Aktuality

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v lednu klesl méně, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v lednu vůči prosinci klesl méně, než se čekalo. Zůstává solidní. Pokles způsobilo snížení očekávání, na druhou stranu se zvýšilo hodnocení současné situace. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 113,8 bodů z 115,2 bodů (revize snížení z 115,8 bodů) v prosinci, trh čekal jeho větší pokles na 111,8 bodů. Obavy z inflace klesly druhý měsíc v řadě, zůstávají ale zvýšené, poté, co v listopadu dosáhly 13letého maxima. Během silného růstu infekcí způsobeného koronavirovou variantou omikron se obavy koronavirové pandemie trochu zvýšily. Celkově lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, zvýšená inflace a možná silnější korekce akciového trhu.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v listopadu klesl víc, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v listopadu vůči říjnu klesl víc, než se čekalo, zůstává ale solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl dál než čekal trh na 109,5 bodů z 111,6 bodů (revize snížení z 113,8 bodů) v říjnu, trh čekal jeho menší pokles na 111,0 bodů. Celkově lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému a zvýšená inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v prosinci růstem překonal očekávání

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v prosinci vůči listopadu růstem překonal očekávání. Zůstává solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu vzrostl na 115,8 bodů z 111,9 bodů (revize zvýšení z 111,9 bodů) v listopadu, trh jej čekal 110,8 bodů. Celkově lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat. Nebezpečím jsou stále pandemie, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému a zvýšená inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 25.01.2022

Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment v lednu po 1/2 roce vzrostl

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v lednu meziměsíčně poprvé od června vzrostl, byť jen mírně. V porovnání s prosincem se lehce zvýšil sentiment firem, nepatrně vzrostl sentiment domácností. Index vzrostl na 97,6 bodů z 95,6 bodů (revize zvýšení z 95,5 bodů) v prosinci. Vzestup byl dán hlavně zvýšením indexu sentimentu firem na 98,8 bodů z 96,5 bodů (revize zvýšení z 96,2) v prosinci. Index sentimentu domácností dosáhl na 91,4 bodů z 91,2 bodů (revize snížení z 92,3 bodů) v prosinci. Ve firemním sektoru se tak jako v listopadu a prosinci zvýšil sentiment průmyslu, hlavně však prudce stavebnictví. Malé změny vykázal sentiment vybraných služeb a obchodu patrně s pokračováním nejistého vývoje koronavirové pandemie a jejího dopadu na aktivitu obou sektorů. Podle ČSÚ sice sentiment domácností meziměsíčně mírně vzrostl na pozadí očekávání domácností vyšší útraty za velké nákupy, současně však pokračuje trvalý růst počet respondentů, kteří v následujícím roce očekávají zhoršení své finanční situace a obavy z růstu cen zůstávají na rekordní úrovni. Firmy, hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů. Do slabších výsledků odvětví domácí ekonomiky obchodu a služeb se začala nepříznivě projevovat nová vlna koronavirové pandemie a s ní související zvýšená inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 24.01.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index PMI ekonomické aktivity eurozóny stáhlo prudké zpomalení růstu služeb Francie, opačné silné zlepšení zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity hlásí Německo

V lednu vůči prosinci indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny klesly víc, než se čekalo. Naopak index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně posílil. Důvodem většího oslabení vůči očekávání již v prosinci slabších růstů aktivity služeb a ekonomické aktivity bylo nečekaně prudké zpomalení solidních růstů aktivity služeb a ekonomiky Francie (ze solidního na slabý), které nepokrylo naopak překvapivě silné oživení aktivity služeb a ekonomiky Německa z jejich menší recese do slabšího růstu resp. solidního růstu. Růst aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny měl klesnout a zůstat silný, místo ale překvapivě vzrostl a zůstal silný, neboť silný růst aktivity zpracovatelského průmyslu Německa neklesl jak čekal trh, ale značně vzrostl na velmi silnou úroveň. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně vzrostl na 59,0 bodů z 58,0 bodů v prosinci, trh čekal jeho pokles na 57,5 bodů. Index PMI služeb naopak klesl značně víc, než se čekalo na 51,2 bodů z 53,1 bodů v prosinci, trh čekal jeho méně výrazný pokles na 52,2 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky klesl víc, než se čekalo na 52,4 bodů z 53,3 bodů v prosinci, trh čekal jeho méně značný pokles na 52,6 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky.

Makroekonomický zpravodaj | 24.01.2022

Makroekonomické události USA: Index ekonomické aktivity Fedu Philadelphia v prosinci propadl o dost víc, než se čekalo

Růst současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v prosinci k listopadu propadl mnohem víc, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak snížil ze silné na solidní rychlost, trh čekal jeho jen méně silné oslabení. Index spadl na 15,4 bodů z 39,0 bodů v listopadu, trh čekal jeho jen méně silný pokles na 30,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně ostře snížil i růst nových zakázek. Růst cen vstupů a vlastní produkce těchto firem znázorňující inflační tlaky byl prudký resp. velmi silný v listopadu, v prosinci došlo došlo k značnému ústupu těchto růstů, přesto zůstávaly velmi silné. Naopak ze solidní na silnou hladinu povýšil růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro závěr prvního pololetí 2022 výrazně klesl. Přesto očekávání průmyslových podniků oblasti obecné ekonomické aktivity pro závěr druhého čtvrtletí 2022 zůstávají opatrně snížená, což platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a taky výhled oživení investic. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických kvůli plošné očkovací kampani, s tím souvisejícím otevíráním ekonomiky, rekordní pomocí státu ekonomice a pokračující ultraexpanzivní monetární politikou nulových úrokových sazeb stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků.

Makroekonomický zpravodaj | 20.01.2022

Makroekonomické události USA: Index ekonomické aktivity Fedu Philadelphia v lednu vzrostl víc, než se čekalo

Růst současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v lednu k prosinci vzrostl víc, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak zvýšil a zůstal solidní. Index vyrostl na 23,2 bodů z 15,4 bodů v prosinci, trh čekal jeho jen méně robustní růst na 20,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně zvýšil i růst nových zakázek. Růst cen vstupů a vlastní produkce těchto firem znázorňující inflační tlaky vykázal smíšený vývoj, když růst cen vstupů vzrostl ze velmi silné na prudkou rychlost, zatímco růst cen vstupů se snížil avšak zůstal velmi silný. Ze silné na solidní hladinu klesl růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro začátek druhého pololetí 2022 vzrostl. Očekávání průmyslových podniků oblasti obecné ekonomické aktivity pro úvod třetího čtvrtletí 2022 jsou solidní, což platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a taky výhled oživení investic. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických kvůli plošné očkovací kampani, s tím souvisejícím otevíráním ekonomiky, rekordní pomocí státu ekonomice a pokračující ultraexpanzivní monetární politikou nulových úrokových sazeb stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků.

Makroekonomický zpravodaj | 20.01.2022

Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v září vzrostly silněji, než se čekalo

Prodeje starších/existujích domů Spojených států amerických v září v anualizovaním vyjádření meziměsíčně vzrostly silněji, než se čekalo. Prodeje meziměsíčně vzrostly na 6 290 000 z 5 880 000 v srpnu. Růst přibližně dvojnásobně překonal očekávání trhu, který čekal jejich o něco méně robustní růst na 6 090 000. Meziměsíčně tak vzrostly 7,0 % po poklesu 2,0 % v srpnu. Trend solidního růstu trhu domů USA pokračoval i během roku 2020, krátce před úderem koronaviru, uzavření ekonomiky v dubnu ale z drtivého poklesu nevynechalo ani segment starších/existujících domů. Trh domů ještě i v květnu 2020 během koronavirového šoku vykazoval oslabení, až v létě, v červnu, červenci, srpnu, září a říjnu ale zabral prudkým růstem, skočil na maxima víc, než čekal trh. V dalších měsících pak trh korigoval a to kvůli omezené nabídce domů a kvůli silnému a trvalému růstu jejich cen. To potvrzuje pokles podílu kupců kupujících první nemovitost i růst podílu hotovostních plateb. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli silnému růstu poptávky i silný růst jejich cen. Trh domů obecně od léta 2020 silně expanduje včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů. Zlepšení s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru, nízkými úrokovými sazbami a podpůrnými programy centrální banky a státu ovšem bude brzdit růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na očekávané zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace).

Makroekonomický zpravodaj | 20.01.2022

Makroekonomické události USA: Nová výstavba, hlavně povolení staveb domů, v prosinci překvapivě vzrostla

V prosinci ve Spojených státech amerických nová výstavba, hlavně povolení staveb domů, překvapivě vzrostla. Trend robustního růstu obou ukazatelů pokračuje. V prosinci v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů nečekaně vzrostly na 1 702 000 z listopadových 1 678 000 (jež byly revizí lehce sníženy z 1 679 000), trh čekal jejich pokles na 1 650 000. Meziměsíčně tak vzrostly 1,4 % po růstu 8,1 % (revize snížení z růstu 11,8 %) v listopadu. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně a silně vzrostly na 1 873 000 z listopadových 1 717 000 (jež byly revizí zvýšeny z 1 712 000), trh čekal jejich zvýšení jen na 1 701 000. Meziměsíčně tak vzrostly 9,1 % po růstu 3,9 % (revize zvýšení z růstu 3,6 %) v listopadu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 19.01.2022

Makroekonomické události eurozóna: HDP Německa v roce 2021 vzrostl podle očekávání, pandemické ztráty 2020 ale ještě plně nenahradil

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa v roce 2021 vzrostl podle očekávání, pandemické ztráty 2020 ale ještě plně nenahradil. HDP v reálném vyjádření v roce 2021 vzrostl dle očekávání trhu 2,7 % po poklesu 4,6 % v předchozím roce. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů HDP loni vzrostl taky 2,7 % po poklesu 4,9 % v roce 2020. V roce 2020 propad ekonomiky je nejsilnější od světové ekonomické a finanční krize. Tehdy v roce 2009 ekonomika odepsala 5,7 % resp. 5,6 % po očištění o rozdílný počet pracovních dnů. Tak jako jinde na světě ekonomiku v roce 2020 stlačily pandemie a s ní spojené omezení ekonomické aktivity mířené ke kontrole pandemie a k redukci zdravotních rizik na úkor ekonomiky. V roce 2021 již německá ekonomika oživila z pandemie s pomocí ústupu koronavirové pandemie s pomocí plošné vakcinace obyvatelstva od druhého čtvrtletí, poté však produkční omezení a nové poryvy pandemie růst ekonomiky opět oslabily. HDP roku 2021 tak stále zaostával za posledním rokem před vypuknutím koronavirové pandemie 2019 2,0 %. Růst v roce 2021 meziročně vykázaly téměř všechny hlavní segmenty poptávky i sektorová odvětví. Manko za rokem 2019 drží stále zpracovatelský průmysl nebo služby sportu, kultury a zábavy. Naopak stavebnictví, informace a komunikace svoji ekonomickou výkonnost k roku 2019 povýšily. Letos by růst ekonomiky mělo tlumit zpomalení růstu světové ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 19.01.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI eurozóny v prosinci slábly s výjimkou německého průmyslu většinou víc, než se čekalo

Indexy PMI eurozóny v prosinci vůči listopadu slábly s výjimkou německého průmyslu většinou víc, než se čekalo. V eurozóně růsty aktivity zpracovatelského průmyslu, služeb i ekonomické aktivity měly vůči listopadu klesnout, měly však zůstat v případě ekonomické aktivity a služeb solidní a v případě zpracovatelského průmyslu měl růst zůstat silný. Ve skutečnosti ale zpomalení růstu zpracovatelského průmyslu bylo o něco menší, než se čekalo kvůli posílení silného růstu zpracovatelského průmyslu Německa, naopak zpomalení růstu služeb a ekonomické aktivity bylo silnější než se čekalo, když jejich růsty klesly na slabší úroveň. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl méně než se čekalo na 58,0 bodů z 58,4 bodů v listopadu, trh čekal jeho o něco větší pokles na 57,8 bodů. Index PMI služeb klesl víc, než se čekalo na 53,3 bodů z 55,9 bodů v listopadu, trh čekal jeho méně silný pokles na 54,1 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky klesl víc, než se čekalo na 53,4 bodů z 55,4 bodů v listopadu, trh čekal jeho méně silný pokles na 54,0 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky.

Makroekonomický zpravodaj | 19.01.2022

Makroekonomické události USA: Index současné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v lednu propadl mnohem víc, než se čekalo

Index současné obecné ekonomické aktivity dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku v lednu vůči prosinci propadl mnohem víc, než se čekalo. Růst ekonomické aktivity tak přešel v drobný pokles ze silného prosincového růstu, trh čekal jen jeho pokles na solidní rychlost. Index překvapivě spadl na - 0,7 bodů z 31,9 bodů v prosinci, trh čekal jeho o dost menší pokles na 25,7 bodů. Pohledem firem zpracovatelského průmyslu oblasti do drobného poklesu ze solidního růstu se propadly i nové zakázky. Růst cen vůči prosinci poněkud klesl, avšak cenové tlaky zůstávají stále robustní. Růst cen vstupů byl prudký a růst cen vlastní produkce byl silný. Solidní je i růst termínů dodávek. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči prosinci poněkud klesla, nicméně zůstávají solidní. Firmy zpracovatelského průmyslu regionu nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce. Z historického srovnání též trvá robustní výhled růstu zaměstnanosti a investiční aktivity, v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení produkčních komponentů, nabídky pracovních sil a silné inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb.

Makroekonomický zpravodaj | 18.01.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání v lednu skočil nečekaně silně, slabost současné situace se zvýšila vůči očekávání trochu víc

V lednu v Německu vůči prosinci 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti překvapivě silně vzrostlo. Očekávání během druhého pololetí 2021 soustavně sláblo, ovšem i v minimu tohoto cyklu v říjnu figurovalo nad dnem z března 2020 pádem, kdy vypukla koronavirová pandemie. Hodnocení současné situace kleslo o něco víc, než se čekalo poté, co od února 2021 setrvale, až do září rostlo. Data tak ukazují mírně nepříznivou ekonomickou situaci resp. příznivý výhled k začátku druhého pololetí 2022. Podle ZEWu za silným růstem optimismu ekonomické veřejnosti, jejíž názory indexy tvoří, stojí očekávání ústupu koronavirové pandemie k začátku léta. Pozitivnější očekávání zasahují podle institutu i spotřebitelský a exportní sektor, tedy velkou část německé ekonomiky. Pokračuje pokles očekávání inflace. Index ZEW sentimentu ek. očekávání vzrostl o dost silněji než čekal trh na 51,7 bodů z 29,9 bodů v prosinci, trh čekal jeho větší pokles na 25,1 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace klesl o něco víc, než se čekalo na - 10,2 bodu z - 7,4 bodů v listopadu, trh čekal jeho trochu menší pokles jen na - 8,5 bodů. Letošní oslabení očekávání a konečně i podzimní pokles hodnocení současné situace vedle nabídkových a inflačních tlaků rovněž souvisí s rozmachem koronavirového druhu delta. Ekonomická slabost posledních čtvrtletí byla způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto a příštím roce a souvislý růst hodnocení současné situace od letošního února souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a ústupem koronavirové pandemie omezením vlivu koronaviru, otevíráním ekonomik a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou naděje tak, že význam viru bude konečně od roku 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.

Makroekonomický zpravodaj | 18.01.2022

Makroekonomické události USA: Produkční silná inflace v prosinci opět nad očekáváním

Ve Spojených státech amerických v prosinci silný růst indexu cen producentů (PPI) nepatrně zaostal za očekáváním. Jeho jádrová složky bez cen potravin a energií ale byla opět značně silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření produkční inflace jen mírně sestoupila ze svého listopadového maxima (od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index vzrostl 0,2 %, trh čekal zvýšení 0,4 %. Data nicméně odpovídají očekávání vzhledem k navýšení listopadového růstu na 1,0 % (z 0,8 %). Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,5 % stejně jak čekal trh. Data ale překonávají očekávání kvůli navýšení listopadového růstu na 0,9 % (z 0,7 %). Meziroční růst indexu PPI klesl na 9,7 % z listopadových 9,8 % (revize zvýšení z 9,6 %), trh jej čekal 9,8 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií zase překvapivě silně vzrostl na 8,3 % z listopadových 7,9 % (revize navýšení z 7,7 %), trh čekal jeho zvýšení jen na 8,0 %. V prosinci silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly přibližně podobným dílem ceny služeb růstem 0,5 %, ceny zboží naopak klesly 0,4 %. Prosincový růst cen služeb potáhly rovnoměrně ceny služeb obchodu, ceny služeb bez obchodu, dopravy a skladů a služby dopravy a skladů. Pokles cen zboží byl způsoben pádem cen energií 3,3 %, naopak ceny zboží bez cen potravin a energií vzrostly 0,5 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky.

Makroekonomický zpravodaj | 18.01.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell v projevu nominačního slyšení řekl, že Fed chce zabránit zakořenění vysoké inflace

Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell v projevu nominačního slyšení k návrhu prezidenta USA Joe Bidena pokračování Powella ve funkci guvernéra v jeho druhém 4-letém funkčním období (2022 - 2026) nepřekvapil. Guvernér rekapituloval své funkční období charakterizované hlavně s bojem s ekonomickými a finančními důsledky koronavirové pandemie, která celosvětově přišla začátkem roku 2020 v čase rekordní expanze ekonomiky a trhu práce USA. Powell slíbil, že Fed se bude snažit předejít tomu, aby zvýšená inflace zakořenila. Powell by měl být Senátem schválen jako guvernér Fedu pro další 4 roky přestože Senát je prakticky přesně rozdělen, když polovinu senátorů Republikánské strany vyvažuje druhá polovina zástupců Demokratické strany s nezávislými senátory, kteří s touto stranou hlasují + rozhodující hlas víceprezidentky Kamaly Harrisové. Powell by měl získat dostatek hlasů obou stran především za příkladné vyvedení ekonomiky z pandemické krize. Fed na přelomu roku signalizuje přesun priorit od trhu práce (s jehož plnou zaměstnaností centrální banka již brzo počítá) ke zvládnutí zvýšené inflace. Redukce nákupů cenných papírů Fed ohlásil k březnu, kdy se počítá se zahájením zvyšování úrokových sazeb. Během tohoto roku by měl Fed zvýšit cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate 4 x 0,25 %.

