak trh korigoval a to kvůli omezené nabídce domů a kvůli silnému a trvalému růstu jejich cen. Od roku 2022 trh starších/existujících domů slábne vlivem poklesu poptávky kvůli silnému růstu úrokových sazeb a pokračujícímu růstu cen nemovitostí (pokračujícího kvůli jejich stále nízké nabídce). Trh domů obecně od léta 2020 silně expanduje včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů. Zlepšení s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru ovšem bude brzdit růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na očekávané zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace). Ukrajinská krize je pro trh domů nejistotou a rizikem.

Makroekonomický zpravodaj | 19.05.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Powell Senátem podle očekávání potvrzen guvernérem Fedu do roku 2026

Jerome Powell byl podle očekávání na základě nominace prezidenta Spojených států amerických Joe Bidena 22.11. 2022 potvrzen horní komorou Kongresu Senátem guvernérem centrální banky Federálního rezervního systému do 12.5. 2026. Powell je guvernérem od 5.2. 2018. Volba není překvapením vzhledem k tomu, že Demokratická strana prezidenta ovládá nejtěsnější většinou jediného hlasu víceprezidentky Kamaly Harrisové Senát (počet senátorů demokratů a senátůr s nimi hlasujících je v 100členné komoře 50. Schválení Powella odrážející hodnocení jeho dosavadního vedení centrální banky zrcadlící jeho politiku hlavně během koronavirové pandemie a dílem i během obchodních válek s Čínskou lidovou republikou a během Ukrajinské krize ovšem bylo jednoznačnější poměrem 80/19, než by napovídal stranický konflikt se senátory Republikánské strany. Přesto ne všichni demokraté Powella podpořili jednak kvůli nedostatečnému hájení diverzity (senátor Menendez) resp. selhání v oblasti bankovní regulace (senátorka Warrenová). Hlavní výzva Fedu se nyní přesunula k řešení velmi vysoké inflace trojnásobně překračující cíl Fedu, které centrální banka čelí snižováním monetární expanze redukcí a uzavřením kvantitativního uvolňování resp. přechodem do fáze kvantitativního utahování a rovněž rychlejším zvyšováním úrokových sazeb.

Makroekonomický zpravodaj | 18.05.2022

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v únoru o dost silnější, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v únoru maloobchodní tržby byly o dost silnější, než se čekalo. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,3 %, když trh čekal jejich růst 0,4 %. Odchylka výrazně zvyšující objem maloobchodních tržeb od očekávání je dána revizí navyšující jejich růst za leden na 4,9 % z 3,8 %. Meziroční růst maloobchodních tržeb a tržeb stravovacích služeb se v únoru zvýšil na 17,6 % z 14,0 % (revize z 13,0 %) v lednu. V roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto růst spotřeby domácností zůstává silný. Silná inflace, vyšší úrokové sazby nemluvě o Ukrajinské krizi se robustní nákupní morálky domácností dosud výrazněji nedotkly. Důvodem je stále expandující ekonomika a rekordně silný trh práce udržující silný spotřebitelský sentiment. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k solidnímu růstu, ten by měl být ale hlavně kvůli silné inflaci, zpřísnění monetární politiky i kvůli Ukrajinské krizi méně silný než v roce 2021.

Makroekonomický zpravodaj | 17.05.2022

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v březnu opět silnější, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v březnu maloobchodní tržby stejně jako v únoru byly silnější, než se čekalo. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,5 %, když trh čekal jejich růst 0,6 %. Odchylka výrazně zvyšující objem maloobchodních tržeb od očekávání je dána revizí navyšující jejich růst za únor na 0,8 % z 0,3 %. Meziroční růst maloobchodních tržeb a tržeb stravovacích služeb se v březnu snížil na 6,9 % z 18,2 % (revize zvýšení z 17,6 %) v únoru. V roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto růst spotřeby domácností zůstává silný. Silná inflace, vyšší úrokové sazby nemluvě o Ukrajinské krizi se robustní nákupní morálky domácností dosud výrazněji nedotkly. Důvodem je stále expandující ekonomika a rekordně silný trh práce udržující silný spotřebitelský sentiment. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k solidnímu růstu, ten by měl být ale hlavně kvůli silné inflaci, zpřísnění monetární politiky i kvůli Ukrajinské krizi méně silný než v roce 2021.

Makroekonomický zpravodaj | 17.05.2022

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v dubnu znovu silnější, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v dubnu maloobchodní tržby stejně jako v únoru a březnu byly silnější, než se čekalo. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,9 %, když trh čekal jejich růst 0,9 %. Odchylka výrazně zvyšující objem maloobchodních tržeb od očekávání je dána revizí navyšující jejich růst za březen na 1,4 % z 0,5 %. Meziroční růst maloobchodních tržeb a tržeb stravovacích služeb se v dubnu zvýšil na 8,2 % z 7,3 % (revize zvýšení z 6,9 %) v březnu. V roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto růst spotřeby domácností zůstává silný. Silná inflace, vyšší úrokové sazby nemluvě o Ukrajinské krizi se robustní nákupní morálky domácností dosud výrazněji nedotkly. Důvodem je stále expandující ekonomika a rekordně silný trh práce udržující silný spotřebitelský sentiment. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k solidnímu růstu, ten by měl být ale hlavně kvůli silné inflaci, zpřísnění monetární politiky i kvůli Ukrajinské krizi méně silný než v roce 2021.

Makroekonomický zpravodaj | 17.05.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v dubnu překvapivě prudce vzrostl, výhled ale silně klesl

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v dubnu k březnu překvapivě prudce vzrostl. Solidní pokles ekonomické aktivity z března tak přešel v solidní růst, trh nicméně čekal sice silný obrat, ale pouze do jejího minimálního růstu. Výhled růstu ekonomické aktivity pro závěr roku 2022 ale značně oslabil a je opatrně příznivý. Index vzrostl na 24,6 bodů z - 11,8 bodů v březnu, trh čekal jeho posílení jen na 0,5 bodů. Stejně jako ekonomická aktivita otočily do robustního růstu i nové zakázky. Růst cen vlastní produkce byl prudký, růst cen vlastní produkce byl silný. Solidní je i růst termínů dodávek. Růst zaměstnanosti je nízký. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči březnu silně klesla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity (včetně výdajů technologií), v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 16.05.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v květnu nečekaně prudce klesl

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v květnu k dubnu překvapivě prudce klesl. Solidní růst ekonomické aktivity z dubna tak přešel v solidní pokles, trh čekal sice značný pokles jejího růstu, měl ale zůstat solidní. Index propadl na - 11,6 bodů z 24,6 bodů v dubnu, trh čekal jeho pokles jen na 17,0 bodů. Podobně jako ekonomická aktivita otočily do ze solidního růsto do menšího poklesu i nové zakázky. Cenové růsty vůči dubnu oslabily., zůstávají ale velmi robustní. Růst cen vlastní produkce byl prudký, růst cen vlastní produkce byl silný. Solidní je i růst termínů dodávek a zaměstnanosti. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči dubnu drobně vzrostla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity (včetně výdajů technologií), v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 16.05.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB v zápisu zasedání monetární politiky (5.5.) naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby

Česká národní banka v zápisu zasedání monetární politiky (5.5.) naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby, než naznačuje její poslední květnová prognóza. Ta počítá již od tohoto podzimu s jejich snižováním. Další vývoj úrokových sazeb je nejasný nejen nejistým makroekonomickým vývojem včetně inflace a geopolitických rizik ale i názorovým rozdělením bankovní rady ČNB. Štěpení se zvětšuje dodáním váhy minoritního názoru úrokové sazby nezvyšovat volbou prezidenta Miloše Zemana nového nástupce Jiřího Rusnoka v čele ČNB Aleše Michla. Taky proto banka zvažovala i alternativní scénář monetární politiky odhlížející od aktuálních inflačních tlaků, podle kterého by nějaký čas úrokové sazby zůstaly stabilní. Naopak hlavní scénář počítá s jejich zvyšováním až k 8,25 %. Na druhou stranu zápis naznačuje drobné zmírnění jestřábích postojů některých členů bankovní rady včetně poznatků výrazného přesunu inflačních tlaků vlivem války od domácích poptávkových k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Převažovalo taky mínění, že vysoká inflace se zatím nepřelévá do výrazného zrychlení nominálního mzdového růstu. I když se zvýší vliv Michla v ČNB, většina bankovní rady jej spolu s Dědkem zatím pravděpodobně bude přehlasovávat. Zatím, protože ještě k červenci Zeman může významně obměnit složení bankovní rady až o tři její členy, kteří dosud hlasují v konsensu pro razantní zvyšování úrokových sazeb (může je však potvrdit ve funkci a nového radního jmenovat místo dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka).

Makroekonomický zpravodaj | 13.05.2022

Makroekonomické události USA: Prudká produkční inflace (PPI) v dubnu nad očekáváním se známkami kulminace

Ve Spojených státech amerických v dubnu prudká produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií byla nad očekáváním trhu se známkami kulminace. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží u svých rekordů (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět silně vzrostl 0,5 %, trh čekal růst 0,5 %. Data však překonávají tržní očekávání kvůli revizi navýšení březnového růstu z 1,4 % na 1,6 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl rovněž silně 0,4 %, trh čekal zvýšení 0,6 %. Data ale odpovídají očekávánjí trhu vzhledem revizi zvýšení březnového růstu z 1,0 % na 1,2 %. Meziroční růst indexu PPI klesl na 11,0 % z 11,5 % (revize zvýšení z 11,2 %) v březnu, trh čekal jeho větší pokles na 10,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sestoupil na 8,8 % z 9,6 % (revize zvýšení z 9,2 %) v březnu, trh čekal jeho menší pokles na 8,9 %. Meziměsíční růst produkčních cen v březnu vytáhl růst cen zboží 1,3 % zejména růstem cen kategorie zboží bez cen potravin a energií 1,0 %, zatímco ceny služeb stagnovaly. Meziroční růst produkčních cen táhnou přibližně stejným dílem růst cen zboží 16,3 % (příspěvek k celkovému růstu výrobních cen 5,4 procentního bodu) a ceny služeb růstem 8,1 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 5,3 procentního bodu). V rámci zboží dominují růst cen energií 40,0 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 2,4 procentního bodu) a ceny zboží bez cen potravin a energií růstem 10,1 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 2,2 procentního bodu). V rámci služeb růst cen obchodních služeb 15,4 % (příspívá celkovému růstu výrobních cen 3,1 procentním bodem), růst cen služeb bez cen služeb obchodu, dopravy a skladů 3,2 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 1,3 procentního bodu) a ceny služeb dopravy a skladů 22,6 % (příspěvek k celkovému růstu produkčních cen 1,0 procentního bodu). Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhne výše Ukrajinská krize. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 12.05.2022

Makroekonomické události USA: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v dubnu nad očekáváním, potvrdila ale kulminaci

V dubnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zakolísala kousek od svého minulý měsíc přepsaného dlouhodobého zhruba 40letého rekordu a potvrdila svoji kulminaci. Mírně překonala očekávání trhu. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl 0,3 % po růstu 1,2 % v březnu a překonal tak očekávání trhu zvýšení 0,2 %. Jeho meziroční růst klesl z březnového maxima od prosince 1981 8,5 % na 8,3 %, méně, než čekal trh, který předpokládal snížení růstu na 8,1 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,3 % v březnu, trh předpokládal jeho menší zvýšení 0,4 %. Na meziroční úrovni jeho růst sestoupil z čerstvého březnového maxima od srpna 1982 6,5 % na 6,2 %, méně, než čekal trh, který počítal se snížením růstu na 6,0 %. Meziměsíční růst cen potáhly ceny bydlení a potravin, pokles cen energií již cenový růst zbrzdil. V meziročním srovnání vysoká inflace je tažena hlavně silným růstem cen energií (růst cen 30,3 % a příspěvek 2,5 procentního bodu), cenami bydlení (růst cen 5,1 % a příspěvek 1,7 procentního bodu), cenami potravin (růst cen 9,4 % a příspěvek 1,3 procentního bodu), cenami starších osobních a nákladních automobilů (růst cen 22,7 % a příspěvek 0,9 procentního bodu) a cenami nových automobilů (růst cen 13,2 % a příspěvek 0,5 procentního bodu). Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od května i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 11.05.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu Philadelphie v dubnu klesl silněji, než se čekalo

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v dubnu k březnu klesl silněji, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak snížil razantněji, než čekal trh, nicméně zůstal solidní. Index silně klesl na 17,6 bodů z 27,4 bodů v březnu, trh čekal jeho méně silný pokles na 21,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně snížil i růst nových zakázek. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní a s Ukrajinskou krizí dále vzrostl. Růst cen vstupů posílil a zůstává prudký a růst cen vlastní produkce posílil taky a zůstává velmi silný. Vzrostl taky růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem, zůstal silný. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro závěr druhého pololetí 2022 podstatně klesl a zůstává jen opatrně příznivý. To platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, oživení investic a zaměstnanosti. Tato očekávání cen, kapitálových výdajů a zaměstnanosti vůči březnu poněkud klesla. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků, i když zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 11.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Pesimismus ekonomiky Německa pro konec roku 2022 se v květnu nečekaně snížil, současná situace ale dál slábne (Indexy ZEW)

Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v květnu k dubnu nečekaně vzrostl, očekáváním pro konec roku 2022 ale zůstávají pesimistická. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa i v květnu pokračoval zhoršováním, o něco víc, než se čekalo. Podle institutu se tak německá ekonomika dle očekávání a hodnocení současné situace má během příštích šesti měsíců dále zhoršit. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa získal 6,7 bodů na - 34,3 bodů z - 41,0 bodů v dubnu, trh čekal naopak ještě drobný pokles na - 42,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa opět robustně klesl, tentokrát 5,7 bodů na - 36,5 bodů z - 30,8 bodů v dubnu, trh čekal jeho méně výrazný pokles na - 35,0 bodů. Podle institutu ekonomičtí experti (jejichž odpovědi tvoří průzkum) jsou pesimističtí v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících bude dále zhoršovat (byť méně než v dubnu). Podobně jako v dubnu propadlo očekávání inflace, ekonomičtí experti tak nyní čekají, že během půl roku inflace klesne. Nebezpečí stagflace tak vůči příštím 6 měsícům, kleslo, zůstává ale značné. S ohledem na monetární politiku Evropské centrální banky velká většina odborníků čeká růst úrokových sazeb ke konci roku 2022. V této souvislosti se pro následující půlrok podstatně zvýšilo i očekávání ziskovosti firem zejména finančního sektoru, jako jsou banky či pojišťovny, naopak se podstatně snížil výhled ziskovosti pro stavebnictví.

Makroekonomický zpravodaj | 10.05.2022

Makroekonomické události ČR: Dubnová prudká inflace opět nečekaně silně vzrostla

Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v dubnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl dost překonán. Průměrná inflace v dubnu vyrostla na 7,0 % z 6,1 % v březnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,8 % po růstu 1,7 % v březnu, trh čekal jeho méně silný růst 0,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 14,2 % z 12,7 % v březnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 13,2 %. Další cenový skok zařídily kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,6 % meziměsíčně, jejich meziroční růst se zvýšil z 7,7 % v březnu na 10,7 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,4 na 1,9 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v dubnu vykázala meziměsíční růst cen 2,3 %, jejich meziroční růst se zvýšil na 20,0 % z 17,6 % v březnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 4,5 na 5,2 procentního bodu. Velmi silně ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (mezioročně 21,5 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,3 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 18,9 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,5 %), Odívání a obuv (meziročně 19,3 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 10,6 %). Prognózu dubnové inflace České národní banky data nepřekonala tolik co trh, “pouze" o 0,4 procentního bodu. ČNB po datech potvrdila svůj výhled ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb (na němž je zvýšila o 75 bps), že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Od druhého pololetí by měla inflace slábnout.

Makroekonomický zpravodaj | 10.05.2022

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v období únor - duben nepatrně zaostal za očekáváním, stále velmi silný

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v období únor - duben rostla nepatrně méně silněji, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti neklesla jak čekal trh, ale stagnovala blízko multidekádního minima. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 428 000, trh čekal její růst 391 000. Za únor byl její růst snížen o 36 000 na 714 000 z 750 000 a březnový růst byl snížen o 3 000 na 428 000 z 431 000. V součtu za únor a březen tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 39 000. Celkově tak v období únor - duben růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 2 000, tedy méně než 1 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně stagnovala na březnových 3,6 %, trh čekal její drobný pokles na 3,5 %. Vůči březnu pokračoval silný růst zaměstnanosti přibližně na březnové úrovni. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 09.05.2022

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP v prvním čtvrtletí opět výrazně zpomalil, o něco víc, než se čekalo, byl již jen slabý

Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí 2021 opět výrazně zpomalil, o něco víc, než se čekalo, byl již jen slabý. Růst HDP mezikvartálně klesl na 0,2 % po růstu 0,3 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokračování růstu 0,3 %. Meziroční růst HDP vzrostl na 5,0 % z 4,7 % (revize z 4,6 %) v předchozím čtvrtletí, trh čekal růst 5,0 %. Německo se pohybuje na hraně stagnace, stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky. Silně oslabily růsty ekonomik Itálie a Francie stejně jako řady dalších ekonomik eurozóny. Ve Francii růst hospodářství zkrátila hlavně zimní koronavirová vlna omikron, která ve Francii byla jedna z nejsilnějších v Evropě, což ochromovalo domácí ekonomiku. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 by tak měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst dále zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 09.05.2022

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 9. - 13.5. ČR: Průmysl, zahraniční obchod a maloobchod stagnují, stavebnictví, trh práce a služby expandují, silná inflace stále roste, ČNB opět zrychlila zvyšování úrokových sazeb

Průmyslová výroba (3 2022, 9.5.), stavební produkce (3 2022, 9.5.), obchodní bilance (3 2022, 9.5.), měsíční data trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (4 2022, 9.5.), maloobchodní tržby (3 2022, 10.5.), index spotřebitelských cen CPI (4 2022, 10.5.), tržby služeb (1Q 2022, 11.5.) a zápis zasedání České národní banky monetární politiky včetně úrokových sazeb 5.5. (13.5.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 9. - 13.5. České republiky. Průmyslová výroba sotva mírně roste. Aktivita stavebnictví roste. Jen od konce roku se stavební produkce zvýšila o 5 - 10 %. Zahraniční obchod je stále ochromen omezeními nabídky s nepříznivým dopadem na pro Česko klíčovou produkci automobilů, druhým důvod proč bilance poslední poslední měsíce sotva stagnuje je prudce dražší ropa. Trh práce pokračuje v posilování. Maloobchodní tržby posledních několik kvartálů stagnují. Silná inflace trvá. Silný růst aktivity služeb plošně pokračuje. ČNB opět zvýšila úrokové sazby, po čase silněji než na předchozím zasedání i než se čekalo. Další zvýšení kvůli silné inflace ještě může přijít.

