Aktuality

Makroekonomické události USA: Jádrová spotřebitelská inflace (PCE) v dubnu mírně nad očekáváním, zůstává zvýšená satejně jako celková inflace

Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v dubnu zůstávala zvýšená, jádrová inflace po očištění o ceny potravin a energií trochu víc, než čekal trh. Inflační ukazatele na meziroční úrovni nicméně ještě zůstávají silné. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,4 % po růstu 0,1 % v březnu. Jeho meziroční růst posílil na 4,4 % z 4,2 %. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl 0,4 %, když trh čekal jeho zvýšení 0,3 % po růstu 0,3 % v březnu. Jeho meziroční růst 4,7 % překonal očekávání 4,6 % po růstu z 4,6 % v březnu. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají vysoké. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z března 2023 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2025.

Makroekonomický zpravodaj | 30.05.2023

Makroekonomické události USA: Spotřebitelský sentiment (Conference Board) v květnu oslabil méně, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v květnu k dubnu oslabil méně, než se očekávalo. Silná inflace omezuje finanční stabilitu a sílu domácností a současně nutí centrální banku, Federální rezervní systém zvyšovat úrokové sazby, což oslabuje hospodářství. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce, ovšem velké obavy ze silné inflace, zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese trvají. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 102,3 bodů z 103,7 bodů (revize zvýšení z 101,3 bodů) v dubnu, trh čekal jeho pokles až na 99,0 bodů. Pokles indexu byl dán hlavně oslabením podindexu současné situace, když podindex (půlročních) očekávání lehce klesl. Celkově lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně slábnou se signálem slábnutí ekonomiky kvůli silné inflaci, restrikci monetární politiky ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu s nepříznivým dopadem na ekonomiku. Nebezpečím jsou stále zvýšená inflace, míra restrikce monetární politiky Fedu, hospodářská recese, možná silnější korekce akciového trhu, pandemie i Ukrajinská krize. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001.

Makroekonomický zpravodaj | 30.05.2023

Makroekonomické události ČR: Ekonomický, firemní i spotřebitelský sentiment oslabil

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v květnu vůči dubnu klesl, když oslabil sentiment firem i domácností. Morálka firem včetně jednotlivých sektorů je blízko jejich dlouhodobému průměru. Optimismus hlásí hlavně služby a taky obchodníci, naopak pesimismus převládá zejména ve stavebnictví a taky v průmyslu. Nálada domácností sice značně zaostává za svým dlouhodobým průměrem, avšak z rekordních minim (v říjnu 2022) během pár měsíců silně vzrostla. Celkový index klesl o 3,1 bodů na 94,1 bodů z 97,2 bodů v dubnu. Pokles byl dán snížením indexu sentimentu firem o 2,8 bodů na 95,2 bodů z 98,0 bodů v dubnu a oslabením indexu domácností o 4,4 bodů na 88,5 bodů z 92,9 bodů v dubnu. Sentiment ekonomiky zůstává oslaben kvůli stále prudké inflaci, Ukrajinské krizi, velmi silnému zvýšení úrokových sazeb centrální bankou nedaleko k minimům od listopadu 2012 a s tím spojeným zastavením růstu ekonomiky. Hodně domácností proto běduje pohledem finanční situace, jak meziročním srovnáním zhoršení tak i výhledem. Firmy ale hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů. Na druhou stranu sentiment firem i domácností i v eurozóně v posledních měsících posílil s poklesem inflace a s tím i očekávání zvyšování úrokových sazeb s ochabováním energetické i Ukrajinské krize.

Makroekonomický zpravodaj | 24.05.2023
SFG
Stable investments for the long-term development of your portfolio