Makroekonomické a finanční události ČR: Zápis ČNB zasedání monetární politiky 3.11. nepřekvapil, banka akcentuje tlaky recese a současně stabilní inflační fundament

Makroekonomický zpravodaj
  |  
11.11.2022
  |  
Josef Kvarda
Česká národní banka zápisem zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 3.11. (na němž potřetí v řadě úrokové sazby nezměnila poměrem hlasů 5/2, 2 radní preferovali zvýšení hlavní úrokové sazby o 75 bps) nepřekvapila. Rozdělená bankovní rada alespoň jednotně více vnímá tlaky recese ze zahraničí i v tuzemské ekonomice, současně její většina uváděla, že vysoká inflace neodkotvuje inflační očekávání ani neroztáčí mzdově-inflační spirálu.

Rozbor, důležité komentáře: Česká národní banka zápisem zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 3.11. (na němž potřetí v řadě úrokové sazby nezměnila poměrem hlasů 5/2, 2 radní preferovali zvýšení hlavní úrokové sazby o 75 bps) nepřekvapila. Rozdělená bankovní rada alespoň jednotně více vnímá tlaky recese ze zahraničí i v tuzemské ekonomice, současně její většina uváděla, že vysoká inflace neodkotvuje inflační očekávání ani neroztáčí mzdově-inflační spirálu.

Guvernér Michl nadále preferuje stabilitu úrokových sazeb, protože růst množství peněz v ekonomice výrazně brzdí. Meziroční změna čistých nových hypoték byla v září - 82 %. Meziroční změna čistých nových úvěrů pro podniky byla - 64 %.

Většina členů bankovní rady uváděla, že vysoká inflace dle pozorovaných dat z ekonomiky prozatím nevede k odkotvování inflačních očekávání či roztočení mzdově-inflační spirály. Radní Zamrazilová, Dědek a Kubelková říkali, že se tato rizika dokonce mírně snížila, a to i vzhledem ke zhoršujícím se datům z reálné ekonomiky a obavám podniků z přicházející recese. Ty budou mít jen omezený prostor pro zvyšování mezd, což povede k snižování reálných spotřebních výdajů domácností.

Radní Frait předpokládá, že klesající trend objemu nových hypoték bude pokračovat, což se v budoucnu odrazí v korekci cen nemovitostí, kde se nyní projevuje určitá strnulost a nízká obchodní aktivita.

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Česká národní banka zápisem zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 3.11. (na němž potřetí v řadě úrokové sazby nezměnila poměrem hlasů 5/2, 2 radní preferovali zvýšení hlavní úrokové sazby o 75 bps) nepřekvapila. Rozdělená bankovní rada alespoň jednotně více vnímá tlaky recese ze zahraničí i v tuzemské ekonomice, současně její většina uváděla, že vysoká inflace neodkotvuje inflační očekávání ani neroztáčí mzdově-inflační spirálu.

Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2.

Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Nyní tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Taky proto úrokové sazby od léta stagnují na vysoké úrovni.

Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia