Aktuality

Makroekonomické události USA: Produktivita práce revizí za první kvartál nad očekáváním, nominální mzdy a jednotkové pracovní náklady za prvních 9 měsíců roku výrazně za očekáváním

Ve Spojených státech amerických ve třetím čtvrtletí produktivita práce po dvou kvartálech poklesu vzrostla, o něco méně, než se čekalo. Vzhledem k revizi podstatného snížení jejího poklesu v prvním kvartálu ale celkově překonala očekávání. Růst nominálních mezd a hlavně tím i jednotkových pracovních nákladů nenaplnil očekávání, tím víc, že byly sníženy jejich růsty i v prvním i v druhém kvartálu 2022. Za prvních devět měsíců roku propadla produktivita práce recesí ekonomiky a současnou expanzí trhu práce. Růst nominálních mezd přes svou svoji deceleraci zůstával robustní. Tím se silně zvýšil i růst jednotkových pracovních nákladů a inflační tlak. Je to dáno zpožděním reakce trhu práce na útlum na ekonomické aktivity, které je vyostřeno i dlouhodobou vyčerpaností volných pracovních míst a tím i nižší ochotou firem krátit zaměstnanost. V USA mimo zemědělský sektor ve třetím čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením po sezónním očištění produktivita práce vzrostla 0,3 %, když trh čekal její růst 0,6 % po poklesu 4,1 % v předchozím kvartálu. Data ale překonávají očekávání kvůli revizi zvýšení v podobě redukce jejího poklesu v prvním čtvrtletí na 5,9 % z 7,4 %. Jednotkové pracovní náklady vzrostly 3,5 %, méně silně, než čekal trh, 4,1 %. Odchylka od očekávání trhu je ještě větší revizí snížení jejich růstu ve druhém čtvrtletí na 8,9 % z 10,2 % a v prvním kvartálu na 8,5 % z 12,7 %. Ve všech zmíněných kvartálech byla odchylka dána (nečekaně) méně silným růstem nominálních mezd, v případě třetího kvartálu než čekal trh a za první dvě čtvrtletí 2022 revizí jejich snížení. Produktivita práce silně klesla druhý měsíc v řadě, což je důsledek recese ekonomiky v prvním pololetí resp. slabšího růstu ve třetím kvartálu hlavně kvůli růstu úrokových sazeb a oslabování domácí poptávky při současně trvale silném (byť slábnoucím) růstu zaměstnanosti. Ten neodpovídá oslabení poptávky a produkce, protože jednak stále probíhá jeho postpandemické oživení, jednak při dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a očekávání firem, že slabost poptávky bude dočasná, se podniky brání déle propouštět pracovní sílu. Rekordně silný trh práce se silným růstem zaměstnanosti a historicky velmi nízkou mírou nezaměstnanosti generuje silný růst mezd, který při poklesu produktivity práce tlačí vzhůru jednotkové pracovní náklady. V současném vysokoinflačním prostředí to ale firmy netrápí, ziskové marže při silném růstu nákladů totiž mohou krýt robustním růstem cen, který inflaci udržuje silnou. V současném období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce (ta momentálně v prvním pololetí naopak klesla) a sytí tak inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování. Data nemění dlouhodobé trendy nižšího růstu produktivity práce stejně jako zesilujícího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů. Dlouhodobě produktivita práce pokračuje v mírném růstu, růst mezd sílí víc a proto s ním posiluje i růst jednotkových pracovních nákladů. V dalších kvartálech hospodářská recese sice tlačí na trh práce, ale pouze decentně, takže trendy prvního pololetí 2022 by v dalších kvartálech mohly v mírnější podobě pokračovat.

Makroekonomický zpravodaj | 08.12.2022

Makroekonomické události USA: Pokles produktivity práce a adekvátně růst jednotkových pracovních nákladů v druhém čtvrtletí revizí snížen víc, než se čekalo

Revize za druhé čtvrtletí přinesla ve Spojených státech amerických snížení poklesu produktivity práce a při potvrzeném růstu nominálních mezd došlo i k snížení růstu jednotkových pracovních nákladů víc, než se čekalo. V USA mimo zemědělský sektor v druhém čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením produktivita práce klesla 4,1 %, méně, než se čekalo, tedy 4,5 % resp. než bylo původně hlášeno, 4,6 % po poklesu 7,4 % v předchozím čtvrtletí. Jednotkové pracovní náklady adekvátně taky vzrostly méně, než se čekalo resp. než bylo původně hlášeno, tedy 10,2 %, když trh čekal jejich růst 10,7 % a původně byl hlášen růst 10,8 %. Jde i o pokles jejich růstu vůči předchozímu kvartálu, kdy rostly 12,7 %. V prvním pololetí 2022 produktivita práce ostře klesala, když recesi ekonomiky nenaplnil pokles trhu práce ale naopak jeho pokračující expanze. S tím pokračovalo i zrychlování růstu mezd a v kombinaci se slabostí produktivity práce i skokový růst jednotkových pracovních nákladů. Data nemění dlouhodobé trendy nižšího růstu produktivity práce stejně jako zesilujícího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů. Dlouhodobě produktivita práce pokračuje v mírném růstu, růst mezd sílí víc a proto s ním posiluje i růst jednotkových pracovních nákladů. V dalších kvartálech hospodářská recese sice tlačí na trh práce, ale pouze decentně, takže trendy prvního pololetí 2022 by v dalších kvartálech mohly v mírnější podobě pokračovat. V současném období silné inflace růst mezd silně předstihuje růst produktivity práce a sytí tak inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování.

Makroekonomický zpravodaj | 07.12.2022

Makroekonomické události USA: Ve třetím čtvrtletí růst produktivity práce navýšen víc, než se čekalo, za druhý a třetí kvartál snížen růst mezd a tím i jednotkových pracovních nákladů víc, než se čekalo

Revize za třetí čtvrtletí přinesla ve Spojených státech amerických navýšení růstu produktivity práce. Současně byl snížen růst nominálních mezd ve druhém i třetím kvartálu a v součtu tak byl růst jednotkových pracovních nákladů snížen víc, než se čekalo. V USA mimo zemědělský sektor v třetím čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením produktivita práce vzrostla 0,8 %, víc, než se čekalo, tedy 0,6 % resp. než bylo původně hlášeno, 0,3 % po poklesu 4,1 % v předchozím čtvrtletí. Při současném snížení růstu nominálních mezd tak jednotkové pracovní náklady adekvátně taky vzrostly méně, než se čekalo resp. než bylo původně hlášeno, tedy 2,4 %, když trh čekal jejich růst 3,1 % a původně byl hlášen růst 3,5 %. Jde i o pokles jejich růstu vůči předchozímu kvartálu, kdy rostly 6,7 %. Vzhledem k snížení růstu nominálních mezd a jednotkových pracovních nákladů na za druhý kvartál (v případě druhé veličiny z 8,9 %) tak je odchylka nižšího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů vůči očekávání za třetí kvartál ještě větší. V prvním pololetí 2022 produktivita práce ostře klesala, když recesi ekonomiky nenaplnil pokles trhu práce ale naopak jeho pokračující expanze. S tím pokračovalo i zrychlování růstu mezd a v kombinaci se slabostí produktivity práce i skokový růst jednotkových pracovních nákladů. Data nemění dlouhodobé trendy nižšího růstu produktivity práce stejně jako zesilujícího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů. Dlouhodobě produktivita práce pokračuje v mírném růstu, růst mezd sílí víc a proto s ním posiluje i růst jednotkových pracovních nákladů. V dalších kvartálech hospodářská recese sice tlačí na trh práce, ale pouze decentně, takže trendy prvního pololetí 2022 by v dalších kvartálech mohly v mírnější podobě pokračovat. V současném období silné inflace růst mezd silně předstihuje růst produktivity práce a sytí tak inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování.

Makroekonomický zpravodaj | 07.12.2022

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance v říjnu opět nečekaně a silně vzrostl

Deficit obchodní bilance v říjnu meziměsíčně opět nečekaně a silně vzrostl. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k úrovním před úderem produkčních omezení (které se ve statistikách začaly výrazně projevovat od druhého pololetí 2021). Během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilance posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží a které právě před létem kulminovalo. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v říjnu (bez sezónního očištění v běžných cenách) meziměsíčně zvýšilo na 26,8 mld. Kč z 14,1 mld. Kč (revize z - 13,9 mld. Kč) v září, trh čekal naopak pokles deficitu na 13,3 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 10,0 mld. Kč horší, než v loňském říjnu. V lednu až říjnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 174,3 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 3,4 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v roce 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků.

Makroekonomický zpravodaj | 07.12.2022

Makroekonomické události USA: Silný růst zaměstnanosti v listopadu klesl méně, než se čekalo, silný růst mezd nečekaně robustně zesílil

Silný růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v listopadu klesl méně, než se čekalo. Stále jde pouze o náznaky ochlazení trvale velmi silného trhu práce. Navíc robustní růst mezd vůči říjnu nečekaně významně zesílil. Stále velmi nízká míra nezaměstnanosti podle očekávání meziměsíčně stagnovala. Vyčerpané kapacity stále silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd trvají, trh práce zůstává velmi silný. Silný růst zaměstnanosti v listopadu poněkud klesl, byť méně, než čekal trh, na 263 000, trh čekal její růst 200 000. Kvůli revizím zvýšení za září a říjen kumulativně snižujících růst zaměstnanosti o 23 000 ale data změn zaměstnanosti překonala očekávání méně. Zářijový růst byl totiž revizí snížen o 46 000 na 269 000 z 315 000 a růst zaměstnanosti za říjen byl naopak revizí navýšen o 23 000 na 284 000 z 261 000. Celkově tak v období září - listopad růst zaměstnanosti překonal očekávání o 40 000, tedy přibližně o 13 333/měsíc. Míra nezaměstnanosti podle očekávání trhu stagnovala na říjnových 3,7 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních maxim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy nečekaně silně vzrostl na 0,6 %, trh čekal růst 0,3 %. Odchylka od očekávání je ještě větší kvůli revizi zvýšení říjnového růstu na 0,5 % z 0,4 %. V meziročním srovnání její růst nečekaně vzrostl na 5,1 % z 4,9 % (revize zvýšení z 4,7 %) v říjnu, trh zpomalení jejího růstu na 4,6 %. Vůči předchozím měsícům růst zaměstnanosti slábne v soukromém sektoru více, než naznačují celková data. Pokles kompenzoval růst zaměstnanosti ve veřejném sektoru. V soukromém sektoru růst zaměstnanosti slábne ve zpracovatelském průmyslu a ve většině služeb spojených s ekonomickým cyklem i s postpandemickým oživením, tj. např. v ubytovacích a stravovacích službách a v profesních službách. V sektorech maloobchodu, velkoobchodu a dopravy zaměstnanost opakovaně klesá. Růst mezd je stále silný, v reálném vyjádření ale mzdy slábnou kvůli vysoké inflaci. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují růst trhu práce slábne jen drobně a stále zůstává silný. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny a tím i mzdy zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 a hlavně v roce 2023 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 06.12.2022

Makroekonomické události ČR: Nominální mzdy ve třetím čtvrtletí robustně rostly, velmi silná inflace ale dle očekávání stále ostře snižuje reálné mzdy jak předchozím kvartálu

Reálné mzdy třetího čtvrtletí při stále silném růstu nominálních mezd kvůli velmi vysoké inflaci pokračovaly rekordním pádem podobně jako v předchozím kvartálu. Pokles průměrné hrubé měsíční reálné mzdy třetího kvartálu dosáhl dle očekávání 9,8 % stejně jako ve druhé trojici tohoto roku. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy dosáhl na 6,1 % z 4,4 % v druhém čtvrtletí. Mezera mezi růstem reálné a nominální mzdy se ve třetím kvartálu 2022 rozšířila zvýšením inflace na 17,6 %. Data potvrzují obavy spotřebitelů ztělesněné pádem spotřebitelského sentimentu v posledních měsících. Lidé mají obavu ze zhoršení své finanční situace (kromě toho se obávají poklesu výkonnosti ekonomiky a trhu práce), které reálně velmi pociťují. Pesimismus domácností se promítá do útlumu maloobchodu (poslední více než rok) i služeb (od druhého pololetí 2022), tedy celkově poklesem spotřeby domácností. V kontextu Ukrajinské krize a s ní spojenými riziky, nejistotami a obavami domácnosti cítí i prudký růst úrokových sazeb a tím i obavy výraznějšího oslabení ekonomiky. Setrvačnost zdražování ještě letos a příští rok potrvá. Pokles spotřeby domácností daný reálným snížením jejich příjmů, negativní psychologií a oslabením ekonomiky (a možná i trhu práce, zatím se pouze zastavilo jeho posilování) dále podváže spotřebu domácností a tím i ekonomický růst. Dosavadní trend by měl pokračovat i v dalších čtvrtletích. Jak moc se oslabení ekonomiky promítne do ztráty kondice trhu práce a tím i růstu nominálních mezd není zcela jasné.

Makroekonomický zpravodaj | 05.12.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v září mírně za očekáváním, potvrdila kulminaci

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v září lehce zaostala za očekáváním trhu. Potvrdila (včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií) svoji kulminaci. Spotřebitelská inflace přesto zůstává blízko svých multidekádních maxim. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,3 % po růstu 0,3 % v srpnu. Jeho meziroční růst stagnoval na srpnových 6,2 %. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl podle očekávání 0,5 % po jeho růstu (revize snížení z růstu 0,6 %) v srpnu. Jeho meziroční růst se tak zvýšil o něco méně, než se čekalo na 5,1 % z 4,9 % v srpnu, trh předpokládal jeho zvýšení až na 5,2 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci. Inflace by měla od druhého pololetí roku 2022 klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí ze září 2022 by tak mělo nastat v roce 2024.

Makroekonomický zpravodaj | 01.12.2022

Makroekonomické události USA: Jádrová spotřebitelská inflace (PCE) v říjnu oslabila víc, než se čekalo

Jádrová spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií v říjnu oslabila víc, než se čekalo. Spotřebitelská a produkční inflace potvrzují svoji kulminaci, navíc jádrová spotřebitelská inflace naznačuje výraznější oslabení. Spotřebitelská inflace přesto zůstává blízko svých multidekádních maxim. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl stejně jako v září 0,3 %. Jeho meziroční růst oslabil na 6,0 % ze zářijových 6,3 % (revize zvýšení z 6,2 %). Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl méně než se čekalo a pomaleji než dosud, 0,2 % po jeho růstu 0,5 % v září, trh čekal menší zpomalení jen na 0,3 %. Jeho meziroční růst tak klesl podle očekávání na 5,0 % z 5,2 % v září vzhledem k jeho revize zvýšení z 5,1 % v září. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci. Inflace by měla od druhého pololetí roku 2022 klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí ze září 2022 by tak mělo nastat v roce 2024.

Makroekonomický zpravodaj | 01.12.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v listopadu klesl o něco méně, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v listopadu k říjnu klesl o něco méně, než se čekalo. Silná inflace nutí centrální banku, Federální rezervní systém zvyšovat úrokové sazby, což oslabuje hospodářství. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce, ovšem velké obavy ze silné inflace, zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese trvají. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl o trochu méně, než se čekalo na 100,2 bodů z 102,2 bodů (revize snížení z 102,5 bodů) v říjnu, trh čekal jeho jen lehce větší pokles na 100,0 bodů. Pokles indexu byl dán snížením podindexu současné situace i podindexu očekávání. Zhoršení hodnocení současné situace pomohlo pesimističtější hodnocení ekonomiky i přes optimističtější pohled na trh práce. V případě hodnocení očekávání se poněkud zhoršilo pesimistické posouzení trhu práce i optimistický pohled na finanční situaci domácností, pesimistický výhled ekonomiky se zlepšil. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silnéhotrhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně slábnou se signálem slábnutí ekonomiky. Očekávání jsou snížená kvůli silné inflaci, redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu. Nebezpečím jsou stále zvýšená inflace, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky Fedu, hospodářská recese, možná silnější korekce akciového trhu, pandemie i Ukrajinská krize. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001.

Makroekonomický zpravodaj | 29.11.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Zápis Fedu zasedání monetární politiky 1. - 2.11. podle očekávání potvrdil blížící se zpomalení zvyšování úrokových sazeb

Zápis zasedání monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, 1. - 2.11. podle očekávání potvrdil blížící se zpomalení zvyšování úrokových sazeb. Zasedání navíc nastalo před říjnovými výsledky spotřebitelské a výrobní inflace, jež byly zveřejněny zhruba v závěru první poloviny listopadu a které nejenže potvrdily kulminaci inflace, ale rovněž i její nečekaný pokles. Tím víc je pravděpodobnější, že Fed skutečně zpomalí zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate na svém příštím zasedání 13. - 14.12. ze současných 75 bps na 50 bps. Fed přechází do další fáze kampaně posunu monetární politiky do restrikce (ekonomické aktivity), který má inflaci snížit. Během tohoto roku rychlé zvyšování úrokových sazeb s předsunem těžiště zvýšení úrokových sazeb má za cíl rychle dohnat inflaci, aktuálně v trojnásobné výši cíle Fedu 2,0 %. Nyní Fed vstupuje do vylaďovací fáze. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Podle zářijového výhledu centrální banky inflace klesne od příštího roku, tedy v letech 2023 a 2024 blízko k cíli Fedu 2,0 %, přesněji do pásma 2 - 3 %. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty. Jak uvedl Fed, důležitější než tempo zvyšování úrokových sazeb je vrchol tohoto růstového cyklu a jak dlouho u těchto výšin sazby setrvají, resp. jejich vývoj potom.

Makroekonomický zpravodaj | 24.11.2022

Politika USA: Republikáni získali většinu ve Sněmovně reprezentantů, ztíží vládu Bidenovi

Republikánská strana ve volbách do Kongresu a regionů získala většinu v dolní komoře zákonodárného tělesa. Republikáni zaznamenali zisky zejména v tradiční baště demokratů New Yorku, což jim pomohlo zajistit většinu ve sněmovně. Prezident Demokratické strany Joe Biden se tak již nebude moci opřít o podporu celého Kongresu a nebude moci prosazovat výraznější reformy. Republikánská strana takbude blokovat výdaje administrativy prezidenta Joe Bidena a tlačit na nižší daně. Na druhou stranu ztráty mandátů v komoře se Demokratické straně podařilo minimalizovat, nebyly tak velké jak se předpokládalo. Současně se demokratům podařilo udržet kontrolu nad horní komorou Kongresu Senátem. V guvernérských volbách zapsali čisté zisky demokraté, kteří získali pozici v Arizoně, Marylandu a Massachusetts a ztratily pouze guvernéra v Nevadě. V parlamentech jednotlivých států demokraté nově získali kontrolu nad celým parlamentem Michiganu, Senátu Minnesoty a Sněmovny reprezentantů Pensylvánie, díky čemuž ve zmíněných státech ovládli celkovou vládu v Michiganu poprvé od roku 1985 a v Marylandu, Minnesotě a Massachusetts poprvé od roku 2015. V 6 státních referendech o udržení či posílení práv potratů demokraté jednotně vyhráli spolu s referendy o zvýšení minimální mzdy (Nebraska a Nevada), posílení programu Medicaid státního krytí zdravotní péče v Jižní Dakotě a legalizaci rekreačního užívání marihuany v Marylandu a Missouri. Celkově tak demokraté ve volbách nečekaně zabodovali proti historickému trendu velkých ztrát ve volbách poloviny prezidentského cyklu pro stranu ovládající Bílý dům. Červená vlna zisků Republikánské strany se nekonala. Volby rovněž potvrdily rozpolcenost v Republikánské straně, když kandidáti jejího guru, předchozího prezidenta Donalda Trumpa neuspěli tak jak se čekalo, což potvrzuje posílení moci a potenciálu jeho protikandidátů v primárních volbách strany pro prezidentské volby v roce 2024, pro něž podle očekávání Trump již oznámil kandidaturu. Trump je viněn z nepřesvědčivých výsledků voleb pro Republikánskou stranu. Neuspěli totiž jím podporovaní kandidáti nebo Ti, kteří po jeho vzoru stále odmítají uznat výsledky voleb v roce 2020. Právě výrazné obavy z extremismu, nedostatku respektu k demokratickým normám mezi republikány, potenciální Trumpova kandidatura k prezidentským volbám v roce 2024 a práva potratů byly hlavním důvodem relativně příznivých volebních výsledků Demokratické strany. Minoritní vliv mohly mít zvýšené obavy ze změny klimatu a relativní podpora politiky klimatu prezidenta Bidena. Volby tak dopadly obecně příznivě, neboť potvrdily základní demokratické hodnoty a současně dobře i pro zahraniční trhy a Evropu, neboť republikáni zvláště Ti podporující Trumpa spíše praktikují politiku orientovanou hlavně na USA.

Makroekonomický zpravodaj | 22.11.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v listopadu nečekaně silně vzrostly, očekávání prudce

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v listopadu nečekaně silně vzrostly. Očekávání vzrostla prudce, mnohem víc, než se čekalo. Slabost současné ekonomické situace i výhledu pro druhý kvartál roku 2023 se tak podstatně snížila, stále však zůstává velká. Očekávání jsou stále kolem úrovní minim posledních 3 velkých krizí Evropy, jimiž byly světová finanční a hospodářské krize 2008 - 2009, dluhová krize let 2010 - 2012 a koronavirová krize začátkem roku 2020. Podle institutu pesimismus ekonomických expertů (jejichž odpovědi tvoří průzkum) v listopadu klesl v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících tato situace bude dále značně zhoršovat, byť o dost méně, než čekali v říjnu. Podle prezidenta ZEWu Achima Wambacha je vzestup očekávání pravděpodobně dán především nadějí, že inflace brzo klesne. V takovém případě by pak Evropská centrální banka nemusela zpřísnit monetární politiku tak tvrdě a/nebo tak dlouho, jaké byly obavy. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa nečekaně ostře 22,5 bodů na - 36,7 bodů z - 59,2 bodů v říjnu, trh čekal jeho růst jen na - 50,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa vzrostl překvapivě silně, 7,7 bodů na - 64,5 bodů z - 72,2 bodů v říjnu, trh čekal jeho méně výrazný růst jen na - 68,4 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 15.11.2022

Makroekonomické události USA: Průmyslová inflace nečekaně značně zvolnila do pásma normálu!