Makroekonomický zpravodaj | 06.05.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB opět nečekaně zrychlila zvyšování úrokových sazeb, o 75 bps, trh čekal zvýšení o 50 bps

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, více než se čekalo. Přerušila taky trend zpomalování tempa jejich zvyšování přes signály banky pokračování tohoto trendu. Zvýšení o 75 bps překonává očekávání trhu růstu o 50 bps poté, co na posledním zasedání je banka zvýšila o 50 bps. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 5,75 % z 5,0 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 6,75 % z 6,0 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 4,75 % z 4,0 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka v nové jarní respektive květnové prognóze s ohledem na překvapení Ukrajinské krize podstatně snížila výhled ekonomického růstu, zvýšila výhled inflace a růstu úrokových sazeb tohoto roku. ČNB vzhledem k válce na Ukrajině vůči aktuální zimní prognóze nyní podstatně snížila výhled ekonomického růstu z 3 % letos na 0,8 % a to hlavně díky růstu v úvodu roku. Ochladit se má domácí poptávka spotřeby domácností a firemních investic i poptávka ze zahraničí v podobě exportu. Příští rok má růst ekonomiky posílit na 3,6 %. Banka (proti aktuální zimní prognóze počítající s poklesem inflace od druhého pololetí 2022 až na cíl ČNB 2 % v polovině roku 2023) dále předpokládá, že celková inflace se na přelomu jara a léta může dotknout 15 %. Od druhého pololetí tohoto roku banka počítá s jejím mírným poklesem. Inflace by přesto měla zůstat velmi vysoká. Do jednociferných hodnot by se inflace měla snížit počátkem roku 2023. Během tohoto roku by se inflace měla snížit k cíli ČNB 2 %. Dle nové prognózy ČNB počítá s dalším prudkým růstem úrokových sazeb přibližně až na 8,25 % do poloviny tohoto roku, poté banka předpokládá jejich postupný pokles od letošního podzimu i během příštího roku přibližně na 4,5 %. ČNB rovněž podstatně navýšil výhled cney ropy Brent letos na 100,4 USD/barel (z dle předchozí prognózy 77 USD/barel). Příští rok by cena této ropy měla klesnout dle projekce ČNB na 92,5 USD/barel (navýšení výhledu z 72,0 USD/barel). Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, ovšem nakonec méně, než naznačuje její aktualizovaná jarní prognóza. Současně však víc než dle alternativního scénáře odhlížejícího od aktuální silné inflace (projevující se kvůli silným vnějším inflačním šokům v horizontu účinnosti monetární politiky 12 - 18 měsíců) posunující horizont účinnosti monetární politiky. Podle tohoto scénáře by inflační očekávání 2 % tak jako v základním scénáři zůstala ukotvena a ČNB by úrokové sazby již dále nezvyšovala, přičemž jejich pokles v dalších kvartálech by byl minimální. Vůči základnímu scénáři by výhled růstu ekonomiky byl podobný, koruna by byla slabší a pokles inflace pomalejší. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 05.05.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu Philadelphie v březnu nečekaně a silně vzrostl

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v březnu k únoru nečekaně a silně vzrostl. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak nečekaně zvýšil, zůstal solidní. Index vzrostl na 27,4 bodů z 16,0 bodů v únoru, trh čekal jeho menší pokles na 15,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně zvýšil i růst nových zakázek. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní a s Ukrajinskou krizí dále vzrostl. Růst cen vstupů posílil z velmi silné rychlosti na prudkou a růst cen vlastní produkce posílil ze silné rychlosti na velmi silné tempo. Vzrostl růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem, zůstal silný. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro druhé pololetí 2022 klesl a zůstává jen opatrně příznivý. To platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, oživení investic a zaměstnanosti, tato očekávání cen, kapitálových výdajů a zaměstnanosti vůči únoru vzrostla. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků, i když zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 04.05.2022

Makroekononomické události ČR: Růst HDP prvního čtvrtletí citelně zpomalil, ale značně méně, než se čekalo

Hrubý domácí produkt České republiky v prvním čtvrtletí citelně zpomalil svůj růst, ale značně méně, než se čekalo. I tak se jedná o citelné zpomalení růstu ekonomiky. Růst ekonomiky zůstává silný. Růst HDP mezičtvrtletně klesl na 0,7 % z 0,8 % v předchozím kvartálu, trh čekal jeho větší zpomalení na 0,3 %. Meziročně ekonomika vzrostla 4,6 %, trh čekal její růst 4,2 % po růstu 3,6 % v předchozím kvartálu. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize zatím příliš neporušila růst ekonomiky prvního kvartálu, ovlivnila totiž až druhou polovinu prvních tří měsíců roku. Zatím i přes nepříznivý dopad na inflaci a úrokové sazby nestihla výrazněji ovlivnit domácí sektor hospodářství expandující v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení světové ekonomiky i vysoká inflace. Guvernér České národní banky nedávno vyjádřil obavy z recese, v podobném duchu (pohledem ekonomiky Spojených států amerických) 21.4. hovořil i guvernér centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému Jerome Powell.

Makroekonomický zpravodaj | 03.05.2022

Makroekonomické události USA: HDP v prvním čtvrtletí překvapivě oslabil

Ve Spojených státech amerických v prvním čtvrtletí hrubý domácí produkt nečekaně klesl. Ekonomiku stlačila redukce zásob. Bez tohoto efektu ovšem růst ekonomiky též zpomalil, když slabost sílící domácí poptávku spotřeby domácností a investic kryl silný růst dovozu. HDP oslabil 1,4 % po růstu 6,9 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho růst 1,1 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání ekonomika překonala první kvartál 2021 3,6 %, srovnání předchozích kvartálů vycházelo růstem 5,5 %. Stále platí, že s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním ekonomiky s pokračující silnou podporou poptávky ultraexpanzí fiskální a monetární politiky (nulové úrokové sazby, nákupy cenných papírů) se vracela důvěra spotřebitelům i firmám, trh práce posílil k maximu a ekonomické subjekty více nakupovaly a investovaly. Na druhou stranu zvlášť ve druhém pololetí ekonomiku tak jako jinde ve světě brzdily poryvy vln koronavirové pandemie a taky s ní související nedostatek produkčních zdrojů, výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rovněž vysoká inflace vede centrální banku, Federální rezervní systém k útlumu monetární expanze, zvyšování úrokových sazeb je již patrné na trzích. Ukrajinská krize se zatím do dat tolik nepromítla. Rok 2022 by měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Výhled růstu ekonomiky zůstává příznivý, měl by vydržet silný i v dalších letech. Tento rok bude ve znamení růstu úrokových sazeb - i když růst ekonomiky zadrhává, centrální banka, Federální rezervní systém, utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené inflaci. Fed signalizuje i agresivnější růst úrokových sazeb. Produkční limity stále trvají. Proto ekonomický růst dále zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Návrat k normálu Fedu 2 % bude patrně trvat déle i několik let. Guvernér Fedu Jerome Powell tento jev v březnu odhadl na tři měsíce, nedávno však varoval před hospodářskou recesí. Zvyšování úrokových sazeb již má přímo cílit na útlum poptávky. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 28.04.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy Ifo v dubnu překvapivě vzrostly

Indexy podnikatelského klimatu Německa Ifo v dubnu vůči březnu nečekaně vzrostly. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben přinesl stabilizaci nálady firem. Ta zůstává lehce pod předpandemickými úrovněmi hlavně kvůli sníženým očekáváním. Současná situace je obecně hodnocena jako příznivá, očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy překvapivě vzrostl na 91,8 bodů z 90,8 bodů v březnu, trh čekal jeho pokles na 89,1 bodů. Index Ifo současné situace rovněž překvapivě byť jen nepastrně posílil na 97,2 bodů z 97,1 bodů v březnu (revize zvýšení z 97,0 bodů), trh čekal jeho pokles na 95,8 bodů. Index Ifo očekávání taky překvapil růstem na 86,7 bodů z 84,9 bodů v březnu (revize snížení z 85,1 bodů), trh čekal jeho pokles na 83,5 bodů. Citelně stále slábne sentiment ve stavebnictví včetně hodnocení současné situace (to zůstává ale solidní) i očekávání. Tyto ukazetele se dostaly i pod dno z jara 2020, kdy zaútočila koronavirová pandemie. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Ukrajinská krize může letos oživení ekonomiky zhatit. Oživení je naopak podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 28.04.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v březnu mírně nad očekáváním

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v březnu vůči únoru poněkud vzrostl. Data lehce překonala očekávání trhu. Sentiment zůstává solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu vzrostl na 107,2 bodů z 105,7 bodů (revize snížení z 110,5 bodů) v únoru, trh čekal jej čekal 107,0 bodů. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí aktuální zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání jsou však snížená kvůli silné infllaci, válce na Ukrajině a redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, zvýšená inflace a možná silnější korekce akciového trhu.

Makroekonomický zpravodaj | 27.04.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v dubnu drobně zaostal za očekáváním

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v dubnu vůči březnu nepatrně klesl. Data lehce zaostala za očekáváním trhu. Sentiment zůstává solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu mírně klesl na 107,3 bodů z 107,6 bodů (revize zvýšení z 107,2 bodů) v březnu, trh jej čekal 108,0 bodů. V dubnu se meziměsíčně lehce zvýšila očekávání a snížilo hodnocení současné situace. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí aktuální zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání jsou však snížená kvůli silné infllaci, válce na Ukrajině a redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, zvýšená inflace a možná silnější korekce akciového trhu.

Makroekonomický zpravodaj | 27.04.2022

Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment v dubnu vzrostl s posílením nálady domácností, pesimismus domácností na 9 a půl letém minimu

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v dubnu meziměsíčně vzrostl s růstem sentimentu firem. Naopak nálada domácností poněkud ztratila. Index vzrostl o 3,4 bodů na 100,0 bodů z 96,6 bodů v březnu. Vzestup byl dán posílením indexu sentimentu firem 4,3 bodů na 103,8 bodů z 99,5 bodů v březnu. Index sentimentu domácností mírně klesl 1,1 bodů na minimum od listopadu 2012 81,3 bodů z 82,4 bodů v březnu. V rámci firemního sektoru rostl optimismus hlavně ve službách (posílení aktuální poptávky), nálada se zlepšila i v průmyslu (většina firem hlásí zlepšení výhledu). V odvětví obchodu a stavebnictví sentiment oslabil. Respondenti domácností podle Českého statistického úřadu negativně hodnotí téměř všechny sledované aspekty. Hlavně se obávají dalšího růstu cen, zhoršení celkové ekonomické situace v České republice i jejich vlastní finanční situace. Ekonomický sentiment tak jako v Evropě stáhl pokles očekávání kvůli Ukrajinské krizi, současná situace je stále solidní. Navíc, firmy, hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů. Větší nepříznivý dopad má Ukrajinská krize na domácnosti.

Makroekonomický zpravodaj | 26.04.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell naznačil silnější zvyšování úrokových sazeb

Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell naznačil silnější zvyšování úrokových sazeb. “Zvýšení o 50 bps. (zasedání Fedu monetární politiky včetně úrokových sazeb a cenných papírů) je na stole,” připravil na posun monetární politiky trhy. “Rychle chceme úrokové sazby zavést za neutrálnější úrovně a dále, pokud to bude třeba,” naznačil Powell. “Cílem je srovnat, synchronizovat nabídku s poptávkou,” podotkl. “Chceme se vyhnout recesi, to bude velmi těžké,” přiznal obavy. Fed poprvé zvýšil cíl své hlavní úrokové sazby na předchozím zasedání monetární politiky 15. - 16.3. z nulové hladiny o čtvrt procentního bodu. Zápis k zasedání ale později ukázal, že první zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu bylo nízké hlavně kvůli nečekanému úderu Ukrajinské krize. Jinak se však mnoho bankéřů vyslovovali pro zvýšení o 50 bps. Fed v této souvislosti rovněž hodlá na příštím zasedání monetární politiky 3. - 4. května zahájit redukci bilance nakoupených cenných papírů z kvantitativního uvolňování éry pandemie. K poslednímu zasedání monetární politiky 15. - 16.3. Fed naznačil, že by cíl jeho hlavní úrokové sazby na konci tohoto roku měl dosahovat 1,9 %. Komentáře Powella ale naznačují rychlejší zvýšení. Trh nyní predikuje, že hlavní úroková sazba bude na konci roku 2,75 - 3,00 %, což předpokládá na šesti letošních zasedáních Fedu monetární politiky 3x zvýšení o 50 bps a 3x25 bps. To by znamenalo přechod z expanze nejen do monetárního neutrálu, ale dokonce i do mírné restrikce. Tržní úrokové sazby mezitím rostou na nová maxima. Výnos dvouletého státního dluhopisu USA nejvíce citlivého na hlavní úrokovou sazbu Fedu dosáhl nad 2,7 %, tedy nejvýše od prosince 2018. Rostoucí výnosy dluhopisů zdražují úvěry pro firmy i domácnosti včetně hypoték. Jejich průměrná úroková sazba překonala 5 %.

Makroekonomický zpravodaj | 21.04.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v březnu nečekaně klesl

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v březnu k únoru nečekaně klesl. Drobný růst ekonomické aktivity z února tak přešel v solidní pokles, trh nicméně čekal menší posílení jejího růstu. Index klesl na - 11,8 bodů z 3,1 bodů v únoru, trh čekal jeho posílení na 7,0 bodů. Stejně jako ekonomická aktivita klesají i nové zakázky a to výrazněji. Růst cen vlastní produkce byl prudký, velmi silný růst cen vlastní produkce v březnu vystoupal na nový historický rekord. Silný je i růst termínů dodávek. Silný je růst zaměstnanosti. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči únoru drobně vzrostla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity, v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 19.04.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB dle očekávání úrokové sazby nezměnila, kvantitativní uvolňování uzavře ve třetím čtvrtletí

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž zvolila cestu rychlejšího útlumu kvantitativního uvolňování s jeho zastavením ve třetím čtvrtletí. Zatímco podle předchozího zasedání monetární politiky 10.3. ECB připouštěla i druhou možnost pokračování programu nákupu cenných papírů se změnou inflačního výhledu, hned o měsíc později potvrdila dřívější útlum expanzivního monetárního nástroje kvantitativního uvolňování vzhledem k silnému inflačnímu střednědobému výhledu. ECB potvrdila snížení objem standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 40 mld. EUR/měsíčně v dubnu na 30 mld. EUR/měsíčně v květnu a 20 mld. EUR/měsíčně v červnu. ECB taky potvrdila, že expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024. ECB naznačila rovněž posun výše základního pilíře stabilní inflace, dlouhodobých inflačních očekávání. ECB jev popsala jako “známky revizí nad cíl”. ECB rovněž na rozdíl od března již nehovořila o očekávaném poklesu inflace v příštích letech. Banka rovněž uvedla zpřísnění úvěrových standardů pro firmy i domácnosti vzhledem k rizikům v nejistém prostředí. ECB počítá s pokračováním tohoto trendu vzhledem k válce na Ukrajině a vyšším cenám energií. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 14.04.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace včetně své jádrové složky v březnu opět přepsala dlouhodobý rekord, inflace lehce nad očekáváním posílila, inflační jádro překvapivě trochu oslabilo

V březnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií opět přepsala dlouhodobý, zhruba 40letý rekord. Inflace lehce nad očekáváním posílila, inflační jádro překvapivě trochu oslabilo. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem od října inflace dále akceleruje včetně jejího jádra. Inflace tak značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl dle očekávání trhu 1,2 % po růstu 0,8 % v únoru. Jeho meziroční růst vzrostl mírně nad očekáváním trhu na maximum od prosince 1981 8,5 % z únorových 7,9 %, trh čekal lehce menší zvýšení na 8,4 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl pod očekáváním trhu 0,3 % po jeho růstu 0,5 % v únoru, trh předpokládal jeho silnější zvýšení 0,5 %. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil čerstvé maximum od srpna 1982 6,5 %, o něco méně, než čekal trh 6,6 % z 6,4 % v únoru. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od května dle jeho hlášení i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 13.04.2022

Makroekonomické události USA: Silná průmyslová inflace v únoru opět vzrostla, o něco méně než se čekalo, zpomalení jádrové inflace překvapilo trhy, zůstává však silná

Ve Spojených státech amerických v únoru produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná. V únoru dále vzrostla, o něco méně, než se čekalo. Zpomalení jádrové inflace překvapilo trhy. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží nad svým prosincovým maximem (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět velmi silně vzrostl 0,8 %, o něco méně, než čekal trh, který čekal jeho silnější zvýšení 0,9 %. Inflace však ve skutečnosti nezaostává za očekáváním vzhledem k revizi zvýšení jeho lednového růstu na 1,2 % z 1,0 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl pouze 0,2 %, méně, než čekal trh 0,6 %. Odchylka od očekávání trhu je však ve skutečnosti nižší kvůli revizi zvýšení jeho lednového růstu na 1,0 % z 0,8 %. Meziroční růst indexu PPI podle očekávání dosáhl 10,0 %. Jeho prosincový růst byl revizí navýšen na 10,0 % z 9,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií 8,4 % nedosáhl na očekávání trhu 8,7 %. Jeho lednový růst byl revizí zvýšen na 8,5 % z 8,3 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhne výše Ukrajinská krize. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 13.04.2022

Makroekonomické události USA: Silná průmyslová inflace včetně svého jádra v březnu opět vzrostla, o dost překonala očekávání

Ve Spojených státech amerických v březnu silná produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií dále vzrostla, navíc o dost překonala očekávání. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží nad svým prosincovým maximem (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět velmi silně vzrostl 1,4 % po růstu 0,8 % v únoru, značně víc, než čekal trh, který čekal jeho méně silné zvýšení 1,1 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 1,0 %, o dost víc, než čekal trh 0,5 %. Odchylka od očekávání trhu ve skutečnosti je ještě větší kvůli revizi zvýšení jeho únorového růstu na 0,4 % z 0,2 %. Meziroční růst indexu PPI se vyhoupl na 11,2 % z 10,0 % v únoru a značně tak překonal výhled trhu růstu inflace pouze na 10,6 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií vyskočil na 9,2 % z 8,4 % v únoru. To mnohem překonalo predikci trhu, který čekal stagnaci růstu na 8,4 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhne výše Ukrajinská krize. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 13.04.2022

Makroekonomické události USA: Trh práce pokračoval i v březnu pokračoval v silném růstu

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v březnu sice nerostla tak rychle, jak čekal trh, ovšem v součtu revizí navýšení růstu zaměstnanosti za únor a leden data posilování trhu práce opět překonala očekávání ekonomů. Míra nezaměstnanosti klesla o něco víc, než se čekalo. Současně opět rostl objem míry pracovní síly a míry zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Trend oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 431 000, trh čekal její růst 490 000. Za únor byl její růst zvýšen o 72 000 na 750 000 z 481 000 a lednový růst byl zvýšen o 23 000 na 504 000 z 481 000. V součtu za leden a únor tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti zvýšen o 95 000. Celkově tak v období leden - březen růst zaměstnanosti překonal očekávání o 36 000, tedy 12 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v klesla trochu víc, než se čekalo na 3,6 % z únorových 3,8 %, trh čekal její mírnější pokles jen na 3,7 %. Vůči únoru zpomalil silný růst zaměstnanosti produkčních odvětví (zejména stavebnictví) ovšem i dominantního odvětví služeb (vcelku rovnoměrně ve velké většině podsektorů služeb). Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 06.04.2022

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v únoru opět nečekaně silně vzrostla

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v únoru vzrostla opět daleko víc, než se čekalo i více, než v lednu. Trend oživení trhu práce trvá. Míra nezaměstnanosti klesla o něco víc, než se čekalo. Současně opět rostl objem míry pracovní síly a míry zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Zaměstnanost vzrostla 678 000, trh čekal její růst 400 000. Za leden byl její růst zvýšen o 14 000 na 481 000 z 467 000 a prosincový růst byl zvýšen o 78 000 na 588 000 z 510 000. V součtu za prosinec a leden tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 92 000. Celkově tak v období prosinec - únor růst zaměstnanosti překonal očekávání o 370 000, tedy 123 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v klesla trochu víc, než se čekalo na 3,8 % z lednových 4,0 %, trh čekal její mírnější pokles jen na 3,9 %. Vůči lednu zrychlil silný růst zaměstnanosti hlavně produkčních odvětví (zejména stavebnictví ale i zpracovatelského a důlního průmyslu) ovšem i dominantního odvětví služeb (hlavně v sektoru zdravotní péče, největší růst zaměstnanosti opět vykázal sektor stravovacích a ubytovacích služeb a volného času). Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 01.04.2022

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 4. - 8.4. ČR: Maloobchodní tržby zakolísaly, obchodní bilance a průmysl stále v útlumu, stavebnictví a trh práce oživují, ČNB pokračuje zvyšováním úrokových sazeb

Maloobchodní tržby (2 2022, 5.4.), obchodní bilance (2 2022, 6.4.), průmyslová výroba (2 2022, 6.4.), stavební produkce (2 2022, 6.4.), měsíční data trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (3 3022, 8.4.) a zápis zasedání České národní banky monetární politiky včetně úrokových sazeb 31.3. (8.4.) jsou hlavní makroekonomické a finančné události týdne 4. - 8.4. České republiky. Spotřeba domácností vykázala na přelomu roku oslabení. Zahraniční obchod v posledním roce utlumen limity nabídky a produkce a drahou ropou v posledních měsících vykázal náznak zlepšení hlavně zlepšenou exportní výkonností s velkým dopadem hlavního artiklu českého vývozu, produkcí automobilů. Průmyslová výroba zůstává v stagnačním útlumu a to stále hlavně klesající produkcí automobilů. Stavebnictví oživuje. Trh práce již rok posiluje (po prvním roce nejničivějších úderů koronavirové pandemie). Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, o 50 bps, byť méně než v listopadu, prosinci a únoru (zvýšení o 125, 100 a 75 bps), stejně jako 3.2. dle očekávání trhu.

Makroekonomický zpravodaj | 01.04.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB zvýšila hlavní úrokovou sazbu podle očekávání o půl procentního bodu

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, o 50 bps, byť méně než v listopadu, prosinci a únoru (zvýšení o 125, 100 a 75 bps), stejně jako 3.2. dle očekávání trhu. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 5,0 % z 4,5 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 50 bps na 6,0 % z 5,5 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 4,0 % z 3,5 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace. Centrální banka s ohledem na překvapení Ukrajinské krize podstatně snížila výhled ekonomického růstu a zvýšila výhled inflace tohoto roku. Vzhledem k novým skutečnostem ČNB vyhodnotila rizika a nejistoty zimní prognózy jako znatelně proinflační, a to hlavně krátkodobě. Podle ČNB tato rizika taky vyvolávají potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu, než předpokládala zimní prognóza. ČNB vzhledem k válce na Ukrajině vůči aktuální zimní prognóze nyní podstatně snížila výhled ekonomického růstu z 3 % letos na polovinu. Banka (proti aktuální zimní prognóze počítající s poklesem inflace od druhého pololetí 2022 až na cíl ČNB 2 % v polovině roku 2023) dále předpokládá, že celková inflace v nadcházejících jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká i po celý zbytek letošního roku. Dle aktuální zimní prognózy ČNB počítala s již jen drobným zvýšením hlavní úrokové sazby o 25 bps na 4,75 %, poté až do roku 2023 jejich postupné snižování k rovnovážné hladině (predikované již dle listopadové prognózy) 3,25 %. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 31.03.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: Prezidentka ECB Lagardeová hovořila o strategické autonomii a s ní spojených investicích

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová komentáři na Kypru nepřekvapila. Prezidentka hovořila o nástrojích Evropy řešení Ukrajinské krize. Mimo jiné zmínila přístup “strategické autonomie”, tedy vyvázání ze závislosti na externích zdrojích energie a komponentů strategických produkcí včetně cílů Evropské unie, zdvojnásobení podílu Evropy na globálním trhu produkce polovodičů na 20 % do roku 2030 a snížení poptávky po fosilních palivech Ruské federace a podpora vlastní energetické bezpečnosti diverzifikací dodávek kapalného zemního plynu (LNG) a investicemi do čistých energií. Zmínila způsoby mobilizace investic. Investice mají být podle Francouzky realizovány jednak Fondem příští generace Evropské unie (750 mld. EUR) zahrnují veřejné investice příštích let, přičemž 37 % z nich má směřovat do zelené transformace. Dalším nástrojem má být mobilizace soukromého kapitálu Evropy. Vzhledem k tomu, že kapitálové trhy Evropy jsou stále fragmentovány podle hranic států Evropy, než že by se rozpínaly kontinentem. Proto se Lagardeová domnívá, že unie kapitálových trhů - projekt integrace kapitálových trhů Evropy - se stala důležitější než kdy předtím. ECB i přes náraz Ukrajinské krize potvrdila trajektorii redukce ultraexpanze monetární politiky v podobě nákupů cenných papírů.

Makroekonomický zpravodaj | 30.03.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: Prezidentka ECB Lagardeová říká, že předpandemická inflační dynamika se pravděpodobně nevrátí

Prezidentka Evropské centrálnií banky Christine Lagardeová ve vystoupení na konferenci nepřekvapila. Bankéřka hlavně shrnula komentáře z poloviny března ze a po zasedání ECB monetární politiky včetně nákupů cenných papírů a úrokových sazeb 10.3. To znamená, podle Lagardeové krátkodobou reakcí ekonomiky eurozóny na Ukrajinskou krizi je zvýšení inflace a pokles ekonomického růstu. Lagardeová řekla, že předpandemická inflační dynamika (charakterizovaná příliš nízkou inflací) se pravděpodobně nevrátí. Jedním z důvodů je konvergence inflačních očekávání k cíli ECB 2 % dle různých indikátorů, zatímco se inflace stala plošnější a indikátory podkladové inflace vzrostly. Tyto indikátory byly ovlivněny cenami energií a limity nabídky, ale s kumulací inflačních tlaků růstový dopad může nějakou dobu setrvat. Indikátor “stabilnější přilnavé inflace” zahrnující položky, jejichž ceny jsou nejsou tak často měněny v prosinci 2021 vzrostl 2,9 %. Toto vše naznačuje, že inflace se střednědobě stále více pravděpodobně bude stabilizovat na cíli 2 % ECB. Proto ECB podle Lagardeové zahájila přizpůsobování politiky (útlumu ultraexpanze monetární politiky v podobě redukce tempa nákupů aktiv), při splnění kritérií vedoucí k její normalizaci (ve smyslu zvyšování úrokových sazeb). Tento obrat ECB potvrdila i přes náraz Ukrajinské krize.

Makroekonomický zpravodaj | 29.03.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v březnu prudce klesl, značně víc, než se čekalo

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v březnu vůči únoru propadl o dost víc, než se čekalo. Důvodem je dominatně nečekaně prudký pád očekávání. Hodnocení současné situace oslabilo méně, než se čekalo. Index Ifo tedy překvapivě silně spadl na 90,8 bodů z 98,5 bodů v únoru (revize snížení z 98,9 bodů), trh čekal jeho menší propad na 94,2 bodů. Index Ifo současné situace klesl méně, než se čekalo na 97,0 bodů z 98,6 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 96,5 bodů. Index Ifo očekávání propadl nečekaně silně na 85,1 bodů z 98,4 bodů v únoru (revize snížení z 99,2 bodů), trh čekal menší pád na 92,0 bodů. Očekávání propadla ve všech sledovaných sektorech, nejméně ve službách. Hodnocení současné situace se snížilo spíše v produkčních odvětvích zpracovatelského průmyslu a stavebnictví, nicméně ve sledovaných sektorech zůstává solidní. Právě ve stavebnictví hladiny firemního sentimentu a očekávání padly blízko minim z jara 2020, doby vypuknutí koronavirové krize. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Ukrajinská krize může letošní rok oživení ekonomiky zhatit. Oživení je naopak podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 28.03.2022

Události týdne 21. - 27.3.: Rusko se ztrátami omezilo plány, zapojení Běloruska a kritických zbraní? Odešel Čubajs, Sinopec pozastavil investice v Rusku, Rusnok varuje před recesí, data ek. aktivity ČR a EMU padla, Powell: návrat inflace k 2 % během 3 let

Ruská federace oznámila redukci plánů na Ukrajině a orientaci na oblasti povstaleckých republik. Podle zdrojů Západu Rusko na Ukrajině utrpělo velké ztráty, přičemž Ukrajina podniká protiofenzivu proti pozicím Ruska. Hrozí však zapojení Běloruska i zbraní hromadného ničení v ukrajinském konfliktu. Rusko potvrdilo odchod klíčového ekonomického poradce prezidenta Vladimira Putina Anatolije Čubajse. Sinopec Group, největší rafinérie Čínské lidové republiky, zastavil rozhovory o petrochemických investicích v Rusku. Podle guvernéra České národní banky hrozí České republice a Evropské unii hospodářská stagnace. Ekonomický sentiment Česka v březnu oslabil hlavně kvůli poklesu sentimentu domácností. V eurozóně index podnikatelského klimatu Německa Ifo v březnu nečekaně silně propadl hlavně kvůli pádu očekávání. Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v březnu klesly méně, než se čekalo. Růsty odvětví i ekonomiky zůstávají robustní. Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell predikuje návrat inflace k cíli Fedu 2 % během příštích tří let.

Makroekonomický zpravodaj | 28.03.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity v březnu klesly méně, než se čekalo, růsty zůstávají robustní

V březnu vůči únoru indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny klesly méně, než se čekalo. Jejich růsty zůstaly přes oslabení solidní, v případě zpracovatelského průmysl růst přes pokles zůstal silný. Trh čekal větší poklesy růstů, měly nicméně zůstat solidní. Data tak ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále roste, přičemž pokles jejího růstu nevybočuje z rámce měsíčního kolísání posledních let. Tento vývoj je podobný ve Francii i Německu. Na druhou stranu jakkoliv fluktuace ekonomického sentimentu jsou volatilnější a méně spolehlivé, předstihují reálná data ekonomické aktivity. Proto oslabení jejího růstu se ještě může dostavit. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl méně, než se čekalo na 57,0 bodů z 58,2 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 56,0 bodů. Index PMI služeb podobně klesl víc, než se čekalo na 54,8 bodů z 55,5 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 54,2 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky klesl víc, než se čekalo na 54,5 bodů z 55,5 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 53,9 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky.

Makroekonomický zpravodaj | 24.03.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Fed dle očekávání zvýšil cíl hlavní úrokové sazby o 25 bps a naznačil jeho další zvyšování i redukci cenných papírů

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických, dle očekávání zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,25 procentního bodu na 0,25 - 0,5 %. V komentáři potvrdila jeho další zvyšování. Fed rovněž čeká redukci cenných papírů koupených v rámci kvantitativního uvolňování, jež bylo v únoru ukončeno. V makroekonomických projekcích Fed hlavně v reakci na válku na Ukrajině snížil projekce ekonomického růstu. Centrální banka rovněž podstatně zvýšila výhled zvyšování úrokových sazeb v tomto roce. Rozhodnutí a komentáře nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací Fed a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti zpřísňuje monetární politiku. Ukrajinská krize přestože podle Fed sníží ekonomický růst rovněž krátkodobě zvyšuje tlak na zvýšení inflace. Poslední výsledky inflace naznačovaly i možnost, že by Fed mohl zpřísnit monetární politiku více. To se ale nestalo. I když centrální banka zahájila zvyšování úrokových sazeb včetně blízkého startu redukce cenných papírů, zpřísnění není razantní a spíše je směřováno na dobu horizontu monetární politiky, až poleví aktuální silná inflační vlna a ekonomika by měla být v rovnovážnějším postavení trhu práce, výkonu i inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 17.03.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB dle očekávání úrokové sazby nezměnila, krátí kvantitativní uvolňování

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž potvrdila redukci kvantitativního uvolňování, tj. uzavření pandemického kvantitativního uvolňování (pandemický nouzový nákupní program PEPP) od dubna 2022, ve zbývajícím prvním kvartálu snížení jeho objemu. Platí prosincové prohlášení, že expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024. Novinkou je hlavně útlum monetární expanze redukcí jiných programů. ECB nově sníží objem standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 40 mld. EUR/měsíčně v dubnu na 30 mld. EUR/měsíčně v květnu a 20 mld. EUR/měsíčně v červnu (předtím ECB čekala snížení z 40 mld. EUR/měsíčně ve druhém čtvrtletí na 30 mld. EUR/měsíčně ve třetím kvartálu a od října na 20 EUR/měsíčně). ECB snížila výhled ekonomického růstu hlavně v tomto roce na 3,7 % z 4,2 %. Nadále čeká pokles inflace v příštích letech, ta by ale měla být vyšší, hlavně letos, 5,1 % než čekala v prosinci (3,2 %) a to i v případě jádrové inflace 2,6 % vůči 1,9 %. Inflace během tohoto roku zůstane zvýšená déle, než se čekalo, pravděpodobně má ale během roku klesat. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 10.03.2022

Makroekonomické události ČR: Obchodní bilance v lednu v nečekaném přebytku, vývozy automobilů zpět při síle

Obchodní bilance se v lednu překvapivě vrátila do přebytku. Pozitivní je návrat objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního pololetí způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Saldo obchodní bilance České republiky se v lednu vyhouplo do přebytku 6,2 mld. Kč z deficitu 15,0 mld. Kč v prosinci, trh čekal vyrovnanou bilanci. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je 18,6 mld. Kč horší než v loňském lednu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 7,2 mld. Kč, zbytek připadá na pokles exportu zboží hlavně skupin počítače, elektronické a optické přístroje o 6,9 mld. Kč a základní kovy o 5,4 mld. Kč. V roce 2021 obchodní bilance skončila obchodní bilance deficitem 1,5 mld. Kč. O rok dříve skončila přebytkem 179,9 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 09.03.2022

Události minulého týdne 28.2. - 6.3.: Ukrajinská krize, podpora ČNB CZK, silná inflace EMU, Biden, Powell růst 25 bps., inflace dle Fedu klesne, pokles služeb a regionální ek. aktivity, trh práce sílí, Citigroup příznivá k akciím, OPEC+ uvolňuje

V Ukrajinské krizi Ruská federace zesiluje útoky na Ukrajinu, současně ale čelí logistickým potížím. Prezident Spojených států amerických Joe Biden odmítl požadavek Ukrajiny na bezletovou zónu nad jejím územím kvůli obavě rozšíření konfliktu. Západ přijal bezprecedentně tvrdé sankce na Rusko. Centrální banka České republiky Česká národní banka intervenovala na podporu koruny oslabení Ukrajinskou krizí. Spotřebitelská inflace eurozóny v únoru silně vzrostla víc, než se čekalo. Biden v projevu o stavu Unie nepřekvapil, potvrdil, že USA proti Rusku přímo nezasáhnou, budou však bránit členy Severoatlantické aliance v případě jejich napadení. Guvernér centrální banky USA Federálního rezervního systému Jerome Powell preferuje zvýšení cíle hlavní úrokové sazby Fedu Federal Funds Rate 25 bps. Fed i Powell naznačili, že vysoká inflace časem klesne. Firemní barometr Chicaga a index ISM služeb v únoru klesly o dost víc, než se čekalo, růsty regionální ekonomické aktivity a aktivity služeb klesly z velmi silné na solidné úroveň. Naopak expanze trhu práce začátkem roku včetně února zesiluje včetně poklesu míry nezaměstnanosti k svým dlouhodobým minimům, i když rlst mezd v únoru nečekaně zpomalil. Finanční skupina USA Citigroup vydala nákupní doporučení k akciím USA. Organizace zemí vyvážejících ropu a země s ní spolupracující potvrdily vzhledem k současným turbulencím ve světě a na trzích jen malou míru uvolnění svých škrtů produkce ropuy z dob koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 08.03.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v lednu nečekaně vzrostl

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v lednu vůči prosinci nečekaně vzrostl. Důvodem je nečekaně silný vzestup očekávání, naopak hodnocení současné situace kleslo trochu víc, než se čekalo. Index Ifo tedy překvapivě vzrostl na 95,7 bodů z 94,8 bodů v prosinci (revize z 94,7 bodů), trh jej čekal 94,7 bodů. Firemní sentiment se ve sledovaných produkčních sektorech i odvětvích domácí ekonomiky mírně zlepšil. V sektorech domácí ekonomiky služeb a obchodu, zejména maloobchodu ale zůstává snížený hlavně kvůli poklesu očekávání i současné situace hlavně v důsledku rozjezdu nové koronavirové vlny a s ní souvisejících obavách omezení poptávky i provozů. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 22.02.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v únoru nečekaně silně vzrostl

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v únoru vůči lednu vzrostl o dost víc, než se čekalo. Důvodem je nečekaně silný vzestup hlavně očekávání ale i hodnocení současné situace. Index Ifo tedy překvapivě robustně vzrostl na 98,9 bodů z 96,0 bodů v lednu (revize z 95,7 bodů), trh čekal jeho menší růst na 96,5 bodů. Firmy podle institutu vsází na konec koronavirové krize, bez ohledu kypící ukrajinskou krizi. Její eskalace se ovšem do výsledků ještě nestihla projevit. Lepší očekávání ústupu koronavirové pandemie se projevila hlavně v sektorech domácí ekonomiky, tedy ve službách a obchodu. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 22.02.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v únoru klesl o něco méně, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v únoru vůči lednu klesl trochu méně, než se čekalo. Zůstává solidní. Pokles způsobilo snížení očekávání, na druhou stranu se zvýšilo hodnocení současné situace. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 110,5 bodů z 111,1 bodů (revize snížení z 113,8 bodů) v lednu, trh čekal jeho větší pokles na 110,0 bodů. Obavy z inflace po dvou měsících poklesů v řadě posílily a zůstávají zvýšené, poté, co v listopadu dosáhly 13letého maxima. Celkově lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, zvýšená inflace a možná silnější korekce akciového trhu.

Makroekonomický zpravodaj | 22.02.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v únoru zpevnily nečekaně silně zpět do pásma solidního růstu, růst zpracovatelského průmyslu překvapivě klesl, zůstal silný

V únoru vůči lednu indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny vzrostly o dost víc, než se čekalo. Jejich růsty vzrostly ze slabé na solidní úrovně, když trh čekal jen mírné zlepšení. Naopak index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně ztratil, když trh čekal jeho stagnaci, zůstal ale silný. Důvodem většího posílení vůči očekávání v lednu slabších růstů aktivity služeb a ekonomické aktivity je ústup koronavirové pandemie. Růsty byly podobné ve Francii i v Německu. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně klesl na 58,4 bodů z 58,7 bodů v lednu, trh čekal jeho stagnaci na 58,7 bodech. Index PMI služeb naopak nečekaně silně vzrostl na 58,8 bodů z 51,1 bodů v lednu, trh čekal jeho jen menší růst na 52,0 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky vzrostl o dost víc, než se čekalo na 55,8 bodů z 52,3 bodů v lednu, trh čekal jeho méně značný růst na 52,7 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Podobně se vyvíjí i situace na přelomu let 2021 a 2022. 

Makroekonomický zpravodaj | 21.02.2022

Makroekonomické události USA: Index ekonomické aktivity Fedu Philadelphie v únoru klesl víc, než se čekalo, výhled do druhého pololetí slábne

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v únoru k lednu klesl víc, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak snížil víc, než čekal trh, ale zůstal solidní. Index klesl na 16,0 bodů z 23,2 bodů v lednu, trh čekal jeho jen menší pokles na 20,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně snížil i růst nových zakázek. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní, růst cen vstupů klesl z prudké na velmi silnou rychlost a růst cen vlastní produkce zůstává silný. Ze solidní na silnou hladinu vzrostl růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro začátek druhého pololetí 2022 klesl a zůstává jen opatrně příznivý. To platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce a oživení investic, byť tato očekávání cen a kapitálových výdajů vůči lednu klesla a taky robustní výhled zaměstnanosti. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických kvůli plošné očkovací kampani, s tím souvisejícím otevíráním ekonomiky, rekordní pomocí státu ekonomice a pokračující ultraexpanzivní monetární politikou nulových úrokových sazeb stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků.