Makroekonomický zpravodaj | 12.01.2022

Makroekonomické události ČR: Vysoká inflace v prosinci mírně nad očekáváním, průměrná inflace nejsilnější od předchozí krize 2008, ČNB varuje před dvoucifernou inflací

Vysoká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v prosinci mírně překonala očekávání. Průměrná inflace v prosinci za rok 2021 vzrostla na 3,8 %, čímž je nejsilnější od předchozí krize 2008. Za rok 2020 stejný ukazatel naměřil 3,2 %. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl 0,4 % po růstu 0,2 % v listopadu. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil podle očekávání na 6,6 % z 6,0 % v listopadu. Meziroční zrychlení inflace bylo v prosinci taženo hlavně zrychlením růstu cen kategorie potraviny a nealkoholické nápoje. Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu, dále pak silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží, ke kterému se prosincovým růstem přidala zmíněná kategorie potraviny a nealkoholické nápoje. Zmíněné položky prosincovou meziroční inflaci zvýšily 4,2 procentního bodu. Vedle zmíněných faktorů otevírání ekonomiky vedlo k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB v komentáři k prosincovým výsledkům uvedla, že inflace opět vysoce překonala její očekávání, až o 1,0 procentního bodu (!) kromě cen potravin a nealkoholických nápojů ve zbývajících hlavních kategoriích. V příštích měsících inflace ještě s nárazovým ročním zvýšením regulovaných cen a se silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílí, podle ČNB k 9 %, vyloučit však podle instituce vzhledem k nejistotám nelze v prvních měsících roku 2022 ani dvoucifernou inflaci. Banka v příštích měsících nicméně čeká kulminaci inflace. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace (jen v posledních dvou měsících inflace roztrhala inlfační prognózu ČNB v každém měsíci o jeden procentní bod) míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. ČNB naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps, v listopadu dokonce o 125 bps a naposled v prosinci 100 bps.

Makroekonomický zpravodaj | 12.01.2022

Makroekonomické události USA: Silná inflace v prosinci vzrostla o něco víc, než se čekalo na téměř 40leté maximum, jádrová inflace na téměř 31letém maximu

V prosinci ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace vzrostla opět o něco víc, než se čekalo na přibližně 40leté maximum. Její jádro bez cen potravin a energií rovněž dravě rostlo na téměř 31leté maximum taky lehce nad očekáváním trhu. Podle ministerstva práce meziměsíční růst spotřebitelských cen potáhlo hlavně zvýšení cen ojetých osobních a nákladních automobilů a ceny bydlení. Stejné kategorie dominují prosincovému podílu na meziroční inflaci 7 % růsty 37,3 % a 4,1 % příspěvky přibližně 1,3 procentního bodu. Dominantní je ale prudký růst cen energií 29,3 % s příspěvkem 2,2 %. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem říjen, listopad a prosinec ukázaly další akceleraci inflace včetně jejího jádra. Inflace tak značně překračují hladinu 2 % cíle Fedu. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl silněji než čekal trh 0,5 % po růstu 0,8 % v listopadu, o něco víc, než čekal trh 0,4 %. Jeho meziroční růst vzrostl v souladu s očekáváním trhu na maximum od června 1982 7,0 % z listopadových 6,2 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl lehce nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,5 % v listopadu, trh předpokládal jeho zvýšení stejně jako v listopadu 0,5 %. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil na maximum od února 1991 5,5 %, o něco víc, než čekal trh 5,4 % z 4,9 % v listopadu. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace. Ze stejného důvodu horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb pravděpodobně patří březnu 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 12.01.2022

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v prosinci nečekaně oslabil, víc než čekal trh však klesla i míra nezaměstnanosti, trh práce v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika připravena pro zvyšování úrokových sazeb

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v prosinci vzrostla překvapivě pomaleji, než v listopadu, trend oživení trhu práce ale trvá. Míra nezaměstnanosti klesla překvapivě silně a současně rostl objem pracovní síly a hlavně zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Zaměstnanost vzrostla 199 000, trh čekal její růst 400 000. Za listopad byl její růst zvýšen o 39 000 na 249 000 z 210 000 a říjnový růst byl zvýšen o 102 000 na 648 000 z 546 000. V součtu za říjen a listopad tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 141 000. Celkově tak v období říjen - prosinec růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 60 000, tedy 20 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v prosinci klesla víc, než se čekalo na 3,9 % z listopadových 4,2 %, trh čekal jen její malý pokles na 4,1 %. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 10.01.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Signál Fedu v zápisu k rozhodnutí monetární politiky 14. - 15.12., že zvyšování úrokových sazeb je blízko, srazilo ceny akcií

Signál centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, v zápisu k rozhodnutí monetární politiky 14. - 15.12., že zvyšování úrokových sazeb je blízko srazilo celosvětově ceny akcií. Zatímco v předchozích měsících Fed vyčkával s posunem monetární politiky kvůli tomu, že silnou inflaci vyvažovala přes oživení posledních kvartálů trvající slabost trhu práce zvýrazněná výpadky na konci léta v důsledku poryvů vln koronavirové pandemie, ke konci roku v centrální bance dilema slábne a potřeba reagovat je jednoznačnější. Vedle toho, že téma trvalejšího růstu zvýšené inflace je naléhavější, trh práce potvrdil cestu výraznějšího oživování. Fed tak potvrdil splnění podmínky pro zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate, zvýšení inflace z nízkých hladin a současně téměř dosažení druhého kritéria plné zaměstnanosti. Zvyšování úrokových sazeb tak je možné již od března současně s uzavřením cyklu kvantitativního uvolňování v podobě nákupů cenných papírů. I když centrální banka predikuje rychlejší útlum nákupů cenných papírů tak aby neskončily až v létě dle listopadového plánu ale již v březnu a tím i rychlejší uvolnění prostoru pro dřívější a větší zvyšování úrokových sazeb, zpřísnění není razantní a spíše je směřováno na dobu horizontu monetární politiky, až poleví aktuální silná inflační vlna a ekonomika by měla být v rovnovážnějším postavení trhu práce, výkonu i inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 06.01.2022

Makroekonomické události USA: Silná spotřebitelská inflace PCE i v listopadu rostla, výrazně a víc, než se čekalo

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických i v listopadu dále vzrostla, výrazně a víc, než se očekáválo. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,6 % po růstu 0,7 % (revize zvýšení z 0,6 %) v říjnu. Jeho meziroční růst posílil na 5,7 % z 5,1 % (revize zvýšení z 5,0 %) v říjnu. Jádrový index cen PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl 0,5 % stejně jako v říjnu (revize zvýšení z růstu 0,4 %). Jeho meziroční růst vzrostl na 4,7 % z 4,2 % (revize zvýšení z 4,1 %) v říjnu. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém, říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %. Proto Fed s ohledem na inflaci cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate tak chce držet u nuly do doby dosažení jeho druhého cíle, plné zaměstnanosti, který vzhledem k řadě mimořádně mohutných prorůstových stimulů a v současnosti nestandardní dočasné povaze nezaměstnanosti (její velká část je dočasná kvůli stále značně zavřeným odvětvím služeb citlivých na sociální kontakt, pohostinství, ubytovací služby, doprava, cestovní ruch, rekreace, volný čas a rovněž kvůli zavřeným školám suspendujících ze zaměstnání rodiče dětí) může být naplněn brzy s předpokladem účinné rychlé plošné vakcinační kampaně vedoucí k omezení koronavirové pandemie a otevírání obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky. Podle poslední projekce Fedu posledního zasedání monetární politiky 14. - 15.12. by trh práce měl dosáhnout plnou zaměstnanost již letos. Proto Fed považuje za optimální zahájení zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby již od roku 2022 a to ve větším rozsahu než dle předchozí zářijové projekce. Významnější posun zmírnění slabosti trhu práce a nečekaně trvalejší vzestup a síla inflace vedly k zahájení prvního kroku redukce ultraexpanzivní monetární politiky Fedu, snížení objemu kvantitativního uvolňování v podobě omezení nákupu cenných papírů, již ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Redukce ultraexpanze monetární politika byla navíc v prosinci ještě akcelerována.

Makroekonomický zpravodaj | 06.01.2022

Makroekonomické události ČR: Index ekonomického sentimentu v prosinci poprvé od června vzrostl, byť jen mírně

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v prosinci meziměsíčně poprvé od června vzrostl, byť jen mírně. V porovnání s listopadem se totiž při stagnujícím sentimentu firem lehce zvýšil sentiment domácností. Index vzrostl na 95,5 bodů z 95,2 bodů v listopadu. Pokles byl dán zvýšením indexu sentimentu domácností, který vzrostl po pěti poklesech v řadě z 7-měsíčního minima 90,4 bodů v listopadu na 92,3 bodů. Index firemního sentimentu stagnoval na listopadových 96,2 bodech. Ve firemním sektoru se tak jako v listopadu zvýšil sentiment průmyslu a stavebnictví, k tomu se přidalo zlepšení sentimentu obchodu. Tento příznivý meziměsíční vývoj ale vymazalo zhoršení sentimentu služeb. Podle ČSÚ byl sentiment domácností opět významně zasažen obavami inflace, kromě toho lidé zmiňovali obavy z nezaměstnanosti a tím i zhoršení finanční situace, i když tíseň byla o něco menší než v listopadu. Firmy, hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů. Do slabších výsledků odvětví domácí ekonomiky obchodu a služeb se začala nepříznivě projevovat nová vlna koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 05.01.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace PCE v září lehce zvolnila, o něco víc, než se čekalo, zůstává ale nadprůměrná

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických v září lehce zvolnila, o něco víc, než se čekalo, zůstává ale nadprůměrná. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,3 % stejně jako v srpnu (revize snížení z růstu 0,4 %). Jeho meziroční růst posílil na 4,4 % z růstu 4,2 % (revize snížení z růstu 4,3 %) v srpnu. Jádrový index cen PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl dle očekávání 0,2 % po růstu 0,3 % v srpnu. Jeho meziroční růst zůstal na srpnových 3,6 %, trh čekal jeho zvýšení na 3,7 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém, říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %. Proto Fed s ohledem na inflaci cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate tak chce držet u nuly do doby dosažení jeho druhého cíle, plné zaměstnanosti, který vzhledem k řadě mimořádně mohutných prorůstových stimulů a v současnosti nestandardní dočasné povaze nezaměstnanosti (její velká část je dočasná kvůli stále značně zavřeným odvětvím služeb citlivých na sociální kontakt, pohostinství, ubytovací služby, doprava, cestovní ruch, rekreace, volný čas a rovněž kvůli zavřeným školám suspendujících ze zaměstnání rodiče dětí) může být naplněn brzy s předpokladem účinné rychlé plošné vakcinační kampaně vedoucí k omezení koronavirové pandemie a otevírání obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky. Podle poslední projekce Fedu posledního zasedání monetární politiky 14. - 15.12. by trh práce měl dosáhnout plnou zaměstnanost již letos. Proto Fed považuje za optimální zahájení zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby od roku 2022 a to ve větším rozsahu než dle předchozí zářijové projekce. Významnější posun zmírnění slabosti trhu práce a nečekaně trvalejší vzestup a síla inflace vedly k zahájení prvního kroku redukce ultraexpanzivní monetární politiky Fedu, snížení objemu kvantitativního uvolňování v podobě omezení nákupu cenných papírů, již ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Redukce ultraexpanze monetární politika byla navíc v prosinci ještě akcelerována.

Makroekonomický zpravodaj | 04.01.2022

Makroekonomické události USA: Silná spotřebitelská inflace PCE v říjnu dále vzrostla, blízko očekávání

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických v říjnu dále vzrostla, blízko očekávání. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,6 % po růstu 0,4 % (revize zvýšení z 0,3 %) v září. Jeho meziroční růst posílil na 5,0 % z růstu 4,4 % v září. Jádrový index cen PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl dle očekávání 0,4 % po růstu 0,2 % v září. Jeho meziroční růst dle očekávání vzrostl na 4,1 % z 3,7 % (revize zvýšení z 3,6 %) v září. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém, říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %. Proto Fed s ohledem na inflaci cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate tak chce držet u nuly do doby dosažení jeho druhého cíle, plné zaměstnanosti, který vzhledem k řadě mimořádně mohutných prorůstových stimulů a v současnosti nestandardní dočasné povaze nezaměstnanosti (její velká část je dočasná kvůli stále značně zavřeným odvětvím služeb citlivých na sociální kontakt, pohostinství, ubytovací služby, doprava, cestovní ruch, rekreace, volný čas a rovněž kvůli zavřeným školám suspendujících ze zaměstnání rodiče dětí) může být naplněn brzy s předpokladem účinné rychlé plošné vakcinační kampaně vedoucí k omezení koronavirové pandemie a otevírání obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky. Podle poslední projekce Fedu posledního zasedání monetární politiky 14. - 15.12. by trh práce měl dosáhnout plnou zaměstnanost již letos. Proto Fed považuje za optimální zahájení zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby od roku 2022 a to ve větším rozsahu než dle předchozí zářijové projekce. Významnější posun zmírnění slabosti trhu práce a nečekaně trvalejší vzestup a síla inflace vedly k zahájení prvního kroku redukce ultraexpanzivní monetární politiky Fedu, snížení objemu kvantitativního uvolňování v podobě omezení nákupu cenných papírů, již ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Redukce ultraexpanze monetární politika byla navíc v prosinci ještě akcelerována.

Makroekonomický zpravodaj | 04.01.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB opět zvýšila úrokové sazby nečekaně razantně o 100 bps, trh čekal zvýšení 75 bps

Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nečekaně razantně, 100 bps. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 3,75 % z 2,75 %, trh čekal její zvýšení pouze o 0,75 procentního bodu. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 100 bps na 4,75 % z 3,75 % a diskontní sazbu navýšila na 2,75 % z 1,75 %, tedy taky o 100 bps. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka s rozhodnutím opakovala, že listopadová inflace se vyvíjí výrazně nad její prognózou s tím, že příští prognóza přinese znatelné zvýšení výhledu inflace zejména na kratším horizontu. Podle stávající prognózy z listopadu ČNB ještě do prvního čtvrtletí 2022 předpokládala dílčí zvyšování úrokových sazeb, celkově zhruba 75 bps, pak během příštích kvartálů jejich drobné snižování. Vzhledem k pokračování zesilování robustní inflace ale zvyšování úrokových sazeb ještě před koncem roku překonává původní projektované zvýšení. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Inflace by se dle původní listopadové prognózy časem měla vracet k cíli banky 2 %. Do té doby banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 22.12.2021

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v září po srpnovém prudkém zpomalení nečekaně opět klesl, trend oživení ale trvá

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v září opět nečekaně zpomalila svůj růst, trend oživení ale trvá. Zaměstnanost vzrostla 194 000, mnohem méně, než čekal trh, který čekal její růst 500 000. Za srpen byl její růst zvýšen o 131 000 na 366 000 z 235 000 a červencový růst byl zvýšen o 38 000 z 1 053 000 na 1 091 000. V součtu za oba měsíce tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 169 000. Celkově tak v období červenec - září růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 137 000, tedy přibližně 46 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v září klesla dle očekávání na 5,2 % z červencových 5,4 %. Ještě v létě s masivním návratem lidí do zaměstnání s otevíráním ekonomiky s útlumem koronavirové pandemie růst zaměstnanosti dosahoval kolem 1 000 000. Struktura dat ale nepříznivé překvapení mírní. Velká disproporce vůči předchozím datům je velký úbytek zaměstnanců ve školství veřejného sektoru, což Úřad pracovní statistiky vysvětluje specifickým očišťováním dat v důsledku koronavirové pandemie, která změnila sezónní pravidelnosti. Do výsledků mohlo promluvit šíření koronavirových infekcí způsobených kmenem delta. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Nezaměstnanost by v dalších měsících měla pokračovat poklesem a růst zaměstnanosti by měl posílit kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 21.12.2021

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v říjnu a zvlášť v součtu s navýšením v srpnu a září vzrostla značně víc, než se čekalo

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v říjnu a zvlášť v součtu s navýšením v srpnu a září vzrostla značně víc, než se čekalo. Po nečekaně prudkém zpomalení její růst opět oživuje zpět k jejímu růstovému trendu oživení. Zaměstnanost vzrostla 531 000, víc než čekal trh, který čekal její růst 450 000. Za září byl její růst zvýšen o 118 000 na 312 000 z 194 000 a srpnový růst byl zvýšen o 117 000 z 366 000 na 483 000. V součtu za srpen a září tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 235 000. Celkově tak v období srpen - říjen tak růst zaměstnanosti překonal očekávání o 316 000, tedy přibližně 105 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v říjnu klesla o něco víc, než se čekalo na 4,6 % ze zářijových 4,8 %, trh čekal její o něco menší pokles na 4,7 %. Růst zaměstnanosti posílil hlavně ve službách volného času, stravování a ubytování, dále ve hlavně ve službách zdravotní péče a vzdělávání a taky v profesních a firemních službách a dále ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví. Ještě v létě s masivním návratem lidí do zaměstnání s otevíráním ekonomiky s útlumem koronavirové pandemie růst zaměstnanosti dosahoval kolem 1 000 000. Do výsledků ostrého zpomalení růstu zaměstnanosti mohlo promluvit šíření koronavirových infekcí způsobených kmenem delta. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Nezaměstnanost by v dalších měsících měla pokračovat poklesem a růst zaměstnanosti by měl posílit kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 21.12.2021