Ve Spojených státech amerických v říjnu produkční ceny (měřené indexem cen producentů PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií ukázaly nečekaně silný pokles inflace, v meziměsíčním měření již dokonce do pásma svého anualizovaného dlouhodobého normálu a cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému 2,0 %. Meziměsíčně index vzrostl méně, než čekal trh, 0,2 %, trh čekal jeho růst až 0,4 %. Odchylka vůči tržnímu očekávání je ještě markantně větší kvůli revizi a snížení jeho růstu za září na 0,2 % z 0,4 %. Index PPI bez cen potravin a energií nečekaně stagnoval, trh čekal jeho růst 0,3 %. Data jsou ale vůči očekávání trhu ještě více slabší kvůli revizi a snížení jeho růstu za září na 0,2 % z 0,3 %. Meziročně růst indexu PPI klesl taky značně víc, než čekal trh, až na 8,0 % z 8,4 % v září (revize snížení z 8,5 %), trh čekal jeho o dost menší pokles jen na 8,3 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií nečekaně a silně klesl až na 6,7 % z 7,2 % v září, trh čekal jeho stagnaci na 7,2 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni obecně značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akcelerovala, potáhla ji výše Ukrajinská krize. V posledních měsících se ale inflace včetně svého jádra v meziměsíčním měření již markantně snížila dokonce do pásma svého anualizovaného dlouhodobého normálu a cíle Fedu 2,0 %. Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy snižuje inflační tlaky.

Makroekonomický zpravodaj | 15.11.2022

Politika USA: Demokratická strana uhájila většinu v Senátu, volby Kongresu a regionů zatím přinášejí zisky republikánů mnohem méně, než se čekalo

Demokratická strana ve volbách do Kongresu a regionů uhájila těsnou většinu v horní komoře Kongresu. Dopočty voleb do dolní komory Kongresu Sněmovny reprezentantů stále nejsou hotovy, navrch má zatím Republikánská strana. Úspěch demokratů ve volbách do Senátu se tolik nečekal. Republikáni směřují k vítězství a přebrání kontroly dolní komory Kongresu Sněmovny reprezentantů, avšak méně, než se čekalo. Demokratická strana se vede relativně dobře i v guvernérských volbách. Konečné výsledky stále mohou potvrdit, že republikáni získají pod kontrolu aspoň Sněmovnu reprezentantů, přesto volby jako celek nepřinesly republikánům takové zisky resp. demokratům ztráty jak se čekalo. Červená vlna vítězství Republikánské strany zatím nepřipomíná tsunami, ale spíše rozčeřenou vlnku. Republikánská strana pokud vůbec ve volbách posílí, si připíše jen mírné zisky. Demokraté udrželi pozice díky aktivizací mladých voličů kvůli řadě jich se dotýkajících témat, např. potratů či kriminality. Volby přinesly relativně vysokou volební účast. I když Američané mají stávající administrativě za zlé zejména potíže s vysokou inflací a s ní související silný růst úrokových sazeb s ohrožením vyhlídek ekonomiky, zaměstnanosti, příjmů a dostupnosti bydlení, přesto demokraté zabodovali i díky negativnímu postoji vůči republikánům stále značně propojených s kontroverzním exprezidentem Donaldem Trumpem resp. jím doporučovaných republikánských kandidátů, kteří na jeho popud stále odmítají uznat výsledky posledních prezidentských voleb v roce 2022, v kterých tehdejšího prezidenta Trumpa porazil vyzyvatel Demokratické strany Joe Biden. Posun těžiště americké politiky poněkud mimo osu Trumpa je příznivé například pro svět a Evropu.

Makroekonomický zpravodaj | 14.11.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) včetně jádra v říjnu nečekaně oslabila

V říjnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně svého jádra (bez cen potravin a energií) nečekaně oslabila, zůstávají však vysoké. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Data potvrzují potřebu Fedu dále výrazně zvýšit úrokové sazby do pásma restrikce (ekonomické aktivity), byť pomalejším tempem. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl nečekaně méně, než čekal trh, 0,4 %, trh čekal jeho větší růst až 0,6 % po jeho růstu 0,4 % v září. Jeho meziroční růst tak klesl víc, než se čekalo na 7,7 % z 8,2 % v září, trh čekal jeho menší pokles jen na 8,0 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl méně silně, než čekal trh, tedy 0,3 %, trh čekal jeho zvýšení jen 0,5 % po růstu 0,6 % v září. Na meziroční úrovni tak jeho růst klesl méně, než se čekalo, tedy na 6,3 % z 6,6 % v září, trh čekal jeho menší pokles jen na 6,5 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 10.11.2022

Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v říjnu nečekaně propadla vládní podporou cen energií, bez ní by byla opět velmi silná

Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v říjnu šokovala propadem ze zářijového vícedekádního rekordu, ovšem pouze s pomocí promítnutí Úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny. Nebýt tohoto efektu, inflace by zůstala u rekordů. Průměrná inflace v říjnu vyrostla na 13,5 % z 12,7 % v září. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně šokoval propadem 1,4 % po růstu 0,8 % v září, trh čekal jeho opět silnější růst 0,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak nečekaně padl ze zářijového maxima za posledních několik desítek let 18,0 % na 15,1 % %, trh čekal jeho pouze drobný pokles na 17,9 %. Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu ukazuje konstatování Českéhom statistického úřadu. Podle instituce by meziměsíční růst spotřebitelských cen dosáhl 1,6 %, meziroční inflace by prorazila na nový rekord 18,6 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v říjnu strhla již zmíněná energetická podpora vlády promítající se do kategorie Bydlení, voda, energie, paliva poklesem cen 9,4 % vůči září, který z celkové inflace odečetl 2,6 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zmírnil z 24,9 % v září na 11,1 %, čímž její příspěvek k celoroční inflaci padl na 3,1 procentního bodu z 6,7 procentního bodu v září. Tím kategorie ustoupila na druhé místo v pořadí hlavních motorů celkové inflace. Otěže vedení převzaly ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst dále silně zrychlil na 25,1 % z 21,0 % v září, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci zvýšil na 4,4 % z 3,7 procentního bodu v září. Dalšími významnými tahouny celkové meziroční inflace zůstávají ceny kategorie Doprava růstem 16,6 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,7 procentního bodu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak se pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítne příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí hrozí rychlé obnovení inflační spirály. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od příštího roku klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 10.11.2022

Makroekonomické události ČR: Růst aktivity služeb ve třetím čtvrtletí podle očekávání výrazně zpomalil, přesto ještě zůstával robustní

V České republice ve třetím čtvrtletí 2022 v reálném vyjádření růst tržeb služeb podstatně zpomalil, zůstával ale robustní. Tržby služeb reálně, po očištění o sezónní vliv v mezikvartálním srovnání rostly 0,2 % po růstu 2,4 % v předchozím čtvrtletí. Růst tržeb služeb reálně, po očištění o kalendářní efekt v meziročním srovnání klesl na 6,9 % z 12,1 % v předchozím čtvrtletí. Silná inflace, vysoké úrokové sazby a útlum ekonomiky ve spojení s úsporami spotřebitelů a firem se pravděpodobně promítl do některých služeb, například do služeb diskrečního výdajového pásma kategorie Ubytování, stravování a pohostinství, jejichž tržby meziročně oslabily 5,9 %. Během uplynulého roku data potvrzovala plošný růst aktivity odvětví velké většiny hlavních segmentů služeb během koronavirové pandemie trpících silných útlumem. Naopak služby, které během koronavirových uzavírek ekonomiky prosperovaly (např. poštovní a kurýrní služby) oslabovaly. Aktivita tržeb služeb růstem posledního roku překonala svá předpandemická maxima. Otevírání ekonomiky včetně služeb kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie probíhá od druhého čtvrtletí 2021. Vzhledem k váze služeb v hospodářství ekonomiky se od tohoto období datuje i oživení ekonomiky. Spotřeba domácností ale od prvního kvartálu tohoto roku začala slábnout s útlumem tržeb maloobchodu posledního roku (postpandemický přesun spotřeby domácností ke službám). Důvodem je silná inflace a taky Ukrajinská krize a s ní spojená rizika, nejistoty a obavy domácností. Na to se nabalují potíže s prudkým růstem úrokových sazeb a tím i s obavami výraznějšího oslabení ekonomiky. Ve druhém pololetí by měl růst služeb slábnout neboť k poklesu klíčové složky spotřeby domácností se připojují z podobných důvodů taky nižší investice firem a rovněž i poptávka ze zahraničí vlivem zpomalení růstu světové ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 09.11.2022

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance v září klesl o něco méně silně, než se čekalo

Deficit obchodní bilance v září meziměsíčně klesl o něco méně silně, než se čekalo. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilance posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží a které právě před létem kulminovalo. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v září (bez sezónního očištění v běžných cenách) meziměsíčně snížilo na 13,9 mld. Kč z 28,2 mld. Kč v srpnu, trh čekal o trochu větší pokles deficitu na 12,6 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 2,6 mld. Kč méně špatná než v loňském září. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem zaujímá 10,9 mld. Kč (!). Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s motorovými vozidly o 16,7 mld. Kč. V lednu až září 2022 vykázala obchodní bilance schodek 146,2 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 20,2 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v roce 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků.

Makroekonomický zpravodaj | 08.11.2022

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v říjnu slábnul pomaleji, než se čekalo, zůstává silný

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v říjnu stále rostla silně, poněkud víc, než se čekalo, i když její růst zpomaluje. Stále jde pouze o náznaky ochlazení trvale velmi silného trhu práce. Těmi jsou třeba o něco méně robustní růst mezd či nad očekávání větší, byť stále drobný růst míry nezaměstnanosti. Vyčerpané kapacity silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd nicméně trvají, trh práce zůstává velmi silný. Růst zaměstnanosti v říjnu poněkud klesl, byť méně, než čekal trh, na 261 000, trh čekal její růst 200 000. Kvůli revizím zvýšení za září ale data změn zaměstnanosti překonala očekávání ještě víc. Srpnový růst byl sice revizí snížen o 23 000 na 292 000 z 315 000, avšak růst zaměstnanosti za září byl revizí navýšen o 52 000 na 315 000 z 263 000. Celkově tak v období srpen - říjen růst zaměstnanosti překonal očekávání o 90 000, tedy o 30 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně vzrostla na 3,7 % ze zářijových 3,5 %, trh čekal její malý růst jen na 3,6 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních maxim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy nečekaně byť mírně vzrostl na 0,4 % ze zářijových 0,3 %, trh čekal opakování růstu 0,3 %. V meziročním srovnání její růst klesl dle očekávání trhu na 4,7 % z 5,0 % v září. Vůči září i předchozím měsícům růst zaměstnanosti poněkud slábne plošně v produkčních odvětvích i ve službách. Růst mezd je stále silný, v reálném vyjádření ale silně slábne kvůli vysoké inflaci. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují růst trhu práce slábne jen drobně a stále zůstává silný. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny a tím i mzdy zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 08.11.2022

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí slábl podle očekávání, stále však byl solidní

Růst hrubého domácího produktu eurozóny ve třetím čtvrtletí 2022 zpomalil podle očekávání. Přesto zůstával relativně solidní. Růst HDP mezikvartálně klesl na 0,2 % z 0,8 % v předchozím kvartálu. Meziroční růst HDP klesl na 2,1 % z 4,3 % (revize z 4,1 %) v předchozím čtvrtletí. Data jednotlivých hlavních ekonomik eurozóny převážně překonávala očekávání (např. Německo, Francie, Itálie), navíc solidní růsty některých hospodářství, právě Francie, Itálie i Španělska dokonce posílily. Oslabení růstu HDP v Německu (na minimum) a dalších menších ekonomikách eurozóny (Belgie, Rakousko, Portugalsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko) ovšem znamená, že i v eurozóně růstová dynamika HDP slábne. Ekonomika Německa stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky stlačující jeho klíčové sektory zpracovatelského průmyslu a exportu oslabením světové ekonomiky s vysokou inflací. Růst hospodářství eurozóny i přes množství rizik, nejistot a tlaků jeho oslabení ještě v prvním pololetí 2022 posílil pouze díky spotřebě domácností resp. službám, tento zdroj růstu ale ve druhém pololetí roku vysychal. Jiné komponenty hospodářství (investice, export) celý rok ochabují. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Přesto otevřené ekonomiky po vlnách koronavirové pandemie vedly k větší spotřebě služeb. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 je ve znamení zpomalení hospodářské dynamiky s poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i s vysokou inflací, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Společným jmenovatelem nejistot a rizik je válka na Ukrajině. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od příštího roku klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot.

Makroekonomický zpravodaj | 08.11.2022

Makroekonomické události ČR: Ekonomika ve třetím kvartálu překvapivě téměř zastavila

Hrubý domácí produkt České republiky ve třetím čtvrtletí překvapivě téměř zastavila, trh čekal menší zpomalení ekonomického růstu. V předchozím kvartálu ekonomika rostla ještě solidně. HDP mezičtvrtletně klesl 0,4 % po růstu 0,5 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokles HDP 0,1 %. Meziroční růst ekonomiky klesl na 1,6 %, trh čekal jeho větší zpomalení na 1,7 % z 3,7 % v předchozím kvartálu. Podle Českého statistického úřadu byl mezičtvrtletní pokles způsoben nižší domácí poptávkou, zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností, u kterých byl zaznamenán pokles již čtvrté čtvrtletí v řadě. Podle ČSÚ na hrubou přidanou hodnotu měla negativní vliv především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a pokles nastal také ve stavebnictví. Maloobchodní tržby chřadnou už rok. Aktivita služeb ještě v prvním pololetí podpírala růst ekonomiky, ve druhém pololetí ale zřejmě hospodářství nečekaně silně srazilo i ochlazení ve službách. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 je oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevuje ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl naráží na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize od začátku tohoto roku zvýšením inflace a nejistoty přispěla k zpomalení růstu hospodářství. Sentiment domácností je na historickém minimu a s ním slábnou i výdaje domácností v obchodech. Na druhou stranu solidní aktivita setrvávala ve službách expandujících v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky, zdá se však, že pouze v prvním pololetí roku. Ekonomika pravděpodobně míří do mělké recese v příštích několika kvartálech, pravděpodobně i v prvním pololetí roku 2023. Více se projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky i vysoká inflace ve spojení vysokou nejistotou a riziky i kvůli Ukrajinské krizi.

Makroekonomický zpravodaj | 07.11.2022

Očekávané makroekonomické události týdne 7. - 11.11. ČR: Deficitní obchodní bilance, slabost maloobchodu, stavebnictví a nově i služeb, mírný růst průmyslu, silný trh práce a inflace, zápis ČNB ukáže pevnost preference stagnace úrokových sazeb

Obchodní bilance (9 2022, 7.11.), průmyslová výroba (9 2022, 7.11.), stavební produkce (9 2022, 7.11.), maloobchodní tržby (9 2022, 8.11.), měsíční data trhu práce dle Ministerstva práce a sociálních věcí (10 2022, 8.11.), tržby služeb (3Q 2022, 9.11.), index spotřebitelských cen CPI (10 2022, 10.11.) a zápis České národní banky zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb (3.11., 11.11.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události České republiky týdne 7. - 11.11. V září se deficit obchodní bilance měl meziměsíčně podstatně snížit. Průmyslová výroba zatím stále odolává množství tlaků oslabení. Stavebnictví v posledních měsících slábne. Spotřeba domácností slábne trvale již rok. Trh práce zůstává velmi silný, i když v postpandemickém oživení již přestal posilovat. Služby táhly růst ekonomiky ještě v prvním pololetí roku 2022, podle dostupných dat by se ale oslabení mělo projevit začátkem druhé poloviny roku i v tomto segmentu. Spotřebitelská inflace proti očekáváním zůstávala velmi silná i ve třetím čtvrtletí, přestože poslední data nabídla známky její kulminace. ČNB na třetím zasedání v řadě rozhodla nezměnit úrokové sazby, zápis zasedání ukáže detaily.

Makroekonomický zpravodaj | 04.11.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Fed podle očekávání zvýšil cíl hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 75 bps, potvrdil spekulace možnosti zmírnění zvyšování úrokových sazeb ovšem s náznakem zvýšení jejich stropu

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání znovu, tak jako na předchozích třech zasedáních měnové politiky v červnu, červenci a září zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 3,75 - 4,00 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři k rozhodnutí Fed opakoval základní komentář z předchozích zasedání, tedy klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate. Fed rovněž naznačil zmírnění zvyšování úrokových sazeb, ovšem i to, že mohou narůst výše, než očekával ještě v září. Rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování s komentáři nepřekvapují. Fed přechází do další fáze kampaně posunu monetární politiky do restrikce (ekonomické aktivity), který má inflaci snížit. Během tohoto roku rychlé zvyšování úrokových sazeb s předsunem těžiště zvýšení úrokových sazeb má za cíl rychle dohnat inflaci, aktuálně v trojnásobné výši cíle Fedu 2,0 %. Nyní Fed vstupuje do vylaďovací fáze. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Podle zářijového výhledu centrální banky inflace klesne od příštího roku, tedy v letech 2023 a 2024 blízko k cíli Fedu 2,0 %, přesněji do pásma 2 - 3 %. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.

Makroekonomický zpravodaj | 03.11.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB podle očekávání hlavní úrokovou sazbu nezměnila, snížila výhled inflace i ekonomické aktivity

Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 29.9. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě potvrdilo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 5/2, s tím rozdílem, že v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, v září i tentokrát o 0,75 procentního bodu. Nová listopadová resp. podzimní prognóza předpokládá krátkodobě ještě zvýšení inflace k 20 %, stále však čeká zhruba do roku a půl s jejím návratem k cíli ČNB 2 %. Banka dále snížila výhled ekonomiky v letech 2023 a 2024. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Nyní tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Taky proto úrokové sazby od léta stagnují na vysoké úrovni. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví.

Makroekonomický zpravodaj | 03.11.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 75 bps, potvrdila signál jejich další zvyšování

Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu o 0,75 procentního bodu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 1,25 % na 2,00 %. Důvodem je nečekaně vysoká inflace a aktualizace potvrzení inflačních rizik ve směru vyšší inflace i s reflexí, že nová data mezd a poslední mzdové dohody naznačují, že růst mezd se může zvyšovat. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. Banka také uznala slábnutí inflačních tlaků (pokles nabídkových omezení a oslabení potlačené poptávky). Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle zářijové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Podle ECB je stejně jako posouzení v září riziko výhledu ekonomického růstu jasně na spodní straně zvláště v krátkém období. Podle zářijové projekce banky bude ekonomika eurozóny k závěru tohoto roku a v prvním kvartálu roku 2023 stagnovat. ECB v prohlášení potvrdila očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb. Monetární politika v roce 2022 zůstane expanzivní kvůli vlnám kvantitativního uvolňování uplynulých dvou dekád, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 02.11.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v říjnu opět slábly, většinou v rámci recese

V říjnu vůči září indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny opět slábly, většinou v rámci recese. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl silněji, než se čekalo na 46,6 bodů z 48,4 bodů v září, trh čekal pouze jeho méně výrazný pokles jen na 47,8 bodů. Index PMI služeb klesl v souladu s očekáváním na 48,2 bodů z 48,8 bodů v září. Index PMI ekonomické aktivity klesl víc, než se čekalo na 47,1 bodů z 48,1 bodů v září, trh čekal jeho menší snížení na 47,5 bodů. V eurozóně se meziměsíčně recese ekonomické aktivity a zpracovatelského průmyslu zvětšila víc, než čekal trh, v případě služeb dle očekávání. Ve zmíněných odvětvích i celé ekonomice recese zůstala mírná. V Německu se recese meziměsíčně taky prohloubila, v ekonomice víc a ve službách méně, než se čekalo a zůstala solidní. Hlavně se recese prohloubila nečekaně silně ve zpracovatelském průmyslu na solidní úroveň, když v září byla ještě mírná, trh čekal že recese odvětví zůstane slabší. Ve Francii došlo meziměsíčně taky k oslabení, byť v případě zpracovatelského průmyslu se recese zvětšila jen mírně, méně, než se čekalo a zůstala malá. Ovšem naopak v případě služeb a ekonomické aktivity ještě v září oba sektory mírně rostly. V říjnu se došlo v případě služeb ke snížení růstu a ekonomická aktivita stagnovala. Trh čekal pouze snížení růstů obou odvětví. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Poptávka směřovala při uzavřeném segmentu služeb do zboží. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabuje ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 26.10.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v říjnu klesl jen nepatrně, méně, než se čekalo

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v říjnu vůči září jen nepatrně oslabil kvůli poklesu hodnocení současné situace, naopak očekávání drobně posílila. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben, květen a červen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Jenže v červenci opět pod tahem hlavně pádu očekávání se pokles firemního sentimentu obnovil. Slabost se lehce prohloubila v srpnu a velmi ostře v září, když propadalo hodnocení současné situace i očekávání. Celková podnikatelská nálada stále slábne (v říjnu až na minimum z jara 2020, prvního úderu koronavirové pandemie) zpět pod předpandemické úrovně hlavně kvůli ostrému slábnutí očekávání. Současná situace je stále obecně hodnocena jako příznivá, mírně pod předpandemickými hladinami. Očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy klesl pouze nečekaně mírně jen na 84,3 bodů z 84,4 (revize zvýšení z 88,3 ) bodů v září, trh čekal jeho větší pokles až na 83,3 bodů. Index Ifo současné situace oslabil méně, než se čekalo jen na 94,1 bodů z 94,5 bodů v září, trh čekal jeho silnější pokles až na 92,4 bodů. Index Ifo očekávání nečekaně byť jen trochu vzrostl, když trh čekal jeho menší pokles, na 75,6 bodů z 75,3 (revize zvýšení z 75,2) bodů v září, trh čekal jeho menší sesun na 75,0 bodů. Všechny 4 hlavní sektory ekonomiky, tedy zpracovatelský průmysl, služby, obchod a stavebnictví v říjnu ohlásily jen malé změny sentimentu, za zmínku stojí další výraznější pokles sentimentu současné situace stavebnictví na čerstvé minimum od ledna 2016. Podle dřívějších komentářů institutu ekonomika míří do recese. Velkou starostí pro německé firmy zůstávají rostoucí ceny energií a nebezpečí nedostatku plynu. Citelně zůstává oslaben sentiment ve stavebnictví včetně hodnocení současné situace a hlavně očekávání. Tyto ukazetele v porovnání s dnem z jara 2020, kdy zaútočila koronavirová pandemie jsou oslabují pod ním, v případě očekávání kolem něj oscilují. Ve službách a obchodu je hodnocení současné situace blízko předpandemických hladin, v případě zpracovatelského průmyslu nad nimi. Ve zpracovatelském průmyslu a službách přes poklesy ještě současná situace stále je hodnocena jako příznivá. Očekávání stejně jako ve stavebnictví ve zmíněných sektorech míří ke dnu z dob prvního ataku koronavirové pandemie na jaře 2020. Ve všech 4 sektorech jsou silně pesimistická. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). V roce 2022 zatím nekončící trend pádu firemního klimatu Německa odstartovala invaze Ruska na Ukrajině. Předstihové indikátory signalizují stagnaci hospodářství či recesi. Vedle Ukrajinské krize ve spojení se silnou inflací a hrozbou nedostatku energií letos ekonomiku omezují trvající další rizika: produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující ekonomický růst Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 26.10.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelské důvěry Conference Board v říjnu klesl víc, než se čekalo s růstem cen ropy a obavami o ekonomiku

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v říjnu k září klesl víc, než se čekalo. Mohl se projevit silný růst cen ropy a v této souvislosti i obavy domácností o ekonomiku. Silná inflace nutí centrální banku, Federální rezervní systém zvyšovat úrokové sazby, což oslabuje hospodářství. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce, ovšem velké obavy ze silné inflace, zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese trvají. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl víc, než se čekalo na 102,5 bodů z 107,8 bodů (revize snížení z 108,0 bodů) v září, trh čekal jeho jen menší pokles na 106,5 bodů. Pokles indexu byl dán hlavně silným snížením podindexu současné situace, ale i podindexu očekávání. Zhoršení hodnocení současné situace pomohlo výrazně pesimističtější hodnocení ekonomiky i méně optimističtější pohled na trh práce. V případě hodnocení očekávání se poněkud zhoršilo pesimistické posouzení ekonomiky, trhu práce i optimistický pohled na finanční situaci domácností. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně slábnou se signálem slábnutí ekonomiky. Očekávání jsou snížená kvůli silné inflaci, redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001.Nebezpečím jsou stále zvýšená inflace, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky Fedu, hospodářská recese, možná silnější korekce akciového trhu, pandemie i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 25.10.2022

Makroekonomické události Čína: HDP ve třetím čtvrtletí posílil víc, než se čekalo, přesto trendově růst ekonomiky slábne

Ekonomika Čínské lidové republiky ve třetím čtvrtletí 2022 posílila víc, než se čekalo. Přesto trendově její slábne. Čínu opakovaně nejvíc sráží vlny koronavirové pandemie, strukturální změny, oslabení realitního trhu a taky světové ekonomiky. Zejména ve druhém kvartálu zemi velmi silně zasáhla další vlna koronavirové pandemie, kdy se uzavírky a restriktivní opatření nevyhnuly ani největším městům a značné části ekonomiky. Od třetího kvartálu pandemie polevila a otevřenější ekonomika se nastartovala do silnějšího růstu. Hrubý domácí produkt Čínské lidové republiky ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostl víc, než se čekalo, 3,9 %, trh čekal jeho růst jen 3,5 % po poklesu 2,7 % (revize snížení z 2,6 %) v předchozím kvartálu. Meziroční růst zesílil na 3,9 %, trh čekal jeho menší zpomalení jen na 3,4 % z růstu 0,4 % ve druhém čtvrtletí. Ztráta druhého čtvrtletí podstatně sníží celoroční růst ekonomiky. Ten je v riziku zejména právě ze strany pandemie, Čína ale značně doplatí na slábnutí světové ekonomiky. Analytici podle agentury Reuters očekávají zpomalení celoročního růstu ekonomiky až na 3,2 %, což by bylo nejméně za téměř 50 let. Oficiální cíl Číny ukládá ekonomice růst 5,5 %. Ještě před úderem koronavirové pandemie růst ekonomiky slábl. Poslední pandemické 3 roky v Číně znamenaly trvající rozkolísání ale hlavně oslabení ekonomického cyklu. To je dáno i trvající vládní ultrastriktní politikou nulové tolerance vůči koronaviru, kdy jeho zvýšený výskyt bývá provázen tvrdými uzavírkami ekonomické aktivity.

