Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v říjnu nečekaně propadla vládní podporou cen energií, bez ní by byla opět velmi silná
Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v říjnu šokovala propadem ze zářijového vícedekádního rekordu, ovšem pouze s pomocí promítnutí Úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny. Nebýt tohoto efektu, inflace by zůstala u rekordů. Průměrná inflace v říjnu vyrostla na 13,5 % z 12,7 % v září. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně šokoval propadem 1,4 % po růstu 0,8 % v září, trh čekal jeho opět silnější růst 0,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak nečekaně padl ze zářijového maxima za posledních několik desítek let 18,0 % na 15,1 % %, trh čekal jeho pouze drobný pokles na 17,9 %. Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziměsíční růst spotřebitelských cen dosáhl 1,6 %, meziroční inflace by prorazila na nový rekord 18,6 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v říjnu strhla již zmíněná energetická podpora vlády promítající se do kategorie Bydlení, voda, energie, paliva poklesem cen 9,4 % vůči září, který z celkové inflace odečetl 2,6 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zmírnil z 24,9 % v září na 11,1 %, čímž její příspěvek k celoroční inflaci padl na 3,1 procentního bodu z 6,7 procentního bodu v září. Tím kategorie ustoupila na druhé místo v pořadí hlavních motorů celkové inflace. Otěže vedení převzaly ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst dále silně zrychlil na 25,1 % z 21,0 % v září, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci zvýšil na 4,4 z 3,7 procentního bodu v září. Dalšími významnými tahouny celkové meziroční inflace zůstávají ceny kategorie Doprava růstem 16,6 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,7 procentního bodu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak se pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítne příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí hrozí rychlé obnovení inflační spirály. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od příštího roku klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.