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v listopadu překvapivě a silně oslabil, trend oživení trhu práce ale trvá, míra nezaměstnanosti ale klesla nečekaně silně

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v listopadu vzrostla překvapivě a výrazně pomaleji, než v říjnu, trend oživení trhu práce ale trvá. Míra nezaměstnanosti ale klesla překvapivě silně a současně významně rostl objem pracovní síly a zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Zaměstnanost vzrostla 210 000, trh čekal její růst 550 000. Za říjen byl její růst zvýšen o 15 000 na 546 000 z 531 000 a zářijový růst byl zvýšen o 67 000 z 312 000 na 379 000. V součtu za září a říjen tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 82 000. Celkově tak v období září - listopad růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 258 000, tedy 86 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v listopadu klesla o dost víc, než se čekalo na 4,2 % z říjnových 4,8 %, trh čekal jen její malý pokles na 4,7 %. Růst zaměstnanosti oslabil hlavně ve službách volného času, stravování a ubytování, dále ve hlavně ve službách zdravotní péče a vzdělávání a taky v profesních a firemních službách. Růst zaměstnanosti maloobchodu dokonce přešel v pokles. Ještě v létě s masivním návratem lidí do zaměstnání s otevíráním ekonomiky s útlumem koronavirové pandemie růst zaměstnanosti dosahoval kolem 1 000 000. Do výsledků ostrého zpomalení růstu zaměstnanosti mohlo promluvit šíření koronavirových infekcí způsobených kmenem delta. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Nezaměstnanost by v dalších měsících měla pokračovat poklesem a růst zaměstnanosti by měl posílit kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 21.12.2021

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v září klesl o něco silněji, než se čekalo

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v září k srpnu klesl o něco silněji, než se čekalo. Hodnocení současné situace nečekaně a značně oslabilo, pokles hodnocení očekávání byl menší, než čekal trh. Index Ifo klesl na 98,8 bodů z 99,6 bodů v srpnu (revize zvýšení z 99,4 bodů), trh čekal jeho o něco méně silný pokles jen na 98,9 bodů. Podindex očekávání klesl méně než se čekalo jen na 97,3 bodů z 97,8 bodů (revize zvýšení z 97,5 bodů) v srpnu, trh čekal jeho silnější pokles až na 96,5 bodů. Podindex současné situace překvapivě a silně klesl na 100,4 bodů z 101,4 bodů v srpnu, trh čekal přitom jeho růst na 101,8 bodů. Firemní sentiment oslabil hlavně ve zpracovatelském průmyslu (mohly se projevovat produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly)). Naopak sentiment firem značně zpevnil opět ve stavebnictví, v kterém atmosféra doháněla úrovně z loňského února před jejím propadem v důsledku úderu koronavirové pandemie. Firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k očekávání letošní účinné vakcinační kampaně, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 20.12.2021

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v říjnu klesl o něco víc, než se čekalo hlavně kvůli nečekaně silnému pádu očekávání

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v říjnu vůči září klesl o něco silněji, než se čekalo hlavně kvůli nečekaně silnému pádu očekávání. Hodnocení současné situace sice oslabilo, ale méně, než se čekal trh. Index Ifo klesl na 97,7 bodů z 98,9 bodů v září (revize zvýšení z 98,8 bodů), trh čekal jeho o něco méně silný pokles jen na 97,9 bodů. Podindex očekávání klesl značně víc, než se čekalo až na 95,4 bodů z 97,4 bodů (revize zvýšení z 97,3 bodů) v září, trh čekal jeho méně silný pokles jen na 96,4 bodů. Podindex současné situace klesl méně než se čekalo jen na 100,1 bodů z 100,4 bodů v září, trh čekal přitom jeho silný pokles až na 99,4 bodů. Firemní sentiment oslabil hlavně ve zpracovatelském průmyslu a obchodu, když se projevovaly produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly)). Naopak sentiment firem značně zpevnil opět ve stavebnictví, v kterém atmosféra doháněla úrovně z loňského února před jejím propadem v důsledku úderu koronavirové pandemie. Firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k očekávání letošní účinné vakcinační kampaně, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 20.12.2021

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v listopadu oslabil trochu silněji, než se čekalo, značně slábla současná situace i očekávání

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v listopadu vůči říjnu oslabil trochu silněji, než se čekalo. Trh zaskočilo hlavně silnější oslabení očekávání, značný pokles hodnocení současnosti odpovídá očekávání. Index Ifo klesl na 96,5 bodů z 97,7 bodů v říjnu, trh čekal jeho o něco menší pokles jen na 96,6 bodů. Podindex očekávání klesl značně víc, než se čekalo až na 94,2 bodů z 95,4 bodů v říjnu, trh čekal jeho menší pokles jen na 95,0 bodů. Podindex současné situace značně klesl dle očekávání trhu až na 99,0 bodů z 100,2 bodů (revize zvýšení z 100,1 bodů) v říjnu. Firemní sentiment oslabil hlavně v sektorech domácí ekonomiky služby kvůli poklesu očekávání hlavně v důsledku rozjezdu nové koronavirové vlny a s ní souvisejících obavách omezení poptávky i provozů a taky v obchodu, když se projevovaly produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k očekávání letošní účinné vakcinační kampaně, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.

Makroekonomický zpravodaj | 20.12.2021

Makroekonomické události USA: Zahájení a povolení staveb domů v listopadu vzrostly o dost víc, než se čekalo, solidní růstový trend trvá

V listopadu ve Spojených státech amerických nová výstavba vykázala vůči očekávání překvapivě silný růst. Zahájení a povolení staveb domů totiž nečekaně silně vzrostly. Trend robustního růstu obou ukazatelů pokračuje. V listopadu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů zvrátily dvouměsíční poklesy a vzrostly na 1 679 000 z říjnových 1 502 000 (jež byly navíc revizí sníženy z 1 520 000), trh čekal jejich růst jen na 1 568 000. Meziměsíčně tak vzrostly 11,8 % po poklesu 3,1 % (revize snížení z poklesu 0,7 %) v říjnu. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně silně vzrostly na 1 712 000 z říjnových 1 653 000 (jež byly revizí drobně zvýšeny z 1 650 000), trh čekal jejich zvýšení jen na 1 663 000. Meziměsíčně tak vzrostly 3,6 % po růstu 4,2 % (revize zvýšení z růstu 4,0 %) v říjnu. Překvapivé poklesy zahájení staveb domů v září a říjnu souvisí s poryvy koronavirové pandemie a taky s nedostatkem produkčních komponentů a pracovních sil. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 17.12.2021

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB podle očekávání úrokové sazby nezměnila, ohlásila redukci kvantitativního uvolňování

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Rovněž ohlásila redukci kvantitativního uvolňování. Konkrétně oznámila od dubna 2022 uzavření pandemického kvantitativního uvolňování (pandemický nouzový nákupní program PEPP), ve zbývajícím prvním kvartálu jeho objem ještě sníží. Útlum monetární expanze zčásti kompenzovala posílením monetární expanze jiných programů, i ty se ale mají během roku 2022 utlumovat. Expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024 (namísto původně hlášeného roku 2023 jako prvního možného termínu uzavření těchto reinvestic). Rovněž posílila objem standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 20 mld. EUR/měsíčně na 40 mld. EUR ve druhém kvartálu 2022 a 30 mld. EUR ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Od roku října 2022 se měsíční objem APP vrátí k 20 mld. EUR. V prohlášení k rozhodnutí banka uvedla, že inflace během příštího roku zůstane zvýšená, pravděpodobně má ale během roku klesat. Ve střednědobém horizontu ECB stále inflaci vidí pod svým cílem 2 %. ECB nadále věří v robustní růst ekonomiky, který v krátkém období má oslabit kvůli novým poryvům koronavirové pandemie a nabídkovým limitům ekonomiky. Projekce růstu hrubého domácího produktu snížila pro rok 2021 zvýšila na 5,1 % (z 5,0 % dle zářijové projekce), pro rok 2022 snížila na 4,2 % (z 4,6 % dle zářijové projekce) resp. pro rok 2023 zvýšila na 2,9 % (z 2,1 % dle zářijové predikce) a pro rok 2024 stanovila na 1,6 %. Očekávání inflace zvýšila na rok 2021 na 2,6 % (z 2,2 % v září), pro rok 2022 zvýšila na 3,2 % (z 1,7 % v září), pro rok 2023 zvýšila na 1,8 % (z 1,5 % v září) a pro rok 2024 její očekávání stanovila na 1,8 %. Výhled jádrové inflace bez cen potravin a energií zvýšila pro roky 2021, 2022 a 2023 též na 1,4 % (z 1,3 % v září), 1,9 % (z 1,4 v září) a 1,7 % (z 1,5 %) pro rok 2024 její očekávání nastavila na 1,8 %. Rozhodnutí a komentáře ECB nepřekvapují. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 16.12.2021

Makroekonomické a finanční události USA: Fed dle očekávání cíl hlavní úrokové sazby nezměnil, potvrdil rychlejší redukci kvantiativního uvolňování a větší zvýšení úrokových sazeb již v roce 2022

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických, dle očekávání nezměnil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate 0 - 0,25 %. Podle očekávání založeném na nedávných komentářích jeho guvernéra Jerome Powella oznámil zrychlení útlumu nákupu cenných papírů, tedy kvantitativního uvolňování, který zahájil teprve o měsíc dříve v listopadu (v měsíčním objemu 10 mld. USD státních dluhopisů USA a 5 mld. USD hypotékami jištěných cenných papírů). Od ledna tak Fed bude kupovat státní dluhopisy již pouze za 40 mld. USD (místo kupovaného objemu v říjnu 80 mld. USD, listopadu 70 mld. USD a prosinci 60 mld. USD) a hypotékami jištěné cenné papíry již jen za 20 mld. USD (místo v říjnu kupovaného objemu 40 mld. USD, v listopadu 35 mld. USD a v prosinci 30 mld. USD). V prohlášení Fed dále zmínil posílení pandemií nejvíce postižených sektorů, zlepšení trhu práce a posílení inflace. Mezi rizika zmínil nové kmeny koronaviru. Naznačil též splnění své inflační podmínky pro zvyšování úrokových sazeb, tj. že "inflace již nějaký čas překračuje cíl Fedu 2 %”. Proto se zvyšováním úrokových sazeb Fed čeká pouze na naplnění svého cíle plné zaměstnanosti. V makroekonomických projekcí Fed vůči předchozím zářijovým projekcím pro další roky snížil výhled růstu ekonomiky a nezaměstnanosti, avšak navýšil výhled inflace. Index cen spotřebitelských výdajů má v letech 2021, 2022, 2023 a 2024 dosáhnout 5,3 %, 2,6 %, 2,3 % a 2,1 % (dle zářijových projekcí 4,2 %, 2,2 %, 2,2 % a 2,1 %). Jádrová inflace, tedy index cen spotřebitelských výdajů bez cen potravin a energií má ve zmínených letech dosáhnout 4,4 %, 2,7 %, 2,3 % a 2,1 % (dle zářijových projekcí 3,7 %, 2,3 %, 2,2 % a 2,1 %). Cíl hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate Fed na konci let 2022, 2023, 2024 resp. v dlouhém období Fed vidí na 0,9 %, 1,6 %, 2,1 % a 2,5 % (dle zářijových projekcí 0,3 %, 1,0 %, 1,8 % a 2,5 %). Komentáře, zrychlení útlumu kvantitativního uvolňování i makroekonomické projekce obecně odpovídají aktualizovaným očekáváním založeným na opakovaně výrazně zvýšených výsledcích inflace, silného růstu ekonomiky i trhu práce a dle aktualizovaných komentářů a projekcí guvernéra Powella. Poslední výsledky inflace naznačovaly i možnost, že by Fed mohl zpřísnit monetární politiku více. To se ale nestalo. I když centrální banka predikuje rychlejší útlum nákupů cenných papírů tak aby neskončily až v létě dle listopadového plánu ale již v březnu a tím i rychlejší uvolnění prostoru pro dřívější a větší zvyšování úrokových sazeb, zpřísnění není razantní a spíše je směřováno na dobu horizontu monetární politiky, až poleví aktuální silná inflační vlna a ekonomika by měla být v rovnovážnějším postavení trhu práce, výkonu i inflace. To uklidnilo akciové trhy, které v reakci silně vzrostly.

Makroekonomický zpravodaj | 16.12.2021

Makroekonomické události USA: Zahájení staveb domů v říjnu vzrostla víc, než se čekalo, jejich povolení nečekaně oslabila

V říjnu ve Spojených státech amerických nová výstavba vykázala vůči očekávání smíšená data. Zahájení staveb domů totiž opět nečekaně klesly, zatímco povolení staveb domů vzrostly nečekaně silně. Trend robustního růstu obou ukazatelů ale pokračuje. V říjnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů opět nečekaně klesly na 1 520 000 ze zářijových 1 530 000 (jež byly navíc revizí sníženy z 1 555 000), trh čekal jejich růst na 1 576 000. Meziměsíčně tak klesly 0,7 % po poklesu 2,7 % (revize snížení z poklesu 1,6 %) v září. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně silně vzrostly na 1 650 000 ze zářijových 1 586 000 (jež ale byly revizí drobně sníženy z 1 589 000), trh čekal jejich zvýšení jen na 1 638 000. Meziměsíčně tak vzrostly 4,0 % po poklesu 7,8 % (revize snížení z poklesu 7,7 %) v září. Překvapivé poklesy zahájení staveb domů souvisí s poryvy koronavirové pandemie a taky s nedostatkem produkčních komponentů a pracovních sil. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 16.12.2021

Makroekonomické události USA: Produkční ceny v listopadu vzrostly značně rychleji, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v listopadu růst indexu cen producentů (PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií byl značně silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření produkční inflace vzrostla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index vzrostl nečekaně silně 0,8 %, trh čekal zvýšení 0,5 % po růstu 0,6 % v říjnu. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl podobně silně nad očekáváním trhu 0,7 % po růstu 0,4 % v říjnu, trh čekal o dost menší růst 0,4 %. Meziroční růst indexu PPI nečekaně silně vzrostl na 9,6 % z říjnových 8,6 %, trh čekal jeho zvýšení jen na 9,2 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií překvapivě silně vzrostl na 7,7 % z říjnových 6,9 % (revize navýšení z 6,8 %), trh čekal jeho zvýšení jen na 7,2 %. V listopadu silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly přibližně podobným dílem ceny zboží růstem 1,2 % a ceny služeb 0,7 %. V rámci zboží byl růst cen plošný, rychle rostly ceny energií (2,6 %) a potravin (1,2 %), více než poloviční podíl na růstu ale mělo zvýšení cen zboží bez cen potravin a energií 0,8 %. Listopadový růst cen služeb potáhl hlavně růst cen služeb bez obchodu, dopravy a skladů 0,6 %, ovšem služby obchodu a služby dopravy a skladů rovněž značně vzrostly (0,6 % resp. 1,9 %). Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují růst inflačních tlaků a taky normalizaci dlouhodobě podnormálových cenových podmínek dle přání Fedu.

Makroekonomický zpravodaj | 15.12.2021

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v listopadu vzrostly méně, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v listopadu maloobchodní tržby vzrostly méně silně, než se čekalo. Jejich letos nastartovaný robustní růst však v průměru pokračuje. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly míň než se čekalo 0,3 %, když trh čekal jejich růst 0,8 %, slabost vůči očekávání tlumilo zvýšení jejich růstu revizí za říjen na 1,8 % z původně hlášeného růstu 1,7 %. Dynamicky rostou i výdaje jádrových maloobchodních tržeb, tedy bez prodeje automobilů. Robustně roste většina hlavních kategorií koše maloobchodních tržeb. V roce 2021 lednový a březnový raketový skok spotřeby domácností vrací maloobchodní tržby zpět na robustní růstovou dráhu o čemž svědčí meziroční růsty hlavních agregátů maloobchodních tržeb, pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto data druhého a třetího čtvrtletí zesílení letošního roku víceméně potvrzují, což ukazují i říjnová a listopadová data. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k silnému růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 15.12.2021

Makroekonomické události USA: Produkční inflace v říjnu o něco méně silná, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v říjnu růst indexu cen producentů (PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií byl o něco méně silný, než se čekalo. V meziročním vyjádření produkční inflace zůstává na maximu od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index vzrostl opět silně 0,6 % jak čekal trh po růstu 0,5 % v září. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,4 %, lehce za odhadem trhu 0,5 % po růstu 0,2 % v září. Meziroční růst indexu PPI nečekaně stagnoval na zářijových 8,6 %, trh čekal jeho zvýšení na 8,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií stagnoval na zářijových 6,8 % v souladu s očekáváním trhu. V říjnu silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly hlavně, z 60 %, ceny zboží růstem 1,2 %, přičemž 3/4 tohoto růstu přiložil silný růst cen energií, 4,8 %. Opakovaně silně nicméně rostly ceny zboží bez cen potravin a energií, v říjnu 0,5 %. Ceny služeb v říjnu vzrostly 0,2 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují růst inflačních tlaků a taky normalizaci dlouhodobě podnormálových cenových podmínek dle přání Fedu.

Makroekonomický zpravodaj | 14.12.2021

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v listopadu opět silná bez známek oslabení mírně nad očekáváním

V listopadu ve Spojených státech amerických spotřebitelská inflace vzrostla na přibližně 39-leté maximum o něco víc, než se čekalo. Její jádro bez cen potravin a energií rovněž dravě rostlo, dle očekávání trhu. Podle ministerstva práce byl silný růst cen plošný, od cen energií, potravin po jádrové položky zboží a služeb. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem říjen a listopad ukázal další akceleraci inflace včetně jejího jádra. Inflace tak značně překračují hladinu 2 % cíle Fedu. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl silněji než čekal trh 0,8 % po růstu 0,9 % v říjnu, o něco víc, než čekal trh 0,7 %. Jeho meziroční růst vzrostl v souladu s očekáváním trhu na přibližně 39-leté maximum 6,8 % z říjnových 6,2 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl dle očekávání trhu 0,5 % po jeho růstu 0,6 % v říjnu. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil jak čekal trh na 4,9 % z 4,6 % v říjnu. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že inflace během tohoto roku nadprůměrně vzroste kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky po dlouhé koronavirové pandemii, která ustoupila teprve s masivní vakcinační kampaní. Vzestup inflace ale bude dle Fedu dočasný, přesto útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, chce centrovat hlavně podle inflace. K tomu tak došlo od listopadu. Horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb je značně nejistý, zatím jej Fed predikuje jako optimální pro rok 2022, názorové spektrum ale není homogenní.