Makroekonomický zpravodaj | 17.02.2022

Makroekonomické události USA: V lednu zahájení staveb domů klesla víc, než se čekalo, naopak stavební povolení překvapivě vzrostla

V lednu ve Spojených státech amerických nová výstavba drží trend solidního růstu. Zahájení staveb domů sice klesla víc, než se čekalo, naopak povolení staveb domů překvapivě vzrostla. V lednu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů klesla víc, než se čekalo na 1 638 000 z prosincových 1 708 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 702 000), trh čekal jejich pokles jen na 1 700 000. Meziměsíčně tak klesla 4,1 % po růstu 0,3 % (revize snížení z růstu 1,4 %) v prosinci. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně vzrostla na 1 899 000 z prosincových 1 885 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 873 000), trh čekal jejich prudké snížení na 1 760 000. Meziměsíčně tak vzrostla 0,7 % po růstu 3,9 % (revize zvýšení z růstu 3,6 %) v prosinci. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovala dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 17.02.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v únoru vzrostl o dost méně, než se čekalo

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v únoru vůči lednu vzrostl o dost méně, než se čekalo. Drobný pokles ekonomické aktivity z ledna tak přešel v menší růst, trh nicméně čekal jeho obrat do solidního růstu. Index vzrostl 3,1 bodů z - 0,7 bodů v lednu, trh čekal jeho značně větší růst na 12,2 bodů. Stejně jako ekonomická aktivita stagnují i nové zakázky. Růst cen vlastní produkce zůstává prudký, velmi silný růst vlastní produkce v únoru vystoupal na nový historický rekord. Solidní je i růst termínů dodávek stejně jako zaměstnanosti. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči lednu klesla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity, v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb.

Makroekonomický zpravodaj | 15.02.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v únoru posílily méně, než se čekalo

V únoru v Německu vůči lednu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti i hodnocení současné situace vzrostly, byť méně, než se čekalo. Očekávání během druhého pololetí 2021 soustavně sláblo, ovšem i v minimu tohoto cyklu v říjnu figurovalo nad dnem z března 2020 pádem, kdy vypukla koronavirová pandemie. Od podzimu očekávání opět soustavně roste s tím, jak experti čekají v prvním pololetí 2022 další ústup koronavirové pandemie a oživení ekonomiky. Hodnocení současné situace od února 2021 setrvale, až do září rostlo. Poté ale s další koronavirovou vlnou a omezením ekonomiky přišel jeho další pád na stávající slabé úrovně. Data tak ukazují mírně nepříznivou ekonomickou situaci resp. příznivý výhled k začátku druhého pololetí 2022. Podle ZEWu přes růst ekonomických a politických nejistot za růstem optimismu ekonomické veřejnosti, jejíž názory indexy tvoří, stojí očekávání ústupu koronavirové pandemie. ZEW rovněž zmiňuje očekávaný pokles inflace, avšak pomaleji a z vyšších úrovně než v lednu. Více než 50 % odborníků předpokládá v příštích šesti měsících zvyšování růst úrokových sazeb. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání vzrostl trochu méně, než se čekalo na 54,3 bodů z 51,7 bodů v lednu, trh čekal jeho lehce větší růst na 55,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace podobně vzrostl poněkud míň, než se čekalo na - 8,1 bodů z - 10,2 bodu v lednu, trh čekal jeho trochu větší růst na - 6,0 bodů. Loňské oslabení očekávání a konečně i podzimní pokles hodnocení současné situace vedle nabídkových a inflačních tlaků rovněž souvisí s rozmachem nových koronavirových druhů. Ekonomická slabost posledních čtvrtletí byla způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce a souvislý růst hodnocení současné situace od loňského února souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a ústupem koronavirové pandemie omezením vlivu koronaviru, otevíráním ekonomik a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou naděje tak, že význam viru bude konečně od roku 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.

Makroekonomický zpravodaj | 15.02.2022

Makroekonomické události USA: Výrobní inflace (PPI) v lednu zůstala silná, očekávání jejího poklesu se nenaplnilo

Ve Spojených státech amerických v lednu produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná. Očekávání jejího poklesu se nenaplnilo, inflace o dost překonala očekávání. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží jen mírně pod svým prosincovým maximem (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět velmi silně vzrostl 1,0 %, značně víc, než čekal trh, který čekal jeho méně silné zvýšení 0,5 %, navíc jeho růst překonal očekávání ještě více vzhledem k revizi zvýšení jeho prosincového růstu na 0,4 % z 0,2 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl taky velmi silně 0,8 %, značně nad očekáváním trhu 0,5 % po růstu 0,6 % (revize zvýšení z 0,5 %). Meziroční růst indexu PPI velmi nečekaně málo klesl na 9,7 % z prosincových 9,8 % (revize zvýšení z 9,7 %), o dost však překonává odhad trhu, který čekal jeho pokles až na 9,1 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií podobně dost překvapivě málo klesl na 8,3 % z prosincových 8,5 % (revize navýšení z 8,3 %), velmi ale překonává očekávání trhu, který čekal jeho pokles až na 7,9 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 15.02.2022

Makroekonomické události ČR: Meziroční inflace v lednu prudkým skokem na 24leté maximum 9,9 % opět překonala očekávání

Vysoká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v lednu prudce vyskočila na maxima z 90. let minulého století. Trh dramatický růst cen v lednu čekal, ale méně silně, než jaká byla realita. Průměrná inflace v lednu vyrostla na 4,5 % z 3,8 % v prosinci. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě více prudce než čekal trh 4,4 % (maximum od ledna 1993) po růstu 0,4 % v prosinci, trh čekal jeho méně prudký růst 3,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě masivněji, než čekal trh na 9,9 %, maximum od července 1998 z 6,6 % v prosinci, trh čekal jeho méně obří růst na 9,3 %. Raketové zrychlení inflace bylo v lednu taženo hlavně zrychlením růstu cen kategorie bydlení, voda, energie, paliva. Ceny této kategorie vzrostly meziměsíčně 9,6 %, jejich meziroční růst se skokově posunul na 14,4 % z 4,8 % v prosinci. Kategorie sama tak meziroční inflaci pozvedla 3,7 % procentním bodem (z příspěvku 1,2 procentního bodu v prosinci), čímž se dominatně pasovala do funkce hlavního motoru inflace začátkem tohoto roku. Podle Českého statistického úřadu je inflační akcelerace této kategorie způsobena hlavně návratem dočasně odpuštěné daně z přidané hodnoty cen elektřiny a zemního plynu. Podle institutu dle informací dodavatelů není toto zvýšení konečné. Inflace se plošně zvyšovala i u jiných kategorií spotřebitelského koše, hlavně v případě segmentu potravin a nealkoholických nápojů, v kterém ceny meziměsíčně vzrostly 4,4 % a jejich meziroční růst posílil na 5,4 % z 4,1 % v prosinci. Kategorie tak k meziroční inflaci přispěla o 0,3 procentního bodu vyšším příspěvkem, tedy z prosincových 0,7 procentního bodu na 1,0 procentního bodu. Více meziroční inflaci zvyšuje, a celkově nejvíce na druhém místě (po kategorii bydlení, voda, energie, paliva) kategorie doprava 1,6 procentním bodem. Vedle zmíněných faktorů, hlavně silného růstu cen energií, otevírání ekonomiky vedlo k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). Navíc produkční limity zvýšily značně ceny vstupů firem. ČNB v komentáři k prosincovým výsledkům uvedla, že lednová inflace její projekci překonala mírně. Uvedla, že v příštích měsících by měla kulminovat kolem 10 % s tím, že by se měla snižovat od druhého pololetí 2022 k 2 % do první poloviny 2023. Komentáře banky kopírují její poznámky k inflaci ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 3.2. V posledních komentářích ČNB ještě naznačovala menší zvýšení úrokových sazeb, nejistota však pokračuje hlavně v případě doby, po kterou úrokové sazby zůstanou takto vysoké. ČNB rapidně zvyšovala úrokové sazby od léta 2021 kvůli zvýšené inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps, v listopadu dokonce o 125 bps, v prosinci 100 bps a v únoru 75 bps.

Makroekonomický zpravodaj | 14.02.2022

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 14. - 18.2. USA: Náznaky kulminace produkční inflace, indexy Fedu NY a Philadelphia ukáží solidní růst ek. aktivity, slabost maloobchodních tržeb, síla trhu domů, Fed ukazuje silnější zvyšování úr. sazeb

Index produkčních cen PPI (1 2022, 15.1.), Index obecné současné ekonomické aktivity Federální rezervní banky New Yorku (2 2022, 15.1.), maloobchodní tržby (1 2022, 16.1.), zápis zasedání centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému monetární politiky včetně nákupu cenných papírů a cíle její hlavní úrokové sazby 25. - 26.1. (16.1.), Index obené současné ekonomické aktivity Federální rezervní banky Philadelphie (2 2022, 17.1.), zahájení a povolení staveb domů (1 2021, 17.1.) a prodeje starších resp. existujících domů (1 2022, 18.1.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 14. - 18.2. USA. Inflace je nadále silná a trhá očekávání, avšak na produkční úrovni trh čeká jisté známky potvrzení signálů předstihových ukazatelů a její kulminaci. Přesto na spotřebitelské úrovni v lednu inflace opět překonala očekávání a Fed ještě zesílil varování rychlejšího zdražování peněz dobře slyšitelné z posledního zasedání monetární politiky z konce ledna. Regionální ekonomická aktivita má pokračovat v průměru solidním růstem stejně jako trh domů. Naopak na přelomu roku zavládla slabost spotřeby domácností.

Makroekonomický zpravodaj | 11.02.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) včetně jádra v lednu vzrostla opět silněji, než se čekalo na čerstvé 40leté maximum

V lednu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií vzrostla opět o něco víc, než se čekalo na nové 40leté maximum. Meziměsíční růst spotřebitelských cen potáhly rovnoměrně ceny potravin a bydlení. Stejné kategorie dominují lednovému podílu na meziroční inflaci 7,5 %, potraviny růstem 7,0 % a bydlení růstem 4,4 % příspěvky přibližně 0,9 resp. 1,4 procentního bodu. Dominantní je ale prudký růst cen energií 27,0 % s příspěvkem 2,0 % a růst cen ojetých osobních a nákladních automobilů 40,5 % s příspěvkem 1,7 procentního bodu. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem říjen, listopad, prosinec a leden ukázaly další akceleraci inflace včetně jejího jádra. Inflace tak značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl silněji než čekal trh 0,6 % po růstu 0,6 % (revize zvýšení z 0,5 %) v prosinci, víc, než čekal trh 0,5 %. Jeho meziroční růst vzrostl rovněž nad očekáváním trhu na maximum od února 1982 7,5 % z prosincových 7,0 %, trh čekal menší zvýšení na 7,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl lehce nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,5 % v prosinci, trh předpokládal jeho méně silné zvýšení 0,6 %. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil na maximum od srpna 1982 6,0 %, o něco víc, než čekal trh 5,9 % z 5,5 % v prosinci. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace. Ze stejného důvodu horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb pravděpodobně patří březnu 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 10.02.2022

Makroekonomické události ČR: Aktivita služeb ve čtvrtém čtvrtletí pokračovala v silném růstu

V České republice ve čtvrtém čtvrtletí 2021 v reálném vyjádření aktivita tržeb služeb opět svižně vzrostla a pokračovala v oživení ze slabosti předchozích kvartálů, byť tempo jejich růstu poněkud zpomalilo. Tržby služeb reálně, po očištění o sezónní vliv v mezikvartálním srovnání vzrostly stejně jako v předchozím čtvrtletí 2,6 %. Tržby služeb reálně, po očištění o kalendářní efekt v meziročním srovnání vzrostly 12,8 % po růstu 9,7 % (revize zvýšení z růstu 9,5 %) v předchozím čtvrtletí. Za celý rok 2021 tržby ve službách očištěné o kalendářní vlivy reálně meziročně vzrostly o 7,2 %. Data potvrzují plošný růst aktivity odvětví téměř všech hlavních segmentů služeb. Růst táhnou ještě více než v předchozím čtvrtletí hlavně služby citlivé na sociální kontakt, které byly koronavirovou pandemií uzavřeny, oslabeny a postiženy nejvíce, tj. služby dopravy a skladování (např. tržby služeb letecké dopravy vzrostly 98,9 %) a služby ubytování, stravování a pohostinství. Aktivita služeb se růstem posledních tří kvartálů dotáhla na svá předpandemická maxima. Otevírání ekonomiky včetně služeb kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie probíhá od druhého čtvrtletí 2021. Vzhledem k váze služeb v hospodářství ekonomiky se od tohoto období datuje i oživení ekonomiky. Tento vývoj by měl pokračovat i v prvním pololetí 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 09.02.2022

Makroekonomické události ČR: Stavební výroba v prosinci vzrostla, mírné oživení

Slabost stavební produkce České republiky v prosinci s mírným oživením pozvolna ustupuje. Meziměsíčně stavební výroba vzrostla 1,8 %. Meziročně vzrostla 8,1 % po růstu 2,0 % v listopadu. Tempu meziročního růstu pomáhá nízká srovnávací báze loňského roku. Objemově totiž stavební produkce odpovídá roku 2018. Produkce z minim jara 2020 prvního úderu koronavirové pandemie sice vzrostla, ale jen mírně. Proto slabost aktivity odvětví trvá. Mezičtvrtletně ve 4. čtvrtletí produkce reálně vzrostla 1,9 %. Za celý rok 2021 stavební produkce po očištění o rozdílný počet pracovních dnů reálně vzrostla 1,4 % po poklesu 6,2 % v roce 2020. V meziročním vyjádření tedy stavební produkce oživovala jen drobně, výraznější oživení, které se projeví později ale naznačil růst zahájení bytů v roce 2021 28,3 % po poklesu 8,9 % v roce 2020. V tomto segmentu byl růst tažen jak v nových rodinných tak i bytových domech. Stavebnictví se podle Českého statistického úřaduv průběhu roku potýkalo s mimořádným růstem cen a nedostatkem stavebních kapacit. Sektor trápí rychleji rostoucí ceny stavebních materiálů a prací, vedle toho chronickým problémem zůstává i nedostatek lidských zdrojů. I po ústupu koronavirové pandemie masivní očkovací kampaní a s otevřením ekonomiky se stavebnictví nemůže dostat do tempa. To by se mělo dostavit v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 09.02.2022

Makroekonomické výsledky ČR: Obchodní bilance v prosinci zpět v nečekaně velkém deficitu

Obchodní bilance se v prosinci po prvním přebytku za půl roku v listopadu vrátila do deficitu. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního pololetí způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. V listopadu ovšem vývoz automobilů vzrostl blíž k loňským hodnotám a snížil se i dovoz ropy a zemního plynu, čímž došlo k přebytku zahraničního obchodu. V prosinci sice zůstal objem dovozu snížen, avšak sezónně výrazně klesl objem exportovaných automobilů, ale i dalšího zboží. Obchodní bilance České republiky skončila deficitem 15,0 mld. Kč, když trh čekal po listopadovém přebytku 4,4 mld. Kč (revize snížení z přebytku 5,7 mld. Kč) deficit 7,8 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021 potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je 30,9 mld. Kč horší než v loňském prosinci. V roce 2021 obchodní bilance skončila obchodní bilance deficitem 1,5 mld. Kč. O rok dříve skončila přebytkem 179,9 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 08.02.2022

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v lednu a na přelomu roku vzrostla mnohem víc, než se čekalo

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v lednu vzrostla daleko víc, než se čekalo, byť poněkud méně, než v prosinci. Trend oživení trhu práce ale trvá. Míra nezaměstnanosti nečekaně vzrostla, byť jen mírně. Současně rostl objem míry pracovní síly a míry zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Zaměstnanost vzrostla 467 000, trh čekal její růst 150 000. Za prosinec byl její růst zvýšen o 311 000 na 510 000 z 199 000 a listopadový růst byl zvýšen o 398 000 na 647 000 z 249 000. V součtu za listopad a prosinec tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 709 000. Celkově tak v období listopad - leden růst zaměstnanosti překonal očekávání o 1 026 000, tedy 342 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v lednu nečekaně vzrostla na 4,0 % z prosincových 3,9 %, trh čekal její stagnaci na prosincové hladině 3,9 %. V lednu pokračoval silný růst zaměstnanosti dominantního odvětví služeb, takže zpomalení růstu zaměstnanosti vůči prosinci připadlo na zastavení růstu zaměstnanosti v produkčních odvětvích zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 04.02.2022

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 7. - 11.2. ČR: Zahraniční obchod, průmysl a stavebnictví v listopadu stále v útlumu, pokračuje oživení maloobchodu, služeb a trhu práce, ČNB odhalí detaily rozhodnutí úrokových sazeb 3.2.

Obchodní bilance (12 2021, 7.2.), průmyslová výroba (12 2021, 7.2.), stavební produkce (12 2021, 7.2.), maloobchodní tržby (12 2021, 8.2.), měsíční zpráva trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (1 2022, 8.2.), tržby služeb (4Q 2021, 9.2.) a zápis rozhodnutí České národní banky monetární politiky 3.2. (11.2.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 7. - 11.2. České republiky. Obchodní bilance je stále ve svěráku drahé ropy, kterou Česko dováží a taky produkčních limitů hlavních průmyslových odvětví tuzemské ekonomiky, zejména automobilového průmyslu, jež dominuje českému exportu. Nedostatek produkčních komponentů hlavně automobilového průmyslu přidusil zpracovatelský průmysl a jeho oživení. Stavebnictví stagnuje. Spotřeba domácností pokračuje v oživení. Trh práce pokračuje v posilování, roste míra zaměstnanosti a klesá míra nezaměstnanosti. Služby stejně jako maloobchod a obecně domácí poptávka pokračují s již pouze omezenými protiepidemickými opatřeními v robustním růstu. ČNB na únorovém zasedání zvýšila úrokové sazby dle očekávání o 75 bps a naznačila již jen jejich mírné zvýšení.

Makroekonomický zpravodaj | 04.02.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB úrokové sazby dle očekávání nezměnila, potvrdila obavy inflace a útlum monetární ultraexpanze

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž potvrdila redukci kvantitativního uvolňování, tj. uzavření pandemického kvantitativního uvolňování (pandemický nouzový nákupní program PEPP) od dubna 2022, ve zbývajícím prvním kvartálu snížení jeho objemu. Potvrdila taky dílčí kompenzaci útlumu monetární expanze posílením monetární expanze jiných programů, i ty se ale mají během roku 2022 utlumovat. Platí prosincové prohlášení, že expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024 (namísto původně hlášeného roku 2023 jako prvního možného termínu uzavření těchto reinvestic). ECB taky opakovala prosincové rozhodnutí, tj. posílení objemu standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 20 mld. EUR/měsíčně na 40 mld. EUR ve druhém kvartálu 2022 a 30 mld. EUR ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Od roku října 2022 se měsíční objem APP vrátí k 20 mld. EUR. V prohlášení k rozhodnutí banka vynechala dlouhodobý komentář, že monetární expanze je třeba ke stabilizaci inflace na cíli ECB 2 % ve střednědobém horizontu. Ekonomický růst má v prvním kvartálu zůstat tlumený, pak by se měl během roku 2022 výrazně zvýšit. Inflace během tohoto roku zůstane zvýšená déle, než se čekalo, pravděpodobně má ale během roku klesat. Rozhodnutí a komentáře ECB nepřekvapují. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 03.02.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB zvýšila úrokové sazby o 75 bps, dle očekávání trhu, krátkodobá predikce inflace výrazně zvýšena, ČNB stále čeká její návrat k 2 % během roku a již jen drobné zvýšení úr. sazeb

Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, o 75 bps, byť méně než v listopadu a prosinci (zvýšení o 125 a 100 bps). Tentokrát zvýšení naplnilo očekávání trhu. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 4,5 % z 3,75 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 5,5 % z 4,75 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 3,5 % z 2,75 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace. Projekci ekonomického růstu ČNB letos a příští rok změnila. V roce 2021 čeká růst hrubého domácího produktu 3,1 % (dle listopadové projekce 1,9 %), v roce 2022 3,0 % (dle listopadové projekce 3,5 %) a v roce 2023 3,4 % (dle listopadové projekce 3,8 %). Koronavirová pandemie by se již neměla projevovat v zavádění protiepidemických opatření. Banka tak počítá s oživením spotřeby domácností, firemních investic i zahraničního obchodu s klíčovým předpokladem slábnutí potíží globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Inflace by letos měla dosáhnout kulminace během letošního prvního pololetí mezi 9 - 10 % (dle minulé prognózy ČNB čekala kulminaci v prvním kvartálu na necelých 7 %). Poté by měla zmírňovat a v příštím roce se dostat k cíli ČNB 2 %, přibližně ve shodě s předchozí listopadovou projekcí. Za celý rok 2022 by měla dosáhnout 8,5 % (předchozí listopadová projekce 5,6 %) a v roce 2023 2,3 % (předchozí listopadová projekce 2,1 %). Podle předchozí prognózy z listopadu ČNB ještě do prvního čtvrtletí 2022 předpokládala dílčí zvyšování úrokových sazeb, celkově zhruba 75 bps na přibližně 3,5 %. Brzy ale bylo jasné, vzhledem k pokračování zesilování robustní inflace, že projekce bude překonána. Dle aktuální prognózy ČNB počítá s již jen drobným zvýšením hlavní úrokové sazby o 25 bps na 4,75 %, poté až do roku 2023 jejich postupné snižování k rovnovážné hladině (predikované již dle listopadové prognózy) 3,25 %. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 03.02.2022

Makroekononomické události eurozóna: Silná spotřebitelská inflace (HICP) eurozóny včetně svého jádra v prosinci opět překonala očekávání, neklesla jak čekal trh

Silná spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) včetně svého jádra v prosinci v meziročním srovnání opět překonala očekávání, neklesla jak čekal trh. Inflační jádro poté, co v říjnu po dlouhé době dosáhlo cíl inflace Evropské centrální banky 2 % (byť jen mírně) v listopadu vyskočilo citelně nad cíl a v prosinci zůstalo zvýšené. ECB čeká, že inflace zůstane zvýšená déle než se čekalo, nicméně měla by podle ní klesnout tento rok a to podle posledních komentářů její prezidentky Christine Lagardeové již od začátku roku. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 5,0 % z listopadových 4,9 %, trh naopak čekal její pokles na 4,7 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) nečekaně stagnoval na listopadových 2,6 %, trh přitom čekal jeho mírný pokles na 2,5 %. V prosinci inflaci potáhlo hlavně silné zvýšení růstu cen kategorie potraviny, alkoholické nápoje a potravinové produkty na 3,2 % z 2,2 % v listopadu. Prudký růst cen energií táhne silné zdražování cen ropy resp. benzínu trvající již rok a půl. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit. Zvýšení inflace služeb zase je projevem dohánění slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy, začátkem roku se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let a poté do léta nevídaných hodnot.

Makroekonomický zpravodaj | 02.02.2022

Makroekononomické události eurozóna: Silná spotřebitelská inflace (HICP) eurozóny včetně svého jádra v lednu opět vyšší, o dost, než se čekalo

Silná spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) včetně svého jádra v meziročním srovnání v lednu opět překonala očekávání, tentokrát o dost. Inflační jádro poté, co v říjnu po dlouhé době dosáhlo cíl inflace Evropské centrální banky 2 % (byť jen mírně) v listopadu vyskočilo citelně nad cíl a v prosinci i lednu zůstalo zvýšené. ECB čeká, že inflace zůstane zvýšená déle než se čekalo, nicméně měla by podle ní klesnout tento rok a to podle posledních komentářů její prezidentky Christine Lagardeové již od začátku roku. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 5,1 % z prosincových 5,0 %, ač měl dle trhu silně klesnout na 4,4 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) sice značně klesl na 2,3 % z prosincových 2,6 %. Měl však dle predikce trhu klesnout o dost víc na 1,9 %. V lednu inflace vzrostla akcelerací růstu cen energií na 28,6 % z 25,9 % v prosinci a cen kategorie potraviny, alkoholické nápoje a tabákové výrobky na 3,6 % z 3,2 % v prosinci. Pokles jádrové inflace způsobený poklesem růstu cen průmyslového zboží bez energií na 2,3 % z 2,9 % v prosinci růst celkové inflace přitlumil. Prudký růst cen energií táhne silné zdražování cen ropy resp. benzínu trvající již rok a půl. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit. Zvýšení inflace služeb zase je projevem dohánění slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy, začátkem roku se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let a poté do léta nevídaných hodnot.

Makroekonomický zpravodaj | 02.02.2022

Makroekonomické události ČR: Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil značně méně, než se čekalo, zůstává silný

Hrubý domácí produkt České republiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil svůj růst značně méně, než se čekalo. Růst ekonomiky zůstává silný. Oživení ekonomiky z druhého pololetí 2020 se kvůli přivření aktivity obchodů a služeb v prvním čtvrtletí 2021 vytratilo na minimum. Od druhého kvartálu růst ekonomiky nastartoval s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním hospodářství, přesto oživení růstu ekonomiky je zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Přesto se čekalo, že ekonomika zbrzdí své růstové tempo víc v propojení s německým hospodářstvím, jehož růst zpomalil výrazně více, než v jiných evropských ekonomikách. Česká ekonomika tak svým růstovým tempem patří zhruba k průměru Evropské unie. Růst HDP mezičtvrtletně klesl na 0,9 % z 1,6 % v předchozím kvartálu, trh čekal jeho větší zpomalení na 0,1 %. Meziročně ekonomika vzrostla 3,6 %, trh čekal její růst 2,6 % po růstu 3,3 % v předchozím kvartálu. Za celý rok 2021 HDP přidal 3,3 %. Koronavirová pandemie ještě značnou část druhého čtvrtletí držela ekonomiku pod zámkem a její otevírání na pozadí útlumu pandemie ve spojení s plošnou vakcinační kampaní ve druhé části druhého čtvrtletí již stačilo hospodářství povzbudit hlavně zvýšenou aktivitou spotřebitelů a to včetně služeb citlivých na sociální kontakt (ubytovací a stravovací služby, doprava). A to i přesto, že tyto služby byly ještě oslabeny, zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Situaci navíc komplikuje další vlna infekcí. Proto podobně jako v Evropě i oživení ve druhém čtvrtletí 2021 bylo ještě mírné s tlumenou akcelerací ve druhém pololetí 2021. Pokračující vakcinace a zmírnění tlaků produkčních kapacit a inflace od roku 2022 s pokračující silnou podporou ultraexpanzivní fiskální politiky budou narážet na zpomalení poptávky prudkým růstem úrokových sazeb.

Makroekonomický zpravodaj | 01.02.2022

Makroekonomické události USA: Optické zrychlení růstu HDP ve čtvrtém čtvrtletí značně nad očekáváním taženo zásobami, bez nich růst klesl

Ve Spojených státech amerických ve čtvrtém čtvrtletí hrubý domácí produkt vzrostl opticky značně rychleji než v předchozím čtvrtletí resp. než se čekalo. Ve skutečnosti ale růst ekonomiky značně nadzvedla změna zásob. Bez tohoto efektu růst ekonomiky naopak v posledním čtvrletí roku silně zpomalil na slabou rychlost. HDP posílil 6,9 % po růstu 2,3 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal růst 5,5 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání ekonomika překonala čtvrtý kvartál 2020 5,5 %, srovnání předchozích kvartálů vycházelo růstem 4,9 %. Za celý rok ekonomika vzrostla 5,7 % poté, co v předchozím roce úderem koronavirové pandemie odepsala 3,4 %. Ve čtvrtém čtvrtletí pokračovalo zpomalení růstu spotřeby domácností na zboží i služby a hrubých fixních investic (jejichž pokles růstu pouze brzdilo zpomalení poklesu rezidenčních investic). Naopak silně vzrostl růst exportu. Pohledem celého roku byl silný obrat do růstu tažen posílením tahouna růstu americké ekonomiky, jejího dominantního sektoru spotřeby domácností zboží a služeb, hrubých fixních investic, naopak klesal export. S plošnou vakcinační kampaní, ústupem koronavirové pandemie a otevíráním ekonomiky s pokračující silnou podporou poptávky ultraexpanzí fiskální a monetární politiky (nulové úrokové sazby, nákupy cenných papírů) se vracela důvěra spotřebitelům i firmám, ekonomické subjekty více nakupovaly a investovaly. To platilo hlavně o prvním pololetí 2021. Na druhou stranu zvlášť ve druhém pololetí ekonomiku tak jako jinde ve světě brzdily poryvy vln koronavirové pandemie a taky s ní související nedostatek produkčních zdrojů, výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Domácí poptávka je oslabena, náplastí je aspoň oživení zahraniční poptávky. Tento rok bude ve znamení růstu úrokových sazeb - i když růst ekonomiky zadrhává, centrální banka, Federální rezervní systém, utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené inflaci. Navíc prezident Joe Biden má potíže s prosazením dalšího expanzivního fiskálního balíčku sociální politiky a klimatu, k tomu produkční limity stále trvají. Proto ekonomický růst dále zpomalí. Na druhou stranu začíná ochabovat dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené na rozdíl od minulého roku, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Proto i rok 2022 by měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Výhled růstu ekonomiky zůstává příznivý, měl by vydržet silný i v dalších letech. Podle centrání banky, Federálního rezervního systému růst HDP dosáhne v letech 2022 - 2024 (dle prosincové projekce 4,0 %, 2,2 % a 2,0 %), téměř totožný výhled růstu má i Mezinárodní měnový fond pro roky 2022 a 2023, 4,0 % a 2,3 %. Světová banka vidí růst HDP USA v letech 2022 a 2023 3,7 % a 2,6 %.

Makroekonomický zpravodaj | 27.01.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index firemního klimatu Německa Ifo v prosinci klesl víc, než se čekalo

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v prosinci vůči listopadu značně oslabil, víc, než se čekalo. Značně, víc než předpokládal trh kleslo hodnocení současné situace i očekávání. Index Ifo markantně klesl, víc, než se čekalo až na na 94,7 bodů z 96,6 bodů v listopadu (revize z 96,5 bodů), trh čekal jeho menší pokles jen na 95,3 bodů. Podindex očekávání o dost klesl, taky víc, než se čekalo až na 92,6 bodů z 94,2 bodů v listopadu, trh čekal jeho menší pokles jen na 93,5 bodů. Podindex současné situace rovněž silněji klesl, víc, než se čekalo až na 96,9 bodů z 99,0 bodů v listopadu, trh čekalo jeho menší pokles jen na 97,5 bodů. Firemní sentiment oslabil hlavně v sektorech domácí ekonomiky služeb a obchodu, zejména maloobchodu kvůli poklesu očekávání i současné situace hlavně v důsledku rozjezdu nové koronavirové vlny a s ní souvisejících obavách omezení poptávky i provozů. Sentiment včetně hodnocení současné situace a očekávání znatelně oslabil i ve stavebnictví. Naopak po 5 měsících poklesů vzrostl sentiment zpracovatelského průmyslu díky růstu očekávání. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 27.01.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Fed dle očekávání cíl hlavní úrokové sazby nezměnil, potvrdil jeho brzké zvyšování, nezměnil ani redukci nákupů cenných papírů

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických, dle očekávání nezměnil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate 0 - 0,25 %. V komentáři ale nově potvrdila jeho brzké zvyšování. Centrální banka rovněž potvrdila zrychlený útlum nákupu cenných papírů, tedy kvantitativního uvolňování oznámený po předchozím zasedání monetární politiky 14. - 15. prosince (v měsíčním objemu 20 mld. USD státních dluhopisů USA a 10 mld. USD hypotékami jištěných cenných papírů). V únoru tak Fed bude kupovat státní dluhopisy již pouze za 20 mld. USD a hypotékami jištěné cenné papíry již jen za 10 mld. USD, v obou případech půjde o poslední nákup. Rozhodnutí a komentáře nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací Fed se zvyšováním úrokových sazeb dosud čeká pouze na naplnění svého cíle plné zaměstnanosti. Nyní signalizuje, že tento cíl je blízko svého splnění. Komentáře obecně odpovídají aktualizovaným očekáváním založeným na opakovaně výrazně zvýšených výsledcích inflace, silného růstu ekonomiky i trhu práce a dle aktualizovaných komentářů a projekcí guvernéra Powella. Poslední výsledky inflace naznačovaly i možnost, že by Fed mohl zpřísnit monetární politiku více. To se ale nestalo. I když centrální banka hlásí rychlejší útlum nákupů cenných papírů tak aby neskončily až v létě dle listopadového plánu ale již v březnu a tím i rychlejší uvolnění prostoru pro dřívější a větší zvyšování úrokových sazeb, zpřísnění není razantní a spíše je směřováno na dobu horizontu monetární politiky, až poleví aktuální silná inflační vlna a ekonomika by měla být v rovnovážnějším postavení trhu práce, výkonu i inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 27.01.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v listopadu klesl víc, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v listopadu vůči říjnu klesl víc, než se čekalo, zůstává ale solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl dál než čekal trh na 109,5 bodů z 111,6 bodů (revize snížení z 113,8 bodů) v říjnu, trh čekal jeho menší pokles na 111,0 bodů. Celkově lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému a zvýšená inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v prosinci růstem překonal očekávání

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v prosinci vůči listopadu růstem překonal očekávání. Zůstává solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu vzrostl na 115,8 bodů z 111,9 bodů (revize zvýšení z 111,9 bodů) v listopadu, trh jej čekal 110,8 bodů. Celkově lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému a zvýšená inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v lednu klesl méně, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v lednu vůči prosinci klesl méně, než se čekalo. Zůstává solidní. Pokles způsobilo snížení očekávání, na druhou stranu se zvýšilo hodnocení současné situace. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 113,8 bodů z 115,2 bodů (revize snížení z 115,8 bodů) v prosinci, trh čekal jeho větší pokles na 111,8 bodů. Obavy z inflace klesly druhý měsíc v řadě, zůstávají ale zvýšené, poté, co v listopadu dosáhly 13letého maxima. Během silného růstu infekcí způsobeného koronavirovou variantou omikron se obavy koronavirové pandemie trochu zvýšily. Celkově lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, zvýšená inflace a možná silnější korekce akciového trhu.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2022

Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment v lednu po 1/2 roce vzrostl

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v lednu meziměsíčně poprvé od června vzrostl, byť jen mírně. V porovnání s prosincem se lehce zvýšil sentiment firem, nepatrně vzrostl sentiment domácností. Index vzrostl na 97,6 bodů z 95,6 bodů (revize zvýšení z 95,5 bodů) v prosinci. Vzestup byl dán hlavně zvýšením indexu sentimentu firem na 98,8 bodů z 96,5 bodů (revize zvýšení z 96,2) v prosinci. Index sentimentu domácností dosáhl na 91,4 bodů z 91,2 bodů (revize snížení z 92,3 bodů) v prosinci. Ve firemním sektoru se tak jako v listopadu a prosinci zvýšil sentiment průmyslu, hlavně však prudce stavebnictví. Malé změny vykázal sentiment vybraných služeb a obchodu patrně s pokračováním nejistého vývoje koronavirové pandemie a jejího dopadu na aktivitu obou sektorů. Podle ČSÚ sice sentiment domácností meziměsíčně mírně vzrostl na pozadí očekávání domácností vyšší útraty za velké nákupy, současně však pokračuje trvalý růst počet respondentů, kteří v následujícím roce očekávají zhoršení své finanční situace a obavy z růstu cen zůstávají na rekordní úrovni. Firmy, hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů. Do slabších výsledků odvětví domácí ekonomiky obchodu a služeb se začala nepříznivě projevovat nová vlna koronavirové pandemie a s ní související zvýšená inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 24.01.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index PMI ekonomické aktivity eurozóny stáhlo prudké zpomalení růstu služeb Francie, opačné silné zlepšení zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity hlásí Německo

V lednu vůči prosinci indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny klesly víc, než se čekalo. Naopak index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně posílil. Důvodem většího oslabení vůči očekávání již v prosinci slabších růstů aktivity služeb a ekonomické aktivity bylo nečekaně prudké zpomalení solidních růstů aktivity služeb a ekonomiky Francie (ze solidního na slabý), které nepokrylo naopak překvapivě silné oživení aktivity služeb a ekonomiky Německa z jejich menší recese do slabšího růstu resp. solidního růstu. Růst aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny měl klesnout a zůstat silný, místo ale překvapivě vzrostl a zůstal silný, neboť silný růst aktivity zpracovatelského průmyslu Německa neklesl jak čekal trh, ale značně vzrostl na velmi silnou úroveň. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně vzrostl na 59,0 bodů z 58,0 bodů v prosinci, trh čekal jeho pokles na 57,5 bodů. Index PMI služeb naopak klesl značně víc, než se čekalo na 51,2 bodů z 53,1 bodů v prosinci, trh čekal jeho méně výrazný pokles na 52,2 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky klesl víc, než se čekalo na 52,4 bodů z 53,3 bodů v prosinci, trh čekal jeho méně značný pokles na 52,6 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky.

Makroekonomický zpravodaj | 24.01.2022

Makroekonomické události USA: Index ekonomické aktivity Fedu Philadelphia v prosinci propadl o dost víc, než se čekalo

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v prosinci k listopadu propadl mnohem víc, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak snížil ze silné na solidní rychlost, trh čekal jeho jen méně silné oslabení. Index spadl na 15,4 bodů z 39,0 bodů v listopadu, trh čekal jeho jen méně silný pokles na 30,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně ostře snížil i růst nových zakázek. Růst cen vstupů a vlastní produkce těchto firem znázorňující inflační tlaky byl prudký resp. velmi silný v listopadu, v prosinci došlo došlo k značnému ústupu těchto růstů, přesto zůstávaly velmi silné. Naopak ze solidní na silnou hladinu povýšil růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro závěr prvního pololetí 2022 výrazně klesl. Přesto očekávání průmyslových podniků oblasti obecné ekonomické aktivity pro závěr druhého čtvrtletí 2022 zůstávají opatrně snížená, což platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a taky výhled oživení investic. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických kvůli plošné očkovací kampani, s tím souvisejícím otevíráním ekonomiky, rekordní pomocí státu ekonomice a pokračující ultraexpanzivní monetární politikou nulových úrokových sazeb stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků.

Makroekonomický zpravodaj | 20.01.2022

Makroekonomické události USA: Index ekonomické aktivity Fedu Philadelphia v lednu vzrostl víc, než se čekalo

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v lednu k prosinci vzrostl víc, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak zvýšil a zůstal solidní. Index vyrostl na 23,2 bodů z 15,4 bodů v prosinci, trh čekal jeho jen méně robustní růst na 20,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně zvýšil i růst nových zakázek. Růst cen vstupů a vlastní produkce těchto firem znázorňující inflační tlaky vykázal smíšený vývoj, když růst cen vstupů vzrostl ze velmi silné na prudkou rychlost, zatímco růst cen vstupů se snížil avšak zůstal velmi silný. Ze silné na solidní hladinu klesl růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro začátek druhého pololetí 2022 vzrostl. Očekávání průmyslových podniků oblasti obecné ekonomické aktivity pro úvod třetího čtvrtletí 2022 jsou solidní, což platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a taky výhled oživení investic. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických kvůli plošné očkovací kampani, s tím souvisejícím otevíráním ekonomiky, rekordní pomocí státu ekonomice a pokračující ultraexpanzivní monetární politikou nulových úrokových sazeb stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků.

Makroekonomický zpravodaj | 20.01.2022

Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v září vzrostly silněji, než se čekalo

Prodeje starších/existujích domů Spojených států amerických v září v anualizovaním vyjádření meziměsíčně vzrostly silněji, než se čekalo. Prodeje meziměsíčně vzrostly na 6 290 000 z 5 880 000 v srpnu. Růst přibližně dvojnásobně překonal očekávání trhu, který čekal jejich o něco méně robustní růst na 6 090 000. Meziměsíčně tak vzrostly 7,0 % po poklesu 2,0 % v srpnu. Trend solidního růstu trhu domů USA pokračoval i během roku 2020, krátce před úderem koronaviru, uzavření ekonomiky v dubnu ale z drtivého poklesu nevynechalo ani segment starších/existujících domů. Trh domů ještě i v květnu 2020 během koronavirového šoku vykazoval oslabení, až v létě, v červnu, červenci, srpnu, září a říjnu ale zabral prudkým růstem, skočil na maxima víc, než čekal trh. V dalších měsících pak trh korigoval a to kvůli omezené nabídce domů a kvůli silnému a trvalému růstu jejich cen. To potvrzuje pokles podílu kupců kupujících první nemovitost i růst podílu hotovostních plateb. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli silnému růstu poptávky i silný růst jejich cen. Trh domů obecně od léta 2020 silně expanduje včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů. Zlepšení s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru, nízkými úrokovými sazbami a podpůrnými programy centrální banky a státu ovšem bude brzdit růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na očekávané zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace).

Makroekonomický zpravodaj | 20.01.2022

Makroekonomické události USA: Nová výstavba, hlavně povolení staveb domů, v prosinci překvapivě vzrostla

V prosinci ve Spojených státech amerických nová výstavba, hlavně povolení staveb domů, překvapivě vzrostla. Trend robustního růstu obou ukazatelů pokračuje. V prosinci v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů nečekaně vzrostly na 1 702 000 z listopadových 1 678 000 (jež byly revizí lehce sníženy z 1 679 000), trh čekal jejich pokles na 1 650 000. Meziměsíčně tak vzrostly 1,4 % po růstu 8,1 % (revize snížení z růstu 11,8 %) v listopadu. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně a silně vzrostly na 1 873 000 z listopadových 1 717 000 (jež byly revizí zvýšeny z 1 712 000), trh čekal jejich zvýšení jen na 1 701 000. Meziměsíčně tak vzrostly 9,1 % po růstu 3,9 % (revize zvýšení z růstu 3,6 %) v listopadu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 19.01.2022

Makroekonomické události eurozóna: HDP Německa v roce 2021 vzrostl podle očekávání, pandemické ztráty 2020 ale ještě plně nenahradil

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa v roce 2021 vzrostl podle očekávání, pandemické ztráty 2020 ale ještě plně nenahradil. HDP v reálném vyjádření v roce 2021 vzrostl dle očekávání trhu 2,7 % po poklesu 4,6 % v předchozím roce. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů HDP loni vzrostl taky 2,7 % po poklesu 4,9 % v roce 2020. V roce 2020 propad ekonomiky je nejsilnější od světové ekonomické a finanční krize. Tehdy v roce 2009 ekonomika odepsala 5,7 % resp. 5,6 % po očištění o rozdílný počet pracovních dnů. Tak jako jinde na světě ekonomiku v roce 2020 stlačily pandemie a s ní spojené omezení ekonomické aktivity mířené ke kontrole pandemie a k redukci zdravotních rizik na úkor ekonomiky. V roce 2021 již německá ekonomika oživila z pandemie s pomocí ústupu koronavirové pandemie s pomocí plošné vakcinace obyvatelstva od druhého čtvrtletí, poté však produkční omezení a nové poryvy pandemie růst ekonomiky opět oslabily. HDP roku 2021 tak stále zaostával za posledním rokem před vypuknutím koronavirové pandemie 2019 2,0 %. Růst v roce 2021 meziročně vykázaly téměř všechny hlavní segmenty poptávky i sektorová odvětví. Manko za rokem 2019 drží stále zpracovatelský průmysl nebo služby sportu, kultury a zábavy. Naopak stavebnictví, informace a komunikace svoji ekonomickou výkonnost k roku 2019 povýšily. Letos by růst ekonomiky mělo tlumit zpomalení růstu světové ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 19.01.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI eurozóny v prosinci slábly s výjimkou německého průmyslu většinou víc, než se čekalo

Indexy PMI eurozóny v prosinci vůči listopadu slábly s výjimkou německého průmyslu většinou víc, než se čekalo. V eurozóně růsty aktivity zpracovatelského průmyslu, služeb i ekonomické aktivity měly vůči listopadu klesnout, měly však zůstat v případě ekonomické aktivity a služeb solidní a v případě zpracovatelského průmyslu měl růst zůstat silný. Ve skutečnosti ale zpomalení růstu zpracovatelského průmyslu bylo o něco menší, než se čekalo kvůli posílení silného růstu zpracovatelského průmyslu Německa, naopak zpomalení růstu služeb a ekonomické aktivity bylo silnější než se čekalo, když jejich růsty klesly na slabší úroveň. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl méně než se čekalo na 58,0 bodů z 58,4 bodů v listopadu, trh čekal jeho o něco větší pokles na 57,8 bodů. Index PMI služeb klesl víc, než se čekalo na 53,3 bodů z 55,9 bodů v listopadu, trh čekal jeho méně silný pokles na 54,1 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky klesl víc, než se čekalo na 53,4 bodů z 55,4 bodů v listopadu, trh čekal jeho méně silný pokles na 54,0 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky.

Makroekonomický zpravodaj | 19.01.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání v lednu skočil nečekaně silně, slabost současné situace se zvýšila vůči očekávání trochu víc

V lednu v Německu vůči prosinci 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti překvapivě silně vzrostlo. Očekávání během druhého pololetí 2021 soustavně sláblo, ovšem i v minimu tohoto cyklu v říjnu figurovalo nad dnem z března 2020 pádem, kdy vypukla koronavirová pandemie. Hodnocení současné situace kleslo o něco víc, než se čekalo poté, co od února 2021 setrvale, až do září rostlo. Data tak ukazují mírně nepříznivou ekonomickou situaci resp. příznivý výhled k začátku druhého pololetí 2022. Podle ZEWu za silným růstem optimismu ekonomické veřejnosti, jejíž názory indexy tvoří, stojí očekávání ústupu koronavirové pandemie k začátku léta. Pozitivnější očekávání zasahují podle institutu i spotřebitelský a exportní sektor, tedy velkou část německé ekonomiky. Pokračuje pokles očekávání inflace. Index ZEW sentimentu ek. očekávání vzrostl o dost silněji než čekal trh na 51,7 bodů z 29,9 bodů v prosinci, trh čekal jeho větší pokles na 25,1 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace klesl o něco víc, než se čekalo na - 10,2 bodu z - 7,4 bodů v prosinci, trh čekal jeho trochu menší pokles jen na - 8,5 bodů. Loňské oslabení očekávání a konečně i podzimní pokles hodnocení současné situace vedle nabídkových a inflačních tlaků rovněž souvisí s rozmachem nových koronavirových druhů. Ekonomická slabost posledních čtvrtletí byla způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce a růst hodnocení současné situace od loňského února souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a ústupem koronavirové pandemie omezením vlivu koronaviru, otevíráním ekonomik a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou naděje tak, že význam viru bude konečně od roku 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.

Makroekonomický zpravodaj | 18.01.2022

Makroekonomické události USA: Produkční silná inflace v prosinci opět nad očekáváním

Ve Spojených státech amerických v prosinci silný růst indexu cen producentů (PPI) nepatrně zaostal za očekáváním. Jeho jádrová složky bez cen potravin a energií ale byla opět značně silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření produkční inflace jen mírně sestoupila ze svého listopadového maxima (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index vzrostl 0,2 %, trh čekal zvýšení 0,4 %. Data nicméně odpovídají očekávání vzhledem k navýšení listopadového růstu na 1,0 % (z 0,8 %). Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,5 % stejně jak čekal trh. Data ale překonávají očekávání kvůli navýšení listopadového růstu na 0,9 % (z 0,7 %). Meziroční růst indexu PPI klesl na 9,7 % z listopadových 9,8 % (revize zvýšení z 9,6 %), trh jej čekal 9,8 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií zase překvapivě silně vzrostl na 8,3 % z listopadových 7,9 % (revize navýšení z 7,7 %), trh čekal jeho zvýšení jen na 8,0 %. V prosinci silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly přibližně podobným dílem ceny služeb růstem 0,5 %, ceny zboží naopak klesly 0,4 %. Prosincový růst cen služeb potáhly rovnoměrně ceny služeb obchodu, ceny služeb bez obchodu, dopravy a skladů a služby dopravy a skladů. Pokles cen zboží byl způsoben pádem cen energií 3,3 %, naopak ceny zboží bez cen potravin a energií vzrostly 0,5 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky.

Makroekonomický zpravodaj | 18.01.2022

Makroekonomické události USA: Index současné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v lednu propadl mnohem víc, než se čekalo

Index současné obecné ekonomické aktivity dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku v lednu vůči prosinci propadl mnohem víc, než se čekalo. Růst ekonomické aktivity tak přešel v drobný pokles ze silného prosincového růstu, trh čekal jen jeho pokles na solidní rychlost. Index překvapivě spadl na - 0,7 bodů z 31,9 bodů v prosinci, trh čekal jeho o dost menší pokles na 25,7 bodů. Pohledem firem zpracovatelského průmyslu oblasti do drobného poklesu ze solidního růstu se propadly i nové zakázky. Růst cen vůči prosinci poněkud klesl, avšak cenové tlaky zůstávají stále robustní. Růst cen vstupů byl prudký a růst cen vlastní produkce byl silný. Solidní je i růst termínů dodávek. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči prosinci poněkud klesla, nicméně zůstávají solidní. Firmy zpracovatelského průmyslu regionu nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce. Z historického srovnání též trvá robustní výhled růstu zaměstnanosti a investiční aktivity, v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení produkčních komponentů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb.

Makroekonomický zpravodaj | 18.01.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell v projevu nominačního slyšení řekl, že Fed chce zabránit zakořenění vysoké inflace

Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell v projevu nominačního slyšení k návrhu prezidenta USA Joe Bidena pokračování Powella ve funkci guvernéra v jeho druhém 4-letém funkčním období (2022 - 2026) nepřekvapil. Guvernér rekapituloval své funkční období charakterizované hlavně s bojem s ekonomickými a finančními důsledky koronavirové pandemie, která celosvětově přišla začátkem roku 2020 v čase rekordní expanze ekonomiky a trhu práce USA. Powell slíbil, že Fed se bude snažit předejít tomu, aby zvýšená inflace zakořenila. Powell by měl být Senátem schválen jako guvernér Fedu pro další 4 roky přestože Senát je prakticky přesně rozdělen, když polovinu senátorů Republikánské strany vyvažuje druhá polovina zástupců Demokratické strany s nezávislými senátory, kteří s touto stranou hlasují + rozhodující hlas víceprezidentky Kamaly Harrisové. Powell by měl získat dostatek hlasů obou stran především za příkladné vyvedení ekonomiky z pandemické krize. Fed na přelomu roku signalizuje přesun priorit od trhu práce (s jehož plnou zaměstnaností centrální banka již brzo počítá) ke zvládnutí zvýšené inflace. Redukce nákupů cenných papírů Fed ohlásil k březnu, kdy se počítá se zahájením zvyšování úrokových sazeb. Během tohoto roku by měl Fed zvýšit cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate 4 x 0,25 %.

Makroekonomický zpravodaj | 12.01.2022

Makroekonomické události ČR: Vysoká inflace v prosinci mírně nad očekáváním, průměrná inflace nejsilnější od předchozí krize 2008, ČNB varuje před dvoucifernou inflací

Vysoká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v prosinci mírně překonala očekávání. Průměrná inflace v prosinci za rok 2021 vzrostla na 3,8 %, čímž je nejsilnější od předchozí krize 2008. Za rok 2020 stejný ukazatel naměřil 3,2 %. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl 0,4 % po růstu 0,2 % v listopadu. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil podle očekávání na 6,6 % z 6,0 % v listopadu. Meziroční zrychlení inflace bylo v prosinci taženo hlavně zrychlením růstu cen kategorie potraviny a nealkoholické nápoje. Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu, dále pak silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží, ke kterému se prosincovým růstem přidala zmíněná kategorie potraviny a nealkoholické nápoje. Zmíněné položky prosincovou meziroční inflaci zvýšily 4,2 procentního bodu. Vedle zmíněných faktorů otevírání ekonomiky vedlo k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB v komentáři k prosincovým výsledkům uvedla, že inflace opět vysoce překonala její očekávání, až o 1,0 procentního bodu (!) kromě cen potravin a nealkoholických nápojů ve zbývajících hlavních kategoriích. V příštích měsících inflace ještě s nárazovým ročním zvýšením regulovaných cen a se silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílí, podle ČNB k 9 %, vyloučit však podle instituce vzhledem k nejistotám nelze v prvních měsících roku 2022 ani dvoucifernou inflaci. Banka v příštích měsících nicméně čeká kulminaci inflace. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace (jen v posledních dvou měsících inflace roztrhala inflační prognózu ČNB v každém měsíci o jeden procentní bod) míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. ČNB naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps, v listopadu dokonce o 125 bps a naposled v prosinci 100 bps.

Makroekonomický zpravodaj | 12.01.2022

Makroekonomické události USA: Silná inflace v prosinci vzrostla o něco víc, než se čekalo na téměř 40leté maximum, jádrová inflace na téměř 31letém maximu

V prosinci ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace vzrostla opět o něco víc, než se čekalo na přibližně 40leté maximum. Její jádro bez cen potravin a energií rovněž dravě rostlo na téměř 31leté maximum taky lehce nad očekáváním trhu. Podle ministerstva práce meziměsíční růst spotřebitelských cen potáhlo hlavně zvýšení cen ojetých osobních a nákladních automobilů a ceny bydlení. Stejné kategorie dominují prosincovému podílu na meziroční inflaci 7 % růsty 37,3 % a 4,1 % příspěvky přibližně 1,3 procentního bodu. Dominantní je ale prudký růst cen energií 29,3 % s příspěvkem 2,2 %. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem říjen, listopad a prosinec ukázaly další akceleraci inflace včetně jejího jádra. Inflace tak značně překračují hladinu 2 % cíle Fedu. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl silněji než čekal trh 0,5 % po růstu 0,8 % v listopadu, o něco víc, než čekal trh 0,4 %. Jeho meziroční růst vzrostl v souladu s očekáváním trhu na maximum od června 1982 7,0 % z listopadových 6,2 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl lehce nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,5 % v listopadu, trh předpokládal jeho zvýšení stejně jako v listopadu 0,5 %. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil na maximum od února 1991 5,5 %, o něco víc, než čekal trh 5,4 % z 4,9 % v listopadu. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace. Ze stejného důvodu horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb pravděpodobně patří březnu 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 12.01.2022

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v prosinci nečekaně oslabil, víc než čekal trh však klesla i míra nezaměstnanosti, trh práce v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika připravena pro zvyšování úrokových sazeb

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v prosinci vzrostla překvapivě pomaleji, než v listopadu, trend oživení trhu práce ale trvá. Míra nezaměstnanosti klesla překvapivě silně a současně rostl objem pracovní síly a hlavně zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Zaměstnanost vzrostla 199 000, trh čekal její růst 400 000. Za listopad byl její růst zvýšen o 39 000 na 249 000 z 210 000 a říjnový růst byl zvýšen o 102 000 na 648 000 z 546 000. V součtu za říjen a listopad tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 141 000. Celkově tak v období říjen - prosinec růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 60 000, tedy 20 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v prosinci klesla víc, než se čekalo na 3,9 % z listopadových 4,2 %, trh čekal jen její malý pokles na 4,1 %. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 10.01.2022

Makroekonomické události USA: Silná spotřebitelská inflace PCE i v listopadu rostla, výrazně a víc, než se čekalo

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických i v listopadu dále vzrostla, výrazně a víc, než se očekáválo. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,6 % po růstu 0,7 % (revize zvýšení z 0,6 %) v říjnu. Jeho meziroční růst posílil na 5,7 % z 5,1 % (revize zvýšení z 5,0 %) v říjnu. Jádrový index cen PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl 0,5 % stejně jako v říjnu (revize zvýšení z růstu 0,4 %). Jeho meziroční růst vzrostl na 4,7 % z 4,2 % (revize zvýšení z 4,1 %) v říjnu. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém, říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %. Proto Fed s ohledem na inflaci cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate tak chce držet u nuly do doby dosažení jeho druhého cíle, plné zaměstnanosti, který vzhledem k řadě mimořádně mohutných prorůstových stimulů a v současnosti nestandardní dočasné povaze nezaměstnanosti (její velká část je dočasná kvůli stále značně zavřeným odvětvím služeb citlivých na sociální kontakt, pohostinství, ubytovací služby, doprava, cestovní ruch, rekreace, volný čas a rovněž kvůli zavřeným školám suspendujících ze zaměstnání rodiče dětí) může být naplněn brzy s předpokladem účinné rychlé plošné vakcinační kampaně vedoucí k omezení koronavirové pandemie a otevírání obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky. Podle poslední projekce Fedu posledního zasedání monetární politiky 14. - 15.12. by trh práce měl dosáhnout plnou zaměstnanost již letos. Proto Fed považuje za optimální zahájení zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby již od roku 2022 a to ve větším rozsahu než dle předchozí zářijové projekce. Významnější posun zmírnění slabosti trhu práce a nečekaně trvalejší vzestup a síla inflace vedly k zahájení prvního kroku redukce ultraexpanzivní monetární politiky Fedu, snížení objemu kvantitativního uvolňování v podobě omezení nákupu cenných papírů, již ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Redukce ultraexpanze monetární politika byla navíc v prosinci ještě akcelerována.

Makroekonomický zpravodaj | 06.01.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Signál Fedu v zápisu k rozhodnutí monetární politiky 14. - 15.12., že zvyšování úrokových sazeb je blízko, srazilo ceny akcií

Signál centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, v zápisu k rozhodnutí monetární politiky 14. - 15.12., že zvyšování úrokových sazeb je blízko srazilo celosvětově ceny akcií. Zatímco v předchozích měsících Fed vyčkával s posunem monetární politiky kvůli tomu, že silnou inflaci vyvažovala přes oživení posledních kvartálů trvající slabost trhu práce zvýrazněná výpadky na konci léta v důsledku poryvů vln koronavirové pandemie, ke konci roku v centrální bance dilema slábne a potřeba reagovat je jednoznačnější. Vedle toho, že téma trvalejšího růstu zvýšené inflace je naléhavější, trh práce potvrdil cestu výraznějšího oživování. Fed tak potvrdil splnění podmínky pro zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate, zvýšení inflace z nízkých hladin a současně téměř dosažení druhého kritéria plné zaměstnanosti. Zvyšování úrokových sazeb tak je možné již od března současně s uzavřením cyklu kvantitativního uvolňování v podobě nákupů cenných papírů. I když centrální banka predikuje rychlejší útlum nákupů cenných papírů tak aby neskončily až v létě dle listopadového plánu ale již v březnu a tím i rychlejší uvolnění prostoru pro dřívější a větší zvyšování úrokových sazeb, zpřísnění není razantní a spíše je směřováno na dobu horizontu monetární politiky, až poleví aktuální silná inflační vlna a ekonomika by měla být v rovnovážnějším postavení trhu práce, výkonu i inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 06.01.2022

Makroekonomické události ČR: Index ekonomického sentimentu v prosinci poprvé od června vzrostl, byť jen mírně

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v prosinci meziměsíčně poprvé od června vzrostl, byť jen mírně. V porovnání s listopadem se totiž při stagnujícím sentimentu firem lehce zvýšil sentiment domácností. Index vzrostl na 95,5 bodů z 95,2 bodů v listopadu. Pokles byl dán zvýšením indexu sentimentu domácností, který vzrostl po pěti poklesech v řadě z 7-měsíčního minima 90,4 bodů v listopadu na 92,3 bodů. Index firemního sentimentu stagnoval na listopadových 96,2 bodech. Ve firemním sektoru se tak jako v listopadu zvýšil sentiment průmyslu a stavebnictví, k tomu se přidalo zlepšení sentimentu obchodu. Tento příznivý meziměsíční vývoj ale vymazalo zhoršení sentimentu služeb. Podle ČSÚ byl sentiment domácností opět významně zasažen obavami inflace, kromě toho lidé zmiňovali obavy z nezaměstnanosti a tím i zhoršení finanční situace, i když tíseň byla o něco menší než v listopadu. Firmy, hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů. Do slabších výsledků odvětví domácí ekonomiky obchodu a služeb se začala nepříznivě projevovat nová vlna koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 05.01.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace PCE v září lehce zvolnila, o něco víc, než se čekalo, zůstává ale nadprůměrná

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických v září lehce zvolnila, o něco víc, než se čekalo, zůstává ale nadprůměrná. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,3 % stejně jako v srpnu (revize snížení z růstu 0,4 %). Jeho meziroční růst posílil na 4,4 % z růstu 4,2 % (revize snížení z růstu 4,3 %) v srpnu. Jádrový index cen PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl dle očekávání 0,2 % po růstu 0,3 % v srpnu. Jeho meziroční růst zůstal na srpnových 3,6 %, trh čekal jeho zvýšení na 3,7 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém, říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %. Proto Fed s ohledem na inflaci cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate tak chce držet u nuly do doby dosažení jeho druhého cíle, plné zaměstnanosti, který vzhledem k řadě mimořádně mohutných prorůstových stimulů a v současnosti nestandardní dočasné povaze nezaměstnanosti (její velká část je dočasná kvůli stále značně zavřeným odvětvím služeb citlivých na sociální kontakt, pohostinství, ubytovací služby, doprava, cestovní ruch, rekreace, volný čas a rovněž kvůli zavřeným školám suspendujících ze zaměstnání rodiče dětí) může být naplněn brzy s předpokladem účinné rychlé plošné vakcinační kampaně vedoucí k omezení koronavirové pandemie a otevírání obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky. Podle poslední projekce Fedu posledního zasedání monetární politiky 14. - 15.12. by trh práce měl dosáhnout plnou zaměstnanost již letos. Proto Fed považuje za optimální zahájení zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby od roku 2022 a to ve větším rozsahu než dle předchozí zářijové projekce. Významnější posun zmírnění slabosti trhu práce a nečekaně trvalejší vzestup a síla inflace vedly k zahájení prvního kroku redukce ultraexpanzivní monetární politiky Fedu, snížení objemu kvantitativního uvolňování v podobě omezení nákupu cenných papírů, již ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Redukce ultraexpanze monetární politika byla navíc v prosinci ještě akcelerována.

Makroekonomický zpravodaj | 04.01.2022

Makroekonomické události USA: Silná spotřebitelská inflace PCE v říjnu dále vzrostla, blízko očekávání

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických v říjnu dále vzrostla, blízko očekávání. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,6 % po růstu 0,4 % (revize zvýšení z 0,3 %) v září. Jeho meziroční růst posílil na 5,0 % z růstu 4,4 % v září. Jádrový index cen PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl dle očekávání 0,4 % po růstu 0,2 % v září. Jeho meziroční růst dle očekávání vzrostl na 4,1 % z 3,7 % (revize zvýšení z 3,6 %) v září. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém, říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %. Proto Fed s ohledem na inflaci cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate tak chce držet u nuly do doby dosažení jeho druhého cíle, plné zaměstnanosti, který vzhledem k řadě mimořádně mohutných prorůstových stimulů a v současnosti nestandardní dočasné povaze nezaměstnanosti (její velká část je dočasná kvůli stále značně zavřeným odvětvím služeb citlivých na sociální kontakt, pohostinství, ubytovací služby, doprava, cestovní ruch, rekreace, volný čas a rovněž kvůli zavřeným školám suspendujících ze zaměstnání rodiče dětí) může být naplněn brzy s předpokladem účinné rychlé plošné vakcinační kampaně vedoucí k omezení koronavirové pandemie a otevírání obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky. Podle poslední projekce Fedu posledního zasedání monetární politiky 14. - 15.12. by trh práce měl dosáhnout plnou zaměstnanost již letos. Proto Fed považuje za optimální zahájení zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby od roku 2022 a to ve větším rozsahu než dle předchozí zářijové projekce. Významnější posun zmírnění slabosti trhu práce a nečekaně trvalejší vzestup a síla inflace vedly k zahájení prvního kroku redukce ultraexpanzivní monetární politiky Fedu, snížení objemu kvantitativního uvolňování v podobě omezení nákupu cenných papírů, již ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Redukce ultraexpanze monetární politika byla navíc v prosinci ještě akcelerována.

Makroekonomický zpravodaj | 04.01.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB opět zvýšila úrokové sazby nečekaně razantně o 100 bps, trh čekal zvýšení 75 bps

Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nečekaně razantně, 100 bps. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 3,75 % z 2,75 %, trh čekal její zvýšení pouze o 0,75 procentního bodu. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 100 bps na 4,75 % z 3,75 % a diskontní sazbu navýšila na 2,75 % z 1,75 %, tedy taky o 100 bps. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka s rozhodnutím opakovala, že listopadová inflace se vyvíjí výrazně nad její prognózou s tím, že příští prognóza přinese znatelné zvýšení výhledu inflace zejména na kratším horizontu. Podle stávající prognózy z listopadu ČNB ještě do prvního čtvrtletí 2022 předpokládala dílčí zvyšování úrokových sazeb, celkově zhruba 75 bps, pak během příštích kvartálů jejich drobné snižování. Vzhledem k pokračování zesilování robustní inflace ale zvyšování úrokových sazeb ještě před koncem roku překonává původní projektované zvýšení. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Inflace by se dle původní listopadové prognózy časem měla vracet k cíli banky 2 %. Do té doby banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 22.12.2021

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v září po srpnovém prudkém zpomalení nečekaně opět klesl, trend oživení ale trvá

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v září opět nečekaně zpomalila svůj růst, trend oživení ale trvá. Zaměstnanost vzrostla 194 000, mnohem méně, než čekal trh, který čekal její růst 500 000. Za srpen byl její růst zvýšen o 131 000 na 366 000 z 235 000 a červencový růst byl zvýšen o 38 000 z 1 053 000 na 1 091 000. V součtu za oba měsíce tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 169 000. Celkově tak v období červenec - září růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 137 000, tedy přibližně 46 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v září klesla dle očekávání na 5,2 % z červencových 5,4 %. Ještě v létě s masivním návratem lidí do zaměstnání s otevíráním ekonomiky s útlumem koronavirové pandemie růst zaměstnanosti dosahoval kolem 1 000 000. Struktura dat ale nepříznivé překvapení mírní. Velká disproporce vůči předchozím datům je velký úbytek zaměstnanců ve školství veřejného sektoru, což Úřad pracovní statistiky vysvětluje specifickým očišťováním dat v důsledku koronavirové pandemie, která změnila sezónní pravidelnosti. Do výsledků mohlo promluvit šíření koronavirových infekcí způsobených kmenem delta. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Nezaměstnanost by v dalších měsících měla pokračovat poklesem a růst zaměstnanosti by měl posílit kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 21.12.2021

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v říjnu a zvlášť v součtu s navýšením v srpnu a září vzrostla značně víc, než se čekalo

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v říjnu a zvlášť v součtu s navýšením v srpnu a září vzrostla značně víc, než se čekalo. Po nečekaně prudkém zpomalení její růst opět oživuje zpět k jejímu růstovému trendu oživení. Zaměstnanost vzrostla 531 000, víc než čekal trh, který čekal její růst 450 000. Za září byl její růst zvýšen o 118 000 na 312 000 z 194 000 a srpnový růst byl zvýšen o 117 000 z 366 000 na 483 000. V součtu za srpen a září tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 235 000. Celkově tak v období srpen - říjen tak růst zaměstnanosti překonal očekávání o 316 000, tedy přibližně 105 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v říjnu klesla o něco víc, než se čekalo na 4,6 % ze zářijových 4,8 %, trh čekal její o něco menší pokles na 4,7 %. Růst zaměstnanosti posílil hlavně ve službách volného času, stravování a ubytování, dále ve hlavně ve službách zdravotní péče a vzdělávání a taky v profesních a firemních službách a dále ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví. Ještě v létě s masivním návratem lidí do zaměstnání s otevíráním ekonomiky s útlumem koronavirové pandemie růst zaměstnanosti dosahoval kolem 1 000 000. Do výsledků ostrého zpomalení růstu zaměstnanosti mohlo promluvit šíření koronavirových infekcí způsobených kmenem delta. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Nezaměstnanost by v dalších měsících měla pokračovat poklesem a růst zaměstnanosti by měl posílit kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 21.12.2021

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v listopadu překvapivě a silně oslabil, trend oživení trhu práce ale trvá, míra nezaměstnanosti ale klesla nečekaně silně

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v listopadu vzrostla překvapivě a výrazně pomaleji, než v říjnu, trend oživení trhu práce ale trvá. Míra nezaměstnanosti ale klesla překvapivě silně a současně významně rostl objem pracovní síly a zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Zaměstnanost vzrostla 210 000, trh čekal její růst 550 000. Za říjen byl její růst zvýšen o 15 000 na 546 000 z 531 000 a zářijový růst byl zvýšen o 67 000 z 312 000 na 379 000. V součtu za září a říjen tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 82 000. Celkově tak v období září - listopad růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 258 000, tedy 86 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v listopadu klesla o dost víc, než se čekalo na 4,2 % z říjnových 4,8 %, trh čekal jen její malý pokles na 4,7 %. Růst zaměstnanosti oslabil hlavně ve službách volného času, stravování a ubytování, dále ve hlavně ve službách zdravotní péče a vzdělávání a taky v profesních a firemních službách. Růst zaměstnanosti maloobchodu dokonce přešel v pokles. Ještě v létě s masivním návratem lidí do zaměstnání s otevíráním ekonomiky s útlumem koronavirové pandemie růst zaměstnanosti dosahoval kolem 1 000 000. Do výsledků ostrého zpomalení růstu zaměstnanosti mohlo promluvit šíření koronavirových infekcí způsobených kmenem delta. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Nezaměstnanost by v dalších měsících měla pokračovat poklesem a růst zaměstnanosti by měl posílit kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 21.12.2021

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v září klesl o něco silněji, než se čekalo

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v září k srpnu klesl o něco silněji, než se čekalo. Hodnocení současné situace nečekaně a značně oslabilo, pokles hodnocení očekávání byl menší, než čekal trh. Index Ifo klesl na 98,8 bodů z 99,6 bodů v srpnu (revize zvýšení z 99,4 bodů), trh čekal jeho o něco méně silný pokles jen na 98,9 bodů. Podindex očekávání klesl méně než se čekalo jen na 97,3 bodů z 97,8 bodů (revize zvýšení z 97,5 bodů) v srpnu, trh čekal jeho silnější pokles až na 96,5 bodů. Podindex současné situace překvapivě a silně klesl na 100,4 bodů z 101,4 bodů v srpnu, trh čekal přitom jeho růst na 101,8 bodů. Firemní sentiment oslabil hlavně ve zpracovatelském průmyslu (mohly se projevovat produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly)). Naopak sentiment firem značně zpevnil opět ve stavebnictví, v kterém atmosféra doháněla úrovně z loňského února před jejím propadem v důsledku úderu koronavirové pandemie. Firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k očekávání letošní účinné vakcinační kampaně, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 20.12.2021

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v říjnu klesl o něco víc, než se čekalo hlavně kvůli nečekaně silnému pádu očekávání

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v říjnu vůči září klesl o něco silněji, než se čekalo hlavně kvůli nečekaně silnému pádu očekávání. Hodnocení současné situace sice oslabilo, ale méně, než se čekal trh. Index Ifo klesl na 97,7 bodů z 98,9 bodů v září (revize zvýšení z 98,8 bodů), trh čekal jeho o něco méně silný pokles jen na 97,9 bodů. Podindex očekávání klesl značně víc, než se čekalo až na 95,4 bodů z 97,4 bodů (revize zvýšení z 97,3 bodů) v září, trh čekal jeho méně silný pokles jen na 96,4 bodů. Podindex současné situace klesl méně než se čekalo jen na 100,1 bodů z 100,4 bodů v září, trh čekal přitom jeho silný pokles až na 99,4 bodů. Firemní sentiment oslabil hlavně ve zpracovatelském průmyslu a obchodu, když se projevovaly produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly)). Naopak sentiment firem značně zpevnil opět ve stavebnictví, v kterém atmosféra doháněla úrovně z loňského února před jejím propadem v důsledku úderu koronavirové pandemie. Firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k očekávání letošní účinné vakcinační kampaně, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 20.12.2021

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v listopadu oslabil trochu silněji, než se čekalo, značně slábla současná situace i očekávání

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v listopadu vůči říjnu oslabil trochu silněji, než se čekalo. Trh zaskočilo hlavně silnější oslabení očekávání, značný pokles hodnocení současnosti odpovídá očekávání. Index Ifo klesl na 96,5 bodů z 97,7 bodů v říjnu, trh čekal jeho o něco menší pokles jen na 96,6 bodů. Podindex očekávání klesl značně víc, než se čekalo až na 94,2 bodů z 95,4 bodů v říjnu, trh čekal jeho menší pokles jen na 95,0 bodů. Podindex současné situace značně klesl dle očekávání trhu až na 99,0 bodů z 100,2 bodů (revize zvýšení z 100,1 bodů) v říjnu. Firemní sentiment oslabil hlavně v sektorech domácí ekonomiky služby kvůli poklesu očekávání hlavně v důsledku rozjezdu nové koronavirové vlny a s ní souvisejících obavách omezení poptávky i provozů a taky v obchodu, když se projevovaly produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k očekávání letošní účinné vakcinační kampaně, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 20.12.2021

Makroekonomické události USA: Zahájení a povolení staveb domů v listopadu vzrostly o dost víc, než se čekalo, solidní růstový trend trvá

V listopadu ve Spojených státech amerických nová výstavba vykázala vůči očekávání překvapivě silný růst. Zahájení a povolení staveb domů totiž nečekaně silně vzrostly. Trend robustního růstu obou ukazatelů pokračuje. V listopadu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů zvrátily dvouměsíční poklesy a vzrostly na 1 679 000 z říjnových 1 502 000 (jež byly navíc revizí sníženy z 1 520 000), trh čekal jejich růst jen na 1 568 000. Meziměsíčně tak vzrostly 11,8 % po poklesu 3,1 % (revize snížení z poklesu 0,7 %) v říjnu. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně silně vzrostly na 1 712 000 z říjnových 1 653 000 (jež byly revizí drobně zvýšeny z 1 650 000), trh čekal jejich zvýšení jen na 1 663 000. Meziměsíčně tak vzrostly 3,6 % po růstu 4,2 % (revize zvýšení z růstu 4,0 %) v říjnu. Překvapivé poklesy zahájení staveb domů v září a říjnu souvisí s poryvy koronavirové pandemie a taky s nedostatkem produkčních komponentů a pracovních sil. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 17.12.2021

Makroekonomické události USA: Zahájení staveb domů v říjnu vzrostla víc, než se čekalo, jejich povolení nečekaně oslabila

V říjnu ve Spojených státech amerických nová výstavba vykázala vůči očekávání smíšená data. Zahájení staveb domů totiž opět nečekaně klesly, zatímco povolení staveb domů vzrostly nečekaně silně. Trend robustního růstu obou ukazatelů ale pokračuje. V říjnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů opět nečekaně klesly na 1 520 000 ze zářijových 1 530 000 (jež byly navíc revizí sníženy z 1 555 000), trh čekal jejich růst na 1 576 000. Meziměsíčně tak klesly 0,7 % po poklesu 2,7 % (revize snížení z poklesu 1,6 %) v září. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně silně vzrostly na 1 650 000 ze zářijových 1 586 000 (jež ale byly revizí drobně sníženy z 1 589 000), trh čekal jejich zvýšení jen na 1 638 000. Meziměsíčně tak vzrostly 4,0 % po poklesu 7,8 % (revize snížení z poklesu 7,7 %) v září. Překvapivé poklesy zahájení staveb domů souvisí s poryvy koronavirové pandemie a taky s nedostatkem produkčních komponentů a pracovních sil. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 16.12.2021

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB podle očekávání úrokové sazby nezměnila, ohlásila redukci kvantitativního uvolňování

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Rovněž ohlásila redukci kvantitativního uvolňování. Konkrétně oznámila od dubna 2022 uzavření pandemického kvantitativního uvolňování (pandemický nouzový nákupní program PEPP), ve zbývajícím prvním kvartálu jeho objem ještě sníží. Útlum monetární expanze zčásti kompenzovala posílením monetární expanze jiných programů, i ty se ale mají během roku 2022 utlumovat. Expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024 (namísto původně hlášeného roku 2023 jako prvního možného termínu uzavření těchto reinvestic). Rovněž posílila objem standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 20 mld. EUR/měsíčně na 40 mld. EUR ve druhém kvartálu 2022 a 30 mld. EUR ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Od roku října 2022 se měsíční objem APP vrátí k 20 mld. EUR. V prohlášení k rozhodnutí banka uvedla, že inflace během příštího roku zůstane zvýšená, pravděpodobně má ale během roku klesat. Ve střednědobém horizontu ECB stále inflaci vidí pod svým cílem 2 %. ECB nadále věří v robustní růst ekonomiky, který v krátkém období má oslabit kvůli novým poryvům koronavirové pandemie a nabídkovým limitům ekonomiky. Projekce růstu hrubého domácího produktu snížila pro rok 2021 zvýšila na 5,1 % (z 5,0 % dle zářijové projekce), pro rok 2022 snížila na 4,2 % (z 4,6 % dle zářijové projekce) resp. pro rok 2023 zvýšila na 2,9 % (z 2,1 % dle zářijové predikce) a pro rok 2024 stanovila na 1,6 %. Očekávání inflace zvýšila na rok 2021 na 2,6 % (z 2,2 % v září), pro rok 2022 zvýšila na 3,2 % (z 1,7 % v září), pro rok 2023 zvýšila na 1,8 % (z 1,5 % v září) a pro rok 2024 její očekávání stanovila na 1,8 %. Výhled jádrové inflace bez cen potravin a energií zvýšila pro roky 2021, 2022 a 2023 též na 1,4 % (z 1,3 % v září), 1,9 % (z 1,4 v září) a 1,7 % (z 1,5 %) pro rok 2024 její očekávání nastavila na 1,8 %. Rozhodnutí a komentáře ECB nepřekvapují. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 16.12.2021

Makroekonomické a finanční události USA: Fed dle očekávání cíl hlavní úrokové sazby nezměnil, potvrdil rychlejší redukci kvantitativního uvolňování a větší zvýšení úrokových sazeb již v roce 2022

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických, dle očekávání nezměnil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate 0 - 0,25 %. Podle očekávání založeném na nedávných komentářích jeho guvernéra Jerome Powella oznámil zrychlení útlumu nákupu cenných papírů, tedy kvantitativního uvolňování, který zahájil teprve o měsíc dříve v listopadu (v měsíčním objemu 10 mld. USD státních dluhopisů USA a 5 mld. USD hypotékami jištěných cenných papírů). Od ledna tak Fed bude kupovat státní dluhopisy již pouze za 40 mld. USD (místo kupovaného objemu v říjnu 80 mld. USD, listopadu 70 mld. USD a prosinci 60 mld. USD) a hypotékami jištěné cenné papíry již jen za 20 mld. USD (místo v říjnu kupovaného objemu 40 mld. USD, v listopadu 35 mld. USD a v prosinci 30 mld. USD). V prohlášení Fed dále zmínil posílení pandemií nejvíce postižených sektorů, zlepšení trhu práce a posílení inflace. Mezi rizika zmínil nové kmeny koronaviru. Naznačil též splnění své inflační podmínky pro zvyšování úrokových sazeb, tj. že "inflace již nějaký čas překračuje cíl Fedu 2 %”. Proto se zvyšováním úrokových sazeb Fed čeká pouze na naplnění svého cíle plné zaměstnanosti. V makroekonomických projekcí Fed vůči předchozím zářijovým projekcím pro další roky snížil výhled růstu ekonomiky a nezaměstnanosti, avšak navýšil výhled inflace. Index cen spotřebitelských výdajů má v letech 2021, 2022, 2023 a 2024 dosáhnout 5,3 %, 2,6 %, 2,3 % a 2,1 % (dle zářijových projekcí 4,2 %, 2,2 %, 2,2 % a 2,1 %). Jádrová inflace, tedy index cen spotřebitelských výdajů bez cen potravin a energií má ve zmínených letech dosáhnout 4,4 %, 2,7 %, 2,3 % a 2,1 % (dle zářijových projekcí 3,7 %, 2,3 %, 2,2 % a 2,1 %). Cíl hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate Fed na konci let 2022, 2023, 2024 resp. v dlouhém období Fed vidí na 0,9 %, 1,6 %, 2,1 % a 2,5 % (dle zářijových projekcí 0,3 %, 1,0 %, 1,8 % a 2,5 %). Komentáře, zrychlení útlumu kvantitativního uvolňování i makroekonomické projekce obecně odpovídají aktualizovaným očekáváním založeným na opakovaně výrazně zvýšených výsledcích inflace, silného růstu ekonomiky i trhu práce a dle aktualizovaných komentářů a projekcí guvernéra Powella. Poslední výsledky inflace naznačovaly i možnost, že by Fed mohl zpřísnit monetární politiku více. To se ale nestalo. I když centrální banka predikuje rychlejší útlum nákupů cenných papírů tak aby neskončily až v létě dle listopadového plánu ale již v březnu a tím i rychlejší uvolnění prostoru pro dřívější a větší zvyšování úrokových sazeb, zpřísnění není razantní a spíše je směřováno na dobu horizontu monetární politiky, až poleví aktuální silná inflační vlna a ekonomika by měla být v rovnovážnějším postavení trhu práce, výkonu i inflace. To uklidnilo akciové trhy, které v reakci silně vzrostly.

Makroekonomický zpravodaj | 16.12.2021

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v listopadu vzrostly méně, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v listopadu maloobchodní tržby vzrostly méně silně, než se čekalo. Jejich letos nastartovaný robustní růst však v průměru pokračuje. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly míň než se čekalo 0,3 %, když trh čekal jejich růst 0,8 %, slabost vůči očekávání tlumilo zvýšení jejich růstu revizí za říjen na 1,8 % z původně hlášeného růstu 1,7 %. Dynamicky rostou i výdaje jádrových maloobchodních tržeb, tedy bez prodeje automobilů. Robustně roste většina hlavních kategorií koše maloobchodních tržeb. V roce 2021 lednový a březnový raketový skok spotřeby domácností vrací maloobchodní tržby zpět na robustní růstovou dráhu o čemž svědčí meziroční růsty hlavních agregátů maloobchodních tržeb, pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto data druhého a třetího čtvrtletí zesílení letošního roku víceméně potvrzují, což ukazují i říjnová a listopadová data. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k silnému růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 15.12.2021

Makroekonomické události USA: Produkční ceny v listopadu vzrostly značně rychleji, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v listopadu růst indexu cen producentů (PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií byl značně silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření produkční inflace vzrostla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index vzrostl nečekaně silně 0,8 %, trh čekal zvýšení 0,5 % po růstu 0,6 % v říjnu. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl podobně silně nad očekáváním trhu 0,7 % po růstu 0,4 % v říjnu, trh čekal o dost menší růst 0,4 %. Meziroční růst indexu PPI nečekaně silně vzrostl na 9,6 % z říjnových 8,6 %, trh čekal jeho zvýšení jen na 9,2 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií překvapivě silně vzrostl na 7,7 % z říjnových 6,9 % (revize navýšení z 6,8 %), trh čekal jeho zvýšení jen na 7,2 %. V listopadu silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly přibližně podobným dílem ceny zboží růstem 1,2 % a ceny služeb 0,7 %. V rámci zboží byl růst cen plošný, rychle rostly ceny energií (2,6 %) a potravin (1,2 %), více než poloviční podíl na růstu ale mělo zvýšení cen zboží bez cen potravin a energií 0,8 %. Listopadový růst cen služeb potáhl hlavně růst cen služeb bez obchodu, dopravy a skladů 0,6 %, ovšem služby obchodu a služby dopravy a skladů rovněž značně vzrostly (0,6 % resp. 1,9 %). Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují růst inflačních tlaků a taky normalizaci dlouhodobě podnormálových cenových podmínek dle přání Fedu.

Makroekonomický zpravodaj | 15.12.2021

Makroekonomické události USA: Produkční inflace v říjnu o něco méně silná, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v říjnu růst indexu cen producentů (PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií byl o něco méně silný, než se čekalo. V meziročním vyjádření produkční inflace zůstává na maximu od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index vzrostl opět silně 0,6 % jak čekal trh po růstu 0,5 % v září. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,4 %, lehce za odhadem trhu 0,5 % po růstu 0,2 % v září. Meziroční růst indexu PPI nečekaně stagnoval na zářijových 8,6 %, trh čekal jeho zvýšení na 8,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií stagnoval na zářijových 6,8 % v souladu s očekáváním trhu. V říjnu silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly hlavně, z 60 %, ceny zboží růstem 1,2 %, přičemž 3/4 tohoto růstu přiložil silný růst cen energií, 4,8 %. Opakovaně silně nicméně rostly ceny zboží bez cen potravin a energií, v říjnu 0,5 %. Ceny služeb v říjnu vzrostly 0,2 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují růst inflačních tlaků a taky normalizaci dlouhodobě podnormálových cenových podmínek dle přání Fedu.

Makroekonomický zpravodaj | 14.12.2021

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v listopadu opět silná bez známek oslabení mírně nad očekáváním

V listopadu ve Spojených státech amerických spotřebitelská inflace vzrostla na přibližně 39-leté maximum o něco víc, než se čekalo. Její jádro bez cen potravin a energií rovněž dravě rostlo, dle očekávání trhu. Podle ministerstva práce byl silný růst cen plošný, od cen energií, potravin po jádrové položky zboží a služeb. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem říjen a listopad ukázal další akceleraci inflace včetně jejího jádra. Inflace tak značně překračují hladinu 2 % cíle Fedu. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl silněji než čekal trh 0,8 % po růstu 0,9 % v říjnu, o něco víc, než čekal trh 0,7 %. Jeho meziroční růst vzrostl v souladu s očekáváním trhu na přibližně 39-leté maximum 6,8 % z říjnových 6,2 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl dle očekávání trhu 0,5 % po jeho růstu 0,6 % v říjnu. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil jak čekal trh na 4,9 % z 4,6 % v říjnu. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že inflace během tohoto roku nadprůměrně vzroste kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky po dlouhé koronavirové pandemii, která ustoupila teprve s masivní vakcinační kampaní. Vzestup inflace ale bude dle Fedu dočasný, přesto útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, chce centrovat hlavně podle inflace. K tomu tak došlo od listopadu. Horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb je značně nejistý, zatím jej Fed predikuje jako optimální pro rok 2022, názorové spektrum ale není homogenní.

Makroekonomický zpravodaj | 13.12.2021

Makroekonomické události ČR: Inflace v listopadu zůstala silná, meziročně vzrostla na 13-leté maximum, o něco méně než se čekalo

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v listopadu zůstala silná. Meziročně vzrostla na 13-leté maximum, o něco méně než se čekalo, přesto značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl dle očekávání 0,2 % po růstu 1,0 % v říjnu. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil o něco víc, než se čekalo na 6,1 % z 5,8 % v říjnu, trh čekal jeho o něco větší zvýšení na 6,1 %. Meziroční zrychlení inflace bylo v listopadu taženo více kategoriemi (hlavně potraviny a nealkoholické nápoje, bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy, doprava). Jejich růst inflace dokázal přetlačit razantní snížení růstu cen kategorie bydlení, voda, energie, paliva. Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu, dále pak silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží. Zmíněné položky listopadovou meziroční inflaci zvýšily 3,3 procentního bodu. Vedle toho otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB podle nové listopadové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 7 % a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. ČNB v komentáři k listopadovým výsledkům uvedla, že inflace opět vysoce překonala její očekávání, až o 1,1 procentního bodu (!) kromě cen potravin a nealkoholických nápojů ve zbývajících hlavních kategoriích. V příštích měsících inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps a naposled v listopadu dokonce o 125 bps.

Makroekonomický zpravodaj | 10.12.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v prosinci oslabily, očekávání méně, než se čekalo, současné situace mnohem víc, než čekal trh, obavy z inflace spadly

V prosinci v Německu vůči listopadu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti po listopadovém růstu opět kleslo, byť jen drobně. Očekávání se tak v posledních 7 měsících snížilo šestkrát, ovšem v prosinci přes pokles figurovalo nad říjnovým minimem, které představuje dno od pádu tohoto indexu v březnu 2020, kdy vypukla koronavirová pandemie. Hodnocení současné situace ale kleslo o dost víc, než se čekalo poté, co od letošního února setrvale, až do září rostlo. Data tak ukazují mírně nepříznivou ekonomickou situaci resp. lehce příznivý výhled k prvnímu pololetí 2022. Podle ZEWu dominují obavy z dopadu pandemie na ekonomiku a z produkčních omezení, naopak překvapivě prudce se stejně jako v listopadu stáhlo nebezpečí inflace. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 29,9 bodů z 31,7 bodů v listopadu, trh čekal jeho větší pokles na 25,1 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace klesl značně víc, než se čekalo na - 7,4 bodů z 12,5 bodů v listopadu, trh čekal jeho méně silný pokles jen na 5,0 bodů. Letošní oslabení očekávání a konečně i podzimní pokles hodnocení současné situace vedle nabídkových a inflačních tlaků rovněž souvisí s rozmachem koronavirového druhu delta. Ekonomická slabost posledních čtvrtletí byla způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto a příštím roce a souvislý růst hodnocení současné situace od letošního února souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a ústupem koronavirové pandemie omezením vlivu koronaviru, otevíráním ekonomik a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou naděje tak, že význam viru bude konečně od roku 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.

Makroekonomický zpravodaj | 07.12.2021

Očekávané makroekonomické události týdne 6. - 10.12. ČR: Maloobchodní tržby, průmyslová výroba, mzdy a trh práce oživují, útlum stavebnictví a zahraničního obchodu trvá, inflace má dle ČNB dosáhnout vrcholu začátkem roku 2022

Maloobchodní tržby (10 2021, 6.12.), mzdy (3Q 2021, 6.12.), průmyslová výroba (10 2021, 7.12.), stavební produkce (10 2021, 7.12.), zahraniční obchod (10 2021, 7.12.), míra nezaměstnanosti dle Ministerstva práce a sociálních věcí (11 2021, 8.12.) a spotřebitelská inflace CPI (11 2021, 10.12.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 6. - 10.12. České republiky. Spotřeba domácností ve třetím čtvrtletí oživila, byla tahounem růstu ekonomiky. Trend patrně pokračoval i začátkem 4. čtvrtletí. Mzdy před úderem koronavirové pandemie solidně rostly, po propadu s prvním úderem koronavirové pandemie na jaře 2020 značně ztratily, od té doby dochází ke stabilizaci a obnování jejich růstu k přepandemickým výšinám. Průmysl i přes drtivou tíži odstávek automobilového průmyslu kvůli nedostatku produkčních komponentů i přes pokles sentimentu odvětví oživuje. Stavebnictví se stále nemůže vymanit ze slabosti způsobené pandemií, oživení je stále slabé. Zahraniční obchod během posledních měsíců je nezvykle v deficitech, meziroční zhoršení je důsledkem stojící aktivity páteře české ekonomiky, produkce automobilů a rovněž zdražení ropy a energií, které výrazně zvýšily nominální velikost importu. Spotřebitelská inflace pokračuje v silném růstu, když poslední říjnový skok inlface způsobilo hlavně zdražování kategorie Bydlení, voda, energie a paliva.

Makroekonomický zpravodaj | 03.12.2021

Makroekonomické události eurozóna: Spotřebitelská inflace (HICP) eurozóny v listopadu opět vzrostla o dost víc, než se čekalo včetně jádrové inflace

Spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) v listopadu v meziročním srovnání opět vzrostla značně víc, než se čekalo včetně jádrové inflace. Inflační jádro poté, co v říjnu po dlouhé době dosáhlo cíl inflace Evropské centrální banky 2 % (byť jen mírně) v listopadu vyskočilo citelně nad cíl. ECB čeká, že inflace zůstane zvýšená déle než se čekalo, nicméně měla by podle ní klesnout příští rok a to podle posledních komentářů její prezidentky Christine Lagardeové již od začátku roku. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 4,9 % z říjnových 4,1 %, trh čekal jeho růst o dost méně jen na 4,5 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) narostl nečekaně na 2,6 % z říjnových 2,0 %, trh přitom čekal růst inflace značně méně jen na 2,3 %. V listopadu inflaci z poloviny vytáhlo další silné zvýšení růstu cen energií na 27,4 % z 23,7 % v říjnu, o zbytek zbytek se postaralo zvýšení růstu cen služeb a mírně i cen průmyslového zboží bez energií. Prudký růst cen energií táhne silné zdražování cen ropy resp. benzínu trvající již rok a půl. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit. Zvýšení inflace služeb zase je projevem dohánění slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy, začátkem roku se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let a poté do léta nevídaných hodnot.

Makroekonomický zpravodaj | 01.12.2021

Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell odvolává přívlastek inflace “přechodná”, naznačil debatu rychlejšího zkrácení kvantitativního uvolňování

Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell ve vystoupení v horní komoře Kongresu Senátu vedle svého projevu naznačil delší trvání zvýšené inflace. Rovněž řekl, že Fed bude debatovat rychlejší zkrácení kvantitativního uvolňování. Nová komplikace, koronavirová varianta omikron a její dopady na ekonomiky se mohly dostat na stůl jednání Fedu 14. - 15.12. Komentáře posilují nebezpečí inflace na druhou stranu do klíčového zasedání Fedu ještě chybí dva týdny, které vzhledem turbulentním událostem budou dlouhé a centrální banka získá pro své hodnocení ekonomiky, jejích vyhlídek, rizik a projekcí ekonomického růstu, trhu práce, inflace a cíle hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate ještě dost informací pro rozhodnutí kvantitativního uvolňování a bližšího výhledu úrokových sazeb. Inflace má příští rok klesnout, ve Fedu dosud byla přítomna i početná skupina zastánců spíše optimistického výhledu dočasného trvání zvýšené inflace a tím i pozvolného zvyšování úrokových sazeb až od roku 2023, byť těžiště výhledu v čele s guvernérem Powellem se posunulo k trvající zvýšené inflaci a rychlejšímu útlumu ultraexpanze monetární politiky. V polovině prosince též bude k dispozici více informací k omikronu. Závěry zasedání tak zůstávají značně nejisté.

Makroekonomický zpravodaj | 30.11.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI eurozóny, hlavně Francie v listopadu nečekaně vzrostly, růst aktivity zůstal solidní

Indexy PMI eurozóny v listopadu vůči říjnu překvapivě vzrostly a to jak ve Francii tak i v Německu. V eurozóně růsty aktivity zpracovatelského průmyslu, služeb i ekonomické aktivity měly vůči říjnu klesnout, v případě ekonomické aktivity ze solidní na nízkou rychlost a v případě zpracovatelského průmyslu a služeb měly zůstat silné resp. solidní. Zrychlení růstů aktivit odvětví ale naopak znamená, že růsty aktivity služeb a ekonomické aktivity zůstaly solidní a růst aktivity zpracovatelského průmyslu zůstal silný. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně vzrostl na 58,6 bodů z 58,3 bodů v říjnu, trh čekal naopak jeho pokles na 57,3 bodů. Index PMI služeb rovněž nečekaně vzrostl na 56,6 bodů z 54,6 bodů v říjnu, trh čekal naopak jeho pokles na 53,5 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky překvapivě vzrostl na 55,8 bodů z 54,2 bodů v říjnu, trh čekal naopak jeho pokles na 53,2 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale ukazuje obavy z koronavirové varianty delta, která by mohla opět ekonomickou aktivitu omezit. Tím víc, že na podzim koronavirová pandemie eurozóny prudce zesílila a Rakousko dokonce zavedlo plošné uzavření ekonomiky, tedy jev, který už měl být v Evropě pouze historických zápisech, což vrhá stín na možné uzávěry v dalších evropských státech. Otázkou tak je, zda listopadové výsledky ukazují odolnost a přizpůsobivost hospodářství pandemii nebo jde o křečovité předstihové zesílení aktivity před očekávanými uzávěrami.

Makroekonomický zpravodaj | 23.11.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI eurozóny v říjnu oslabily, hlavně kvůli službám Německa víc, než se čekalo, růst aktivity zůstal solidní

Indexy PMI eurozóny v říjnu vůči září oslabily, hlavně kvůli službám Německa víc, než se čekalo. Naopak pokles růstu zpracovatelského průmyslu byl překvapivě malý. V eurozóně růst aktivity služeb i ekonomické aktivity přes oslabení zůstal solidní. Růst zpracovatelského průmyslu přes pokles zůstal silný. Výsledky eurozóny odrážejí říjnové tendence Německa, ve Francii naopak růst aktivity služeb v říjnu nečekaně zrychlil a růstu zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo. Na rozdíl od Německa kde je patrný velký rozdíl v dynamice růstu zpracovatelského průmyslu a služeb ve Francii jsou růsty odvětví podobně solidní. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl méně než se čekalo na 58,5 bodů z 58,6 bodů v září, trh čekal jeho větší pokles na 57,0 bodů. Index PMI služeb klesl výrazně víc, než se čekalo na 54,7 bodů z 56,4 bodů v září, trh čekal jeho pokles pouze na 55,5 bodů. Index PMI ekonomické aktivity klesl značně víc, než se čekalo na 54,3 bodů z 56,2 bodů v září, trh čekal jeho menší pokles na 55,2 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale ukazuje obavy z koronavirové varianty delta, která by mohla opět ekonomickou aktivitu omezit.

Makroekonomický zpravodaj | 23.11.2021

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v říjnu vzrostly silněji, než se čekalo, jejich robustní růst pokračuje

Ve Spojených státech amerických v říjnu maloobchodní tržby vzrostly silněji, než se čekalo. Jejich letos nastartovaný robustní růst v průměru pokračuje. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 1,7 %, když trh čekal jejich pokles 1,4 %, sílu vůči očekávání navíc navýšilo jejich zvýšení revizí za září na růst 0,8 % z původně hlášeného růstu 0,7 %. Dynamicky rostou i výdaje jádrových maloobchodních tržeb, tedy bez prodeje automobilů. Robustně rostou prakticky všechny hlavní kategorie koše maloobchodních tržeb. V roce 2021 lednový a březnový raketový skok spotřeby domácností ale vrací maloobchodní tržby zpět na robustní růstovou dráhu o čemž svědčí meziroční růsty hlavních agregátů maloobchodních tržeb, pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. V posledních měsících ale růst maloobchodních tržeb opět zrychluje. Data druhého a třetího čtvrtletí zesílení letošního roku víceméně potvrzují, což ukazují i říjnová data. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k silnému růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 18.11.2021

Makroekonomické události USA: Index současné obecné aktivity dle průmyslových firem Fedu Philadelphia v listopadu vzrostl mnohem víc, než se čekalo

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v listopadu k říjnu vzrostl mnohem víc, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak zvýšil ze solidní na silnou rychlost, trh čekal jeho jen mírné posílení. Index vzrostl na 39,0 bodů z 23,8 bodů v říjnu, trh čekal jeho jen mírný růst na 24,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti inflační tlaky resp. jejich růst (ceny vstupů i vlastní produkce) zůstávají velmi silné až prudké, silný je i růst nových zakázek a zaměstnanosti těchto průmyslových firem. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro první pololetí 2022 zastavil prudký pokles minulých měsíců a stejně jako v říjnu se poněkud zvýšil. Přesto očekávání průmyslových podniků oblasti obecné ekonomické aktivity pro druhé čtvrtletí 2022 zůstávají opatrně snížená, což platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak firmy čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a taky výhled oživení investic. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických kvůli plošné očkovací kampani, s tím souvisejícím otevíráním ekonomiky, rekordní pomocí státu ekonomice a pokračující ultraexpanzivní monetární politikou nulových úrokových sazeb potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků.

Makroekonomický zpravodaj | 18.11.2021