Makroekonomický zpravodaj | 24.10.2022

Makroekonomické události ČR: Obchodní bilance v srpnu překvapivě propadla do silného deficitu

Deficit obchodní bilance v srpnu meziměsíčně opět vzrostl a to nečekaně silně. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilance posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží a které právě před létem kulminovalo. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v srpnu (bez sezónního očištění v běžných cenách) meziměsíčně zvýšilo na 28,2 mld. Kč z 22,8 mld. Kč v červenci, trh čekal mírný pokles deficitu na 22,3 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 0,4 mld. Kč horší než v loňském srpnu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 15,9 mld. Kč (!). Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s automobily o 12,4 mld. Kč a dále pozitivní bilance obchodu s elektřinou o 10,8 mld. Kč. V lednu až srpnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 127,7 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 36,7 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 20.10.2022

Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v září klesly poosmé v řadě, trochu méně, než se čekalo

Prodeje starších/existujících domů Spojených států amerických v září v anualizovaném vyjádření meziměsíčně opět klesly, poosmé v řadě, trochu méně, než se čekalo. Prodeje meziměsíčně opět klesly, na 4 710 000 z 4 780 000 (revize snížení z 4 800 000). Pokles byl o trochu menší, než čekal trh, který čekal jejich o něco větší pokles na 4 700 000. Meziměsíčně tak klesly 1,5 % po poklesu 0,8 % (revize snížení z poklesu 0,4 %) v srpnu. Meziroční pokles jejich prodejů zesílil na 23,8 % z 20,2 % v srpnu. Přes poklesy poptávky a prodejů trh domů zůstává silný, což dokumentují jeho setrvale vysoké ceny a taky minimum vynucených prodejů domů. Meziroční růst cen domů pokračoval 127 měsíc v řadě (nejdelší šňůra v historii), avšak klesl třetí měsíc v řadě na 7,7 % z 9,5 % v červnu. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli setrvačnosti silného růstu poptávky z minulosti i silný růst jejich cen. Trh domů obecně od léta 2020 silně expandoval včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů v souvislosti se zlepšením s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru a s bezprecedentně silnou podporou fiskální a monetární politiky. Od roku 2022 ale poptávku, prodeje a se zpožděním i nabídku ochlazuje růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace). Úrokové sazby včetně hypotečních úrokových sazeb stále rostou, takže pokles trh domů včetně poptávky, prodejů a tlaku na ceny bude pokračovat. Ukrajinská krize je pro trh domů nejistotou a rizikem.

Makroekonomický zpravodaj | 20.10.2022

Makroekonomické události USA: Index současné ekonomické aktivity Fedu Philadelphia v říjnu vzrostl jen nečekaně drobně a zůstal v pásmu menší recese, 1/2roční výhled recese se citelně zhoršil

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie (včetně jejich půlročního výhledu) v říjnu k září vzrostl jen nečekaně drobně a zůstal tak v pásmu menší recese. Pozitivem dat je však potvrzení ochabování tlaků kapacit a inflace. Podobně vyznívá i výhled pro druhý kvartál 2023. Menší pokles obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu ze září se tak v říjnu mírně snížil, trh čekal jeho poněkud větší zmírnění. Index tak klesl jen nečekaně mírně na - 8,7 bodů z - 9,9 bodů v září, trh čekal jeho pokles až na 5,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření ve srovnání se zářím lehce zmírnil pokles nových zakázek a zůstal solidní. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní, avšak poslední dobou vykazuje značné zmírnění. V říjnu však možná náhlým prudkým zdražením ropy a benzínu hlavně rychlost růstu cen vstupů ale i vlastní produkce vzrostla ze solidní na silné tempo. Růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem meziměsíčně značně vzrostl, zůstal však solidní. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro první pololetí roku 2023 sice již v září signalizoval zesílení recese. Průzkum za říjen ukázal výhled ještě většího zesílení recese do již solidního objemu. Půlroční výhled jejich nových zakázek prudce otočil z drobného růstu do výraznějšího poklesu. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají solidní růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, v obou případech méně, než předchozí měsíc. Výhled oživení zaměstnanosti se vůči září značně snížil, stále je však solidní. Meziměsíčně se nepatrně snížil výhled investic a zůstává v mírné poloze. Obecně a celkově, zpráva ve Spojených státech amerických naznačuje útlum ekonomické a investiční aktivity i s tlaky na kapacity firem včetně trhu práce a růstu cen, které ale mají zůstat robustní. Zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu a aktivity.

Makroekonomický zpravodaj | 20.10.2022

Makroekonomické události USA: Nová výstavba domů v září pokračovala slábnutím

V září ve Spojených státech amerických rezidenční nová výstavba domů pokračovala slábnutím. Zahájení staveb rezidenčních domů meziměsíčně klesla silněji, než se čekalo, zatímco povolení staveb rezidenčních domů překvapivě vzrostla. Meziměsíčně v září v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů klesla silněji, než čekal trh až na 1 439 000, když trh čekal jejich pokles jen na 1 475 000 z 1 566 000 (revize snížení z 1 575 000) v srpnu. Spadla tak 8,1 % po růstu 13,7 % (revize zvýšení z růstu 12,2 %) v srpnu. Povolení staveb rezidenčních domů meziměsíčně nečekaně vzrostla na 1 564 000, trh čekal jejich méně výrazné snížení na 1 530 000 z 1 542 000 (revize zvýšení z 1 517 000) v srpnu. Vzrostla tak 1,4 % po poklesu 8,5 % (revize zvýšení z poklesu 10,0 %) v srpnu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovala dříve, od června a července 2020 ukazovaly slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku ale ukazuje dílčí obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Růstu nabídky rezidenčního bydlení, nové výstavby se to ale zatím nedotklo tolik kvůli tomu, že na trhu dlouhodobě vládne převis poptávky nad nabídkou rezidenčního bydlení. Zahájení i povolení staveb domů sice v posledních měsících výrazně oslabují, jejich dlouhodobý silný růstový trend ale trvá. Přes pokles nerovnováhy posledních kvartálů ale nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku.

Makroekonomický zpravodaj | 19.10.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v říjnu potvrdily další výrazné oslabení ekonomického sentimentu

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v říjnu potvrdily další výrazné oslabení ekonomického sentimentu. Index sentimentu ekonomických očekávání sice meziměsíčně nečekaně vzrostl, ale vzhledem k dalšímu ostrému pádu indexu sentimentu současné ekonomické situace tak ve skutečnosti očekávání dále oslabilo. Velká slabost současné ekonomické situace i výhledu pro konec prvního kvartálu roku 2022 se tak opět značně prohloubila. Očekávání jsou již na úrovni minim posledních 4 velkých krizí Evropy, níže než dluhová krize let 2010 - 2012 a vypuknutí koronavirové krize začátkem roku 2020 a klesla k úrovním dna světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009. Podle institutu pesimismus ekonomických expertů (jejichž odpovědi tvoří průzkum) v říjnu ostře vzrostl v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících bude dále značně zhoršovat, o něco méně, než čekali v září. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa nečekaně posílil 2,7 bodů na - 59,2 bodů z - 61,9 bodů v září, trh čekal jeho pokles na - 65,7 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa oslabil nečekaně ostře, 11,7 bodů na - 72,2 bodů z - 60,5 bodů v září, trh čekal jeho o dost méně výrazný pokles na - 68,0 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 18.10.2022

Makroekonomické události USA: Index současné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v říjnu oslabil značně silněji, než se čekalo, data potvrzují mírnou recesi ekonomiky

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v říjnu k září klesl značně silněji, než se čekalo. Recese ekonomické aktivity tak přes zesílení zůstává slabší. Trh čekal mírnější zesílení recese. Tlaky kapacit a inflace slábnou. Podobně vyznívá i výhled pro první kvartál 2023. V srpnu index klesl nejsilněji od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020, současně šlo o druhý nejsilnější pokles v historii sledování tohoto ukazatele a na minimum od tohoto milníku. Hodnota patří k nejslabším v historii indexu. Index tak meziměsíčně překvapivě silně klesl na - 9,1 z - 1,5 bodů září, trh čekal jeho menší pokles pouze na - 4,0 bodů. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos ekonomický růst a investiční aktivita včetně kapacitních a inflačních tlaků slábnou, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Tlaky na kapacity včetně silného trhu práce a inflace ale zůstávají robustní. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 17.10.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v září trochu silnější, než se čekalo, jádrová inflace zůstává příliš silná

V září ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) lehce překonala očekávání trhu. Jádrová inflace (bez cen potravin a energií) zůstává vysoká. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Data potvrzují potřebu Fedu dále výrazně zvýšit úrokové sazby do pásma restrikce (ekonomické aktivity). Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl nečekaně silněji, než čekal trh, 0,4 %, trh čekal jeho růst jen 0,2 % po jeho růstu 0,1 % v srpnu. Jeho meziroční růst tak klesl drobněji, než se čekalo na 8,2 % z 8,3 % % v srpnu, trh čekal jeho pokles až na 8,1 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně opět vzrostl silně, o něco víc, než čekal trh, tedy 0,6 % stejně jako v srpnu, trh čekal jeho zvýšení jen 0,5 %. Na meziroční úrovni jeho růst vzrostl víc, než se čekalo, tedy na 6,6 % z 6,3 % v srpnu, trh čekal jeho menší růst jen na 6,5 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 13.10.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy Ifo v září nečekaně silně propadly

Indexy podnikatelského klimatu Německa Ifo v září vůči srpnu nečekaně ostře oslabily. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben, květen a červen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Jenže v červenci opět pod tahem hlavně pádu očekávání se pokles firemního sentimentu obnovil. Slabost se lehce prohloubila v srpnu a velmi ostře v září, když propadalo hodnocení současné situace i očekávání. Celková podnikatelská nálada stále slábne (v září až na minimum od května 2020, prvního úderu koronavirové pandemie) zpět pod předpandemické úrovně hlavně kvůli ostrému slábnutí očekávání. Současná situace je stále obecně hodnocena jako příznivá, mírně pod předpandemickými hladinami. Očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy nečekaně těžce klesl až na 84,3 bodů z 88,6 (revize zvýšení z 88,5) bodů v srpnu, trh čekal jeho méně silný pokles jen na 87,0 bodů. Index Ifo současné situace podobně nečekaně silně oslabil až na 94,5 bodů z 97,5 bodů v srpnu, trh čekal jeho méně silný pokles jen na 96,0 bodů. Index Ifo očekávání prudce klesl, mnohem víc, než se čekalo až na 75,2 bodů z 80,5 (revize zvýšení z 80,3) bodů v srpnu, trh čekal jeho méně silný sesun jen na 79,0 bodů. Pokles sentimentu včetně současné situace a očekávání zasáhl všechny 4 hlavní sektory ekonomiky, tedy zpracovatelský průmysl, služby, obchod a stavebnictví. Podle institutu ekonomika míří do recese. Velkou starostí pro německé firmy zůstávají rostoucí ceny energií a nebezpečí nedostatku plynu. Citelně zůstává oslaben sentiment ve stavebnictví včetně hodnocení současné situace a hlavně očekávání. Tyto ukazetele kolísají kolem dna z jara 2020, kdy zaútočila koronavirová pandemie. Ve službách a obchodu je hodnocení současné situace blízko předpandemických hladin, v případě zpracovatelského průmyslu nad nimi. Ve zpracovatelském průmyslu a službách přes poklesy ještě současná situace stále je hodnocena jako příznivá. Očekávání stejně jako ve stavebnictví ve zmíněných sektorech míří ke dnu z dob prvního ataku koronavirové pandemie na jaře 2020. Ve všech 4 sektorech jsou silně pesimistická. V případě maloobchodu spadlo na rekordní minimum. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). V roce 2022 zatím nekončící trend pádu firemního klimatu Německa odstartovala invaze Ruska na Ukrajině. Předstihové indikátory signalizují stagnaci hospodářství či recesi. Vedle Ukrajinské krize ve spojení se silnou inflací a hrozbou nedostatku energií letos ekonomiku omezují trvající další rizika: produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující ekonomický růst Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 12.10.2022

Makroekonomické události USA: Inflace producentských cen (PPI) v září opět méně silná, blízko očekávání trhu

Ve Spojených státech amerických v září produkční ceny (měřené indexem cen producentů PPI) ukázaly méně silnou inflaci blízko očekávání trhu. Celková inflace lehce překonala očekávání, zatímco jádrová inflace bez cen potravin a energií lehce za očekáváním zaostala. Meziměsíčně index vzrostl víc, než čekal trh, 0,4 %, trh čekal jeho růst jen 0,2 %. Odchylka vůči tržnímu očekávání je ale o něco menší kvůli revizi a zvýšení jeho poklesu za srpen na 0,2 % z 0,1 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl podle očekávání trhu 0,3 %. Data jsou ale vůči očekávání trhu trochu slabší kvůli revizi a snížení jeho růstu za srpen na 0,3 % z 0,4 %. Meziročně růst indexu PPI klesl trochu méně, než čekal trh, pouze na 8,5 % z 8,7 % v srpnu, trh čekal jeho o něco větší pokles až na 8,4 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií dosáhl méně, než čekal trh, pouze 7,2 %, stejně jako v srpnu (revize snížení z 7,3 %), trh jej čekal 7,3 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni obecně značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akcelerovala, potáhla ji výše Ukrajinská krize. V posledních měsících se ale inflace včetně svého jádra snížila a přestože zůstává silná, hladinu cíle Fedu již tolik nepřekračuje. Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy snižuje inflační tlaky.

Makroekonomický zpravodaj | 12.10.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy Ifo v srpnu klesl jen minimálně, značně méně, než se čekalo

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v srpnu vůči červenci klesl jen slabě, značně méně, než se čekalo. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben, květen a červen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Jenže v červenci opět pod tahem hlavně pádu očekávání se pokles firemního sentimentu obnovil. Slabost se lehce prohloubila v srpnu. Celková podnikatelská nálada tak slábne zpět pod předpandemické úrovně hlavně kvůli ostrému slábnutí očekávání. Současná situace je stále obecně hodnocena jako příznivá, mírně pod předpandemickými hladinami. Očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy klesl jen mírně, o dost míň, než se čekalo na 88,5 bodů z 88,7 (revize zvýšení z 88,6) bodů v červenci, trh čekal jeho silný pokles až na 86,8 bodů. Index Ifo současné situace podobně lehce oslabil, výrazně méně než se čekalo na 97,5 bodů z 99,4 bodů v červenci, trh čekal jeho silnější pokles až na 96,0 bodů. Index Ifo očekávání klesl pouze nečekaně mírně na 80,3 bodů z 80,4 (revize zvýšení z 80,3) bodů v červenci, trh čekal jeho markantní sesun až na 79,0 bodů. Velkou starostí pro německé firmy zůstávají rostoucí ceny energií a nebezpečí nedostatku plynu. Citelně zůstává oslaben sentiment ve stavebnictví včetně hodnocení současné situace (to zůstává ale solidní) a hlavně očekávání. Tyto ukazetele kolísají kolem dna z jara 2020, kdy zaútočila koronavirová pandemie. Ve službách a obchodu je hodnocení současné situace blízko předpandemických hladin, v případě zpracovatelského průmyslu nad nimi. Očekávání stejně jako ve stavebnictví ve zmíněných sektorech míří ke dnu z dob prvního ataku koronavirové pandemie na jaře 2020. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). V roce 2022 zatím nekončící trend pádu firemního klimatu Německa odstartovala invaze Ruska na Ukrajině. Předstihové indikátory signalizují stagnaci hospodářství či recesi. Vedle Ukrajinské krize ve spojení se silnou inflací a hrozbou nedostatku energií letos ekonomiku omezují trvající další rizika: produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující ekonomický růst Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 11.10.2022

Makroekonomické události ČR: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v září výrazně nad očekáváním, rekord meziroční inflace opět posunut, přesto data přináší naději inflační kulminace

Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v září výrazně převýšila očekávání. Meziroční inflace opět výrazně vzrostla na vícedekádní rekord. Data ale současně naznačila naznačila kulminaci inflace. I tak zůstává velmi silná. Průměrná inflace v září vyrostla na 12,7 % z 11,7 % v srpnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl o dost silněji, než čekal trh 0,8 % po růstu 0,4 % v srpnu, trh čekal jeho méně výrazný růst 0,2 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak nečekaně vzrostl na nové maximum za posledních několik desítek let na 18,0 % z 17,2 % v srpnu, trh čekal jeho stagnaci na srpnových 17,2 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v září sytil hlavně silný růst kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, 2,8 % s příspěvkem 0,8 procentního bodu meziměsíčně resp. 24,9 % s příspěvkem 6,7 procentního bodu v meziročním srovnání. Největšími tahouny meziroční inflace zůstávají kategorie Bydlení, voda, energie růstem 24,9 % a příspěvkem k celkové inflaci 6,7 procentních bodů, ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem 21,0 % a příspěvkem k celkové inflaci 3,7 procentního bodu, ceny kategorie Doprava růstem 17,0 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,8 procentního bodu, ceny kategorie Stravování a ubytování růstem 25,3 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,5 procentního bodu, ceny kategorie Rekreace a kultura růstem 12,9 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,1 procentního bodu, ceny kategorie Odívání a obuv růstem 18,7 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu, ceny kategorie Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy růstem 14,5 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu a ceny kategorie Ostatní zboží a služby růstem 11,9 % a příspěvkem 0,8 procentního bodu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak se pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítne příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí hrozí rychlé obnovení inflační spirály. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 11.10.2022

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v září poněkud zpomalil, decentně méně, než se čekalo, míra nezaměstnanosti nečekaně klesla

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických ve třetím čtvrtletí stále rostla silně, poněkud víc, než se čekalo, i když její růst zpomaluje. Stále jde pouze o náznaky ochlazení trvale velmi silného trhu práce. Těmi jsou třeba o něco méně robustní růst mezd. Vyčerpané kapacity silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd nicméně trvají, trh práce zůstává velmi silný. Růst zaměstnanosti v září poněkud klesl, byť méně, než čekal trh, na 263 000, trh čekal její růst 250 000. Kvůli revizím zvýšení za červenec ale data změn zaměstnanosti překonala očekávání víc. Červencový růst byl zvýšen o 11 000 na 537 000 z 526 000. Celkově tak v období červenec - září růst zaměstnanosti překonal očekávání o 24 000, tedy o 8 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně klesla na 3,5 % ze srpnových 3,7 %, trh čekal její stagnaci na srpnové hladině 3,7 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních maxim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy podle očekávání trhu staganoval na srpnových 0,3 %. V meziročním srovnání její růst klesl o něco víc, než čekal trh na 5,0 % ze srpnových 5,2 %, trh čekal jeho snížení jen na 5,1 %. Trend růst nominální mzdy oslabil. V reálném vyjádření ale silně slábne kvůli vysoké inflaci. Vůči srpnu zaměstnanost oslabila hlavně ve veřejném sektoru. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují trh práce stále roste velmi silně. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 10.10.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v srpnu převážně pokračovaly ve slábnutí

V srpnu vůči červenci indexy PMI a tím i ekonomická aktivita, služby a zpracovatelský průmysl Francie, Německa a eurozóny převážně pokračovaly ve slábnutí. Kromě služeb Francie jsou sledovaná odvětví služeb, zpracovatelského průmyslu a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny již v mírné recesi. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu ale klesl jen lehce, o dost méně, než se čekalo na 49,7 bodů z 49,8 bodů v srpnu, trh čekal jeho větší pokles až na 49,0 bodů. Index PMI služeb klesl ale poněkud silněji, než se čekalo na 50,2 bodů z 51,2 bodů v červenci, trh čekal jeho jen poněkud méně výrazný pokles pouze na 50,5 bodů. Index PMI ekonomické aktivity klesl méně výrazně, než se čekalo na 49,2 bodů z 49,9 bodů v červenci, trh čekal jeho výraznější pokles až na 49,0 bodů. Meziměsíční oslabení se v eurozóně projevilo zvětšením stále však mělké recese aktivity zpracovatelského průmyslu a ekonomiky, byť poněkud méně, než čekal trh. Mírný růst služeb ještě v srpnu vydržel, ale vůči červenci zeslábl na minimum, víc, než se čekalo. Velmi podobný průběh jako v eurozóně měly ukazatele i v Německu (s tím rozdílem, že menší recese zpracovatelského průmyslu se nečekaně byť drobně snížila a recese služeb se zvěšila víc, než se čekalo) a ve Francii (s tím rozdílem, že se mírná recese zpracovatelského průmyslu podle očekávání vůči červenci nezměnila a mírný růst ekonomické aktivity z července se v srpnu nečekaně ponořil do menší recese, když trh čekal pouze zmírnění jejího růstu). V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Poptávka směřovala při uzavřeném segmentu služeb do zboží. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabuje ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 06.10.2022

Makroekonomické události eurozóna: Recese Německa v září stahovala do poklesu i eurozónu (indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity)

V září vůči srpnu hospodářská recese Německa stahovala do poklesu i eurozónu. Jejich většinou mírná recese zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity ze srpna se v září zvětšila, převážně víc, než se čekalo, zůstala však mírná. Ve Francii díky podobnému vývoji služeb růst ekonomické aktivity nečekaně zesílil, byť zůstal mírný. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl poněkud méně silně, než se čekalo na 48,5 bodů z 49,6 bodů v srpnu, trh čekal jeho pouze méně robustní pokles jen na 48,7 bodů. Podobně index PMI služeb klesl o něco silněji, než se čekalo na 48,9 bodů z 49,8 bodů v srpnu, trh čekal jeho jen poněkud méně výrazný pokles pouze na 49,0 bodů. Index PMI ekonomické aktivity klesl výrazněji v souladu s očekáváním trhu na 48,2 bodů z 48,9 bodů v srpnu. Meziměsíční zmíněné zvětšení recese ekonomické aktivity eurozóny naplnilo očekávání trhu. V Německu podobně nepřekvapilo trhy zesílení recese zpracovatelského průmyslu, avšak zvětšení poklesu služeb bylo nečekaně výrazné. I pokles ekonomické aktivity největší evropské ekonomiky byl v září nečekaně silný. Ve Francii podobně překvapivě silně ztratil zpracovatelský průmysl přechodem z menšího růstu do lehčího poklesu, trh čekal jeho výrazně menší recesi. Ovšem naopak v případě služeb a ekonomické aktivity trh se zmýlil očekáváním snížení růstu aktivity služeb resp. přechodem ekonomické aktivity do drobné recese. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Poptávka směřovala při uzavřeném segmentu služeb do zboží. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabuje ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 06.10.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy Ifo v červenci nečekaně silně klesaly

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v červenci vůči červnu vůči klesl silněji, než se čekalo. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben, květen a červen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Jenže v červenci opět pod tahem hlavně pádu očekávání se pokles firemního sentimentu obnovil. Celková podnikatelská nálada tak slábne zpět pod předpandemické úrovně hlavně kvůli ostrému slábnutí očekávání. Současná situace je stále obecně hodnocena jako příznivá, mírně pod předpandemickými hladinami. Očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy klesl o dost víc, než se čekalo na 88,6 bodů z 92,2 (revize snížení z 92,3) bodů v červnu, trh čekal jeho jen méně silný pokles pouze na 90,2 bodů. Index Ifo současné situace značně klesl, poněkud méně než se čekalo na 97,7 bodů z 99,4 (revize zvýšení z 99,3) bodů v červnu, trh čekal pouze jeho trochu méně výrazný pokles jen na 98,0 bodů. Index Ifo očekávání nečekaně silně propadl na 80,3 bodů z 85,5 bodů (revize snížení z 85,8) v červnu, trh čekal jeho jen značně méně silný pokles pouze na 83,0 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 06.10.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v červenci oslabila nejen s pomocí poklesu cen benzínu, jádrová inflace se snížila víc, než se čekalo

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v červenci oslabila nejen s pomocí poklesu cen benzínu. Jádrová inflace (inflace bez cen potravin a energií) se snížila víc, než se čekalo. Spotřebitelská inflace přesto zůstává blízko multidekádních maxim. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně klesl 0,1 % po růstu 1,0 % v červnu. Jeho meziroční růst oslabil na 6,3 % z 6,8 % v červnu. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl jen slabě, méně než se čekalo, 0,1 %, po růstu 0,6 % v červnu, trh čekal jeho zvýšení více, 0,3 %. Jeho meziroční růst tak klesl trochu víc, než se čekalo na 4,6 % z 4,8 % v červnu, trh předpokládal jeho menší pokles jen na 4,7 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %.

Makroekonomický zpravodaj | 04.10.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v srpnu potvrdila slábnutí, byť její jádro méně, než se čekalo

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v srpnu potvrdila oslabování. Jádrová inflace (inflace bez cen potravin a energií) slábne rovněž, ale méně, než se čekalo. Spotřebitelská inflace přesto zůstává blízko multidekádních maxim. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,3 % po poklesu 0,1 % v červenci. Jeho meziroční růst oslabil na 6,2 % z 6,4 % (revize zvýšení z 6,3 %) v červenci. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl o něco víc, než se čekalo, 0,6 %, po jeho stagnaci (revize snížení z růstu 0,1 %) v červenci, trh čekal jeho o něco menší zvýšení 0,5 %. Jeho meziroční růst se zvýšil na 4,9 % z 4,7 % (revize zvýšení z 4,6 %) v červenci, trh jej předpokládal jen 4,7 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %.

Makroekonomický zpravodaj | 04.10.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB dle očekávání hlavní úrokovou sazbu nezměnila, naznačila ale zesílení hlavního inflačního rizika, nečekaně rychlý růst mezd

Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle našeho i tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 4.8. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě potvrdilo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 5/2, s tím rozdílem, že v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, tentokrát o 0,75 procentního bodu. Riziko obnovení zvyšování úrokových sazeb ale trvá kvůli nečekaně rychlému růstu mezd (vůči prognóze), který banka připustila. Právě vývoj tohoto hlavního inflačního faktoru část bankovní rady zmiňuje jako klíčový důvod obnovení zvyšování úrokových sazeb. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Nyní však tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví.

Makroekonomický zpravodaj | 29.09.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v září vzrostl značně víc, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v září k srpnu vzrostl značně víc, než se čekalo. Jde o jeho druhý měsíc v řadě po třech měsících poklesů. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce, ovšem velké obavy ze silné inflace, zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese trvají. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu vzrostl o dost silněji, než se čekalo na 108,0 bodů z 103,6 bodů (revize zvýšení z 103,2 bodů) v srpnu, trh čekal jeho jen menší růst na 104,5 bodů. Růst indexu byl dán značným zlepšením podindexů současné situace (po jeho setrvalém poklesu od dubna do července) i očekávání (z letních minim). Zlepšení hodnocení současné situace pomohlo významně méně pesimistické hodnocení ekonomiky i optimističtější pohled na trh práce. V případě hodnocení očekávání se značně zlepšilo pesimistické posouzení ekonomiky a trhu práce i optimističtější pohled na finanční situaci domácností. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně slábnou se signálem slábnutí ekonomiky. Očekávání jsou snížená kvůli silné inflaci, redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Nebezpečím jsou stále zvýšená inflace, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky Fedu, hospodářská recese, možná silnější korekce akciového trhu, pandemie i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 29.09.2022

Politické události ČR: Komunální a senátní volby podle očekávání přinesly ztráty vládní koalice

Komunální a senátní volby podle očekávání přinesly ztráty vládní koalice. Přesto z nejrůznějších důvodů ztráty těchto stran nebyly ve volbách dramatické. V komunálních volbách celkově vyhrálo hnutí ANO 2011. Kandidáti sdružení nezávislých kandidátů získali nejvíc zastupitelských mandátů na radnicích, ještě více než v minulých volbách. Z významných politických uskupení jako jediné dokázalo počet svých zastupitelů vůči předchozím volbám zvýšit. V senátních volbách je po prvním kole zřejmé, že ztratilo hnutí STAN (Starostové a nezávislí). Senátní volby resp. jejich první kolo přesto potvrdily, že si vládní strany udrží většinu v horní komoře parlamentu. Jak velkou ukáže 2. kolo voleb. Komunální ani senátní volby zpravidla nemívají větší vliv na ekonomiku ani na trhy. Politické složení radnic z podstaty věci dění v zemí tolik neovlivní, volba třetiny obsazení horní komory parlamentu rovněž ne, navíc Senátu dominují strany pravého středu, což se patrně dlouhodobě nezmění. Hlavní význam letošních komunálních a senátních voleb je nápověda případného hlubšího posunu politických preferencí. Od loňských parlamentních voleb část popularity vládní koalice ztratila a opozice získala hlavně v souvislosti s Ukrajinskou a energetickou krizí se silnou inflací, která historicky deprimuje domácnosti a za kterou vláda nese nepřímo formální zodpovědnost. Během roku tak část nespokojenců z tábora vládního sdružení, středopravicová koalice SPOLU (Občanská demokratická strana, TOP 09, KDU-ČSL) a liberální progresivní koalice Piráti a Starostové (STAN Starostové a nezávislí) přešla k centristickému hnutí ANO 2011 a ke krajně pravicové Svobodě a přímé demokracii SPD. Preference vládních stran a opozice se tak srovnaly.

Makroekonomický zpravodaj | 26.09.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Fed podle očekávání zvýšil cíl své hlavní úrokové sazby o 75 bps, podstatně snížil výhled růstu HDP vedle zvýšení očekávání nezaměstnanosti a inflace a zvyšování úrokových sazeb do konce tohoto roku

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání znovu, tak jako na předchozích dvou zasedáních měnové politiky v červnu a v červenci zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 3,00 - 3,25 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři k rozhodnutí se překvapení nekonalo, Fed pouze přibližně opakoval komentáře z předchozího zasedání v červenci. Fed tak taky opakoval klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate. Fed rovněž podstatně snížil výhled růstu HDP vedle zvýšení očekávání nezaměstnanosti a inflace a navýšil též výhled zvyšování úrokových sazeb do konce tohoto roku. Komentáře ani rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Podle aktuální předpovědi tak Fed čeká do konce roku zvyšování cíle hlavní úrokové sazby přibližně o necelých 75 bps. Od příštího roku by se podle výhledu úrokové sazby již příliš měnit neměly. Souvisí to i s výhledem centrální banky poklesu inflace od příštího roku blízko k cíli Fedu 2,0 %. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.

Makroekonomický zpravodaj | 22.09.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v červenci překvapivě prudce oslabily ke stagnaci

V červenci vůči červnu indexy PMI a tím i ekonomická aktivita, služby a zpracovatelský průmysl Francie, Německa a eurozóny spadly o dost víc, než se čekalo. Jejich převážně nízké růsty z června se snížily většinou ke stagnaci či dokonce do drobné recese. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl značně silněji, než se čekalo na 49,6 bodů z 52,1 bodů v červnu, trh čekal jeho jen méně výrazný pokles na 51,0 bodů. Podobně index PMI služeb klesl značně silněji, než se čekalo na 50,6 bodů z 53,0 bodů v červnu, trh čekal jeho jen méně výrazný pokles na 52,0 bodů. Obdobně index PMI ekonomické aktivity oslabil mnohem víc, než se čekalo na 49,4 bodů z 52,0 bodů v červnu, trh čekal jeho jen méně výrazný pokles na 51,0 bodů. Souhrnně trhy čekaly pouze snížení nízkých růstů veličin z června, přičemž oslabení bylo o dost větší, než se čekalo. Ve službách růst aktivity klesl na minimum a ve zpracovatelském průmyslu a v ekonomické aktivitě dokonce nastala drobná recese. Velmi podobný průběh jako v eurozóně měly ukazatele i v Německu (s tím rozdílem, že do menší recese se ponořily i služby) a ve Francii (s tím rozdílem, že růst aktivity služeb byl ještě v červnu solidní a ekonomická aktivita setrvala v růstu, byť jen v mírném). V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Poptávka směřovala při uzavřeném segmentu služeb do zboží. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabuje ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 22.09.2022

Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v červnu pokračovaly silným poklesem

Prodeje starších/existujích domů Spojených států amerických v červnu v anualizovaním vyjádření meziměsíčně opět silně klesly, tentokrát značně více, než se čekalo. Prodeje meziměsíčně klesly na 5 120 000 z 5 410 000 v květnu. Pokles byl o dost větší, než čekal trh, který čekal jejich značně menší pokles na 5 380 000. Meziměsíčně tak klesly 5,4 % po poklesu 3,4 % v květnu. Meziroční pokles jejich prodejů zesílil na 14,4 % z 8,6 % v květnu. Přes poklesy poptávky a prodejů trh domů zůstává silný, což dokumentují jeho setrvale vysoké ceny a taky minimum vynucených prodejů domů. Meziroční růst cen domů pokračoval 124 měsíc v řadě (nejdelší šňůra v historii), avšak klesl na 12,8 % z 15,0 % v květnu. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli setrvačnosti silného růstu poptávky z minulosti i silný růst jejich cen. Trh domů obecně od léta 2020 silně expandoval včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů v souvislosti se zlepšením s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru a s bezprecedentně silnou podporou fiskální a monetární politiky. Od roku 2022 ale poptávku, prodeje a se zpožděním i nabídku ochlazuje růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace). Úrokové sazby včetně hypotečních úrokových sazeb stále rostou, takže pokles trh domů včetně poptávky, prodejů a tlaku na ceny bude pokračovat. Ukrajinská krize je pro trh domů nejistotou a rizikem.

Makroekonomický zpravodaj | 21.09.2022

Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v červenci opět ostře klesly

Prodeje starších/existujích domů Spojených států amerických v červenci v anualizovaním vyjádření meziměsíčně opět silně klesly, opět značně více, než se čekalo. Prodeje meziměsíčně klesly na 4 810 000. Pokles byl o dost větší, než čekal trh, který čekal jejich značně menší pokles na 4 890 000. Odchylka od očekávání trhu je ještě větší kvůli jejich revizi snížení za červen na 5 110 000 z 5 120 000. Meziměsíčně tak klesly 5,9 % po poklesu 5,5 % (revize snížení z poklesu 5,4 %) v červnu. Meziroční pokles jejich prodejů zesílil na 20,1 % z 14,4 % v červnu. Přes poklesy poptávky a prodejů trh domů zůstává silný, což dokumentují jeho setrvale vysoké ceny a taky minimum vynucených prodejů domů. Meziroční růst cen domů pokračoval 125 měsíc v řadě (nejdelší šňůra v historii), avšak klesl druhý měsíc v řadě na 9,5 % z 12,8 % v červnu. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli setrvačnosti silného růstu poptávky z minulosti i silný růst jejich cen. Trh domů obecně od léta 2020 silně expandoval včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů v souvislosti se zlepšením s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru a s bezprecedentně silnou podporou fiskální a monetární politiky. Od roku 2022 ale poptávku, prodeje a se zpožděním i nabídku ochlazuje růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace). Úrokové sazby včetně hypotečních úrokových sazeb stále rostou, takže pokles trh domů včetně poptávky, prodejů a tlaku na ceny bude pokračovat. Ukrajinská krize je pro trh domů nejistotou a rizikem.

Makroekonomický zpravodaj | 21.09.2022

Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v srpnu posedmé v řadě oslabily, tentokrát mírně o dost méně, než se čekalo

Prodeje starších/existujících domů Spojených států amerických v srpnu v anualizovaném vyjádření meziměsíčně opět klesly, posedmé v řadě, tentokrát mírně a navíc značně méně, než se čekalo. Prodeje meziměsíčně opět klesly, tentokrát mírně na 4 800 000 z 4 820 000 (revize zvýšení z 4 810 000). Pokles byl o dost menší, než čekal trh, který čekal jejich značně větší pokles na 4 700 000. Meziměsíčně tak klesly 0,4 % po poklesu 5,5 % (revize snížení z poklesu 5,4 %) v červenci. Meziroční pokles jejich prodejů oslabil na 19,9 % z 20,1 % v červenci. Přes poklesy poptávky a prodejů trh domů zůstává silný, což dokumentují jeho setrvale vysoké ceny a taky minimum vynucených prodejů domů. Meziroční růst cen domů pokračoval 126 měsíc v řadě (nejdelší šňůra v historii), avšak klesl třetí měsíc v řadě na 7,7 % z 9,5 % v červenci. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli setrvačnosti silného růstu poptávky z minulosti i silný růst jejich cen. Trh domů obecně od léta 2020 silně expandoval včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů v souvislosti se zlepšením s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru a s bezprecedentně silnou podporou fiskální a monetární politiky. Od roku 2022 ale poptávku, prodeje a se zpožděním i nabídku ochlazuje růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace). Úrokové sazby včetně hypotečních úrokových sazeb stále rostou, takže pokles trh domů včetně poptávky, prodejů a tlaku na ceny bude pokračovat. Ukrajinská krize je pro trh domů nejistotou a rizikem.

Makroekonomický zpravodaj | 21.09.2022

Makroekonomické události USA: Nová výstavba v červnu vůči očekávání smíšeně

V červenci ve Spojených státech amerických nová výstavba ve srovnání s očekáváním trhu dopadla smíšeně. Meziměsíčně v červnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů klesla víc, než čekal trh na 1 559 000 z květnových 1 591 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 549 000), trh je čekal až na 1 580 000. Klesla tak 2,0 % po poklesu 11,9 % (revize zvýšení z poklesu 14,4 %) v květnu. Povolení staveb rezidenčních domů ale klesla méně, než se čekalo na 1 685 000 z květnových 1 695 000, trh čekal jejich větší snížení až na 1 650 000. Klesla tak jen 0,6 % po poklesu 7,0 % v květnu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovala dříve, od června a července 2020 ukazovaly slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku ale ukazuje dílčí obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Růstu nabídky rezidenčního bydlení, nové výstavby se to ale zatím nedotklo kvůli tomu, že na trhu dlouhodobě vládne převis poptávky nad nabídkou rezidenčního bydlení. Zahájení staveb domů sice v posledních měsících výrazně oslabuje, jejich dlouhodobý silný růstový trend ale trvá, zatímco pokles objemu stavebních povolení je jen mělký, objem zůstává u svých multiletých maxim. Přes pokles nerovnováhy posledních kvartálů ale nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku.

Makroekonomický zpravodaj | 20.09.2022

Makroekonomické události USA: Nová výstavba v červenci pokračovala ve slábnutí, zahájení staveb domů víc a stavební povolení méně, než se čekalo

V červenci ve Spojených státech amerických rezidenční nová výstavba ve srovnání s očekáváním trhu pokračovala slábnutím. Zahájení staveb rezidenčních domů meziměsíčně oslabila víc, než se čekalo, povolení staveb rezidenčních domů klesla méně, než se čekalo. Meziměsíčně v červenci v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů klesla o dost víc, než čekal trh na 1 446 000, když trh čekal jejich pokles jen na 1 540 000. Odchylka od očekávání je ale snížena revizí zvýšení červnových zahájení staveb rezidenčních domů na 1 599 000 z 1 559 000. Klesla tak 9,6 % po růstu 2,4 % (revize zvýšení z poklesu 2,0 %) v červnu. Povolení staveb rezidenčních domů meziměsíčně taky klesla, ale méně, než se čekalo na 1 674 000, trh čekal jejich větší snížení až na 1 650 000. Odchylka od odhadu trhu je ještě větší revizí zvýšení červnového objemu povolení staveb rezidenčních domů na 1 696 000 z 1 685 000. Klesla tak 1,3 % po růstu 1,0 % (revize zvýšení z poklesu 0,6 %) v červnu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovala dříve, od června a července 2020 ukazovaly slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku ale ukazuje dílčí obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Růstu nabídky rezidenčního bydlení, nové výstavby se to ale zatím nedotklo kvůli tomu, že na trhu dlouhodobě vládne převis poptávky nad nabídkou rezidenčního bydlení. Zahájení staveb domů sice v posledních měsících výrazně oslabuje, jejich dlouhodobý silný růstový trend ale trvá, zatímco pokles objemu stavebních povolení je jen mělký, objem zůstává u svých multiletých maxim. Přes pokles nerovnováhy posledních kvartálů ale nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku.

Makroekonomický zpravodaj | 20.09.2022

Makroekonomické události USA: Trend slábnutí nové výstavby pokračoval i v srpnu, přestože zahájení staveb domů vzrostlo nečekaně silně, stavební povolení ale nečekaně silně klesla

V srpnu ve Spojených státech amerických rezidenční nová výstavba pokračovala slábnutím. Zahájení staveb rezidenčních domů meziměsíčně vzrostla nečekaně silně, zatímco povolení staveb rezidenčních domů klesla o dost víc, než se čekalo. Meziměsíčně v srpnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů vzrostla o dost víc, než čekal trh na 1 575 000, když trh je čekal jen 1 445 000. Odchylka od očekávání je ale snížena revizí snížení červencových zahájení staveb rezidenčních domů na 1 404 000 z 1 446 000. Vzrostla tak 12,2 % po poklesu 10,9 % (revize snížení z poklesu 9,6 %) v červenci. Povolení staveb rezidenčních domů meziměsíčně klesla značně víc, než se čekalo na 1 517 000, trh čekal jejich méně výrazné snížení jen na 1 610 000. Odchylka od odhadu trhu je trochu menší revizí zvýšení červencového objemu povolení staveb rezidenčních domů na 1 685 000 z 1 674 000. Klesla tak 10,0 % po poklesu 0,6 % (revize zvýšení z poklesu 1,3 %) v červenci. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovala dříve, od června a července 2020 ukazovaly slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku ale ukazuje dílčí obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Růstu nabídky rezidenčního bydlení, nové výstavby se to ale zatím nedotklo kvůli tomu, že na trhu dlouhodobě vládne převis poptávky nad nabídkou rezidenčního bydlení. Zahájení a povolení staveb domů sice v posledních měsících výrazně oslabují, jejich dlouhodobý silný růstový trend ale trvá. Přes pokles nerovnováhy posledních kvartálů ale nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku.

Makroekonomický zpravodaj | 20.09.2022

Události minulého týdne 12. - 18.9.: Dle WHO konec pandemie “v dohledu”, silná inflace ČR, pád indexů ZEW Německa, v USA jádrová inflace vzrostla a smíšená regionální ek. aktivita, globální alokace do akcií na minimu, letos pravidla kryptoaktiv bank

Podle světové zdravotnické organizace WHO je konec koronavirové pandemie v “dohledu”. Nebývalé optimistický pohled hlavní světové zdravotnické organizace potvrzuje snížení významu a dopadu pandemie na svět a globální ekonomiku. Spotřebitelská inflace České republiky měřená indexem spotřebitelských cen CPI sice klesla víc, než se čekalo, znatelně pouze ovšem díky pádu cen ropy resp. benzínu. Zůstává však velmi silná. Velmi slabé indexy ZEW ekonomického sentimentu současné situace i očekávání v září opět nečekaně silně klesly. Stále tak signalizují významné hospodářské ochlazení ke konci roku 2022 a k úvodu roku 2023. Spotřebitelská inflace Spojených států amerických podle indexu spotřebitelských cen v srpnu oslabila méně než se čekalo a jádrová inflace bez cen potravin a energií dokonce nečekaně silně vzrostla. Data zpochybnila očekávání počínající dezinflace vedla k prudkému poklesu cen akcií na americké burze. Nejnovější zářijová data regionální data ekonomické aktivity dle průmyslových firem dopadla smíšeně, celkově však stále potvrzují menší recesi hospodářství, navíc výhled pro závěr prvního kvartálu 2023 stále nevykazuje zlepšení. Globální manažeři svoje fondy odklánějí z akcií, jejich alokace je na historickém minimu. Nedůvěru vůči akciovým trhům dokládá i velká preference amerického dolaru, který je silný v dobách hospodářské nejistoty a problémů, sdělil navíc měsíční průzkum Bank of America. Globální regulátor má práci pravidel kryptoaktiv pro banky dokončit do konce tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 19.09.2022

Makroekonomické události USA: Index současné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v září vzrostl překvapivě prudce, recese přes mohutné snížení trvá, tlaky kapacit a inflace slábnou, podobně vyznívá i výhled pro první kvartál 2023

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v září k srpnu vzrostl překvapivě prudce. Recese ekonomické aktivity ale přes její mohutné snížení ze silné na minimální úroveň trvá. Trh čekal snížení poklesu ekonomické aktivity pouze na solidní tempo. Tlaky kapacit a inflace slábnou. Podobně vyznívá i výhled pro první kvartál 2023. V srpnu index klesl nejsilněji od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020, současně šlo o druhý nejsilnější pokles v historii sledování tohoto ukazatele a na minimum od tohoto milníku. Hodnota patří k nejslabším v historii indexu. Index překvapivě silně vzrostl na - 1,5 bodů z - 31,3 bodů v srpnu, trh čekal jeho silný vzestup ale jen na - 13,0 bodů. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos ekonomický růst a investiční aktivita včetně kapacitních a inflačních tlaků slábnou, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Tlaky na kapacity včetně silného trhu práce a inflace ale zůstávají robustní. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 15.09.2022

Makroekonomické události USA: Index současné ekonomické aktivity Fedu Philadelphie v září klesl o dost víc, než se čekalo do pásma recese, tlaky kapacit a inflace slábnou, podobně vyznívá i výhled pro první kvartál 2023

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie (včetně jejich půlročního výhledu) v září k srpnu klesl o dost víc, než se čekalo do pásma recese. Pozitivem dat je však další pokles tlaků kapacit a inflace. Podobně vyznívá i výhled pro první kvartál 2023. Menší růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu ze srpna tak v září přešel do jejího menšího poklesu, trh čekal jen zmírnění tohoto růstu ekonomické aktivity. Index tak nečekaně silně klesl na - 9,9 bodů z 6,2 bodů v srpnu, trh čekal jeho pokles jen na 2,8 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření ve srovnání se srpnem značně zesílil pokles nových zakázek z malé na solidní rychlost. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní, avšak poslední dobou vykazuje značné zmírnění. Rychlost růstu cen vstupů klesla ze silného tempa na solidní a rychlost růstu cen vlastní produkce vzrostla a zůstala solidní. Růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem meziměsíčně značně klesl, zůstal však solidní. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro úvod roku 2023 sice meziměsíčně vzrostl, ale stále pouze v pásmu menší recese. Půlroční výhled jejich nových zakázek otočil z menšího poklesu do drobného růstu. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, v obou případech méně, než předchozí měsíc. Výhled oživení zaměstnanosti se vůči srpnu lehce snížil. Meziměsíčně se značně snížil výhled investic z optimistické do mírné polohy. Obecně a celkově, zpráva ve Spojených státech amerických naznačuje útlum ekonomické a investiční aktivity i s tlaky na kapacity firem včetně trhu práce a růstu cen, které ale mají zůstat robustní. Zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu a aktivity.

Makroekonomický zpravodaj | 15.09.2022

Makroekonomické události USA: Silná produkční inflace (PPI) v červnu o dost překonala očekávání trhu, jádrová inflace potvrzuje pokles

Ve Spojených státech amerických v červnu silná produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) o dost překonala očekávání trhu. Její jádrová složka bez cen potravin a energií ale naplnila očekávání trhu jejího poklesu, byť o něco méně. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží u svých rekordů (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět nečekaně silně vzrostl 1,1 %, trh čekal jeho růst jen 0,8 %. Odchylka od tržního očekávání je ještě větší kvůli revizi a jeho zvýšení za květen na 0,9 % z 0,8 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl rovněž silně, byť méně, než čelní index, resp. než čekal trh, 0,4 %. Trh čekal jeho zvýšení až 0,5 %. Data ale odpovídají očekávání trhu vzhledem k revizi a jeho zvýšení květnového růstu z 0,5 % na 0,6 %. Meziročně růst indexu PPI překvapivě vzrostl na 11,3 % z 10,9 % (revize a jeho zvýšení z 10,8 %) v květnu, trh čekal jeho snížení na 10,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sestoupil o něco méně, než se čekalo na 8,2 % z 8,3 % v květnu, trh čekal jeho větší pokles až na 8,1 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhla výše Ukrajinská krize. Jádrová inflace ale vykazuje pokles. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 14.09.2022

Makroekonomické události USA: Produkční ceny (PPI) v červenci nečekaně propadly zasaženy pádem cen ropy, nečekaně oslabila i jádrová inflace

Ve Spojených státech amerických v červenci produkční ceny (měřené indexem cen producentů PPI) nečekaně propadly zasaženy pádem cen ropy. Jádrová inflace bez cen potravin a energií nečekaně oslabila. V meziročním vyjádření tak produkční inflace podstatně sestoupila ze svých rekordů (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index klesl 0,5 %, trh čekal jeho růst 0,2 %. Odchylka od tržního očekávání je ještě větší kvůli revizi a jeho snížení za červen na 1,0 % z 1,1 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl normálově a tedy méně, než čekal trh, 0,2 %, trh čekal jeho silnější růst až 0,4 % po růstu 0,4 % v červnu. Meziročně růst indexu PPI propadl nečekaně silně, o 1,5 procentního bodu pod 10,0 %, na 9,8 % z 11,3 % v červnu, trh čekal jeho méně silný pokles jen na 10,4 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sestoupil podle očekávání trhu na 7,6 % z 8,2 % v červnu. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhla výše Ukrajinská krize. Jádrová inflace ale vykazuje pokles. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 14.09.2022

Makroekonomické události USA: Produkční ceny (PPI) v srpnu opět srazil pád cen ropy, blízko očekávání, jádrová inflace ale nečekaně vzrostla

Ve Spojených státech amerických v srpnu produkční ceny (měřené indexem cen producentů PPI) opět srazil pád cen ropy, blízko očekávání. Jádrová inflace bez cen potravin a energií ale nečekaně vzrostla. V meziročním vyjádření tak produkční inflace stejně jako v červenci podstatně sestoupila ze svých rekordů (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index klesl 0,1 %, trh čekal jeho pokles 0,1 %. Index je ale o něco silnější vůči tržnímu očekávání kvůli revizi a snížení jeho poklesu za červenec na 0,4 % z 0,5 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl silněji, než čekal trh, 0,4 %. Trh čekal jeho zvýšení jen 0,3 %. Odchylka od očekávání je ještě větší kvůli revizi a zvýšení za červenec na 0,3 % z 0,2 %. Meziročně růst indexu PPI po červencovém pádu opět propadl nečekaně silně, o 1,1 procentního bodu na 8,7 % z 9,8 % v červenci, trh čekal jeho o něco méně silný pokles jen na 8,8 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sestoupil méně, než čekal trh na 7,3 % z 7,6 % v červenci, trh čekal jeho větší pokles až na 7,1 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhla výše Ukrajinská krize. Jádrová inflace ale vykazuje pokles. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 14.09.2022

Makroekonomické události eurozóna: Velmi slabé indexy ZEW ekonomického sentimentu očekávání i současné situace v září dále nečekaně výrazně klesly

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v září ze srpnových velmi slabých hodnot dále klesly, tentokrát výrazně. Velká slabost současné ekonomické situace i výhledu pro konec prvního kvartálu roku 2022 se tak opět značně prohloubila. Očekávání jsou již na úrovni minim posledních 4 velkých krizí Evropy, níže než dluhová krize let 2010 - 2012 a vypuknutí koronavirové krize začátkem roku 2020 a klesla k úrovním dna světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009. Podle institutu pesimismus ekonomických expertů (jejichž odpovědi tvoří průzkum) v září ostře vzrostl v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících bude dále značně zhoršovat, o dost víc, než čekali v srpnu. “Perspektiva nedostatku energií v zimě učinila očekávání ještě více negativnější pro velké oblasti německého průmyslu. Navíc růst v Číně je posuzován méně příznivě. Poslední statistická data již ukazují pokles nových zakázek produkce a exportů,” sdělil prezident institutu ZEW Achim Wambach. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa oslabil 6,6 bodů na - 61,9 bodů z - 55,3 bodů v srpnu, trh čekal jeho o něco menší pokles na - 60,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa rovněž oslabil, navíc silně, 12,9 bodů na - 60,5 bodů z - 47,6 bodů v srpnu, trh čekal jeho o dost méně výrazný pokles na - 52,2 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 13.09.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace v srpnu oslabila méně, než se čekalo, jádrová inflace překvapivě silně vzrostla

V srpnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) oslabila méně, než se čekalo. Důvodem jen drobného meziměsíčního růstu spotřebitelských cen je další prudké oslabení hlavního tahouna rok velmi silné inflace, cen energií resp. benzínu. Její rovněž robustní jádrová složka bez cen potravin a energií překvapivě silně vzrostla hlavně silným růstem cen kategorií bydlení resp. nájmů. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně nečekaně vzrostl 0,1 %, trh čekal naopak jeho malý pokles 0,1 % po jeho stagnaci v červenci. Jeho meziroční růst klesl méně, než se čekalo na 8,3 % z 8,5 % % v červenci, trh čekal jeho větší pokles na 8,1 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl o dost nad očekáváním ekonomů, tedy 0,6 %, nad očekáváním trhu 0,3 % po jeho růstu 0,3 % v červenci. Na meziroční úrovni jeho růst vzrostl víc, než se čekalo, tedy na 6,3 % z 5,9 % v červenci, trh čekal jeho menší růst na 6,1 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 13.09.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v srpnu po třech měsících poklesů vzrostl značně víc, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v srpnu k červenci po třech měsících poklesů vzrostl značně víc, než se čekalo. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu vzrostl o dost silněji, než se čekalo na 103,2 bodů z 95,7 bodů (revize zvýšení z 95,3 bodů) v červenci, trh čekal jen jeho menší růst na 97,7 bodů. Růst indexu byl dán zlepšením podindexů současné situace (poprvé od března) i očekávání (z červencového 9letého minima). Zlepšení hodnocení současné situace pomohlo méně pesimistické hodnocení ekonomiky. V případě hodnocení očekávání se zlepšilo pesimistické posouzení ekonomiky a trhu práce i optimističtější pohled na finanční situaci domácností. Podle Lynna Franca, seniorního ředitele Ekonomických indikátorů asociace Conference Board obavy inflace pokračovaly v jejich poklesu, ale zůstávaly zvýšené. Franco dále řekl, že záměry dovolených dosáhly na své 8leté maximum. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně slábnou se signálem slábnutí ekonomiky. Očekávání jsou snížená kvůli silné inflaci, redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Nebezpečím jsou stále pandemie, zvýšená inflace, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, možná silnější korekce akciového trhu a Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 13.09.2022

Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v srpnu oslabila víc, než se čekalo, pouze však kvůli pádu cen ropy, zůstává velmi silná

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v srpnu oslabila víc, než se čekalo. I tak zůstává velmi silná, navíc pokles byl tažen pouze pádem cen ropy resp. pohonných hmot. Průměrná inflace v srpnu vyrostla na 11,7 % z 10,6 % v červnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl méně silně, než čekal trh 0,4 % po růstu 1,3 % v červenci, trh čekal jeho o silnější růst 0,8 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak nečekaně klesl z maxima za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 17,5 % v červenci na 17,2 %, trh čekal jeho zvýšení na 17,7 %. V srpnu ceny pohonných hmot klesly o téměř 10 %. Největšími tahouny meziroční inflace zůstávají kategorie Bydlení, voda, energie růstem 22,9 % a příspěvkem k celkové inflaci 6,0 procentních bodů, ceny kategorie Potraviny růstem 19,6 % a příspěvkem k celkové inflaci 3,5 procentního bodu, ceny kategorie Doprava růstem 19,1 % a příspěvkem k celkové inflaci 2,0 procentního bodu, ceny kategorie Stravování a ubytování růstem 24,1 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,4 procentního bodu, ceny kategorie Rekreace a kultura růstem 12,3 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,1 procentního bodu, ceny kategorie Odívání a obuv růstem 18,8 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu, ceny kategorie Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy růstem 13,3 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu a ceny kategorie Ostatní zboží a služby růstem 11,1 % a příspěvkem 0,7 procentního bodu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak by se případný pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítl příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí ČNB riskuje rychlé obnovení inflační spirály. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 12.09.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v červenci klesl víc, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v červenci vůči červnu klesl víc, než se čekalo. Celkový sentiment nicméně zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 95,7 bodů z 98,7 bodů v červnu, trh čekal jeho menší pokles na 97,2 bodů. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně slábnou se signálem slábnutí ekonomiky. Očekávání jsou snížená kvůli silné inflaci, redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Nebezpečím jsou stále pandemie, zvýšená inflace, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, možná silnější korekce akciového trhu a Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 12.09.2022

Makroekonomické události ČR: Stavební produkce v červenci značně oslabila, růstový trend se narušil

Stavební produkce České republiky v červenci oslabila. Data narušila dosavadní růstový trend odvětví. Meziměsíčně stavební výroba reálně klesla 2,9 %. Meziročně po očištění o změny cen a o pracovní dny klesla 2,7 % po růstu 1,5 % (revize zvýšení z růstu 0,8 %) v červnu. K nevýrazné výkonnosti inženýrského stavitelství se v červenci přidala slabost i pozemních staveb. Sektor stále trápí rychleji rostoucí ceny stavebních materiálů a prací, vedle toho chronickým problémem zůstává i nedostatek lidských zdrojů. Po ústupu koronavirové pandemie masivní očkovací kampaní a s otevřením ekonomiky se stavebnictví dostává do tempa v souladu s růstem sektorového sentimentu. Přes hrozby inflace a radikálního růstu úrokových sazeb sentiment sektoru v posledních kvartálech rostl vzhledem k doznívajícímu převisu poptávky nad nabídkou domů a postpandemické restrukturalizaci ekonomiky. S Ukrajinskou krizí ale sentiment oslabil. Rezidenční stavitelství sice je pod tlakem slabé poptávky kvůli silnému zdražení úvěrů, ovšem vzhledem k dlouhodobému převisu nad nabídkou stavitelé zkrátka mají stále co stavět. Kromě toho se do sektoru příznivě infiltruje podpůrný balíček Evropské unie na podporu jejích ekonomik v pandemické krizi a jejich restrukturalizaci.

Makroekonomický zpravodaj | 07.09.2022

Makroekonomické události eurozóna: Robustní růst HDP eurozóny v druhém čtvrtletí dle revize zrychlil víc, než se čekalo, růst ekonomiky eurozóny za první pololetí revizí podstatně navýšen

Hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí 2022 odolával tlakům stagnace spojených s riziky, nejistotami a tlaky hlavně Ukrajiské krize a dokonce překvapivě zrychlil svůj růst a to víc, než se čekalo. Hrubý domácí produkt eurozóny v druhém čtvrtletí 2022 dle revize zrychlil víc, než se čekalo, resp. než bylo původně hlášeno. Kvůli tomu i kvůli navýšení růstu HDP eurozóny revizí za první kvartál růst ekonomiky eurozóny za první pololetí byl revizí podstatně navýšen. Růst hospodářství tak v prvním pololetí roku byl nečekaně silný. Růst HDP eurozóny mezikvartálně (po očištění o rozdílné ceny, sezónní a kalendářní efekt) vzrostl na 0,8 % z 0,7 % v předchozím kvartálu (revize zvýšení z 0,5 %), trh čekal potvrzení původně hlášeného růstu ekonomiky 0,6 %. Meziroční růst HDP eurozóny (po očištění o rozdílné ceny, sezónní a kalendářní efekt) klesl na 4,1 % z 5,4 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal potvrzení původně hlášeného růstu ekonomiky 3,9 %. Data druhého čtvrtletí ukazují, že rozhodujícím faktorem růstu ekonomiky bylo obnovení růstu spotřeby domácností, který byl navíc silný. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem zejména v maloobchodu resp. ve sféře zboží a taky útlumem zahraničního obchodu. Přesto se spotřeba se přelila do sektoru služeb, jejichž nabídka byla více kvartálů omezena koronavirovou pandemií, navíc příjmy domácností byly podpořeny podpůrnými programy. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 přes nečekané posílení ekonomického růstu v prvním pololetí by měl být ve znamení zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Ukrajinská krize stlačila předstihové indikátory sentimentu i ekonomické aktivity domácností, firem i ekonomické veřejnosti hlavně kvůli energetické krizi a vysoké inflaci. Očekávaný pokles poptávky domácností, firem i ze zahraničí nepříznivě dopadá na produkční odvětví zpracovatelského průmyslu a stavebnictví ale i do služeb včetně obchodu. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot.

Makroekonomický zpravodaj | 07.09.2022

Makroekonomické události ČR: Obchodní bilance v červenci padla do nečekaně silného deficitu kvůli drahé ropě, automobilový průmysl se ale probouzí

Deficit obchodní bilance v červenci meziměsíčně opět vzrostl a to nečekaně silně. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží a které právě před létem kulminovalo. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v červenci (bez sezónního očištění v běžných cenách) meziměsíčně zvýšilo na 22,8 mld. Kč z 13,1 mld. Kč (revize snížení z deficitu 12,1 mld. Kč) v červnu, trh čekal menší zvýšení deficitu jen na 19,2 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 12,4 mld. Kč horší než v loňském červenci. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 24,6 mld. Kč (!). Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s automobily o 8,5 mld. Kč a dále pozitivní bilance obchodu s elektřinou o 7,2 mld. Kč. Podle Českého statistického úřadu se v červenci meziročně zlepšila i bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 4,4 mld. Kč přechodem z pasiva do aktiva. V lednu až červenci 2022 vykázala obchodní bilance schodek 100,1 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 64,5 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 06.09.2022

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost ve třetím čtvrtletí stále rostla silně, ale méně než se čekalo s náznaky oslabení trhu práce

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických ve třetím čtvrtletí stále rostla silně, ale méně než se čekalo s náznaky oslabení stále velmi silného trhu práce. Těmi jsou třeba o něco méně robustní růst mezd nebo nečekané zvýšení míry nezaměstnanosti. Vyčerpané kapacity silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd nicméně trvají, trh práce zůstává velmi silný. Zaměstnanost vzrostla v srpnu silněji, než čekal trh, 315 000, trh čekal její růst 300 000. Kvůli revizím snížení za červen a červenec ale data změn zaměstnanosti zaostala za očekáváním. Za červen byl její růst snížen o 105 000 na 293 000 z 398 000 a červencový růst byl snížen o 2 000 na 526 000 z 528 000. V součtu za červen a červenec tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 107 000. Celkově tak v období červen - srpen růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 92 000, tedy o necelých 31 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně vzrostla na 3,7 % z červencových 3,5 %, trh čekal její stagnaci blízko multidekádního minima na červencové hladině 3,5 %. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy nečekaně lehce oslabil na 0,3 % vůči očekávání růstu 0,4 %, její růst za červenec byl 0,5 %. V meziročním srovnání tak její růst opět překvapivě stagnoval na červencových 5,2 %, trh čekal jeho zvýšení na 5,3 %. Nominální mzdy stále rostou zhruba 5 %, v reálném vyjádření ale silně slábnou kvůli vysoké inflaci. Vůči červenci oslabil růst hlavně ve službách. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují trh práce stále roste velmi silně. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 05.09.2022

Makroekonomické události ČR: Mzdy ve druhém čtvrtletí nominálně robustně vzrostly, kvůli inflaci ale reálně rekordně padly

Reálné mzdy druhého čtvrtletí při stále solidním růstu nominálních mezd kvůli zvýšené inflaci rekordně klesly, trochu víc, než se čekalo. Pokles průměrné hrubé měsíční reálné mzdy druhého kvartálu 9,8 % následoval po poklesu 3,5 % (revize zvýšení z poklesu 3,6 %) v předchozím kvartálu. Trh čekal její méně silný pokles 3,6 %. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zpomalil na 4,4 % z 7,3 % (revize zvýšení z 7,2 %) v prvním čtvrtletí. Mezera mezi růstem reálné a nominální mzdy se ve druhém kvartálu 2022 rozšířila zvýšením inflace na 15,8 %. Data potvrzují obavy spotřebitelů ztělesněné pádem spotřebitelského sentimentu v posledních měsících. Lidé mají obavu ze zhoršení své finanční situace (kromě toho se obávají poklesu výkonnosti ekonomiky a trhu práce), které již reálně pociťují. Setrvačnost zdražování ještě letos potrvá. Pesimismus domácností se promítá do útlumu maloobchodu (posledních 9 měsíců) i služeb (od začátku roku), tedy celkově poklesem spotřeby domácností. V kontextu Ukrajinské krize a s ní spojenými riziky, nejistotami a obavami domácnosti cítí i prudký růst úrokových sazeb a tím i obavy výraznějšího oslabení ekonomiky. Pokles spotřeby domácností daný reálným snížením jejich příjmů, negativní psychologií a blížícím se oslabením ekonomiky (a možná i trhu práce) dále podváže spotřebu domácností a tím i ekonomický růst. Dosavadní trend by měl pokračovat i v dalších čtvrtletích. Oslabení ekonomiky (které by se mělo promítnout do ztráty kondice trhu práce a tím i mezd) není zcela jasné.

Makroekonomický zpravodaj | 05.09.2022

Makroekonomické události USA: Silná spotřebitelská inflace (PCE) se v červnu zvýšila o něco víc, než se čekalo

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v červnu zmohutněla o něco víc, než se čekalo. Spotřebitelská inflace tak stále okupuje multidekádní maxima. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 1,0 % po růstu 0,6 % v květnu. Jeho meziroční růst posílil na 6,8 % z 6,3 % v květnu. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl mírně víc, než se čekalo, 0,6 %, po růstu 0,3 % v květnu, trh čekal jeho zvýšení o něco méně, 0,5 %. Jeho meziroční růst tak překvapivě byť mírně vzrostl na 4,8 % z 4,7 % v květnu, trh předpokládal jeho stagnaci na květnových 4,7 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %.

Makroekonomický zpravodaj | 31.08.2022

Makroekonomické události USA: Index současné ekonomické aktivity Fedu Philadelphie v červenci nečekaně dále výrazně klesl

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie (včetně jejich půlročního výhledu) v červenci k červnu nečekaně opět klesl. Malý pokles obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak překvapivě zvýšil na solidní rychlost, trh čekal zastavení jejího poklesu v podobě stagnace. Index silně klesl na - 12,3 bodů z - 3,3 bodů v červnu, trh čekal jeho posílení na 0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření značně zesílil solidní pokles nových zakázek. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní, avšak poslední dobou vykazuje značné zmírnění. Rychlost růstu cen vstupů přesto zůstala velmi silná a rychlost růstu cen vlastní produkce zůstala silná. Růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem taky meziměsíčně značně klesl, zůstal ale solidní. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro úvod roku 2023 dále klesl do pásma recese podobně jako půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, v obou případech opět méně, než předchozí měsíc, naopak výhled oživení zaměstnanosti se vůči červnu zlepšil. Meziměsíčně se snížil výhled investic, zůstává tak pouze opatrně optimistický. Obecně a celkově, zpráva ve Spojených státech amerických naznačuje útlum ekonomické a investiční aktivity i růstu cen, který ale stejně jako trh práce má zůstat robustní. Zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu a aktivity.

Makroekonomický zpravodaj | 18.08.2022

Makroekonomické události USA: Index současné ekonomické aktivity Fedu Philadelphie v srpnu nečekaně silně vzrostl zpět do pásma jejího růstu

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie (včetně jejich půlročního výhledu) v srpnu k červenci vzrostl nečekaně silně. Solidní pokles obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu z července tak v srpnu přešel do jejího menšího růstu, trh čekal jen zmírnění tohoto poklesu na menší tempo. Index tak nečekaně silně vzrostl na 6,2 bodů z - 12,3 bodů v červenci, trh čekal jeho posílení jen na - 5,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření silně klesl solidní pokles nových zakázek z července na malou rychlost. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní, avšak poslední dobou vykazuje značné zmírnění. Rychlost růstu cen vstupů klesla z velmi silné na silnou a rychlost růstu cen vlastní produkce oslabila ze silné na solidní. Růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem meziměsíčně vzrostl a zůstal solidní. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro úvod roku 2023 sice meziměsíčně vzrostl, ale stále pouze v pásmu recese podobně jako půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, v obou případech víc, než předchozí měsíc. Výhled oživení zaměstnanosti se vůči červenci zlepšil. Meziměsíčně se zvýšil výhled investic z mírné do optimističtější polohy. Obecně a celkově, zpráva ve Spojených státech amerických naznačuje útlum ekonomické a investiční aktivity i růstu cen, který ale stejně jako trh práce má zůstat robustní. Zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu a aktivity.

Makroekonomický zpravodaj | 18.08.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW ekonomického sentimentu současné situace i očekávání v červenci nečekaně silně propadly

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v červenci k červnu nečekaně silně propadly. Slabost současné ekonomické situace i výhledu pro začátek roku 2022 se tak velmi prohloubila. “Současné hlavní obavy o dodávky energií v Německu, zvýšení úrokových sazeb ohlášené Evroskou centrální bankou a další restrikce kvůli pandemii v Číně vedly k významnému zhoršení hospodářského výhledu. Očekávání pro energeticky intenzivní a exportně orientované sektory ekonomiky oslabily zvláště ostře a soukromá spotřeba je taky hodnocena jako významně slabší,” sdělil k současným výhledům prezident ZEW institutu profesor Achim Wambach. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa spadl 25,8 bodů na - 53,8 bodů z - 28,0 bodů v červnu, trh čekal jejich o dost méně silnější pokles na - 38,3 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa rovněž ostře oslabil 18,2 bodů na - 45,8 bodů z - 27,6 bodů v červnu, trh čekal jeho méně výrazný růst jen na - 34,5 bodů. Podle institutu pesimismus ekonomických expertů (jejichž odpovědi tvoří průzkum) v červenci silně vzrostl v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících se bude dále značně zhoršovat, o dost víc, než čekali v červnu.

Makroekonomický zpravodaj | 16.08.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW ekonomického sentimentu současné situace i očekávání v srpnu mírně klesly

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v srpnu k červenci dále klesly, byť už na rozdíl od předchozího měsíce pouze mírně. Slabost současné ekonomické situace i výhledu pro začátek roku 2022 se tak opět poněkud prohloubila. “Stále vysoká inflace a další očekávané náklady vytápění a energie vedou k poklesu očekávání zisku sektoru soukromé spotřeby. V kontrastu očekávání finančního sektoru se zlepšují kvůli očekávané dalšímu zvýšení krátkodobých úrokových sazeb,” sdělil k současným výsledkům výzkumník ZEW institutu a vedoucí ZEW průzkumu finančního trhu doktor Michael Schröder. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa lehce oslabil 1,5 bodů na - 55,3 bodů z 53,8 bodů v červenci, trh čekal jeho stagnaci na červencové hodnotě. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa rovněž drobně oslabil 1,8 bodů na - 47,6 bodů z - 45,8 bodů v červenci, trh čekal jeho o něco větší pokles na - 48,0 bodů. Podle institutu pesimismus ekonomických expertů (jejichž odpovědi tvoří průzkum) v srpnu mírně vzrostl v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících se bude dále značně zhoršovat, o trochu víc, než čekali v červenci.

Makroekonomický zpravodaj | 16.08.2022

Makroekonomické události USA: Index ekonomické aktivity Fedu New Yorku v červenci nečekaně a silně vzrostl, firmy ale větří k začátku roku 2023 recesi

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v červenci k červnu nečekaně a silně vzrostl. Mírný pokles ekonomické aktivity z června se tak změnil do solidního růstu a lehce se nezvýšil jak čekal trh. Index překvapivě a silně vzrostl na 11,1 bodů z - 1,2 bodů v červnu, trh čekal jeho drobný pokles na - 2,0 bodů. Nové zakázky rostly málo, byť o něco víc, než v červnu. Cenové růsty vůči červnu zůstaly velmi robustní, ale podstatně méně. Růst cen vstupů tak oslabil z prudké na velmi silnou rychlost, růst cen vlastní produkce přes oslabení zůstal silný. Solidní je i růst zaměstnanosti, byť lehce méně, než v červnu. Růst termínů dodávek potvrdil slábnoucí trend posledních měsíců, v červenci klesl ze solidní na slabou hladinu. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku roku 2023 vůči červnu dále klesla a to do konce do záporných hodnot, což je v historii indikátoru velmi nezvyklé, stálo se to pouze třikrát v historii. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce a taky solidní růst zaměstnanosti a investiční aktivity (včetně výdajů technologií), v jejím případě ovšem značně méně, než v předchozích měsících. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 15.08.2022

Makroekonomické události USA: Index ekonomické aktivity Fedu New Yorku v srpnu nečekaně silně propadl, nejvíce a na minimum od vypuknutí koronavirové pandemie

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v srpnu k červenci nečekaně silně propadl. Jde o jeho nejsilnější pokles od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020, současně o druhý nejsilnější pokles v historii sledování tohoto ukazatele a na minimum od tohoto milníku. Hodnota patří k nejslabším v historii indexu. Solidní růst ekonomické aktivity z července tak prudce přešel do jejího silného poklesu, trh přitom čekal pouze snížení tempa jeho růstu ze solidního na nízké. Index překvapivě silně padl na 31,3 bodů z 11,1 bodů v červenci, trh čekal jeho pokles na 5,0 bodů. Podobně silně padl i index nových zakázek. Ty v červenci solidně klesaly, zatímco o měsíc dříve ještě mírně rostly. Cenové růsty vůči červenci zůstaly velmi robustní, ale cenové tlaky slábnou. Růst cen vstupů přes oslabení zůstal velmi silný, růst cen vlastní produkce meziměsíčně lehce posílil a zůstal silný. Růst zaměstnanosti k červenci klesl ze solidní na malou rychlost. Termíny dodávek potvrdily slábnoucí trend posledních měsíců, v srpnu se dokonce po dvou letech snížily (mírně), zatímco v červenci ještě lehce rostly. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku roku 2023 vůči červenci mírně vzrostla zpět do kladných hodnot, což ale zčásti souvisí s pádem index současné obecné ekonomické aktivity a snížením jeho srovnávací báze. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce a taky solidní růst zaměstnanosti a decentní investiční aktivity (včetně výdajů technologií), v jejím případě ovšem značně méně, než v předchozích měsících. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 15.08.2022

Makroekonomické události USA: Pád produktivity práce ve druhém čtvrtletí blízko očekávání, silný růst jednotkových pracovních nákladů nad očekáváním

Ve Spojených státech amerických produktivita práce silně klesla druhý kvartál v řadě blízko očekávání trhu, současně trvající silný růst nominálních mezd k opakovému rychlému růstu jednotkových pracovních nákladů. Ten ve druhém čtvrtletí právě překvapivě silným růstem mezd překonal očekávání. V USA mimo zemědělský sektor ve druhém čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením po sezónním očištění produktivita práce klesla 4,6 %, když trh čekal její pokles 4,7 %. Její pokles v předchozím čtvrtletí byl revizí drobně zvýšen na 7,4 % z 7,3 %. Jednotkové pracovní náklady vzrostly 10,8 %, silněji, než čekal trh, 9,5 % po růstu 12,7 %, jenž byl revizí drobně zvýšen z 12,6 %. Důvodem je nečekaně silný růst nominálních mezd. Produktivita práce silně klesla druhý měsíc v řadě, což je důsledek recese ekonomiky v prvním pololetí hlavně kvůli růstu úrokových sazeb a oslabování domácí poptávky při současně silném růstu zaměstnanosti. Ten neodpovídá oslabení poptávky a produkce, protože jednak stále probíhá jeho postpandemické oživení, jednak při dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a očekávání firem, že slabost poptávky bude dočasná, se podniky brání déle propouštět pracovní sílu. Rekordně silný trh práce se silným růstem zaměstnanosti a historicky velmi nízkou mírou nezaměstnanosti generuje silný růst mezd, který při poklesu produktivity práce tlačí vzhůru jednotkové pracovní náklady. V současném vysokoinflačním prostředí to ale firmy netrápí, ziskové marže při silném růstu nákladů totiž mohou krýt robustním růstem cen, který inflaci udržuje silnou. V období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce (ta momentálně v prvním pololetí naopak klesla) a má předpoklady sytit inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování.

Makroekonomický zpravodaj | 11.08.2022

Makroekonomické události USA: Červencová spotřebitelská inflace (CPI) oslabila víc, než se čekalo, zůstala silná

V červenci ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná, ovšem oslabila víc, než se čekalo dlouho očekáváným oslabením hlavního tahouna rok velmi silné inflace, cen energií resp. benzínu. Cenové růsty se ale snížily i v jiných kategoriích. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně nečekaně stagnoval, trh čekal jeho zvýšení 0,2 % po jeho růstu 1,3 % v červnu. Jeho meziroční růst klesl na 8,5 %, víc než čekal trh na 8,7 % z dlouhodobého maxima 9,1 % (rekord od listopadu 1981). Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl 0,3 %, pod silnějším očekáváním trhu 0,5 % po jeho růstu 0,7 % v červnu. Na meziroční úrovni jeho růst překvapivě stagnoval na červnových 5,9 %, ač se dle trhu měl zvýšit na 6,1 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 11.08.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v červnu zůstala silná, meziročně vzrostla na maximum od roku 1981, překonala očekávání

V červnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná, navíc překonala očekávání. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně silně vzrostl víc než čekal trh 1,3 % po růstu 1,0 % v květnu a překonal tak značně očekávání trhu zvýšení 1,1 %. Jeho meziroční růst vzrostl víc než čekal trh na nové dlouhodobé maximum 9,1 %, maximum od listopadu 1981 z květnových 8,6 %, trh čekal jeho zvýšení jen na 8,8 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl mírně nad očekáváním trhu 0,7 % po jeho růstu 0,6 % v květnu, trh předpokládal jeho méně silné zvýšení 0,6 %. Na meziroční úrovni jeho růst sestoupil z květnových 6,0 % na 5,9 %, méně, než čekal trh, který počítal se snížením růstu až na 5,7 %. Největší dopad na silnou meziměsíční inflaci měly ceny energií a taky ceny potravin, jiné ceny ale rostly taky silně. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 10.08.2022

Makroekonomické události ČR: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v červnu opět překonala očekávání

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v červnu zůstala silná, odhad trhu byl znovu překonán, byť tentokrát jen mírně. Červnovou meziroční i meziměsíční inflaci opět dominantně vytlačily výš dlouhodobé inflační motory, ceny kategorií potraviny a bydlení, voda, energie, paliva. Průměrná inflace v červnu vyrostla na 9,4 % z 8,1 % v květnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,6 % po růstu 1,8 % v květnu, trh čekal jeho o něco méně silný růst 1,5 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 17,2 % z 16,0 % v květnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 17,0 %. Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 1,8 % meziměsíčně (v květnu růst 3,4 %, tedy o 5,2 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil z 21,3 % v květnu na 22,8 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,6 na 5,9 procentního bodu. V tandemu silně inflačních kategorií nezaostávaly ani potraviny růstem cen 2,2 % měziměsíčně. Jejich meziroční růst posílil na 18,0 % z 15,1 % v květnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 2,7 na 3,2 procentního bodu. Velmi silně, nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 24,0 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,5 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 23,1 %), Odívání a obuv (meziročně 19,9 %), Rekreace a kultura (meziročně 12,6 %), Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 12,4 %) a Ostatní zboží a služby (meziročně 10,1 %). Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Ekonomický růst je stále solidní, trh práce rekordně silný s robustním růstem nominálních mezd a silnými cenami cen nemovitostí. Domácí inflační tlaky tak trvají. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak by se případný pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítl příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí ČNB riskuje rychlé obnovení inflační spirály. ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 4.8. (na němž úrokové sazby nezměnila) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 20 % s tím, že by měla v roce 2023 klesnout na 9,5 % a během roku a půl by měla oslabit k cíli ČNB 2 %. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu) na 7,25 %, měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Výhled současné kulminace cyklu zvyšování úrokových sazeb patří k zásadním překvapením, dosud letošní data inflace jsou čím dál horší a vyšší, není vidět vidět zvrat trendu ani kulminace inflace. Noví členové bankovní rady ČNB, kteří pomohli změnit kurs monetární politiky ČNB naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále i výrazněji zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. Rizikem rozhodnutí v srpnu úrokové nechat po roce nezměněny je přílišná orientace na předpoklady, předstihové a podpůrné indikátory výraznějšího poklesu inflace s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace ještě zdaleka nemusí klesat výrazně. ČNB má ve velmi silné inflaci významný problém, který by se měla snažit dále přitlumit dalším růstem úrokových sazeb i přes nepříznivý dopad na ekonomickou aktivitu, neboť inflační a finanční stability jsou jejími hlavními mandáty. Navíc nekontrolovaná inflace poškodila kredit centrální banky a ta se potřebuje dostat s kontrolou inflace do předstihu, zatím pouze dohání rozjetý vlak. Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani projekcemi podstřelovanou skutečnou sílu inflace. Velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. ČNB v posledním roce v projekcích velmi chybovala a i centrální banka USA Fed přiznal podcenění inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 10.08.2022

Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v červenci opět velmi silná, o něco méně, než se čekalo

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v červenci zůstala silná, i když po delší době nedosáhla na odhad trhu. Červencovou meziroční i meziměsíční inflaci opět vytlačil výš hlavně dlouhodobý inflační motor, ceny potravin. Průměrná inflace v červenci vyrostla na 10,6 % z 9,4 % v červnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl méně silně, než čekal trh 1,3 % po růstu 1,6 % v červnu, trh čekal jeho o něco silnější růst 1,4 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyrostl méně, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 17,5 % z 17,2 % v červnu, trh čekal jeho robustnější růst na 17,6 %. Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Potraviny růstem cen 1,5 % meziměsíčně, její meziroční růst se zvýšil z 18,0 % v červnu na 19,3 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 3,2 na 3,4 procentního bodu. V tandemu silně inflačních kategorií nezaostávaly ani ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 1,1 % měziměsíčně. Jejich meziroční růst posílil na 23,1 % z 22,8 % v červnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,9 na 6,0 procentního bodu. Velmi silně ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 23,0 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,4 procentního bodu). Nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem byť s méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 23,5 %) a dále kategorie Odívání a obuv (meziročně 19,6 %), Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 13,3 %), Rekreace a kultura (meziročně 12,5 %) a Ostatní zboží a služby (meziročně 11,1 %). Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Ekonomický růst je stále solidní, trh práce rekordně silný s robustním růstem nominálních mezd a silnými cenami cen nemovitostí. Domácí inflační tlaky tak trvají. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak by se případný pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítl příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí ČNB riskuje rychlé obnovení inflační spirály. ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 4.8. (na němž úrokové sazby nezměnila) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 20 % s tím, že by měla v roce 2023 klesnout na 9,5 % a během roku a půl by měla oslabit k cíli ČNB 2 %. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu) na 7,25 %, měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Výhled současné kulminace cyklu zvyšování úrokových sazeb patří k zásadním překvapením, dosud letošní data inflace jsou čím dál horší a vyšší, není vidět vidět zvrat trendu ani kulminace inflace. Noví členové bankovní rady ČNB, kteří pomohli změnit kurs monetární politiky ČNB naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále i výrazněji zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. Rizikem rozhodnutí v srpnu úrokové nechat po roce nezměněny je přílišná orientace na předpoklady, předstihové a podpůrné indikátory výraznějšího poklesu inflace s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace ještě zdaleka nemusí klesat výrazně. ČNB má ve velmi silné inflaci významný problém, který by se měla snažit dále přitlumit dalším růstem úrokových sazeb i přes nepříznivý dopad na ekonomickou aktivitu, neboť inflační a finanční stability jsou jejími hlavními mandáty. Navíc nekontrolovaná inflace poškodila kredit centrální banky a ta se potřebuje dostat s kontrolou inflace do předstihu, zatím pouze dohání rozjetý vlak. Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani projekcemi podstřelovanou skutečnou sílu inflace. Velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. ČNB v posledním roce v projekcích velmi chybovala a i centrální banka USA Fed přiznal podcenění inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 10.08.2022

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance v květnu meziměsíčně klesl o něco víc, než se čekalo, zůstal silný

Obchodní bilance v květnu skončila v méně silném deficitu, než v dubnu. Schodek klesl o něco víc, než se čekalo. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v květnu meziměsíčně snížilo na 23,3 mld. Kč z deficitu 28,4 mld. Kč v dubnu, trh čekal o něco menší snížení deficitu jen na 24,0 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 26,4 mld. Kč horší než v loňském květnu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 26,4 mld. Kč. Významně se též zhoršila bilance zboží hlavně skupin základní kovy o 5,1 mld. Kč a rafinované ropné produkty 2,9 mld. Kč. Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s automobily o 9,9 mld. Kč. V lednu až květnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 60,1 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 85,0 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 09.08.2022

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance červnu nečekaně silně klesl

Deficit obchodní bilance v červnu meziměsíčně nečekaně silně klesl. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v červnu meziměsíčně snížilo na 12,1 mld. Kč z 25,1 mld. Kč (revize snížení z deficitu 23,3 mld. Kč) v květnu, trh čekal menší snížení deficitu jen na 21,5 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 3,4 mld. Kč horší než v loňském červnu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 19,0 mld. Kč. Významně se též zhoršila bilance zboží hlavně skupin základní kovy o 3,6 mld. Kč a rafinované ropné produkty 2,0 mld. Kč. Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s automobily o 10,9 mld. Kč a dále pozitivní bilance obchodu s elektřinou a kovodělnými výrobky o 3,9 mld. Kč resp. o 2,5 mld. Kč. V lednu až červnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 76,0 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 76,2 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 09.08.2022

Makroekonomické události ČR: Silný růst tržeb služeb ve druhém čtvrtletí vzrostl

V České republice ve druhém čtvrtletí 2022 v reálném vyjádření silný růst tržeb služeb vzrostl. Tržby služeb reálně, po očištění o sezónní vliv v mezikvartálním srovnání rostly 2,4 % po růstu 1,2 % v předchozím čtvrtletí. Tržby služeb reálně, po očištění o kalendářní efekt v meziročním srovnání vzrostly 12,1 % po růstu 13,1 % (revize zvýšení z růstu 12,5 %) v předchozím čtvrtletí. Data potvrzují plošný růst aktivity odvětví velké většiny hlavních segmentů služeb během koronavirové pandemie trpících silných útlumem. Naopak služby, které během koronavirových uzavírek ekonomiky prosperovaly (např. poštovní a kurýrní služby) nyní oslabily. Aktivita tržeb služeb růstem posledního roku překonala svá předpandemická maxima. Otevírání ekonomiky včetně služeb kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie probíhá od druhého čtvrtletí 2021. Vzhledem k váze služeb v hospodářství ekonomiky se od tohoto období datuje i oživení ekonomiky. Spotřeba domácností ale od prvního kvartálu tohoto roku začala slábnout s útlumem tržeb maloobchodu posledního roku (postpandemický přesun spotřeby domácností ke službám). Důvodem je silná inflace a taky Ukrajinská krize a s ní spojená rizika, nejistoty a obavy domácností. Na to se nabalují potíže s prudkým růstem úrokových sazeb a tím i s obavami výraznějšího oslabení ekonomiky. Ve druhém pololetí by měl růst služeb slábnout neboť k poklesu klíčové složky spotřeby domácností se připojují z podobných důvodů taky nižší investice firem a rovněž i poptávka ze zahraničí vlivem zpomalení růstu světové ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 09.08.2022

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v červenci nečekaně ostře zrychlila svůj silný růst

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v červenci nečekaně silně zrychlila svůj růst ze silné na velmi silnou hladinu. Vyčerpané kapacity silně rostoucího trhu práce potvrdil i nečekaný byť drobný pokles míra nezaměstnanosti, která kolísá kolem multidekádních minim. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 528 000, trh čekal její růst 250 000. Za květen byl její růst zvýšen o 2 000 na 386 000 z 384 000 a červnový růst byl zvýšen o 26 000 na 398 000 z 372 000. V součtu za květen a červen tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti zvýšen o 28 000. Celkově tak v období květen - červenec růst zaměstnanosti překonal očekávání o 306 000, tedy 102 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně byť mírně klesla na 3,5 % z červnových 3,6 % trh čekal její stagnaci blízko multidekádního minima. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy posílil na 0,5 % vůči očekávání růstu 0,3 %, navíc její růst za červen byl revizí navýšen na 0,4 % z 0,3 %. V meziročním srovnání tak její růst stagnoval na červnových 5,2 % (za červen revize navýšení z 5,1 %). Nečekané posílení mzdového růstu v anualizované úrovni znamená, že nominální mzdy podle těchto dat v průměru rostou zhruba 5 - 6 %, v posledních měsících byl jejich růst spíše v pásmu 4 - 5 %. Vůči červnu odvětví řady sektorů včetně veřejného, výroby i služeb dokázala zesílit růst své zaměstnanosti. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují trh práce stále roste velmi silně. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 08.08.2022

Makroekonomické události USA: Biden s demokraty těsně protlačili Senátem okleštěný půlbilionový protiinflační balíček klimatických změn, redukce cen léčiv apod.

Prezident Spojených států amerických Joe Biden a Demokratická strana zaznamenala v Kongresu USA významnější úspěch, když prosadila protiinflační balíček klimatických změn v podobě redukce emisí kysličníku uhličitého a motivace domácností k zeleným energiím, redukce cen léčiv pro důchodce apod. Návrh rozpočtového zákona sice projektuje nové výdaje ve výši 430 mld. USD, současně však má státnímu rozpočtu přinést nových přibližně 739 mld. USD příjmů také na základě inovativního zvýšení a zpřísnění vynucování některých daní korporací a zámožných lidí. Přebytkový fiskální plán tak má působit protiinflačně. Hlasování a schválení návrhu zákona proběhlo přesně dle stranických osnov, takže remízu 50 senátorů Republikánské strany a 50 senátorů Demokratické strany resp. nezávislých senátorů se stranou hlasujících utnula a těsnou většinu Demokratické strany v Senátu zajistila rozhodujícím hlasem víceprezidentka Kamala Harrisová. Předloha zákona poputuje do dolní komory Kongresu, Sněmovny reprezentantů, která přeruší letní přestávku a sejde se v pátek 12.8. Většinou disponující demokratická většina by měla legislativní návrh přihrát prezidentovi k podpisovému uzákonění. Pokud předloha bude schválena, má jít o největší investici do řešení změny klimatu v historii USA. Podle několika nezávislých analýz citovaných deníkem The New York Times by potenciální zákon posunul USA významně blíže splnění cíle redukce čistých emisí skleníkových plynů USA do roku 2030 o polovinu.

Makroekonomický zpravodaj | 08.08.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: Černý jestřáb sestřelen, ovšem na jak dlouho? ČNB podle očekávání trhu úrokové sazby nezměnila a po roce zastavila jejich zvyšování, naznačila jejich strop

Česká národní banka otočila kormidlem monetární politiky a poprvé od zahájení cyklu agresivního zvyšování úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nezměnila. Naznačila též, že jsou již blízko svého stropu. Rozhodnutí nepřekvapilo trh, my (SFG holding) jsme čekali mírné zvýšení o 0,25 procentního bodu. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Pro rozhodnutí úrokové sazby nezměnit hlasovalo 5 členů bankovní rady, dva zbývající zvedli ruku zvýšení úrokových sazeb o jeden procentní bod. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu), měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Nyní však tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, z nichž minimálně dva již deklarovali preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Hlasování naznačilo, že i třetí nová členka rady pomohla k změně monetární politiky. Podle hlavního scénáře nedávné květnové makroekonomické projekce se hlavní úroková sazba měla k létu dostat k 8,25 %. Nyní hlavní úroková 2týdenní repo sazba činní 7,00 %. Nová projekce naznačila, že by již úrokové sazby mohly být na vrcholu. To je jedno z hlavních překvapení události, kdy ČNB při výrazně nečekaně horších a vysokých výsledcích inflace přesto projektuje nižší úrokové sazby v důsledku výhledu poklesu očekávaných inflačních tlaků. K tomu pomohlo i prodloužení horizontu měnové politiky na 18 - 24 měsíců. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait a Eva Zamrazilová naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu.

Makroekonomický zpravodaj | 05.08.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB otočila kormidlem monetární politiky a poprvé od zahájení cyklu agresivního zvyšování úrokové sazby nezměnila

Česká národní banka otočila kormidlem monetární politiky a poprvé od zahájení cyklu agresivního zvyšování úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nezměnila. Rozhodnutí nepřekvapilo trh, my (SFG holding) jsme čekali mírné zvýšení o 0,25 procentního bodu. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Nyní však tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, z nichž minimálně dva mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Měnová sekce centrální banky velmi pravděpodobně vydá opět doporučení pro další výrazné zvyšování úrokových sazeb. Podle hlavního scénáře nedávné květnové makroekonomické projekce se hlavní úroková sazba měla k létu dostat k 8,25 %. Nyní hlavní úroková 2týdenní repo sazba činní 7,00 %. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait a Eva Zamrazilová naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější.

Makroekonomický zpravodaj | 04.08.2022

Makroekonomické události USA: Zpomalení růstu zaměstnanosti v květnu menší, než se čekalo, stále roste silně

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v květnu rostla víc, než se čekalo. Přes dílčí zpomalení je její růst stále silný. Míra nezaměstnanosti neklesla jak čekal trh, ale stagnovala blízko multidekádního minima. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 390 000, trh čekal její růst 325 000. Za březen byl její růst snížen o 30 000 na 398 000 z 428 000 a dubnový růst byl zvýšen o 8 000 na 436 000 z 428 000. V součtu za březen a duben tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 22 000. Celkově tak v období březen - květen růst zaměstnanosti překonal očekávání o 43 000, tedy více než 14 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně stagnovala na dubnových 3,6 %, trh čekal její drobný pokles na 3,5 %. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 03.08.2022

Makroekonomické události USA: Zpomalení růstu zaměstnanosti v červnu opět menší, než se čekalo, stále roste silně

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v červnu rostla víc, než se čekalo. Přes dílčí zpomalení je její růst stále silný. Míra nezaměstnanosti podle očekávání stagnovala blízko multidekádního minima. Trend silného oživení trhu práce trvá. Zaměstnanost vzrostla 372 000, trh čekal její růst 268 000. Za duben byl její růst snížen o 68 000 na 368 000 z 436 000 a květnový růst byl snížen o 6 000 na 384 000 z 390 000. V součtu za duben a květen tak byl před měsícem hlášený růst zaměstnanosti snížen o 74 000. Celkově tak v období duben - červen růst zaměstnanosti překonal očekávání o 30 000, tedy 10 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti podle očekávání trhu stagnovala na květnových 3,6 %. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 03.08.2022

Události 2. - 29.7. V ČR ČNB k stabilitě úr. sazeb, síla HDP a CPI, pokles sentimentu, v EMU ECB 50 bps, síla HDP, pád ZEW, PMI, Ifo, v USA Fed 75 bps, recese HDP, silná inflace, smíšená regionální data aktivity, pokles prodejů starších domů, pád HDP ČLR

V České republice Česká národní banka naznačila zmírnění zvyšování úrokových sazeb nebo jeho zastavení. Růst hrubého domácího produktu ve druhém kvartálu zpomalil značně méně, než se čekalo, byl solidní. Velmi silná spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI pokračovala i v červnu, opět překonala očekávání. Ekonomický sentiment v červenci oslabil. V eurozóně Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby poprvé po 11 letech a hned víc, než se čekalo. Růst HDP ve druhém čtvrtletí nezpomalil jak čekal trhu ale zrychlil. Červencové predstihové indikátory eurozóny, indexy ekonomického sentimentu ZEW a podnikatelského klimatu Německa a indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny nečekaně silně padly. Ve Spojených státech amerických centrální banka, Federální rezervní systém, zvýšila cíl svém hlavní úrokové sazby dle očekávání o 75 bps. Ekonomika překvapivě technicky vstoupila do recese. Spotřebitelská inflace (měřená indexem CPI) a produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) zůstala silná, rovněž překonala odhady trhu. Regionální data ekonomické aktivity v červenci dopadla smíšeně. Oba indikátory spojuje další značný pokles půlročního výhledu ekonomické aktivity do pásma recese. Na druhou stranu data výrazněji ukázala polevení inflačních tlaků. Prodeje starších/existujících domů v červnu opět silněji klesly, o dost víc, než se čekalo. Čínská lidová republika vykázala nečekaně silné oslabení HDP druhého čtvrtletí kvůli úderu koromavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 01.08.2022

Makroekonomické události eurozóna: Růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí překvapivě zrychlil

Hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí 2022 odolával tlakům stagnace a dokonce překvapivě, lehce, zrychlil svůj růst. Nadále tak nečekaně je solidní. Růst HDP mezikvartálně vzrostl na 0,7 % po růstu 0,5 % (revize snížení z 0,6 %) v předchozím kvartálu, trh čekal jeho pokles na 0,2 %. Meziroční růst HDP klesl na 4,0 % z 5,4 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal větší snížení na 3,4 %. Data jednotlivých ekonomik eurozóny převážně překonávala očekávání, např. data Německa byla za minulá čtvrtletí výrazně navýšena. Ekonomika Německa přestože stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky stlačující jeho klíčové sektory zpracovatelského průmyslu a exportu tak nestagnovala ale udržovala si téměř solidní růst. V porovnání s prvním čtvrtletím dynamika zůstala podobná. Ve Francii a hlavně ve Španělsku klesla, zatímco v Itálii vzrostla. Růst hospodářství eurozóny i přes množství rizik, nejistot a tlaků jeho oslabení posílil pravděpodobně hlavně díky službám. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Přesto otevřené ekonomiky po vlnách koronavirové pandemie vedly k větší spotřebě služeb. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 by měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizace a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad druhým pololetím 2022, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 01.08.2022

Makroekonomické události ČR: Růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil značně méně, než se čekalo, je solidní

Hrubý domácí produkt České republiky ve druhém čtvrtletí opět zpomalil svůj růst, ale značně méně, než se čekalo. Přestože růst ekonomiky ztrácí sílu, je stále solidní. Růst HDP mezičtvrtletně klesl na 0,2 % z 0,9 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokles HDP 0,4 %. Meziroční růst ekonomiky klesl na 3,6 %, trh čekal jeho větší zpomalení na 3,1 % po růstu 4,9 % v předchozím kvartálu. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 je oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevuje ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl naráží na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize zvýšením inflace a nejistoty přispěla k zpomalení růstu hospodářství. Sentiment domácností je na historickém minimu a s ním slábnou i výdaje domácností v obchodech. Na druhou stranu solidní aktivita setrvává ve službách expandujících v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky i vysoká inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 29.07.2022

Makroekonomické události USA: Ekonomika ve druhém čtvrtletí technicky vstoupila do recese, HDP klesl druhý kvartál v řadě

Ve Spojených státech amerických ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt nečekaně klesl. Jelikož HDP (mezikvartální anualizovaná změna) klesl druhý kvartál po sobě v řadě, technicky hospodářství ve druhém čtvrtletí vstoupilo do recese. Přestože recesi značně zvýraznil silný pokles zásob, slabost ekonomické aktivity je plošná a i bez efektu redukce zásob ekonomika balancuje na hraně stagnace. Oslabila hlavně domácí poptávka. Domácnosti utlumily výdaje na zboží, naopak ve službách, jediném současném zdroji síly ekonomiky aktivita vzrostla. Firemní investice padly v sektorech firemního vybavení i v segmentu rezidenčních investic. Zpomalil i export, i když kvůli pádu importu zahraniční poptávka k HDP příspěla kladně. Trvaleji, již víc než rok, klesá spotřeba vlády v souvislosti s útlumem podpory ekonomice v koronavirové pandemii. HDP oslabil 0,9 % po poklesu 1,6 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho růst 0,5 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání ekonomika překonala druhý kvartál 2021 1,6 %, srovnání předchozích kvartálů vycházelo růstem 3,5 %. Ekonomický růst se zastavil hlavně v souvislosti s útlumem monetární politiky (kvůli vysoké inflaci) centrální bankou, Federálním rezervním systémem, který se projevil hlavně na trhu domů, ale i v segmentech spotřeby domácností a firemních investic. Ekonomika navíc trvaleji čelí limitům produkčních zdrojů, výpadkům dodávek a produkce a silnému růstu cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Znát je i Ukrajinská krize v podobě tlaku na silnější inflaci a růstem nejistoty. Pojem recese je ale mnohoznačný i vzhledem k rekordně silnému trhu práce a robustnímu sektoru služeb. Tento rok, hlavně jeho druhé pololetí, je ve znamení silnějšího růstu úrokových sazeb - i přes oslabení ekonomiky Fed utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené inflaci. Produkční limity stále trvají. Proto ekonomika dále oslabí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Návrat k normálu Fedu 2 % bude patrně trvat déle i několik let. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty. Pokud by inflace zůstávala zvýšená, restriktivnější monetární politika by musela být silnější a trvat déle, což by více utlumilo ekonomickou aktivitu. Zvyšování úrokových sazeb již má přímo cílit na útlum poptávky. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky. Rok 2022 by měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním, narovnáním nabídky s poptávkou a s uvolněním produkčních limitů. Výhled růstu ekonomiky zůstává příznivý, měl by vydržet solidní i v dalších letech (podle poslední červnové projekce Fedu růst HDP bude v letech 2022 a 2023 1,7 % a v roce 2024 1,9 %).

Makroekonomický zpravodaj | 28.07.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Fed zvýšil cíl hlavní úrokové sazby podle očekávání opět o 75 bps, zmínil oslabení dynamiky hospodářství

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 2,25 - 2,5 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři k rozhodnutí se překvapení nekonalo, z významnějších změn Fed pouze zmínil oslabení ekonomické dynamiky (přesněji spotřeby a produkce). Fed taky opakoval klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate a naznačil rovněž posílení ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí. Komentáře ani rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Podle aktuální předpovědi tak Fed čeká do konce roku zvyšování cíle hlavní úrokové sazby přibližně o 50 bps. Od příštího roku by se podle výhledu úrokové sazby již příliš měnit neměly. Souvisí to i s výhledem centrální banky poklesu inflace od příštího roku blízko k cíli Fedu 2,0 %. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.

Makroekonomický zpravodaj | 28.07.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: Nastupující člen bankovní rady ČNB Frait bude v srpnu zvažovat stagnaci nebo mírné zvýšení úrokových sazeb

Nastupující člen bankovní rady České národní banky Jan Frait řekl, že bude na příštím měnověpolitickém zasedání ČNB 4.8. zvažovat stagnaci nebo mírné zvýšení úrokových sazeb. Podle něj v posledních týdnech jsou signály více na straně opatrnosti s dalším zvyšováním úrokových sazeb. Frait rovněž naznačil, že úrokové sazby v blízké době klesat nebudou. Frait čeká, že inflace bude kulminovat na podzim, možná kolem 20 % poté, co zasáhla téměř téměř 30leté maximum 17,2 % v červnu. ČNB by však podle Fraita mohla být překvapena trvalejší inflací nebo silnější ekonomikou. Komentáře Fraita výhledu úrokových sazeb jsou blízké poznámkám nastupující víceguvernérky a členky bankovní rady Evy Zamrazilové. Centrální banka stále silně zvyšuje úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB pokračuje v silném zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat silnou inflaci pod kontrolu. Nové složení bankovní rady ovšem může pohled na boj s inflací a nastavování úrokových sazeb pozměnit. První komentáře nových členů bankovní rady ukazují, že by se celkový konsensus ČNB kvůli přece jen mohl stočit k preferenci nového guvernéra Michla stabilizace úrokových sazeb na vyšší úrovni vzhledem jinému pohledu nových členů bankovní rady ve srovnání s jejich předchůdci. A to i přes velmi silnou rekordní inflaci. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.

Makroekonomický zpravodaj | 28.07.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: Nová víceguvernérka a členka bankovní rady ČNB Zamrazilová pro stabilitu nebo mírné zvýšení úrokových sazeb

Nastupující víceguvernérka a členka bankovní rady České národní banky Evy Zamrazilová vyjádřila preferenci stability nebo velmi mírného zvýšení úrokových sazeb. Zamrazilová svoji preferenci zdůvodňuje signály účinnosti zvyšování úrokových sazeb během uplynulého roku směrem k snižování inflace. Naznačila taky možnost setrvání tohoto jejího názoru i v případě, že by došlo k zastavení dodávek plynu z Ruské federace. Centrální banka stále silně zvyšuje úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB pokračuje v silném zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat silnou inflaci pod kontrolu. Nové složení bankovní rady ovšem může pohled na boj s inflací a nastavování úrokových sazeb pozměnit. V jednom z prvních komentářů nových členů bankovní rady se ukazuje, že by se celkový konsensus ČNB kvůli přece jen mohl stočit k preferenci nového guvernéra Michla stabilizace úrokových sazeb na vyšší úrovni vzhledem jinému pohledu nových členů bankovní rady ve srovnání s jejich předchůdci. A to i přes velmi silnou rekordní inflaci.

Makroekonomický zpravodaj | 27.07.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v květnu oslabila víc, než se čekalo

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických v květnu oslabila víc, než se čekalo. Spotřebitelská inflace přes pokles ale stále okupuje 40letá maxima. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,6 % po růstu 0,2 % v dubnu. Jeho meziroční růst stagnoval na 6,3 % z dubna. Jádrový index cen PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl mírně níže, než se čekalo, 0,3 % stejně jako v dubnu, trh čekal zvýšení 0,4 %. Jeho meziroční růst klesl lehce víc, než čekal trh na 4,7 % z 4,9 % v dubnu, trh předpokládal jeho pokles jen na 4,8 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %.

Makroekonomický zpravodaj | 30.06.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell říká, že čas na snížení inflace a zachování nízkoinflačního prostředí se krátí, potvrdil, že je třeba jednat a utáhnout monetární politiku rychle

Guvernéra centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell v diskusi na prestižním fóru centrálních bank v portugalské Sintře řekl, že Fed nenechá ekonomiku sklouznout do režimu vyšší inflace, i kdyby to znamenalo zvyšování úrokových sazeb na úrovně ohrožující (ekonomický) růst. Jeho poznámky tak zdůrazňují přístup centrální banky udělat vše ke snížení budoucí inflace. Navíc guvernér zdůraznil i důležitost časového hlediska a důležitosti rychlého zákroku ke snížení vysoké inflace, což kopíruje i výhled optima úrokových sazeb Fed příštích let, kdy naprostá většina jejich zvýšení by měla přijít ještě do konce roku 2022. Guvernér využil své přítomnosti na výroční konferenci ECB v Sintře v Portugalsku k tomu, aby zopakoval to, co se nyní stalo základem vedení monetární politiky Fedu: Že znovuzískání kontroly nad inflací je nezbytné i pokud to bude znamenat zvyšování úrokových sazeb na úrovně, které zatlačí ekonomiku k hospodářské recesi nebo které povedou k rostoucí nezaměstnanosti. Powell potvrzuje rétoriku rychlého útlumu expanze monetární politiky. Powell v jednom z posledních klíčových vystoupení v Kongresu USA potvrdil prioritu snížení inflace s pokračováním zvyšování úrokových sazeb, tedy rétoriku, kterou Fed oznámil na posledním zasedání monetární politiky 14. - 16.6. (cíl hlavní úrokové sazby zvýšen nečekaně silně o 75 bps, potvrzen plán kvantitativního utahování v podobě redukce bilance nakoupených cenných papírů z doby koronavirové pandemie s cílem pomoci ekonomice tlumit její slabost a podstatně zvýšen výhled zvyšování úrokových sazeb hlavně tento rok).

Makroekonomický zpravodaj | 29.06.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelský sentiment v červnu klesl víc, než se čekalo hlavně pádem očekávání na minimum od roku 2013

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v červnu vůči květnu klesl víc, než se čekalo zejména kvůli silnějšímu poklesu očekávání na minimum od března 2013. Celkový sentiment nicméně zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 98,7 bodů z 103,2 bodů (revize snížení z 106,4 bodů) v květnu, trh čekal jeho menší pokles na 100,4 bodů. K meziměsíčnímu poklesu spotřebitelského sentimentu přispělo snížení hodnocení hlavně očekávání na minimum od března 2013, mírně i současné situace. V rámci značného poklesu očekávání se podstatně snížil výhled resp. vzrostl pesimismus ekonomiky, trhu práce a snížil se optimismus finančního výhledu. V případě hodnocení současné situace vzrostl pesismus ekonomiky, silný optimismus trhu práce setrval. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí aktuální zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Růst ekonomiky tak zůstává silný. Očekávání nicméně slábnou se signálem, že růst ekonomiky ke konci roku může oslabit. Očekávání jsou snížená kvůli silné inflaci, redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, zvýšená inflace, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, možná silnější korekce akciového trhu a Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 28.06.2022

Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment v červnu oslabil, sentiment domácností klesl na historicky druhou nejslabší hodnotu

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v červnu vůči květnu oslabil s poklesem sentimentu firem i domácností. Ten klesl na druhou nejslabší hodnotu v historii jeho sledování, minimum od května 2012 a tedy na 12leté minimum. Celkový index klesl o 3,5 bodů na 98,3 z 101,8 bodů v květnu. Vzestup byl dán oslabením indexu sentimentu firem o 3,9 bodů na 103,1 bodů z 107,0 bodů v květnu. Index sentimentu domácností klesl 1,1 bodů na 74,7 bodů z 75,8 bodů v květnu. Firemní sentiment se přes červnový pokles pohybuje u maxim od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009. Naopak sentiment domácností oslabil kvůli stále rostoucí prudké inflaci, Ukrajinské krizi a velmi silnému zvýšení úrokových sazeb centrální bankou nedaleko k minimům od listopadu 2012. Hodně domácností proto běduje pohledem finanční situace, její očekávání je rekordně nejslabší, blízko rekordu je i počet spotřebitelů, kteří hodnotí svou finanční situaci hůř než v předešlých dvanácti měsících. Firmy ale hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů.

Makroekonomický zpravodaj | 27.06.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v červnu klesl víc, než se čekalo

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v červnu vůči květnu klesl víc, než se čekalo. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben, květen a červen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Celková podnikatelská nálada zůstává lehce pod předpandemickými úrovněmi hlavně kvůli sníženým očekáváním. Současná situace je obecně hodnocena jako příznivá, očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy klesl víc, než se čekalo na 92,3 z 93,0 bodů v květnu, trh čekal jeho jen minimální pokles na 92,9 bodů. Index Ifo současné situace klesl jen lehce, méně než se čekalo na 99,3 bodů z 99,6 bodů v květnu, trh čekal jeho trochu větší pokles na 99,1 bodů. Index Ifo očekávání nečekaně klesl na 85,8 bodů z 86,9 bodů v květnu, trh čekal jeho posílení na 87,4 bodů. Podle insitutu Ifo velkou starostí pro německé firmy jsou rostoucí ceny energií a nebezpečí nedostatku plynu. Citelně přes dílčí korekci v květnu a červnu zůstává oslaben sentiment ve stavebnictví včetně hodnocení současné situace (to zůstává ale solidní) a hlavně očekávání. Tyto ukazetele kolísají kolem dna z jara 2020, kdy zaútočila koronavirová pandemie. Ve službách a obchodu je hodnocení současné situace blízko předpandemických hladin, v případě zpracovatelského průmyslu nad nimi. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Oživení je podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 27.06.2022

Makroekonomické události USA: Prodeje starších domů v květnu opět oslabily, o něco méně, než se čekalo

Prodeje starších/existujích domů Spojených států amerických v květnu v anualizovaním vyjádření meziměsíčně opět klesly, tentokrát o něco méně, než se čekalo. Prodeje meziměsíčně klesly na 5 410 000 z 5 600 000 (revize snížení z 5 610 000) v dubnu. Pokles lehce nedosáhl na očekávání trhu, který čekal jejich o něco větší pokles na 5 400 000. Meziměsíčně tak klesly 3,4 % po poklesu 2,6 % (revize snížení z poklesu 2,4 %) v dubnu. Meziročně jejich prodeje oslabily 8,6 %. "Prodeje domů se v podstatě vrátily na hladiny roku 2019, před (koronavirovou) pandemií po dvou letech velmi úspěšné výkonnosti,” komentoval data Lawrence Yun, hlavní ekonom Národní asociace obchodníků s nemovitostmi. “Taky tržní pohyby prodejů rodinných domů a bytů jsou přibližně stejné, což možná naznačuje, že preference bydlení na předměstích vůči městům patrná v posledních dvou letech vadne s návratem předpandemických podmínek,” dodal. “Další poklesy prodejů by měly být očekávány v příštích měsících kvůli problémům dostupnosti bydlení plynoucích z letošního ostrého růstu hypotečních úrokových sazeb,” podotkl Yun. “Nicméně přiměřeně oceněné domy resp. byty se rychle prodávají a úrovně jejich nabídky stále potřebují podstatně vzrůst - téměř dvojnásobně - aby ochladily jejich cenový růst a poskytly více možností jejich kupcům.” Mediánová cena staršího bydlení v květnu vzrostla meziročně stále silně 14,8 %, když ceny rostly ve všech regionech USA. Jde tak o 123 měsíc v řadě meziročního cenového růstu v řadě, což je historický rekord. To potvrzuje nízký podíl kupců kupujících první nemovitost i větší podíl hotovostních plateb. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli silnému růstu poptávky i silný růst jejich cen. Trh domů obecně od léta 2020 silně expandoval včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů. Zlepšení s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru ovšem bude nadále brzdit růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace). Od roku 2022 trh starších/existujících domů slábne vlivem poklesu poptávky kvůli silnému růstu úrokových sazeb a pokračujícímu růstu cen nemovitostí (pokračujícího kvůli jejich stále nízké nabídce). Ukrajinská krize je pro trh domů nejistotou a rizikem.

Makroekonomický zpravodaj | 23.06.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v červnu oslabily o dost víc, než se čekalo, růsty zeslábly převážně ze solidní na slabou úroveň

V červnu vůči květnu indexy PMI a tím i růsty ekonomické aktivity, služeb a zpracovatelského průmyslu eurozóny slábly o dost víc, než se čekalo, jejich růsty se snížily převážně ze solidní na slabou úroveň. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl značně víc, než se čekalo na 52,0 bodů z 54,6 bodů v květnu, trh čekal jeho jen menší pokles na 53,9 bodů. Podobně index PMI služeb klesl značně víc, než se čekalo na 52,8 bodů z 56,1 bodů v květnu, trh čekal jeho jen menší pokles na 55,5 bodů. Obdobně index PMI ekonomické aktivity taky oslabil mnohem víc, než se čekalo na 51,9 bodů z 54,8 bodů v květnu, trh čekal jeho jen menší pokles na 54,0 bodů. Vývoj ve Francii byl podobný jako v Německu a eurozóně pouze s tím rozdílem, že ve Francii růst aktivity služeb klesl ze silné na solidní úroveň a její růst ekonomické aktivity poklesl na slabou hladinu ze silné úrovně v květnu. Trh čekal, že přes snížení růsty aktivity zůstanou převážně solidní, v případě celkové ekonomické aktivity Německa nízký a v případě aktivity služeb Francie silný. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022 bude oživení hospodářství stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 23.06.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB opět prudce zvýšila hlavní úrokové sazby, komentáře nepřinesly novinky, nepřekvapily

Česká národní banka opět zvýšila prudce úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby. Komentáře k rozhodnutí nepřinesly novinky a tak ani nepřekvapily. Zvýšení 2týdenní repo sazby o 125 bps v souladu s naším očekáváním překonává očekávání trhu růstu o 100 bps. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 7,00 % z 5,75 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 8,00 z 6,75 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 6,00 % z 4,75 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. To nejpodstatnější ze svého zasedání ČNB shrnula ve větě: "Ve světle nových skutečností vyhodnotila bankovní rada na dnešním jednání rizika a nejistoty jarní prognózy jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky.” Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která je opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB pokračuje v silném zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat silnou inflaci pod kontrolu.

Makroekonomický zpravodaj | 22.06.2022

Makroekonomické události USA: Nová výstavba v květnu nečekaně silně klesla

V květnu ve Spojených státech amerických nová výstavba nečekaně silně klesla. V květnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů klesla na 1 549 000 z dubnových 1 810 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 724 000), trh čekal jejich pokles jen na 1 701 000. Meziměsíčně tak spadla 14,4 % po růstu 5,5 % (revize zvýšení z poklesu 0,2 %) v dubnu. Povolení staveb rezidenčních domů klesla taky o dost víc, než se čekalo na 1 695 000 z dubnových 1 823 000 (jež byla revizí zvýšena z 1 819 000), trh čekal jejich menší snížení jen na 1 785 000. Meziměsíčně tak klesla 7,0 % po poklesu 3,0 % (revize zvýšení z růstu 3,2 %) v dubnu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovala dříve, od června a července 2020 ukazovaly slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku ale ukazuje dílčí obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Růstu nabídky rezidenčního bydlení, nové výstavby se to ale zatím nedotklo kvůli tomu, že na trhu dlouhodobě vládne převis poptávky nad nabídkou rezidenčního bydlení. Přes pokles této nerovnováhy posledních kvartálů tak nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku.

Makroekonomický zpravodaj | 16.06.2022

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické situace Fedu Philadelphia v červnu nečekaně klesl, zpráva potvrzuje oslabení ekonomiky, růstu cen a nabídkových tlaků

Index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie (včetně jejich půlročního výhledu) v červnu ke květnu nečekaně klesl. Minimální růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak zastavil a přešel v drobný pokles, trh čekal jeho menší posílení. Index silně klesl na - 3,3 bodů z 2,6 bodů v květnu, trh čekal jeho menší růst na 5,5 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření ze solidního růstu do poklesu přešly nové zakázky. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní, avšak poslední dobou vykazuje zmírnění. Rychlost růstu cen vstupů se snížila z prudké na velmi silnou a rychlost růstu cen vlastní produkce klesla z velmi silné na silnou. Růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem drobně vzrostl a zůstává solidní. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro závěr druhého pololetí 2022 dále klesl do pásma recese podobně jako půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce a oživení zaměstnanosti, ve všech případech méně než v květnu (k oslabení výhledu došlo hlavně v případě zaměstnanosti). Meziměsíčně se drobně zvýšil výhled investic, zůstává tak pouze opatrně optimistický. Obecně a celkově, zpráva ve Spojených státech amerických naznačuje útlum ekonomické a investiční aktivity i růstu cen, který ale stejně jako trh práce má zůstat robustní. Zvyšování úrokových sazeb kvůli silné inflaci a Ukrajinská krize naznačují pokles ekonomického růstu a aktivity.

Makroekonomický zpravodaj | 16.06.2022

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v květnu nečekaně značně zpomalily svůj růst

Ve Spojených státech amerických v květnu maloobchodní tržby po několika měsících zklamaly, když jejich růst nečekaně značně zpomalil. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb klesly 0,3 %, když trh čekal jejich růst 0,2 %. Odchylka slabosti maloobchodních tržeb od očekávání je ještě větší revizí snižující jejich růst za duben na 0,7 % z 0,9 %. V roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto růst spotřeby domácností zůstává silný. Silná inflace, vyšší úrokové sazby nemluvě o Ukrajinské krizi se robustní nákupní morálky domácností dosud výrazněji nedotkly. Důvodem je stále expandující ekonomika a rekordně silný trh práce udržující silný spotřebitelský sentiment. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k solidnímu růstu, ten by měl být ale hlavně kvůli silné inflaci, zpřísnění monetární politiky i kvůli Ukrajinské krizi méně silný než v roce 2021.

Makroekonomický zpravodaj | 15.06.2022

Makroekonomické události USA: Index obecné současné ekonomické situace Fed New Yorku v červnu vzrostl méně silně než se čekalo, pokles aktivity se pouze zmírnil

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v červnu ke květnu sice silně vzrostl, ale méně, než se čekalo. Solidní pokles ekonomické aktivity z května se tak zmírnil na minimum, avšak nepřešel v drobný růst jak čekal trh. Index značně vzrostl na - 1,2 bodů z - 11,6 bodů v květnu, trh čekal jeho růst až na 3,0 bodů. Podobně jako ekonomická aktivita otočily z menšího poklesu do drobného růstu i nové zakázky. Cenové růsty vůči květnu zůstaly velmi robustní. Růst cen vstupů tak byl prudký, růst cen vlastní produkce byl silný. Solidní je i růst zaměstnanosti. Růst termínů dodávek ale slábne, zůstává však solidní. Očekávání růstu ekonomické aktivity konce druhého pololetí roku 2022 vůči květnu klesla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity (včetně výdajů technologií), v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 15.06.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Fed zvýšil hlavní úrokovou sazbu o 75 bps, víc, než čekal trh, podstatně navýšil její výhled

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 1,5 - 1,75 %, víc, než se čekalo, o 0,5 procentního bodu. Banka taky potvrdila plán redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři Fed opakoval potvrzení vhodnosti dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate a naznačil rovněž posílení ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí. Fed rovněž opakoval, že Ukrajinská krize přestože snižuje ekonomický růst rovněž zvyšuje tlak na zvýšení inflace. Makroekonomické výhledy zaujaly hlavně podstatným zvýšením vhodného zvyšování cíle Federal Funds Rate pro konec tohoto roku na 3,4 % (z 1,9 % dle březnové předpovědi), na 3,8 % (z 2,8 % dle březnové předpovědi) v roce 2023 a na 3,4 % (z 2,8 % dle březnové předpovědi) v roce 2024. Fed dále až do roku 2024 snížil výhled ekonomického růstu, zvýšil výhled míry nezaměstnanosti a inflace. Komentáře nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed posílil zpřísňování monetární politiky. Podle aktuální předpovědi tak Fed čeká do konce roku zvyšování cíle hlavní úrokové sazby přibližně o 50 bps. Od příštího roku by se podle výhledu úrokové sazby již příliš měnit neměly. Souvisí to i s výhledem centrální banky poklesu inflace od příštího roku blízko k cíli Fedu 2,0 %.

Makroekonomický zpravodaj | 15.06.2022

Makroekonomické události USA: Silná produkční inflace (PPI), zejména její jádro v květnu nižší než čekal trh se známkami kulminace

Ve Spojených státech amerických v květnu silná produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI), zejména její jádrová složka bez cen potravin a energií byla nižší, než očekával trh se známkami kulminace. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží u svých rekordů (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět silně vzrostl 0,8 %, trh čekal růst 0,8 %. Data však nedosahují tržní očekávání kvůli revizi snížení jeho březnového růstu z 0,5 % na 0,4 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl rovněž silně 0,5 %, trh čekal zvýšení 0,6 %. Data ale nedosahují očekávání trhu značně více vzhledem k revizi snížení dubnového růstu z 0,4% na 0,2 %. Meziroční růst indexu PPI klesl na 10,8 % z 10,9 % (revize snížení z 11,0 %) v dubnu, trh čekal jeho stagnaci na 10,9 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sestoupil na 8,3 % z 8,8 % v dubnu, trh čekal jeho menší pokles na 8,6 %. Meziměsíční růst produkčních cen v březnu vytáhl růst cen zboží 1,4 % (příspěvek k celkovému růstu produkčních cen 0,5 procentního bodu) ze 70 % zejména růstem cen kategorie energie 5,0 %. O zbytek příspěvku růstu cen zboží se postaral růst cen zboží bez cen potravin a energií 0,7 %, zatímco ceny potravin stagnovaly. Ceny služeb vzrostly 0,4 % (k celkovému růstu produkčních cen příspěly 0,3 procentním bodem). Meziroční růst produkčních cen táhnou přibližně stejným dílem růst cen zboží 16,6 % (příspěvek k celkovému růstu výrobních cen 5,5 procentního bodu) a ceny služeb růstem 8,1 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 5,0 procentního bodu). V rámci zboží dominují růst cen energií 45,3 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 2,7 procentního bodu) a ceny zboží bez cen potravin a energií růstem 9,7 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 2,1 procentního bodu). V rámci služeb růst cen obchodních služeb 13,6 % (příspívá celkovému růstu výrobních cen 2,8 procentním bodem), růst cen služeb bez cen služeb obchodu, dopravy a skladů 3,0 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 1,2 procentního bodu) a ceny služeb dopravy a skladů 23,9 % (příspěvek k celkovému růstu produkčních cen 1,1 procentního bodu). Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhla výše Ukrajinská krize. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 14.06.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v červnu vzrostly, očekávání méně a současné situace více, než se čekalo

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v červnu ke květnu vzrostly. Očekávání posílila trochu méně, než se čekalo, hodnocení současné situace zpevnila oproti odhadu trhu víc. Slabost současné ekonomické situace i výhledu pro konec roku 2022 před dílčí polevení ale trvá. “Nicméně ekonomika je stále vystavena četným rizikům jako jsou efekty sankcí proti Rusku, nejasná pandemická situace v Číně a postupná změna kurzu monetární politiky. Takže ačkoliv se očekávání zlepšila, stále zůstávají hluboko v negativním teritoriu,” komentoval data prezident ZEWu Achim Wambach. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa získal 6,3 bodů na - 28,0 bodů z - 34,3 bodů v květnu, trh čekal jejich o něco větší růst až na - 27,5 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa opět robustně vzrostl 8,9 bodů na - 27,6 bodů z 36,5 bodů v květnu, trh čekal jeho méně výrazný růst jen na - 31,0 bodů. Podle institutu ekonomičtí experti (jejichž odpovědi tvoří průzkum) přes červnové zmírnění jsou stále pesimističtí v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících bude dále zhoršovat (byť méně než v květnu). Podobně jako v dubnu a v květnu opět spadlo očekávání inflace, ekonomičtí experti tak nyní čekají, že během půl roku inflace klesne. Nebezpečí stagflace tak vůči příštím 6 měsícům, kleslo, zůstává ale značné.

Makroekonomický zpravodaj | 14.06.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v květnu zůstala nečekaně silná

V květnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná. Celková inflace o kousek přepsala svůj dlouhodobý zhruba 40letý rekord. Překonala očekávání trhu. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně silně vzrostl 1,0 % po růstu 0,3 % v dubnu a překonal tak značně očekávání trhu zvýšení 0,7 %. Jeho meziroční růst vzrostl na čerstvé maximum od prosince 1981 8,6 % (dosud byl rekord v březnu 2022 8,5 %) z dubnových 8,3 % a překonal tak o dost očekávání trhu jeho stagnace na 8,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl mírně nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,6 % v dubnu, trh předpokládal jeho méně silné zvýšení 0,5 %. Na meziroční úrovni jeho růst sestoupil z dubnových 6,2 % na 6,0 %, méně, než čekal trh, který počítal se snížením růstu na 5,9 %. Meziměsíční růst cen byl plošný, nejvíce se o něj v květnu přičinily ceny energií růstem 3,9 %, silně ale rostly i ceny potravin. Podobně robustně rostly i ceny zboží a služeb bez cen potravin a energií, v obou případech 0,6 %. V meziročním srovnání vysoká inflace je tažena hlavně silným růstem cen energií (růst cen 34,6 % a příspěvek 2,9 procentního bodu), cenami bydlení (růst cen 5,5 % a příspěvek 1,8 procentního bodu), cenami potravin (růst cen 10,1 % a příspěvek 1,4 procentního bodu), cenami starších osobních a nákladních automobilů (růst cen 16,1 % a příspěvek 0,6 procentního bodu) a cenami nových automobilů (růst cen 12,6 % a příspěvek 0,5 procentního bodu). Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 13.06.2022

Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská prudká inflace v květnu opět nečekaně silně vzrostla a dále posunula 30letý rekord, řádily ceny potravin, ČNB míří k dalšímu razantnímu zvyšování úrokových sazeb

Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v květnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl znovu dost překonán. Květnovou meziroční i meziměsíční inflaci vytlačily výš dominantně ceny potravin. Průměrná inflace v květnu vyrostla na 8,1 % z 7,0 % v dubnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,8 % po růstu 1,8 % v dubnu, trh čekal jeho méně silný růst 1,3 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 16,0 % z 14,2 % v dubnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 15,4 %. Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,4 % meziměsíčně (v dubnu růst 3,6 %, tedy o 7 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil z 10,7 % v dubnu na 15,1 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,9 na 2,7 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v květnu vykázala meziměsíční růst cen 1,5 % (v dubnu růst 2,3 %, tedy 3,8 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil na 21,3 % z 20,0 % v dubnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,2 procentního bodu na 5,6 procentního bodu. Velmi silně, nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 22,6 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,4 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 22,2 %), Odívání a obuv (meziročně 20,8 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,9 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 12,0 %). Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani podstřelováním projekcemi skutečnou sílu inflace. Za květen činnila odchylka 1,1 procentního bodu (ČNB čekala meziroční inflaci 14,9 %) a takto velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 5.5. (na němž je zvýšila o 75 bps) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Jenže od té doby nová data inflace za duben a květen opět hodně překonala očekávání. Prudká inflace povede ČNB k dalšímu silnému zvyšování úrokových sazeb. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Guvernér Jiří Rusnok nedávno naznačil, že na zasedání bankovní rady monetární politiky 22.6. (jeho posledním ve funkci guvernéra) banka může zvýšit úrokové sazby o 75 bps. Inflační data ukazují, že zvýšení by mohlo dosahovat 125 - 150 bps a hlavní úroková sazba by se mohla dostat až na 7,25 %. Hlavní scénář ČNB, že úroková sazba bude mířit k 8,25 % tak dostává reálné obrysy. Bankovní rada v novém složení od 1.7., pokud inflace nebude ustávat, může ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat.

Makroekonomický zpravodaj | 10.06.2022

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance v dubnu nečekaně silně vzrostl

Obchodní bilance se v dubnu skončila o dost větším deficitem než v březnu. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního pololetí způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Saldo obchodní bilance České republiky se v dubnu nečekaně hodně zhouplo do deficitu 28,4 mld. Kč z deficitu 13,8 mld. Kč v březnu, trh čekal zvýšení deficitu jen na 15,0 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 48,0 mld. Kč horší než v loňském dubnu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 24,5 mld. Kč a meziroční snížení přebytku obchodu s automobily činní 11,4 mld. Kč. Významně se též zhoršila bilance zboží hlavně skupin základní kovy o 5,4 mld. Kč a rafinované ropné produkty 4,3 mld. Kč. V lednu až dubnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 37,9 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 81,9 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.

Makroekonomický zpravodaj | 09.06.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB úrokové sazby nezměnila, QE uzavírá již k 30.6. a od července signalizuje zvyšování úrokových sazeb (vše dle očekávání)

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž pokračovala v cestě rychlejšího útlumu kvantitativního uvolňování, zbývajícího programu APP (program nákupu aktiv) s jeho zastavením k 30.6. 2022 (k poslednímu zasedání monetární politiky 14.4. uváděla termín zastavení ve třetím čtvrtletí) vzhledem k silnému inflačnímu střednědobému výhledu. ECB dále oznámila naplnění podmínek pro zvyšování úrokových sazeb. Zamýšlí tak je zvýšit o 25 bps na zasedání monetární politiky v červenci s dalším možným, i vyšším zvýšením na další zasedání v září. Pro další měsíce pak ECB čeká, že bude vhodné další postupné pokračující zvyšování úrokových sazeb. ECB naznačila rovněž posun výše základního pilíře stabilní inflace, dlouhodobých inflačních očekávání a podkladové inflace, která tvoří inflaci střednědobou resp. dlouhodobou. ECB jev v případě růstu dlouhodobých inflačních očekávání opět popsala jako “známky revizí nad cíl”. ECB rovněž pro další roky snížila výhled růstu ekonomiky a podstatně zvýšila projekce inflace. Pro roky 2022, 2023 a 2024 ECB čeká pokles růstu ekonomiky na 2,8 %, 2,1 % a 2,1 %, více než dle březnové předpovědi (3,7 %, 2,8 %, 1,6 %) z 5,4 % v roce 2021. Inflace resp. inflace bez cen potravin a energií po prudkém letošním růstu z 2,6 % resp. 1,5 % roce 2021 v dalších letech taky významně klesne, což dokládají následující projekce pro roky 2022, 2023 a 2024: 6,8 %, 3,5 % a 2,1 % resp. pro jádrovou inflaci 3,3 %, 2,8 % a 2,3 %, značně více, než dle březnové předpovědi (5,1 %, 2,1 % a 1,9 % resp. 2,6 %, 1,8 % a 1,9 %). Pokles inflace banka předpokládá na základě zmírnění nákladů energií, výpadků nabídky spojených s koronavirovou pandemií a normalizace monetární politiky. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 09.06.2022

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP eurozóny v prvním čtvrtletí přes revizi výrazně zpomalil, jako v ČR jej táhne k zemi pokles spotřeby domácností

Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí 2022 opět výrazně zpomalil, byť o něco méně, než se čekalo resp. než bylo původně hlášeno. Přesto růst ekonomiky oslabil z velmi silného postpandemického tempa do solidního růstového módu. Růst HDP mezikvartálně vzrostl na 0,6 % z 0,2 % v předchozím kvartálu (revize zvýšení z 0,3 %), trh čekal potvrzení původně hlášeného růstu ekonomiky 0,3 %. Meziroční růst HDP vzrostl na 5,4 % z 4,7 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal potvrzení původně hlášeného růstu ekonomiky 5,1 %. Data podobně jako v České republice potvrzují v prvním kvartálu hlavně pokles spotřeby domácností na pozadí koronavirové pandemie a vysoké inflace. Překvapivě solidně rostou firemní investice. Růst exportu zpomalil. Německo se pohybuje na hraně stagnace, stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky. Silně oslabily růsty ekonomik Itálie a Francie stejně jako řady dalších ekonomik eurozóny. Ve Francii růst hospodářství zkrátila hlavně zimní koronavirová vlna omikron, která ve Francii byla jedna z nejsilnějších v Evropě, což ochromovalo domácí ekonomiku. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 by tak měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst dále zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 08.06.2022