Makroekonomický zpravodaj | 13.12.2021

Makroekonomické události ČR: Inflace v listopadu zůstala silná, meziročně vzrostla na 13-leté maximum, o něco méně než se čekalo

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v listopadu zůstala silná. Meziročně vzrostla na 13-leté maximum, o něco méně než se čekalo, přesto značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl dle očekávání 0,2 % po růstu 1,0 % v říjnu. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil o něco víc, než se čekalo na 6,1 % z 5,8 % v říjnu, trh čekal jeho o něco větší zvýšení na 6,1 %. Meziroční zrychlení inflace bylo v listopadu taženo více kategoriemi (hlavně potraviny a nealkoholické nápoje, bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy, doprava). Jejich růst inflace dokázal přetlačit razantní snížení růstu cen kategorie bydlení, voda, energie, paliva. Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu, dále pak silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží. Zmíněné položky listopadovou meziroční inflaci zvýšily 3,3 procentního bodu. Vedle toho otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB podle nové listopadové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 7 % a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. ČNB v komentáři k listopadovým výsledkům uvedla, že inflace opět vysoce překonala její očekávání, až o 1,1 procentního bodu (!) kromě cen potravin a nealkoholických nápojů ve zbývajících hlavních kategoriích. V příštích měsících inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps a naposled v listopadu dokonce o 125 bps.

Makroekonomický zpravodaj | 10.12.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v prosinci oslabily, očekávání méně, než se čekalo, současné situace mnohem víc, než čekal trh, obavy z inflace spadly

V prosinci v Německu vůči listopadu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti po listopadovém růstu opět kleslo, byť jen drobně. Očekávání se tak v posledních 7 měsících snížilo šestkrát, ovšem v prosinci přes pokles figurovalo nad říjnovým minimem, které představuje dno od pádu tohoto indexu v březnu 2020, kdy vypukla koronavirová pandemie. Hodnocení současné situace ale kleslo o dost víc, než se čekalo poté, co od letošního února setrvale, až do září rostlo. Data tak ukazují mírně nepříznivou ekonomickou situaci resp. lehce příznivý výhled k prvnímu pololetí 2022. Podle ZEWu dominují obavy z dopadu pandemie na ekonomiku a z produkčních omezení, naopak překvapivě prudce se stejně jako v listopadu stáhlo nebezpečí inflace. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 29,9 bodů z 31,7 bodů v listopadu, trh čekal jeho větší pokles na 25,1 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace klesl značně víc, než se čekalo na - 7,4 bodů z 12,5 bodů v listopadu, trh čekal jeho méně silný pokles jen na 5,0 bodů. Letošní oslabení očekávání a konečně i podzimní pokles hodnocení současné situace vedle nabídkových a inflačních tlaků rovněž souvisí s rozmachem koronavirového druhu delta. Ekonomická slabost posledních čtvrtletí byla způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto a příštím roce a souvislý růst hodnocení současné situace od letošního února souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a ústupem koronavirové pandemie omezením vlivu koronaviru, otevíráním ekonomik a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou naděje tak, že význam viru bude konečně od roku 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.

Makroekonomický zpravodaj | 07.12.2021

Očekávané makroekonomické události týdne 6. - 10.12. ČR: Maloobchodní tržby, průmyslová výroba, mzdy a trh práce oživují, útlum stavebnictví a zahraničního obchodu trvá, inflace má dle ČNB dosáhnout vrcholu začátkem roku 2022

Maloobchodní tržby (10 2021, 6.12.), mzdy (3Q 2021, 6.12.), průmyslová výroba (10 2021, 7.12.), stavební produkce (10 2021, 7.12.), zahraniční obchod (10 2021, 7.12.), míra nezaměstnanosti dle Ministerstva práce a sociálních věcí (11 2021, 8.12.) a spotřebitelská inflace CPI (11 2021, 10.12.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 6. - 10.12. České republiky. Spotřeba domácností ve třetím čtvrtletí oživila, byla tahounem růstu ekonomiky. Trend patrně pokračoval i začátkem 4. čtvrtletí. Mzdy před úderem koronavirové pandemie solidně rostly, po propadu s prvním úderem koronavirové pandemie na jaře 2020 značně ztratily, od té doby dochází ke stabilizaci a obnování jejich růstu k přepandemickým výšinám. Průmysl i přes drtivou tíži odstávek automobilového průmyslu kvůli nedostatku produkčních komponentů i přes pokles sentimentu odvětví oživuje. Stavebnictví se stále nemůže vymanit ze slabosti způsobené pandemií, oživení je stále slabé. Zahraniční obchod během posledních měsíců je nezvykle v deficitech, meziroční zhoršení je důsledkem stojící aktivity páteře české ekonomiky, produkce automobilů a rovněž zdražení ropy a energií, které výrazně zvýšily nominální velikost importu. Spotřebitelská inflace pokračuje v silném růstu, když poslední říjnový skok inlface způsobilo hlavně zdražování kategorie Bydlení, voda, energie a paliva.

Makroekonomický zpravodaj | 03.12.2021

Makroekonomické události eurozóna: Spotřebitelská inflace (HICP) eurozóny v listopadu opět vzrostla o dost víc, než se čekalo včetně jádrové inflace

Spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) v listopadu v meziročním srovnání opět vzrostla značně víc, než se čekalo včetně jádrové inflace. Inflační jádro poté, co v říjnu po dlouhé době dosáhlo cíl inflace Evropské centrální banky 2 % (byť jen mírně) v listopadu vyskočilo citelně nad cíl. ECB čeká, že inflace zůstane zvýšená déle než se čekalo, nicméně měla by podle ní klesnout příští rok a to podle posledních komentářů její prezidentky Christine Lagardeové již od začátku roku. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 4,9 % z říjnových 4,1 %, trh čekal jeho růst o dost méně jen na 4,5 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) narostl nečekaně na 2,6 % z říjnových 2,0 %, trh přitom čekal růst inflace značně méně jen na 2,3 %. V listopadu inflaci z poloviny vytáhlo další silné zvýšení růstu cen energií na 27,4 % z 23,7 % v říjnu, o zbytek zbytek se postaralo zvýšení růstu cen služeb a mírně i cen průmyslového zboží bez energií. Prudký růst cen energií táhne silné zdražování cen ropy resp. benzínu trvající již rok a půl. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit. Zvýšení inflace služeb zase je projevem dohánění slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy, začátkem roku se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let a poté do léta nevídaných hodnot.

Makroekonomický zpravodaj | 01.12.2021

Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell odvolává přívlastek inflace “přechodná”, naznačil debatu rychlejšího zkrácení kvantitativního uvolňování

Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell ve vystoupení v horní komoře Kongresu Senátu vedle svého projevu naznačil delší trvání zvýšené inflace. Rovněž řekl, že Fed bude debatovat rychlejší zkrácení kvantitativního uvolňování. Nová komplikace, koronavirová varianta omikron a její dopady na ekonomiky se mohly dostat na stůl jednání Fedu 14. - 15.12. Komentáře posilují nebezpečí inflace na druhou stranu do klíčového zasedání Fedu ještě chybí dva týdny, které vzhledem turbulentním událostem budou dlouhé a centrální banka získá pro své hodnocení ekonomiky, jejích vyhlídek, rizik a projekcí ekonomického růstu, trhu práce, inflace a cíle hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate ještě dost informací pro rozhodnutí kvantitativního uvolňování a bližšího výhledu úrokových sazeb. Inflace má příští rok klesnout, ve Fedu dosud byla přítomna i početná skupina zastánců spíše optimistického výhledu dočasného trvání zvýšené inflace a tím i pozvolného zvyšování úrokových sazeb až od roku 2023, byť těžiště výhledu v čele s guvernérem Powellem se posunulo k trvající zvýšené inflaci a rychlejšímu útlumu ultraexpanze monetární politiky. V polovině prosince též bude k dispozici více informací k omikronu. Závěry zasedání tak zůstávají značně nejisté.

Makroekonomický zpravodaj | 30.11.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI eurozóny v říjnu oslabily, hlavně kvůli službám Německa víc, než se čekalo, růst aktivity zůstal solidní

Indexy PMI eurozóny v říjnu vůči září oslabily, hlavně kvůli službám Německa víc, než se čekalo. Naopak pokles růstu zpracovatelského průmyslu byl překvapivě malý. V eurozóně růst aktivity služeb i ekonomické aktivity přes oslabení zůstal solidní. Růst zpracovatelského průmyslu přes pokles zůstal silný. Výsledky eurozóny odrážejí říjnové tendence Německa, ve Francii naopak růst aktivity služeb v říjnu nečekaně zrychlil a růstu zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo. Na rozdíl od Německa kde je patrný velký rozdíl v dynamice růstu zpracovatelského průmyslu a služeb ve Francii jsou růsty odvětví podobně solidní. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl méně než se čekalo na 58,5 bodů z 58,6 bodů v září, trh čekal jeho větší pokles na 57,0 bodů. Index PMI služeb klesl výrazně víc, než se čekalo na 54,7 bodů z 56,4 bodů v září, trh čekal jeho pokles pouze na 55,5 bodů. Index PMI ekonomické aktivity klesl značně víc, než se čekalo na 54,3 bodů z 56,2 bodů v září, trh čekal jeho menší pokles na 55,2 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale ukazuje obavy z koronavirové varianty delta, která by mohla opět ekonomickou aktivitu omezit.

Makroekonomický zpravodaj | 23.11.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI eurozóny, hlavně Francie v listopadu nečekaně vzrostly, růst aktivity zůstal solidní

Indexy PMI eurozóny v listopadu vůči říjnu překvapivě vzrostly a to jak ve Francii tak i v Německu. V eurozóně růsty aktivity zpracovatelského průmyslu, služeb i ekonomické aktivity měly vůči říjnu klesnout, v případě ekonomické aktivity ze solidní na nízkou rychlost a v případě zpracovatelského průmyslu a služeb měly zůstat silné resp. solidní. Zrychlení růstů aktivit odvětví ale naopak znamená, že růsty aktivity služeb a ekonomické aktivity zůstaly solidní a růst aktivity zpracovatelského průmyslu zůstal silný. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně vzrostl na 58,6 bodů z 58,3 bodů v říjnu, trh čekal naopak jeho pokles na 57,3 bodů. Index PMI služeb rovněž nečekaně vzrostl na 56,6 bodů z 54,6 bodů v říjnu, trh čekal naopak jeho pokles na 53,5 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky překvapivě vzrostl na 55,8 bodů z 54,2 bodů v říjnu, trh čekal naopak jeho pokles na 53,2 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale ukazuje obavy z koronavirové varianty delta, která by mohla opět ekonomickou aktivitu omezit. Tím víc, že na podzim koronavirová pandemie eurozóny prudce zesílila a Rakousko dokonce zavedlo plošné uzavření ekonomiky, tedy jev, který už měl být v Evropě pouze historických zápisech, což vrhá stín na možné uzávěry v dalších evropských státech. Otázkou tak je, zda listopadové výsledky ukazují odolnost a přizpůsobivost hospodářství pandemii nebo jde o křečovité předstihové zesílení aktivity před očekávanými uzávěrami.

Makroekonomický zpravodaj | 23.11.2021

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v říjnu vzrostly silněji, než se čekalo, jejich robustní růst pokračuje

Ve Spojených státech amerických v říjnu maloobchodní tržby vzrostly silněji, než se čekalo. Jejich letos nastartovaný robustní růst v průměru pokračuje. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 1,7 %, když trh čekal jejich pokles 1,4 %, sílu vůči očekávání navíc navýšilo jejich zvýšení revizí za září na růst 0,8 % z původně hlášeného růstu 0,7 %. Dynamicky rostou i výdaje jádrových maloobchodních tržeb, tedy bez prodeje automobilů. Robustně rostou prakticky všechny hlavní kategorie koše maloobchodních tržeb. V roce 2021 lednový a březnový raketový skok spotřeby domácností ale vrací maloobchodní tržby zpět na robustní růstovou dráhu o čemž svědčí meziroční růsty hlavních agregátů maloobchodních tržeb, pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. V posledních měsících ale růst maloobchodních tržeb opět zrychluje. Data druhého a třetího čtvrtletí zesílení letošního roku víceméně potvrzují, což ukazují i říjnová data. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k silnému růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 18.11.2021

Makroekonomické události USA: Index současné obecné aktivity dle průmyslových firem Fedu Philadelphia v listopadu vzrostl mnohem víc, než se čekalo

Růst současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v listopadu k říjnu vzrostl mnohem víc, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak zvýšil ze solidní na silnou rychlost, trh čekal jeho jen mírné posílení. Index vzrostl na 39,0 bodů z 23,8 bodů v říjnu, trh čekal jeho jen mírný růst na 24,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti inflační tlaky resp. jejich růst (ceny vstupů i vlastní produkce) zůstávají velmi silné až prudké, silný je i růst nových zakázek a zaměstnanosti těchto průmyslových firem. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro první pololetí 2022 zastavil prudký pokles minulých měsíců a stejně jako v říjnu se poněkud zvýšil. Přesto očekávání průmyslových podniků oblasti obecné ekonomické aktivity pro druhé čtvrtletí 2022 zůstávají opatrně snížená, což platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak firmy čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a taky výhled oživení investic. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických kvůli plošné očkovací kampani, s tím souvisejícím otevíráním ekonomiky, rekordní pomocí státu ekonomice a pokračující ultraexpanzivní monetární politikou nulových úrokových sazeb potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků.

Makroekonomický zpravodaj | 18.11.2021

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v říjnu nejsilnější od listopadu 1990, jádrová inflace nejvýše od srpna 1991, obnovený růst značně nad očekáváním trhu

V říjnu ve Spojených státech amerických spotřebitelská inflace nečekaně silně vzrostla na přibližně 30-leté maximum a to v případě svého jádra bez cen potravin a energií. Prudce v říjnu meziměsíčně rostly ceny energií které měly dominantní, 40 % podíl na meziměsíční inflaci. Významně k meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen přispěla i jádrová inflace. V jádrové meziměsíční inflaci (bez cen potravin a energií) rostly opět silněji ceny nových i starších automobilů a ceny bydlení. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem říjen ukázal další akceleraci inflace včetně jejího jádra. Inflace tak vyrostla na přibližně 30-leté maximum včetně svého jádra a značně tak překračují hladinu 2 % cíle Fedu. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl silněji než čekal trh 0,9 % po růstu 0,4 % v září, značně víc, než čekal trh 0,6 %. Jeho meziroční růst tak vzrostl víc než čekal trh na maximum od listopadu 1990 6,2 % ze zářijových 5,4 %, trh čekal jeho o dost menší růst na 5,8 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl robustněji než čekal trh 0,6 % po jeho růstu 0,2 % v září, silněji než čekal trh 0,4 %. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil víc, než čekal trh na 4,6 % z 4,0 % v září, trh čekal jeho méně silné zvýšení na 4,3 %. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že inflace během tohoto roku nadprůměrně vzroste kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky po dlouhé koronavirové pandemii, která ustoupila teprve s masivní vakcinační kampaní. Vzestup inflace ale bude dle Fedu dočasný, proto případný útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování chce centrovat hlavně podle oživování trhu práce. K tomu tak došlo od listopadu. Horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb je značně nejistý, zatím jej Fed predikuje jako optimální pro rok 2022, názorové spektrum ale není homogenní.

Makroekonomický zpravodaj | 11.11.2021

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v září mírně nad očekáváním

V září ve Spojených státech amerických spotřebitelská inflace mírně překonala očekávání trhu. Na zářijovém meziměsíčním růstu spotřebitelských cen se přibližně rovnoměrně podílely ceny bydlení, potravin a energií. V jádrové meziměsíční inflaci (bez cen potravin a energií) pokračoval silnější růstu cen nových automobilů, jinak však ceny vykazovaly stabilitu. Inflace včetně své jádrové úrovně bez cen potravin a energií však stále značně přesahuje hladinu 2 % cíle Fedu. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl o něco víc, než čekal trh 0,4 % po růstu 0,3 % v srpnu, trh čekal jeho mírně nižší růst 0,3 %. Jeho meziroční růst podobně lehce překonal odhad trhu, když vzrostl na 5,4 % ze srpnových 5,3 %, trh čekal jeho mírně nížší růst podobně jako v srpnu 5,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl 0,2 % ve shodě s odhadem trhu po jeho růstu 0,1 % v srpnu. Na meziroční úrovni jeho růst podle očekávání trhu stagnoval na srpnových 4,0 %. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že inflace během tohoto roku nadprůměrně vzroste kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky po dlouhé koronavirové pandemii, která ustoupila teprve s masivní vakcinační kampaní. Vzestup inflace ale bude dle Fedu dočasný, proto případný útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování chce centrovat hlavně podle oživování trhu práce. K tomu tak došlo od listopadu. Horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb je značně nejistý, zatím jej Fed predikuje jako optimální pro rok 2022, názorové spektrum ale není homogenní.

Makroekonomický zpravodaj | 11.11.2021

Makroekonomické události ČR: Zvýšená inflace v říjnu opět vzrostla víc, než se čekalo

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v říjnu opět vzrostla víc, než se čekalo, v meziročním vyjádření značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl 1,0 % po růstu 0,2 % v září, trh přitom čekal jeho méně silný růst 0,8 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil taky víc, než se čekalo na 5,8 % z 4,9 % v září, trh čekal jeho zvýšení jen na 5,5 %. Inflace v říjnu v meziměsíčním i meziročním srovnání vzrostla silněji, než se čekalo. Meziroční zrychlení inflace bylo v říjnu taženo opět hlavně zrychlením růstu cen kategorie Bydlení, voda, energie, paliva a taky Doprava (ceny automobilů a pohonných hmot) a Alkoholické nápoje, tabák. Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva, dále pak již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží. Zmíněné položky říjnovou meziroční inflaci zvýšily 3,9 procentního bodu. Vedle toho otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB podle nové listopadové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 7 % a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. V příštích měsících inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps a naposled v listopadu dokonce o 125 bps.

Makroekonomický zpravodaj | 10.11.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v listopadu smíšeně - očekávání nečekaně vzrostla, hodnocení současné situace kleslo víc než se čekalo

V listopadu v Německu vůči říjnu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti zastavilo pětiměsíční pokles v řadě a po půlroce nečekaně stouplo. Hodnocení současné situace kleslo výrazně víc, než se čekalo poté, co od letošního února setrvale, až do září rostlo. Data tak ukazují mírně příznivou ekonomickou situaci resp. výhled k prvnímu pololetí 2022. Index ZEW sentimentu ek. očekávání nečekaně vzrostl na 31,7 bodů z 22,3 bodů v říjnu, trh čekal jeho menší pokles na 20,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace klesl značně víc, než se čekalo na 12,5 bodů z 21,6 bodů v říjnu, trh čekal jeho jen menší pokles na 18,0 bodů. Podle institutu ZEW jsou obnovený pokles hodnocení současné situace ukazuje, že experti předpokládají, že nabídkové limity surovin a polotovarů a zvýšená inflace budou mít negativní dopad na ekonomický vývoj v současném čtvrtletí. Pro první kvartál 2022 experti čekají, že růst opět posílí a že inflace klesne v Německu i eurozóně. Letošní oslabení očekávání a konečně i podzimní pokles hodnocení současné situace vedle nabídkových a inflačních tlaků rovněž souvisí s rozmachem koronavirového druhu delta. Ekonomická slabost posledních čtvrtletí byla způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto a příštím roce a souvislý růst hodnocení současné situace od letošního února souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a ústupem koronavirové pandemie omezením vlivu koronaviru, otevíráním ekonomik a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou naděje tak, že význam viru bude konečně od roku 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.

Makroekonomický zpravodaj | 09.11.2021

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB opět zvýšila úrokové sazby nečekaně prudce, o 125 bps, ještě značně víc než v září, trh čekal zvýšení pouze 50 bps

Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nečekaně prudce, o 125 bps, ještě značně víc než v září. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 2,75 % z 1,5 %, trh čekal její zvýšení pouze o 0,5 procentního bodu. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 125 bps na 3,75 % z 2,5 % a diskontní sazbu navýšila na 1,75 % z 0,5 %, tedy taky o 125 bps. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozím zasedání zvyšující úrokové sazby 30.9. (o 75 bps) 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Banka na základě nové prognózy vidí strmý růst úrokových sazeb koncem roku 2021 a začátkem roku 2022 v reakci na mimořádně silné inflační tlaky ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Zvýšení úrokových sazeb má omezit průsaku uvedených tlaků do cenového vývoje v delším období, vrátit inflaci k cíli ČNB 2 % na horizontu měnové politiky a podpořit ukotvení inflačních očekávání na inflačním cíli ČNB. Podle prognózy ČNB ještě do prvního čtvrtletí 2022 předpokládá dílčí zvyšování úrokových sazeb, celkově zhruba 75 bps, pak během příštích kvartálů jejich drobné snižování. Zvýšení výhledu zvyšování úrokových sazeb souvisí s navýšením projektované inflace v nejbližších kvartálech. Navýšení inflační prognózy ještě před horizontem monetární politiky pro nejbližší měsíce dost překonává náš výhled a zřejmě i výhled trhu. Návrat inflace k cíli ČNB 2,0 % k přelomu let 2022 a 2023 odpovídá našemu očekávání. Krátkodobé navýšení výhledu inflace se promítlo do listopadového nečekaně silného zvýšení úrokových sazeb ČNB a v souhrnu do začátku prvního čtvrtletí výhled úrokových sazeb centrální banky překonává naše očekávání o zhruba 50 bps. Navíc náš výhled zvyšování úrokových sazeb byl pozvolnější. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Inflace by se časem měla vracet k cíli banky 2 %. Do té doby banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace spíše mírněji a postupně ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 04.11.2021

Makroekonomické a finanční události USA: Fed dle očekávání úr. sazby nezměnil, zahajuje redukci kvantitativního uvolňování

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických, dle očekávání nezměnil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate 0 - 0,25 %. Podle očekávání zahajuje redukci nákupu cenných papírů, tedy kvantitativního uvolňování a to v měsíčním objemu 10 mld. USD státních dluhopisů USA a 5 mld. USD hypotékami jištěných cenných papírů. V listopadu tak Fed bude kupovat státní dluhopisy již pouze za 70 mld. USD (místo dosud kupovaného objemu 80 mld. USD) a hypotékami jištěné cenné papíry již jen za 35 mld. USD (místo dosud kupovaného objemu 40 mld. USD). V prohlášení Fed dále zmínil vzestup inflace, opakoval však rétoriku, že růst inflace je dočasný. Redukce kvantitativního uvolňování odpovídá očekávání trhu i nástinu redukce ze zápisu k rozhodnutí monetární politiky 21. - 22.9. tak, aby program kvantitativního uvolňování, pokud ekonomický vývoj bude odpovídat očekávání, byl uzavřen do léta 2022 a centrální banka si uvolnila ruce pro případné zvyšování úrokových sazeb. Na tento jev ale bankéři mají rozdílné názory, přesto poslední zářijové zasedání naznačilo většinovou preferenci zvyšování cíle hlavní úrokové sazby již příští rok. Celkově se tak rozhodnutí a komentáře Fedu obešly bez většího překvapení.

Makroekonomický zpravodaj | 03.11.2021

Makroekonomické události eurozóna: HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí opustilo recesi a vstoupilo do silnějšího oživení, než se čekalo

Hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí 2021 opustilo recesi a vstoupilo do silnějšího oživení, než se čekalo. HDP mezikvartálně vzrostl 2,0 % po poklesu 0,3 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho menší růst 1,5 %. Meziroční pokles HDP z prvního čtvrtletí 1,3 % přešel do růstu 13,7 %, víc ne čekal trh, 13,2 %. Masivní meziroční růst byl dosažen velmi nízkou srovnávací základnou druhého kvartálu 2020, která byla nejvíce zasažena pro ekonomiku nejničivější první vlnou koronavirové pandemie. Zajímavostí dat je slabší oživení Německa, v jehož případě než o vzestupu lze hovořit o zmírnění poklesu ekonomiky. Pokračující slabost Německa se promítla do nevýrazného oživení ekonomiky České republiky, jejíž pokles prvního kvartálu se ve druhém čtvrtletí zmírnil do stagnace. Data potvrzují oživení ekonomiky z propadu roku 2020 a začátku 2021 způsobeného koronavirovou pandemií a opatřeními vlád zavírajících ekonomiky s cílem dostat pandemii pod kontrolu. Země s plošnou očkovací kampaní dosáhly ústupu pandemie a otevíraly ekonomiky s pokračující rozsáhle silně expanzivní fiskální i monetární politikou. Oživení hospodářství tlumí pokračování pandemie. Výhled růstu HDP zůstává silný.

Makroekonomický zpravodaj | 02.11.2021

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí posílil ještě víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt eurozóny ve třetím čtvrtletí 2021 posílil ještě víc, než se čekalo. HDP mezikvartálně vzrostl 2,2 % po růstu 2,1 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal růst 2,0 %. Meziroční růst HDP dosáhl 3,7 %, víc než čekal trh, 3,5 % po růstu 14,2 % (ten byl mohutně navýšen velmi nízkou srovnávací základnou druhého kvartálu 2020, která byla nejvíce zasažena pro ekonomiku nejničivější první vlnou koronavirové pandemie). Země, v nichž má zpracovatelský průmysl zasažený nedostatkem materiálů a výrobních komponent větší váhu jako Německo či ČR oživovaly pomaleji, než jiné země eurozóny resp. Evropské unie (např. Itálie, Portugalsko, Rakousko). Růst ekonomiky byl pravděpodobně tažen hlavně domácí poptávkou resp. spotřebou domácností a službami. Data potvrzují výraznější oživení ekonomiky během druhého pololetí roku z propadu roku 2020 a začátku 2021 způsobeného koronavirovou pandemií a opatřeními vlád zavírajících ekonomiky s cílem dostat pandemii pod kontrolu. Země s plošnou očkovací kampaní dosáhly ústupu pandemie a otevíraly ekonomiky s pokračující rozsáhle silně expanzivní fiskální i monetární politikou. Produkční limity ekonomiky při převisu poptávky nad nabídkou ale oživení ekonomiky eurozóny brzdí. Navíc oživení hospodářství tlumí taky pokračování pandemie. Výhled růstu HDP zůstává silný, dle ECB pro roky 2021, 2022 a 2023 5,0 %, 4,6 % a 2,1 %.

Makroekonomický zpravodaj | 02.11.2021

Makroekonomické události USA: Růst HDP ve třetím čtvrtletí zpomalil značně víc, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických ve třetím čtvrtletí hrubý domácí produkt vzrostl značně pomaleji, než v předchozím kvartálu. Zpomalení bylo navíc silnější, než se čekalo. Divoké oscilace ekonomiky roku způsobené koronavirovou pandemií se zklidňují. HDP posílil 2,0 % po růstu 6,7 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal růst 2,7 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání ekonomika překonala třetí kvartál 2020 4,9 %, srovnání předchozích kvartálů vycházelo růstem 12,2 % (zejména kvůli slabé loňské srovnávací základně kvůli zdrcující první vlně koronavirové pandemie na jaře 2020). Globální nedostatek čipů a jiných produkčních materiálů se nevyhnul i USA, navíc růst ekonomiky přitlumil i další poryv koronavirové pandemie. Slabý proto zůstává příspěvek zahraničního obchodu, investic, navíc ve třetím čtvrtletí klesl příspěvek tahouna ekonomiky, spotřeby domácností. Celkově ale ekonomika USA pokračuje silným růstem. Navíc prezident USA připravuje další fiskální podpůrné balíčky. V souhrnu tak jako jinde ve světě by tyto efekty měly během roku přinést trvalejší plné oživení hospodářství a jeho růstu. Výhled růstu ekonomiky zůstává příznivý, měl by vydržet silný i v dalších letech. Podle centrání banky, Federálního rezervního systému růst HDP dosáhne v letech 2021 - 2023 5,9 %, 3,8 % a 2,5 %.

Makroekonomický zpravodaj | 01.11.2021

Makroekonomické události ČR: Růst HDP ve třetím čtvrtletí zrychlil, ale méně než se čekalo resp. než v eurozóně

Hrubý domácí produkt České republiky ve třetím čtvrtletí vykázal vůči předchozímu kvartálu rychlejší růst, ale méně než se čekalo. Růst a jeho zrychlení ve třetím kvartálu je méně robustní než v eurozóně. Oživení ekonomiky z druhého pololetí 2020 se kvůli přivření aktivity obchodů a služeb v prvním čtvrtletí 2021 vytratilo na minimum. Od druhého kvartálu růst ekonomiky nastartoval s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním hospodářství, přesto oživení růstu ekonomiky je zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Růst HDP mezičtvrtletně vzrostl na 1,4 % z 1,0 % v předchozím kvartálu, trh čekal jeho větší zrychlení na 1,8 %. Meziročně ekonomika vzrostla 2,8 %, trh čekal její růst 3,2 % po růstu 8,1 % (revize zvýšení z dřívě hlášených 7,8 %) v předchozím kvartálu. Koronavirová pandemie ještě značnou část druhého čtvrtletí držela ekonomiku pod zámkem a její otevírání na pozadí útlumu pandemie ve spojení s plošnou vakcinační kampaní ve druhé části druhého čtvrtletí již stačilo hospodářství povzbudit hlavně zvýšenou aktivitou spotřebitelů a to včetně služeb citlivých na sociální kontakt (ubytovací a stravovací služby, doprava). A to i přesto, že tyto služby byly ještě oslabeny, zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Situaci navíc komplikuje další vlna infekcí. Proto podobně jako v Evropě i oživení ve druhém čtvrtletí 2021 bylo ještě mírné s předpokládanou tlumenou akcelerací ve druhém pololetí 2021. Plné oživení ekonomiky by měly přinést pokračující vakcinace a zmírnění tlaků produkčních kapacit a inflace od příštího roku s pokračující silnou podporou ultraexpanzivní fiskální a monetární politiky.

Makroekonomický zpravodaj | 29.10.2021

Makroekonomické události USA: Index obecné ekonomické aktivity Fedu Philadelphia v říjnu značně klesl, víc, než se čekalo

Růst současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v říjnu k září značně oslabil, víc, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak snížil ze silné na solidní rychlost, trh čekal jeho poněkud menší oslabení. Index klesl na 23,8 bodů z 30,7 bodů v září, trh čekal jeho pokles na 25,0 bodů. Inflační tlaky (ceny vstupů i vlastní produkce) zůstávají velmi silné, robustní je i růst nových zakázek a zaměstnanosti těchto průmyslových firem. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro začátek roku 2022 zastavil prudký pokles minulých měsíců a poněkud se zvýšil. Přesto očekávání průmyslových podniků oblasti obecné ekonomické aktivity pro přelom prvního a druhého čtvrtletí 2022 zůstávají nezvykle opatrná, což platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak firmy čekají opět jejich silný růst cen vstupů a vlastní produkce, růst zaměstnanosti a taky výhled oživení investic. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických kvůli plošné očkovací kampani, s tím souvisejícím otevíráním ekonomiky, rekordní pomocí státu ekonomice a pokračující ultraexpanzivní monetární politikou nulových úrokových sazeb potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků.

Makroekonomický zpravodaj | 26.10.2021

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v říjnu nečekaně vzrostl, zůstává solidní

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v říjnu vůči září nečekaně vzrostl a zůstává solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu překvapivě vzrostl na 113,8 bodů z 109,8 bodů (revize z 109,3 bodů) v září, trh čekal jen jeho mírný pokles na 108,3 bodů. Celkově bez ohledu na letní poklesy spotřebitelského sentimentu lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani tento rok ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat.

Makroekonomický zpravodaj | 26.10.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW ekonomického sentimentu Německa v říjnu klesly víc, než se čekalo, hlavně index současné situace

V říjnu v Německu vůči září 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti pokračovalo pátým poklesem v řadě, větším než se čekalo. Hodnocení současné situace kleslo výrazně víc, než se čekalo poté, co od letošního února setrvale rostlo. Data stále ukazují příznivou ekonomickou situaci a příznivý výhled k prvnímu pololetí 2022, avšak méně než v září. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 22,3 bodů z 26,5 bodů v září, trh čekal jeho menší pokles na 24,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace klesl na 21,6 bodů z 31,9 bodů v září, trh čekal jeho menší pokles na 28,5 bodů. Podle institutu ZEW jsou důvodem nižších očekávání nabídkové tlaky ekonomiky omezující ziskovost firem. Oslabení očekávání rovněž souvisí s rozmachem koronavirového druhu delta. Souvislý růst hodnocení současné situace od letošního února souvisí s obecným ústupem koronavirové pandemie a otevíráním ekonomik. Ekonomická slabost posledních čtvrtletí byla způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a omezením vlivu koronaviru a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou naděje tak, že význam viru bude konečně od roku 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.

Makroekonomický zpravodaj | 21.10.2021

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v září vzrostly výrazně víc, než se čekalo, jejich robustní růst pokračuje

Ve Spojených státech amerických v září maloobchodní tržby značně překonaly očekávání, jejich letos nastartovaný velmi robustní růst v průměru pokračuje. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,7 %, když trh čekal jejich pokles 0,2 %, sílu vůči očekávání navíc navýšilo jejich zvýšení revizí za srpen na růst 0,9 % z původně hlášeného růstu 0,7 %. Dynamicky rostou i výdaje jádrových maloobchodních tržeb, tedy bez prodeje automobilů. Robustně rostou prakticky všechny hlavní kategorie koše maloobchodních tržeb. Dubnový propad v roce 2020 se zavřenými obchody a lidmi v karanténě a na vynucených dovolených znamenal absolutní dno, umístěné značně níže, než se čekalo. Do dalších měsíců s otevíráním ekonomiky se předpokládalo oživení spotřeby domácností, které v rapidní podobě přišlo nečekaně brzo, již květnu s klíčovou pomocí vzestupu prodejů automobilů. Stále v roce 2020 červen, červenec, srpen, září a říjen květnové oživení potvrdily většinou značně nad očekáváním trhu, přestože část ekonomiky opět musela zavírat s obnovením případů nemoci Covid-19. Pandemie ale až do začátku roku 2021 neustupovala, lidé byli ve větší míře nemocní, obchody zavřené a navíc lidé stále čelí ekonomické nejistotě jejich zranitelných zaměstnavatelů a tak oživení spotřeby domácností do konce roku bylo stále zranitelné a křehké. Navíc dobíhaly vládní podpory domácností. To se možná ukázalo za listopad a prosinec poklesem maloobchodních tržeb byť možná jde o korekci silných růstů spotřeby domácností posledního pololetí. V roce 2021 lednový a březnový skok spotřeby domácností ale vrací maloobchodní tržby zpět na robustní růstovou dráhu o čemž svědčí meziroční růsty hlavních agregátů maloobchodních tržeb, pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Data druhého a třetího čtvrtletí zesílení letošního roku víceméně potvrzují.

Makroekonomický zpravodaj | 20.10.2021

Makroekonomické události ČR: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v září vzrostla značně víc, než se čekalo

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v září opět vzrostla o dost víc, než se čekalo, v meziročním vyjádření značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl 0,2 % po růstu 0,7 % v srpnu, trh přitom čekal naopak jeho pokles 0,2 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil o dost víc, než se čekalo na 4,9 % z 4,1 % v srpnu, trh čekal jeho zvýšení na 4,5 %. Inflace v srpnu v meziměsíčním i meziročním srovnání překvapivě silně vzrostla. Meziroční zrychlení inflace bylo v září taženo hlavně zrychlením růstu cen kategorie Bydlení, voda, energie, paliva a Doprava (ceny automobilů a pohonných hmot). Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva, dále pak již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží. Obě položky zářijovou meziroční inflaci zvýšily 2,3 procentním bodem. Vedle toho otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB podle nové srpnové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 4 %, o procentní bod víc, než čekala v předchozí květnové prognóze a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. Na posledním zářijovém zasedání monetární politiky 30.9. ale ČNB přiznala značné podcenění dynamiky inflace a guvernér Jiří Rusnok indikoval, že inflační prognóza aktualizovaná v listopadu bude významně navýšena. Řekl, že by měla kulminovat až v úrovních 5 - 6 % přičemž oslabovat by měla až od druhého pololetí 2022. V příštích měsících inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Guvernér Rusnok naznačil pravděpodobné zvýšení úrokových sazeb na příštím listopadovém zasedání monetární politiky 4.11. s tím, že na konci roku čeká úrokové sazby min. o půl procentního bodu výše. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila úrokové sazby o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků dokonce 75 bps.

Makroekonomický zpravodaj | 20.10.2021

Makroekonomické události USA: Průmyslová inflace v září zaostala za očekáváním, jádrová inflace (na meziměsíční průměrné bázi) oslabila nečekaně silně, nicméně přes známky kulminace inflace zůstává silná

Ve Spojených státech amerických v září růst indexu cen producentů (PPI) přibližně po půl roce strmého růstu naznačil kulminaci, když průmyslová inflace zaostala za očekáváním. Navíc jádrová inflace (na meziměsíční průměrné bázi) oslabila nečekaně silně. V meziročním vyjádření se produkční inflace dále posunula maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Produkční inflace přes známky kulminace nicméně zůstává silná. Meziměsíčně index vzrostl opět silně 0,5 %, i když o něco méně, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 % po růstu 0,7 % v srpnu. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,2 %, značně za odhadem trhu 0,5 % po růstu 0,6 % v srpnu. Meziroční růst indexu PPI se nicméně opět zvýšil, trochu méně, než čekal trh na maximum od listopadu 2010 8,6 % ze srpnových 8,3 %, trh čekal jeho o něco silnější zvýšení na 8,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sice vzrostl, ale jen lehce, značně méně než se čekalo na 6,8 % ze srpnových 6,7 %, trh čekal jeho větší růst na 7,1 %. V září silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly hlavně, z 80 %, ceny zboží růstem 1,3 %, přičemž 40 % tohoto růstu přiložil silný růst cen energií, 2,8 %. Opakovaně silně nicméně rostly ceny zboží bez cen potravin a energií, stejně jako v srpnu 0,6 %. Ceny služeb v září vzrostly 0,2 %. Silný růst produkčních cen je plošný, nicméně poslední data naznačila známky kulminace. Tento kulminační jev je více patrnější ve spotřebitelské inflaci. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují růst inflačních tlaků a obecně i normalizaci dlouhodobě podnormálových cenových podmínek dle přání Fedu. Data nemění výhled monetární politiky, byť po delší době příjemně překvapila, že nebyla tak robustní jak se čekalo. Stále tak platí výhled, že Fed vzhledem ke splnění kritérií "podstatného pokroku" k jeho cílům plné zaměstnanosti a stabilní inflaci 2 % zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až v listopadu či prosinci a to první fází redukce, tedy omezením kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle, nicméně i v případě časování zahájení jejich případného zvyšování v centrální bance nepanuje konsensus a první preference bankéřů míří dokonce již k druhému pololetí 2022. V tomto případě Fed vyžaduje plnou zaměstnanost a aby inflace dosáhla 2 % a byla na dráze k mírnému přestřelení hladiny 2 % po nějaký čas.

Makroekonomický zpravodaj | 20.10.2021

Makroekonomické události USA: Zahájení a povolení staveb domů v září zklamaly mnohem víc, než se čekalo

V září ve Spojených státech amerických nová výstavba zklamala o dost víc, než se čekalo. Zahájení staveb domů nečekaně klesly, povolení staveb domů klesly nečekaně silně. Trend robustního růstu obou ukazatelů ale pokračuje. V září v USA dle anualizovaných dat, zahájení staveb rezidenčních domů nečekaně klesly na 1 555 000 ze srpnových 1 580 000 (jež byly navíc revizí sníženy z 1 615 000), trh čekal jejich pokles jen na 1 620 000. Meziměsíčně tak klesly 1,6 % po růstu 1,2 % (revize snížení z růstu 3,9 %) v srpnu. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně ostře klesly na 1 589 000 ze srpnových 1 721 000 (jež navíc byly revizí sníženy z 1 728 000), trh čekal jejich snížení jen na 1 680 000. Meziměsíčně tak klesly 7,7 % po růstu 5,6 % (revize snížení z růstu 6,0 %) v srpnu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 19.10.2021

Makroekonomické události Čína: Růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí nedosáhl na očekávání, i tak ale zůstal silný

Postpandemický růst ekonomiky Čínské lidové republiky ve třetím čtvrtletí 2021 nedosáhl na očekávání, zůstává ale silný. Čínské hospodářství roste nad svým dlouhodobým růstovým průměrem (kolem 6 %) a dohání tak ztráty koronavirové pandemie. Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostl 0,2 %, trh čekal jeho silnější růst 0,5 % po růstu 1,2 % ve druhém čtvrtletí. Meziročně růst ekonomiky klesl na 4,9 % z 7,9 % ve druhém čtvrtletí, trh čekal menší pokles růstu na 5,2 %. Růst ekonomiky je silně napumpován ústupem pandemie a následným otevíráním ekonomiky. Čína profituje z rychlejšího růstu globální ekonomiky, současně ale občasné erupce koronavirové pandemie a strukturální politiky např. limitující těžký průmysl růst hospodářství omezují. Růst ekonomiky má být nadále silný, i když mezikvartální růstová dynamika ukazuje zpomalování růstu ekonomiky s tím jak se šoky pandemie i otevření ekonomiky začnou ze statistik vytrácet a hospodářství dosedne na normálovou růstovou dráhu. Růst ekonomiky by měl slábnout zpět k cíli čínské vlády 6 % i proto, že Čína se na rozdíl od cíle minulých dekád maximalizace růstu ekonomiky snaží o jeho udržitelný trend v souladu se zdroji, životním prostředím ale i úvěrovou kapacitou. Vládnoucí komunistická strana letos předložila spíše střídmější cíl růstu své ekonomiky a naznačila, že se bude snažit spíš než o maximalizaci růstu HDP o to, aby růst ekonomiky byl stabilní a udržitelný. V dalších čtvrtletích číhají další rizika pokračování pandemie a slabost světové ekonomiky, která má s koronavirem víc problémů než Čína. Čína navíc chce utlumovat podporu ekonomiky. K dalším nebezpečím či nejistotám patří další vývoj americkočínských vztahů nástupu Joe Bidena do Bílého domu a po přeskupení sil v Kongresu, v kterém od ledna 2021 v obou komorách má převahu Bidenova Demokratická strana.

Makroekonomický zpravodaj | 18.10.2021

Události minulého týdne 20. - 26.9.: Holub naznačil tvrdší hyp. pravidla, ek. sentiment ČR klesl, volby Německa vyhrála SPD, PMI EMU klesly, Fed zvýšil úr. sazbu, přiblížil útlum QE, růst úr. sazeb, nová výstavba USA roste, volby Ruska a Kanady beze změn

ČNB dvě zasedání monetární politiky v řadě zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, když pouze jeden člen bankovní rady, Vojtěch Benda, hlasoval pro zvýšení o 0,5 procentního bodu. Zdá se, že názorový posun banky směřuje k ještě přísnějšímu zvýšení na zářijovém zasedání. Člen bankovní rady Tomáš Holub preferuje zvýšení o půl procentního bodu. Ekonomický sentiment Česka v září klesl třetí měsíc v řadě. V eurozóně parlamentní volby Německa ovládli sociální demokraté, podoba vlády ale zatím jasná není. Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v září nečekaně silně klesly, růsty jsou však alespoň solidní. Ve Spojených státech amerických centrální banka, Federální rezervní systém, naznačila opět přiblížení první fáze útlumu ultraexpanze monetární politiky, kvantitativního uvolňování, s tím, že by měl nastat brzo, tedy ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Rovněž uvedla přiblížení prvního zvýšení cíle její hlavní úrokové sazby, Federal Funds Rate z roku 2023 na rok 2022. Monetární politika nicméně zůstane ještě řadu kvartálů expanzivní. Zahájení a povolení staveb domů v srpnu značně překonaly očekávání. Parlamentní volby Ruské federace a Kanady potvrdily status quo, tedy dominantní vládu proputinovské strany Jednotné Rusko (regulernost voleb je ovšem zpochybňována) a vládu Liberální strany Kanady, která bude spoléhat na pomoc jiné strany či stran.

Makroekonomický zpravodaj | 14.10.2021

Makroekonomické události USA: Silná spotřebitelská inflace (PCE) v srpnu mírně nad očekáváním, stále roste

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických v srpnu mírně překonala očekávání. Stále roste. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,4 % po růstu 0,4 % v červenci. Jeho meziroční růst posílil na 4,3 % z růstu 4,2 % v červenci. Jádrový index cen PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl dle očekávání 0,3 % stejně jako v červenci, trh čekal jeho zvýšení 0,2 %. Jeho meziroční růst dle očekávání byl 3,6 % po růstu 3,6 % v červenci. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky přináší růst inflačních očekávání a tlaků, o kterém centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém, říká, že bude jen krátkodobý a že se inflace po očekáváném růstu vrátí k jejímu cíli 2 %. Proto Fed s ohledem na inflaci cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate tak chce bez ohledu na očekávaný růst inflace držet u nuly do doby dosažení jeho druhého cíle, plné zaměstnanosti, který vzhledem k řadě mimořádně mohutných prorůstových stimulů a v současnosti nestandardní dočasné povaze nezaměstnanosti (její velká část je dočasná kvůli stále značně zavřeným odvětvím služeb citlivých na sociální kontakt, pohostinství, ubytovací služby, doprava, cestovní ruch, rekreace, volný čas a rovněž kvůli zavřeným školám suspendujících ze zaměstnání rodiče dětí) může být naplněn brzy s předpokladem účinné rychlé plošné vakcinační kampaně vedoucí k omezení koronavirové pandemie a otevírání obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky. Podle poslední projekce Fedu posledního zasedání monetární politiky 21. - 22.9. by k tomu mělo dojít již v roce 2022 (ač dle předchozí červnové projekce Fed předpokládal zahájení zvyšování úr. sazby od roku 2023). Významnější posun zmírnění slabosti trhu práce pak pravděpodobně zahájí první krok redukce ultraexpanzivní monetární politiky Fedu, snížení objemu kvantitativního uvolňování v podobě omezení nákupu cenných papírů, již ve čtvrtém čtvrtletí 2021.

Makroekonomický zpravodaj | 04.10.2021

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 4. - 8.10. ČR: Pokles nezaměstnanosti, zahraniční obchod a průmysl omezeny nabídkou, malé oživení stavebnictví, solidní růst maloobchodu, ČNB vysvětlí nečekaně silné zvýšení úr. sazeb, parlamentní volby

Míra nezaměstnanosti dle Ministerstva práce a sociálních věcí (9 2021, 5.10.), obchodní bilance (8 2021, 7.10.), průmyslová výroba (8 2021, 7.10.), stavební produkce (8 2021, 7.10.), maloobchodní tržby (8 2021, 8.10.), zápis rozhodnutí monetární politiky včetně úrokových sazeb České národní banky (30.9., 8.10.) a volby do dolní komory parlamentu Poslanecké sněmovny (8.-9.10.) jsou hlavní makroekonomické, finanční a politické události týdne 4. - 8.10. České republiky. S kulminací koronavirové pandemie v ČR v březnu 2021 svůj vrchol dosáhla i nezaměstnanost, od té doby platí její klesající trend. Obchodní bilance se svezla do deficitů a oživení průmyslové výroby ztratilo sílu patrně kvůli limitním omezením produkčních materiálů a komponent. Oživení stavebnictví je v prvních měsících po otevření ekonomické aktivity od letošního druhého čtvrtletí nevýrazné. Růst spotřeby domácností zůstává s otevřenější ekonomikou solidní. ČNB na posledním zasedání monetární politiky nečekaně silně zvýšila svoje hlavní úrokové sazby hlavně kvůli nebezpečí inflace. Hlavní hádankou parlamentních voleb je to, zda vládu sestaví opět centristické hnutí premiéra Andreje Babiše s výpomocí stran okraje politického spektra, či zda se moci chopí spojení koalic středopravicového SPOLU (Občanská demokratická strana, TOP 09, Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidován) a liberální středolevicové České pirátské strany a středopravicových Starostů a nezávislých.

Makroekonomický zpravodaj | 01.10.2021

Makroekonomické události ČR: Nezaměstnanost v srpnu vzrostla zpět na 3,0 %

V České republice ve skupině pracujících věku 15 - 64 let po očištění o sezónnost v lednu podle Českého statistického úřadu obecná míra nezaměstnanosti v srpnu vzrostla na 3,0 % z červencových 2,8 %. Po pěti měsících poklesů míra nezaměstnanosti poprvé klesla, přesto její sestupný trend z březnového maxima 3,5 % poznamenaném koronavirovou pandemií, které stanovilo dlouhodobý vrchol tohoto ukazatele od dubna 2017 (3,5 %) stále platí. Vyšší pak tato míra nezaměstnanosti byla naposledy v lednu 2017 3,6 %. Srpnová míra nezaměstnanosti posílila i meziročně z 2,8 % v srpnu 2020. Podle ČSÚ se již aktivita ekonomiky i trhu práce dle počtu odpracovaných hodin v srpnu vrátila k svému dlouhodobému normálu. Data celkově potvrzují kulminaci pozvolného slábnutí trhu práce způsobeného koronavirovou pandemií na přelomu prvního a druhého čtvrtletí 2021 s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením. Trh práce tak dle míry nezaměstnanosti, zaměstnanosti i odpracovaných hodin během pandemie překvapivě příliš neoslabil a zůstal velmi silný, jednak kvůli pootevřené ekonomice, ekonomickému oživení a podpoře státu a centrální banky firmám a domácnostem. Pandemie tak je pouhým stínem, který na pár čtvrtletí překryl dlouhodobou sílu trhu práce. Kvůli zmíněným důvodům by posilování trhu práce mělo pokračovat i v dalších kvartálech.

Makroekonomický zpravodaj | 30.09.2021

Makroekonomické události USA: Spotřebitelský sentiment v září klesl značně víc, než se čekalo, zůstává solidní

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v září vůči srpnu klesl na minimum od února, citelně víc, než se čekalo. Zůstal ale solidní. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl o dost víc, než se čekalo na 109,3 bodů z 115,2 bodů (revize z 129,1 bodů) v červenci, trh čekal jen jeho mírný pokles na 124,0 bodů. Celkově bez ohledu na letní poklesy spotřebitelského sentimentu lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani tento rok ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat.

Makroekonomický zpravodaj | 29.09.2021

Makroekonomické události USA: Fed dle očekávání cíl hlavní úr. sazby nezměnil, přiblížil útlum QE a zvýšení úr. sazeb

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických, dle očekávání nezměnil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate 0 - 0,25 %. V prohlášení Fed hlavně zohlednil další pokrok k dosažení cílů inflace a zaměstnanosti s tím, že pokud zlepšování ekonomiky bude pokračovat dle očekávání, zmírnění tempa nákupu cenných papírů může být již brzo na místě. V makroekonomických projekcích Fed hlavně nově čeká drobné zvýšení cíle své hlavní úrokové sazby již v roce 2022 a zvýšil jeho výhled i pro rok 2023. Centrální banka taky snížila výhled růstu ekonomiky v tomto roce a zvýšila jej pro rok 2022 a rovněž zvýšila pro tento rok očekávání inflace včetně její jádrové složky (bez cen potravin a energií) i míry nezaměstnanosti. Komentáře Fedu ke kvantitativnímu uvolňování jsou kompromisem přímého oznámení termínu jeho útlumu, ke kterému Fed směřoval před poslední srpnovou zprávou zaměstnanosti (která ukázala překvapivě prudké zpomalení jejího růstu patrně kvůli obnovenému růstu koronavirových případů vyvolaného hlavně kmenem delta) a odkladem útlumu. Odklad na základě jediného čísla by totiž mohl nepřiměřeně zbrzdit optimální přizpůsobování monetární politiky a útlumu její ultraexpanze posilování hospodářství s inflačními tlaky. Takto centrální banka může počkat na nejbližší data zaměstnanosti a start útlumu nákupu cenných papírů buď ohlásit vzápětí, nebo odklad prodloužit. Kromě toho ovšem s ohledem na obnovenou sílu koronavirové pandemie ale Fed přibližuje optimum zvyšování úrokových sazeb již na příští rok patrně s ohledem na inflační rizika. Fed již v červnu oznámil zahájení diskuse prvního stupně redukce ultraexpanzivní monetární politiky, snížení kvantitativního uvolňování (QE). K té je podle centrální banky potřeba dosažení "podstatného pokroku" k dosažení cílů Fedu inflace 2 % a plné zaměstnanosti. Komentáře Fedu tak signalizují pokrok nejen ekonomiky ale i k redukci QE a potvrzují naše očekávání termínu zahájení redukce QE ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Projekce včetně úr. sazeb a QE Fedu rovněž ukazují, že na zvyšování cíle Federal Funds Rate se nebude čekat mnoho let, ale možná jen pár čtvrtletí. Celkově komentáře a projekce Fedu potvrzují trvání silně expanzivní monetární politiky v nejbližších letech.

Makroekonomický zpravodaj | 23.09.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI Francie a hlavně Německa a eurozóny v září klesly o dost víc, než se čekalo, solidní růst ek. aktivity

Indexy PMI Francie a hlavně Německa i eurozóny v září vůči srpnu klesly o dost víc, než se čekalo. V eurozóně růst aktivity služeb i ekonomické aktivity oslabil ze ze silného tempa na solidní, trh čekal jen malé snížení a pokračování jejich silného růstu. Růst zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo, jeho velikost se snížila z velmi silné na silnou, trh přes snížení růstu čekal stále jeho velmi silnou velikost. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl o dost víc, než se čekalo na 58,7 bodů z 61,4 bodů v srpnu, trh čekal jeho menší pokles na 60,3 bodů. Index PMI služeb klesl výrazně víc, než se čekalo na 56,3 bodů z 59,0 bodů v srpnu, trh čekal jeho pokles pouze na 58,5 bodů. Index PMI ekonomické aktivity klesl značně víc, než se čekalo na 56,1 bodů z 59,0 bodů v srpnu, trh čekal jeho menší pokles na 58,5 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina léta ale ukazuje obavy z koronavirové varianty delta, která by mohla opět ekonomickou aktivitu omezit.

Makroekonomický zpravodaj | 23.09.2021

Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v srpnu klesly o něco víc, než se čekalo

Prodeje starších/existujích domů Spojených států amerických v srpnu v anualizovaním vyjádření meziměsíčně klesly o něco víc, než se čekalo. Prodeje meziměsíčně klesly na 5 880 000 z 6 000 000 (revize navýšení z 5 990 000) v červenci, trh čekal jejich o něco menší pokles na 5 890 000. Meziměsíčně tak klesly 2,0 % po růstu 2,2 % (revize zvýšení z růstu 2,0 %) v červenci. Meziročně prodeje klesly 1,5 %. Trend solidního růstu trhu domů USA pokračoval i začátkem roku 2020, krátce před úderem koronaviru, uzavření ekonomiky v dubnu ale z drtivého poklesu nevynechalo ani segment starších/existujících domů. Trh domů ještě i v květnu 2020 během koronavirového šoku vykazoval oslabení, až v létě, v červnu, červenci, srpnu, září a říjnu ale zabral prudkým růstem, skočil na maxima víc, než čekal trh. V dalších měsících pak trh korigoval a to kvůli omezené nabídce domů a kvůli silnému a trvalému růstu jejich cen. To potvrzuje pokles podílu kupců kupujících první nemovitost i růst podílu hotovostních plateb. Hlavní ekonom Národní asociace obchodníků s nemovitostmi (NAR) Lawrence Yun k tomu dodal: “Ačkoliv došlo k poklesu nákupu domů, potenciální kupci hledají vědomi si svých finančních limitů a prostě čekají na více nabídek.” Další měsíce by měly potvrdit zlepšení s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru, nízkými úrokovými sazbami a podpůrnými programy centrální banky a státu. Trh domů obecně od léta 2020 silně expanduje včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů.

Makroekonomický zpravodaj | 23.09.2021

Makroekonomické události USA: Nová výstavba v srpnu překonala očekávání, nadále robustně roste

V srpnu ve Spojených státech amerických nová výstavba v srpnu překonala očekávání. Zahájení staveb domů vzrostly silněji, než se čekalo, povolení staveb domů pak nečekaně a robustně vzrostly. Trend robustního růstu obou ukazatelů pokračuje. V srpnu v USA dle anualizovaných dat, zahájení staveb rezidenčních domů vzrostly na 1 615 000 z červencových 1 554 000 (jež byly ale revizí zvýšeny z 1 534 000), trh čekal jejich růst jen na 1 555 000. Meziměsíčně tak vzrostly 3,9 % po poklesu 6,2 % (revize zvýšení z poklesu 7,0 %) v červenci. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně a ostře vzrostly na 1 728 000 z červencových 1 630 000 (jež ale byly revizí sníženy z 1 635 000), trh čekal naopak jejich snížení na 1 600 000. Meziměsíčně tak vzrostly 6,0 % po růstu 2,2 % (revize snížení z růstu 2,6 %) v červenci. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 21.09.2021

Makroekonomické události USA: Silný letní růst zaměstnanosti v srpnu prudce oslabil, mnohem víc, než čekal trh

V srpnu ve Spojených státech amerických silný letní růst zaměstnanosti mimo zemědělský sektor prudce oslabil, mnohem víc, než čekal trh. Očekávání silného oživení včetně trhu práce však stále trvá. Zaměstnanost vzrostla 235 000, mnohem méně, než čekal trh, který čekal její růst 750 000. Za červenec byl její růst zvýšen o 110 000 na 1 053 000 z 943 000 a červnový růst byl zvýšen o 24 000 z 938 000 na 962 000. V součtu za oba měsíce byl růst zaměstnanosti zvýšen o 134 000. Celkově tak v období červen - srpen růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 381 000, tedy 127 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v srpnu klesla dle očekávání na 5,2 % z červencových 5,4 %. V srpnu se zastavil velmi silný růst zaměstnanosti pokračoval v sektorech služeb volného času, ubytování a stravování a taky ve státních vzdělávacích službách. K oslabení došlo i v jiných sektorech. Do výsledků mohlo promluvit šíření koronavirových infekcí způsobených kmenem delta. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Nezaměstnanost by v dalších měsících měla pokračovat poklesem a růst zaměstnanosti by měl posílit kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou. Data trendově přes srpnové oslabení potvrzují tendenci spíše dřívějšího útlumu monetární politiky v podobě redukce kvantitativního uvolňování a později i zvyšování úrokových sazeb i když centrální banka USA, Federální rezervní systém může dle těchto dat se zpřísňováním monetární politiky zaváhat.

Makroekonomický zpravodaj | 21.09.2021

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v srpnu překonaly očekávání, stále rostou solidně

Ve Spojených státech amerických v srpnu maloobchodní tržby překonaly očekávání, jejich letos nastartovaný velmi robustní růst v průměru pokračuje. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,7 %, když trh čekal jejich pokles 0,8 %, sílu vůči očekávání ale krátilo jejich snížení revizí za červenec na pokles 1,8 % z původně hlášeného poklesu 1,1 %. Dubnový propad v roce 2020 se zavřenými obchody a lidmi v karanténě a na vynucených dovolených znamenal absolutní dno, umístěné značně níže, než se čekalo. Do dalších měsíců s otevíráním ekonomiky se předpokládalo oživení spotřeby domácností, které v rapidní podobě přišlo nečekaně brzo, již květnu s klíčovou pomocí vzestupu prodejů automobilů. Červen, červenec, srpen, září a říjen květnové oživení potvrdily většinou značně nad očekáváním trhu, přestože část ekonomiky opět musela zavírat s obnovením případů nemoci Covid-19. Pandemie ale až do začátku roku 2021 neustupovala, lidé byli ve větší míře nemocní, obchody byly ve větší míře zavřené a navíc lidé stále čelí ekonomické nejistotě jejich zranitelných zaměstnavatelů a tak oživení spotřeby domácností do konce roku bylo stále zranitelné a křehké. Navíc dobíhaly vládní podpory domácností. To se možná ukázalo za listopad a prosinec poklesem maloobchodních tržeb byť možná jde o korekci silných růstů spotřeby domácností posledního pololetí. Lednový a březnový skok spotřeby domácností ale vrací maloobchodní tržby zpět na robustní růstovou dráhu o čemž svědčí meziroční růsty hlavních agregátů maloobchodních tržeb, pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Data druhého a třetího čtvrtletí zesílení letošního roku víceméně potvrzují.

Makroekonomický zpravodaj | 16.09.2021

Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v srpnu vzrostla o dost víc, než se čekalo na maximum od listopadu 2008

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v srpnu vzrostla o dost víc, než se čekalo, v meziročním vyjádření značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 % na maximum od listopadu 2008. Index CPI meziměsíčně vzrostl 0,7 % po růstu 1,0 % v červenci, trh čekal jeho růst jen 0,1 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil na 4,1 % z 3,4 % v červenci, trh čekal jeho stagnaci na 3,4 %. Inflace v srpnu v meziměsíčním i meziročním srovnání překvapivě silně vzrostla, když na jejím meziročním růstu se nejvíc podílelo zesílení růstu cen kategorie Bydlení, voda, energie a paliva a taky kategorie potraviny a nealkoholické nápoje. Inflační obraz ekonomiky se příliš nemění, i přes otevírání ekonomiky v meziročním pohledu inflační jádro zůstává klidné, když inflaci nadprůměrně nafukuje růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží. Přesto je znát, že otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, dále bytové zařízení, vybavení domácnosti, opravy a taky stravování a ubytování). Inflace je v posledních kvartálech nadprůměrná resp. nad cílem České národní banky 2 % dominantně kvůli pokračujícímu silnému tahu oddílu alkoholických nápojů a tabáku a kvůli silnému růstu cen energií resp. dopravy. ČNB podle nové srpnové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 4 %, o procentní bod víc, než čekala v předchozí květnové prognóze a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. Ve druhém pololetí inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit. ČNB zatím může být vzhledem k plnění inflačního cíle s daty i s inflační projekcí dalších kvartálů kolem cíle spokojena, když předpokládaná perioda zvýšené inflace by měla být omezená. Kvůli koronavirové pandemii ČNB držela úrokové sazby u nuly a zahájila jejich zvyšování od léta 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci, racionálnějším důvodem zdražení peněz ale spíše mohou být rizika finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat inflační stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku.

Makroekonomický zpravodaj | 15.09.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW ekonomického sentimentu Německa v září zaostaly za očekáváním

V září v Německu vůči srpnu 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti pokračovalo nečekaně silným poklesem. Hodnocení současné situace opět vzrostlo, tentokrát mírně, poněkud méně, než se čekalo a potvrzuje celkově opatrně zlepšené hladiny. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 26,5 bodů z 40,4 bodů v srpnu, trh čekal jeho menší pokles na 30,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace opět vzrostl, teď pouze mírně na 31,9 bodů z 29,3 bodů v srpnu, trh čekal jeho o něco silnější růst na 30,0 bodů. Vůči srpnu optimismus s výhledem k začátku roku 2022 silně klesl. Podle prezidenta institutu ZEW Achima Wambacha výsledky očekávání signalizují, že i když experti finančního trhu nadále čekají zlepšení ekonomické situace během následujícího pololetí, očekávaná síla a dynamika zlepšení podstatně klesly. Wambach se domnívá, že globální nedostatek čipů automobilového sektoru a nedostatek stavebního materiálu ve stavebnictví způsobily významnou redukci očekávání zisků těchto sektorů. To může mít podle něj negativní efekt na ekonomická očekávání. Oslabení očekávání rovněž souvisí s rozmachem koronavirového druhu delta. Souvislý růst hodnocení současné situace od letošního února souvisí s obecným ústupem koronavirové pandemie a otevíráním ekonomik. Ekonomická slabost posledních čtvrtletí byla způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a omezením vlivu koronaviru a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou naděje tak, že význam viru bude konečně již v roce 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.

Makroekonomický zpravodaj | 14.09.2021

Makroekonomické události USA: Silná produkční inflace (PPI) v srpnu lehce nad očekáváním

Ve Spojených státech amerických v srpnu růst indexu cen producentů (PPI) byl opět silnější, než se čekalo, tentokrát mírně. V meziročním vyjádření se produkční inflace vyhoupla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. V srpnu silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly hlavně ceny služeb růstem 0,7 % a taky ceny zboží růstem 1,0 %. Silný růst produkčních cen je plošný a zatím sotva vykazuje známky kulminace. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky již plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy, tak jak predikuje centrální banka USA, Federální rezervní systém. Proto Fed zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až ve druhém pololetí a to “pouze omezováním” kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle. Meziměsíčně index vzrostl 0,7 %, o něco víc, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 % po růstu 1,0 % v červenci. Podobně index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,6 %, lehce razantněji nad odhadem trhu 0,6 % po růstu 1,0 % v červenci. Meziroční růst indexu PPI se opět značně zvýšil znatelně víc než čekal trh na maximum od listopadu 2010 8,3 % z červencových 7,8 %, trh čekal jeho o něco méně silné zvýšení na 8,2 %. Podobně růst indexu PPI bez cen potravin a energií vzrostl o něco dravěji než čekal trh na 6,7 % z červencových 6,2 %, trh čekal jeho o něco méně silný růst na 6,6 %. Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data potvrzují růst inflačních tlaků a obecně i normalizaci dlouhodobě podnormálových cenových podmínek dle přání Fedu.

Makroekonomický zpravodaj | 14.09.2021

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v srpnu zaostala za očekáváním, hlavně však potvrdila stabilizaci

V srpnu ve Spojených státech amerických spotřebitelská inflace zaostala za očekáváním, hlavně však potvrdila stabilizaci. Silněji v srpnu meziměsíčně rostly ceny energií, které měly dominantní, 2/3 podíl na meziměsíční inflaci. V jádrové meziměsíční inflaci (bez cen potravin a energií) rostly opět silněji ceny nových automobilů, jinak však ceny vykazovaly stabilitu. Stabilizace inflace je patrná z aktuálních meziměsíčních dat, v případě jádrové inflace v dvouměsíčním průměru již jde o normál centrální banky USA Federálního rezervního systému. I na meziroční úrovni se zdá, že inflace již minula svůj vrchol. Stále však včetně své jádrové úrovně bez cen potravin a energií značně přesahují hladinu 2 % cíle Fedu. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl 0,3 % po růstu 0,5 % v červenci, o něco méně než čekal trh 0,4 %. Jeho meziroční růst klesl dle očekávání trhu na 5,3 % z červencových 5,4 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl 0,1 % po jeho růstu 0,3 % v červenci, slaběji než čekal trh 0,3 %. Na meziroční úrovni jeho růst klesl víc, než čekal trh na 4,0 % z 4,3 % v červenci, trh čekal jeho malé snížení na 4,2 %. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že inflace během tohoto roku nadprůměrně vzroste kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky po dlouhé koronavirové pandemii, která ustoupila teprve s masivní vakcinační kampaní. Vzestup inflace ale bude dle Fedu dočasný, proto případný útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování chce centrovat hlavně podle oživování trhu práce. K tomu by mělo dojít během druhé pololetí. Horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb je značně nejistý, zatím jej Fed predikuje jako optimální pro rok 2023, názorové spektrum ale není homogenní.

Makroekonomický zpravodaj | 14.09.2021

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v srpnu klesl na minimum od února, o dost víc, než se čekalo

Silný index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v srpnu vůči červenci klesl na minimum od února, o dost víc, než se čekalo. Značně klesla očekávání i hodnocení současné situace domácností. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl o dost víc, než se čekalo na 113,8 bodů z 125,1 bodů (revize z 129,1 bodů) v červenci, trh čekal jen jeho mírný pokles na 124,0 bodů. Podle Lynna Franca, seniorního ředitele Ekonomických Indikátorů The Conference Board za pokles mohou obavy z delta varianty koronaviru a do menší míry rostoucí ceny benzínu a potravin. V rámci hodnocení současné situace i očekávání oslabilo hlavně hodnocení ekonomické situace, současné hodnocení i vyhlídky trhu práce ztratily jen mírně. V případě očekávání poněkud ztrácel i výhled finančních vyhlídek příjmů domácností. Celkově bez ohledu na letní poklesy spotřebitelského sentimentu lidé v USA cítí aktuální i očekáváné podstatné zlepšení ekonomiky i trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky, s pokračující silnou podporou fiskální a monetární politiky hospodářství a se souvisejícím růstem akciového trhu. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností může uvolnit významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby ve spojení s levnými úvěry. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Pokles nebezpečí pandemie koronaviru v budoucnu vzhledem k progresivní vakcinační kampani tento rok ve spojení s otevíráním obchodů, firem a ekonomiky by měly táhnout oživení ekonomiky a trhu práce s podporou ekonomiky státem a centrální bankou a robustním růstem akciových trhů. To by mělo spotřebitelskou morálku a sklon ke spotřebě domácností dále posilovat.

Makroekonomický zpravodaj | 01.09.2021

Makroekonomické události ČR: HDP revizí vykázal ve druhém čtvrtletí větší oživení, než se čekalo resp. než bylo hlášeno s oživením spotřeby domácností a služeb

Hrubý domácí produkt České republiky ve druhém čtvrtletí revizí vykázal větší oživení, než se čekalo resp. než bylo původně hlášeno. Oživení ekonomiky z druhého pololetí 2020 se kvůli přivření aktivity obchodů a služeb v prvním čtvrtletí 2021 vytratilo na minimum a od druhého kvartálu se čekal rozhodný růst ekonomiky s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním hospodářství. Podle původního hlášení se tak nestalo, když ekonomika sotva překonala produkt z prvního čtvrtletí, ovšem revize již znatelnější posílení eviduje. Meziroční silnější růstové tempo je zkresleno pádem hospodářství ve druhém čtvrtletí 2020 první koronavirovou vlnou a plošným zavíráním ekonomiky. HDP mezičtvrtletně vzrostl 1,0 %, trh čekal jeho růst 0,6 % dle původního hlášení po poklesu 0,3 % v prvním čtvrtletí. Meziročně ekonomika vzrostla 8,2 %, trh čekal její růst 7,8 % ve shodě s původním hlášením po poklesu 2,4 % v předchozím kvartálu. Podle Českého statistického úřadu k růstu ekonomiky přispěly lvím dílem hlavně služby kategorie obchod, doprava, pohostinství a ubytování (+ 3,5 %) ovšem i jiné služby, solidním růstem se prezentoval i zpracovatelský průmysl (+ 1,1 %) a stavebnictví (+ 0,5 %). Z pohledu agregátní poptávky mezikvartální růst potáhly hlavně spotřeba domácností (růstem 6,5 %) a firemní investice (+ 4,2 %). Koronavirová pandemie ještě značnou část druhého čtvrtletí držela ekonomiku pod zámkem a její otevírání ve druhé části druhého čtvrtletí již stačilo hospodářství povzbudit hlavně zvýšenou aktivitou spotřebitelů a to včetně služeb citlivých na sociální kontakt (ubytovací a stravovací služby, doprava). A to i přesto, že tyto služby byly ještě oslabeny, zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Vakcinace a ústup viru v posledních měsících umožňují vládě otevírat ekonomiku, avšak pozvolněji s cílem hlavně nenastartovat další vlnu infekcí, proto podobně jako v Evropě i oživení ve druhém čtvrtletí 2021 je ještě mírné s předpokládanou akcelerací ve druhém pololetí 2021. Plné oživení ekonomiky by měly přinést účinné vakcíny s otevíráním ekonomiky od druhého pololetí tohoto roku s pokračující silnou podporou ultraexpanzivní fiskální a monetární politiky.

Makroekonomický zpravodaj | 31.08.2021

Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell potvrdil přiblížení redukce monetární ultraexpanze, vidí plnou zaměstnanost a pokles inflace

Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell v ostře sledovaném vystoupení na začínajícím prestižním a pro výhled monetární politiky a tím i pro trhy důležitým ekonomickým sympoziem v Jackson Hole pro signály časování potenciálního zpřísnění ultraexpanzivní monetární politiky potvrdil redukci QE v 2H 2021 založenou na výhledu posunu k plné zaměstnanosti a dočasnosti zvýšené inflace. Vyhradil se opět proti očekávání, že by mohlo brzo dojít ke zvyšování úrokových sazeb. Trh s tím jak se řada bankéřů Fedu poslední dobou s opatrností vyhrazovala vůči zvýšené inflaci měl před Powellovým vystoupením obavy prudšího posunu monetární politiky k ostřejší redukci její ultraexpanze, to se však Powellovým vystoupením nestalo. Powell tak poslal dolů dolar a tržní úrokové sazby a posílil akcie. Vůči koronavirové variantě delta, která trhá rekordy v USA od začátku roku se vyjádřil opatrně, přesto je znát, že se dívá za její horizont, patrně nečeká její výraznější vliv na ekonomiku ani monetární politiku. Komentáře guvernéra tak potvrzují očekávání, že Fed oznámí redukci kvantitativního uvolňování na svém příštím zasedání monetární politiky 21. - 22.9. s jeho zahájením ve čtvrtém čtvrtletí 2021.

Makroekonomický zpravodaj | 30.08.2021

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v červenci podle očekávání, nadále silná

Spotřebitelská inflace Spojených států amerických v červenci byla opět silná, dle očekávání. Silné je i inflační jádro. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,4 % po růstu 0,5 % v červnu. Jeho meziroční růst posílil na 4,2 % z růstu 4,0 % v červnu. Jádrový index cen PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl dle očekávání 0,3 % po růstu 0,5 % v červnu. Jeho meziroční růst dle očekávání byl 3,6 % po růstu 3,6 % (revize navýšení z růstu 3,5 %) v červnu. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky přináší růst inflačních očekávání a tlaků, o kterém centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém, říká, že bude jen krátkodobý a že se inflace po očekáváném růstu vrátí k jejímu cíli 2 %. Proto Fed s ohledem na inflaci současné téměř nulové úrokové sazby tak chce bez ohledu na očekávaný růst inflace držet do doby dosažení jeho druhého cíle, plné zaměstnanosti, který vzhledem k řadě mimořádně mohutných prorůstových stimulů a v současnosti nestandardní dočasné povaze nezaměstnanosti (její velká část je dočasná kvůli stále značně zavřeným odvětvím služeb citlivých na sociální kontakt, pohostinství, ubytovací služby, doprava, cestovní ruch, rekreace, volný čas a rovněž kvůli zavřeným školám suspendujících ze zaměstnání rodiče dětí) může být naplněn brzy s předpokladem účinné rychlé plošné vakcinační kampaně vedoucí k omezení koronavirové pandemie a otevírání obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky. Významnější posun zmírnění slabosti trhu práce pak pravděpodobně zahájí první krok redukce ultraexpanzivní monetární politiky Fedu, snížení objemu kvantitativního uvolňování v podobě omezení nákupu cenných papírů, již ve druhém pololetí 2021.

Makroekonomický zpravodaj | 30.08.2021

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v srpnu klesl víc, než se čekalo kvůli značnému slábnutí očekávání, zůstává solidní

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v srpnu k červenci klesl víc, než se čekalo kvůli značnému slábnutí očekávání, zůstává ale solidní. Pokles očekávání značně překonal odhady trhu, na druhou stranu hodnocení současné situace vzrostlo víc, než se čekalo. Přesto bez ohledu na letní nečekaně slabší data index Ifo zůstává solidní, růstem v předchozích měsících stále překonává předpandemická minima a vysunul se výš k maximům před obchodními válkami v letech 2017 - 2018. Index Ifo klesl na 99,4 bodů z 100,7 bodů v červenci (revize snížení z 100,8 bodů), trh čekal jeho pokles jen na 100,4 bodů. Podindex očekávání klesl nečekaně silně na 97,5 bodů z 101,0 bodů v červenci (revize snížení z 101,2 bodů), trh čekal jeho menší pokles na 100,0 bodů. Podindex současné situace vzrostl na 101,4 bodů z 100,4 bodů v červenci, trh čekal jeho menší růst na 100,8 bodů. Firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky v posledních měsících obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k očekávání letošní účinné vakcinační kampaně, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem je sílící euro. Firmy věří, že plošné plné oživení hospodářství je jen otázkou času a to blízké budoucnosti.

Makroekonomický zpravodaj | 25.08.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI eurozóny v červenci překonaly očekávání v pásmu velmi silného růstu díky Německu

Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity eurozóny v červenci překonaly očekávání v pásmu velmi silného růstu díky Německu. V eurozóně růst aktivity služeb a celkové ekonomické aktivity tak zesílily ze silné na velmi silnou rychlost víc, než se čekalo. Růst zpracovatelského průmyslu zůstal velmi silný jako v červnu, ač se snížil nepatrně méně, než čekal trh. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl na 62,6 bodů z 63,4 bodů v červnu, trh čekal jeho pokles na 62,5 bodů. Index PMI služeb vzrostl na 60,4 bodů z 58,3 bodů v červnu, trh čekal jeho růst jen na 59,5 bodů. Index PMI ekonomické aktivity vzrostl na na 60,6 bodů z 59,5 bodů v červnu, trh čekal jeho růst jen na 60,0 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 23.08.2021

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI Francie, Německa i eurozóny v srpnu klesaly víc, než se čekalo

Indexy PMI Francie, Německa i eurozóny v srpnu vůči červenci klesaly víc, než se čekalo. V eurozóně růst aktivity služeb nepatrně meziměsíčně oslabil, když trh čekal jeho stagnaci, zůstal ale silný. Růst zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo, zůstal ale velmi silný. Růst ekonomické aktivity klesl lehce víc, než se čekalo, jeho tempo se snížilo z velmi silné rychlosti na silnou. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo na 61,5 bodů z 62,8 bodů v červnenci, trh čekal jeho menší pokles na 62,0 bodů. Index PMI služeb nepatrně klesl na 59,7 bodů z 59,8 bodů v červenci, trh čekal jeho stagnaci na 59,8 bodech. Index PMI ekonomické aktivity klesl víc, než se čekalo na 59,5 bodů z 60,2 bodů v červnu, trh čekal jeho trochu menší pokles na 59,7 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina léta ale ukazuje obavy z koronavirové varianty delta, která by mohla opět ekonomickou aktivitu omezit.

Makroekonomický zpravodaj | 23.08.2021

Makroekonomické události USA: Prodeje starších domů v červenci nečekaně vzrostly

Prodeje starších/existujích domů Spojených států amerických v červenci v anualizovaním vyjádření meziměsíčně nečekaně vzrostly. Prodeje meziměsíčně vzrostly na 5 990 000 z 5 870 000 (revize navýšení z 5 860 000) v červnu, trh čekal jejich pokles na 5 830 000. Meziměsíčně tak vzrostly 2,0 % po růstu 1,6 % (revize zvýšení z růstu 1,4 %) v červnu. Trend solidního růstu trhu domů USA pokračoval i začátkem roku 2020, krátce před úderem koronaviru, uzavření ekonomiky v dubnu ale z drtivého poklesu nevynechalo ani segment starších/existujících domů. Trh domů ještě i v květnu 2020 během koronavirového šoku vykazoval oslabení, až v létě, v červnu, červenci, srpnu, září a říjnu ale zabral prudkým růstem, skočil na maxima víc, než čekal trh. V dalších měsících pak trh korigoval. Hlavní ekonom Národní asociace obchodníků s nemovitostmi (NAR) Lawrence Yun si všiml mírného zvýšení nabídky domů. Vlastníci domů by se dle Yuna neměli v příštích měsících obávat poklesu cen domů, přesto ceny by se měly podle něj do konce roku stabilizovat s pokračujícím postupným zlepšováním nabídky. “Mezitím, někteří perspektivní kupci cenami vytlačení z trhu zvyšují poptávku po nájemních domech a tak zvyšují ceny nájemného,” dodal Yun. Další měsíce by měly potvrdit zlepšení s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru, nízkými úrokovými sazbami a podpůrnými programy centrální banky a státu. Trh domů obecně od léta 2020 silně expanduje včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů.

Makroekonomický zpravodaj | 23.08.2021

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v červenci vzrostla silněji, než se čekalo

V červenci ve Spojených státech amerických růst zaměstnanosti mimo zemědělský sektor posílil víc, než se čekalo. Očekávání silného oživení včetně trhu práce stále trvá. Zaměstnanost vzrostla 943 000, víc, než čekal trh, který čekal její růst 870 000. Za červen byl její růst zvýšen o 88 000 na 938 000 z 850 000 a květnový růst byl zvýšen o 31 000 z 583 000 na 614 000. V součtu za oba měsíce byl růst zaměstnanosti zvýšen o 119 000. Celkově tak v období květen - červenec růst zaměstnanosti překonal očekávání o 192 000, tedy 64 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v červenci klesla značně víc, než se čekalo na 5,4 % z červnových 5,9 %, trh čekal její snížení jen na 5,7 %. Velmi silný růst zaměstnanosti pokračoval v sektorech služeb volného času, ubytování a stravování a taky ve státních vzdělávacích službách. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Nezaměstnanost by v dalších měsících měla pokračovat poklesem a růst zaměstnanosti by měl posílit kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou. Data potvrzují tendenci spíše dřívějšího útlumu monetární politiky v podobě redukce kvantitativního uvolňování a později i zvyšování úrokových sazeb.

Makroekonomický zpravodaj | 18.08.2021

Makroekonomické a finanční události USA: V červenci zahájení staveb domů klesly silněji, než se čekalo, povolení staveb domů vůči očekávání vzrostly víc

V červenci ve Spojených státech amerických zahájení staveb domů klesly silněji, než se čekalo, povolení staveb domů ale vůči očekávání vzrostly víc. Trend robustního růstu obou ukazatelů pokračuje. V červenci v USA dle anualizovaných dat, zahájení staveb rezidenčních domů silně klesly na 1 534 000 z červnových 1 650 000 (jež byly ale revizí zvýšeny z 1 643 000), trh čekal jejich pokles jen na 1 600 000. Meziměsíčně tak klesly 7,0 % po růstu 3,5 % (revize snížení z růstu 6,3 %) v červnu. Povolení staveb rezidenčních domů vzrostly na 1 635 000 z červnových 1 594 000 (jež ale byly revizí sníženy z 1 598 000), trh čekal naopak jejich zvýšení jen na 1 610 000. Meziměsíčně tak vzrostly 2,6 % po poklesu 5,3 % (revize snížení z poklesu 5,1 %) v červnu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů se ještě na přelomu let 2020 a 2021 pohybovaly kolem předkoronavirových maxim a současně maxim od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009, během roku i tato maxima padla s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 18.08.2021

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v červnu předčily očekávání

Ve Spojených státech amerických v červnu maloobchodní tržby překonaly očekávání, jejich letos nastartovaný velmi robustní růst v průměru pokračoval. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,6 %, když trh čekal jejich pokles 0,4 %, sílu vůči očekávání ale krátilo jejich snížení revizí za květen na pokles 1,7 % z původně hlášeného poklesu 1,3 %. Dubnový propad v roce 2020 se zavřenými obchody a lidmi v karanténě a na vynucených dovolených znamenal absolutní dno, umístěné značně níže, než se čekalo. Do dalších měsíců s otevíráním ekonomiky se předpokládalo oživení spotřeby domácností, které v rapidní podobě přišlo nečekaně brzo, již květnu s klíčovou pomocí vzestupu prodejů automobilů. Červen, červenec, srpen, září a říjen květnové oživení potvrdily většinou značně nad očekáváním trhu, přestože část ekonomiky opět musela zavírat s obnovením případů nemoci Covid-19. Pandemie ale až do začátku roku 2021 neustupovala, lidé byli ve větší míře nemocní, obchody byly ve větší míře zavřené a navíc lidé stále čelí ekonomické nejistotě jejich zranitelných zaměstnavatelů a tak oživení spotřeby domácností do konce roku bylo stále zranitelné a křehké. Navíc dobíhaly vládní podpory domácností. To se možná ukázalo za listopad a prosinec poklesem maloobchodních tržeb byť možná jde o korekci silných růstů spotřeby domácností posledního pololetí. Lednový a březnový skok spotřeby domácností ale vrací maloobchodní tržby zpět na robustní růstovou dráhu o čemž svědčí meziroční růsty hlavních agregátů maloobchodních tržeb, pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Data druhého čtvrtletí zesílení letošního roku víceméně potvrzují.

Makroekonomický zpravodaj | 17.08.2021

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v červenci zaostaly za očekáváním

Ve Spojených státech amerických v červenci maloobchodní tržby zklamaly očekávání, jejich letos nastartovaný velmi robustní růst v průměru nicméně pokračoval. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb klesly 1,1 %, když trh čekal jejich pokles 0,3 %, slabost vůči očekávání ale krátilo jejich navýšení revizí za červen na růst 0,7 % z původně hlášeného růstu 0,6 %. Dubnový propad v roce 2020 se zavřenými obchody a lidmi v karanténě a na vynucených dovolených znamenal absolutní dno, umístěné značně níže, než se čekalo. Do dalších měsíců s otevíráním ekonomiky se předpokládalo oživení spotřeby domácností, které v rapidní podobě přišlo nečekaně brzo, již květnu s klíčovou pomocí vzestupu prodejů automobilů. Červen, červenec, srpen, září a říjen květnové oživení potvrdily většinou značně nad očekáváním trhu, přestože část ekonomiky opět musela zavírat s obnovením případů nemoci Covid-19. Pandemie ale až do začátku roku 2021 neustupovala, lidé byli ve větší míře nemocní, obchody byly ve větší míře zavřené a navíc lidé stále čelí ekonomické nejistotě jejich zranitelných zaměstnavatelů a tak oživení spotřeby domácností do konce roku bylo stále zranitelné a křehké. Navíc dobíhaly vládní podpory domácností. To se možná ukázalo za listopad a prosinec poklesem maloobchodních tržeb byť možná jde o korekci silných růstů spotřeby domácností posledního pololetí. Lednový a březnový skok spotřeby domácností ale vrací maloobchodní tržby zpět na robustní růstovou dráhu o čemž svědčí meziroční růsty hlavních agregátů maloobchodních tržeb, pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Data druhého čtvrtletí zesílení letošního roku víceméně potvrzují.

Makroekonomický zpravodaj | 17.08.2021

Makroekonomické události USA: Silný růst spotřebitelské inflace nepolevil ani v červnu, maximum od předchozí krize 2008, jádrová inflace na 30-letém maximu

V červnu ve Spojených státech amerických inflace vzrostla opět značně silněji, než se čekalo na maximum od předchozí krize, světové a finanční hospodářské krize. Jádrová inflace bez cen potravin a energií dokonce v meziročním srovnání vzrostla na maximum od listopadu 1991! Inflace akceleruje hlavně kvůli silnému růstu cen ojetých osobních a nákladních automobilů, ovšem i jiné ceny rostly robustněji. Inflace včetně své jádrové úrovně bez cen potravin a energií tak již značně přesahují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl nečekaně silně na maximum od června 2008 (1,0 %) 0,9 % po růstu 0,6 % v květnu, trh čekal jeho zvýšení jen 0,5 %. Jeho meziroční růst rovněž o dost překonal očekávání vyskočil na silných 5,4 %, jež je rovněž rekordem od předchozí krize 2008 (v srpnu 5,4 %) z květnových 5,0 %, trh čekal snížení cenového růstu na 4,9 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl rovněž o dost silněji než čekal trh, 0,9 % po jeho růstu 0,7 % v dubnu, trh čekal jeho zvýšení jen 0,4 %. Na meziroční úrovni jeho růst posílil rovněž mnohem víc vůči očekávání na maximum od listopadu 2011 4,5 % z květnových 3,8 %, trh čekal jeho posílení jen na 4,0 %. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že inflace během tohoto roku nadprůměrně vzroste kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky po dlouhé koronavirové pandemii, která ustoupila teprve s masivní vakcinační kampaní. Vzestup inflace ale bude dle Fedu dočasný, proto případný útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování chce centrovat hlavně podle oživování trhu práce. K tomu by mělo dojít během druhé pololetí. Horizont zvyšování úrokových sazeb je značně nejistý. Přesto po těchto datech roste očekávání, že monetární expanzi bude třeba přitlumit dříve, než později.

Makroekonomický zpravodaj | 20.07.2021
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia