Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v říjnu nečekaně propadla vládní podporou cen energií, bez ní by byla opět velmi silná
Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v říjnu šokovala propadem ze zářijového vícedekádního rekordu, ovšem pouze s pomocípromítnutí Úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny. Nebýt tohoto efektu, inflace by zůstala u rekordů. Průměrná inflace v říjnu vyrostla na 13,5 % z 12,7 % v září. Inflace roste značně nadhorní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně šokoval propadem 1,4% po růstu 0,8 % v září, trh čekal jeho opět silnější růst 0,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak nečekaně padl ze zářijového maxima za posledních několik desítek let 18,0 % na 15,1 % %, trh čekal jeho pouze drobný pokles na 17,9 %. Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziměsíční růst spotřebitelských cen dosáhl 1,6 %, meziroční inflace by prorazila na nový rekord 18,6 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v říjnu strhla již zmíněná energetická podpora vlády promítající se do kategorie Bydlení, voda, energie, paliva poklesem cen 9,4 % vůči září, který z celkové inflace odečetl 2,6 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zmírnil z 24,9 % v září na 11,1 %, čímž jejípříspěvek k celoroční inflaci padl na 3,1 procentního bodu z 6,7 procentního bodu v září. Tím kategorie ustoupila na druhé místo v pořadí hlavních motorů celkové inflace. Otěže vedení převzaly ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst dále silně zrychlil na 25,1 % z 21,0 % v září, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci zvýšil na 4,4 z 3,7 procentního bodu v září. Dalšími významnými tahouny celkové meziroční inflace zůstávají ceny kategorie Doprava růstem 16,6 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,7 procentního bodu.Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu.Není jisté kdy a jak se pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítne příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí hrozí rychlé obnovení inflační spirály.Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu.ČNB v nové listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %.Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů inflačního trendu.I když by inflace měla od příštího roku klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu.Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.
Makroekonomické události ČR: Růst aktivity služeb ve třetím čtvrtletí podle očekávání výrazně zpomalil, přesto ještě zůstával robustní
V České republice ve třetím čtvrtletí 2022 v reálném vyjádření růst tržeb služeb podstatně zpomalil, zůstával ale robustní.Tržby služeb reálně, po očištění o sezónní vliv v mezikvartálním srovnání rostly 0,2 % po růstu 2,4 % v předchozím čtvrtletí. Růst tržeb služeb reálně, po očištění o kalendářní efekt v meziročním srovnání klesl na 6,9 % z 12,1 % v předchozím čtvrtletí. Silná inflace, vysoké úrokové sazby a útlum ekonomiky ve spojení s úsporami spotřebitelů a firem se pravděpodobně promítl do některých služeb, například do služeb diskrečního výdajového pásma kategorie Ubytování, stravování a pohostinství, jejichž tržby meziročně oslabily 5,9 %.Během uplynulého roku data potvrzovala plošný růst aktivity odvětví velké většiny hlavních segmentů služeb během koronavirové pandemie trpících silných útlumem. Naopak služby, které během koronavirových uzavírek ekonomiky prosperovaly (např. poštovní a kurýrní služby) oslabovaly.Aktivita tržeb služeb růstem posledního roku překonala svá předpandemická maxima. Otevírání ekonomiky včetně služeb kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie probíhá od druhého čtvrtletí 2021. Vzhledem k váze služeb v hospodářství ekonomiky se od tohoto období datuje i oživení ekonomiky. Spotřeba domácností ale od prvního kvartálu tohoto roku začala slábnout s útlumem tržeb maloobchodu posledního roku (postpandemický přesun spotřeby domácností ke službám). Důvodem je silná inflace a taky Ukrajinská krize a s ní spojená rizika, nejistoty a obavy domácností. Na to se nabalují potíže s prudkým růstem úrokových sazeb a tím i s obavami výraznějšího oslabení ekonomiky. Ve druhém pololetí by měl růst služeb slábnout neboť k poklesu klíčové složky spotřeby domácností se připojují z podobných důvodů taky nižší investice firem a rovněž i poptávka ze zahraničí vlivem zpomalení růstu světové ekonomiky.
Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance v září klesl o něco méně silně, než se čekalo
Deficit obchodní bilance v září meziměsíčně klesl o něco méně silně, než se čekalo.Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilance posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží a které právě před létem kulminovalo. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v září (bez sezónního očištění v běžných cenách) meziměsíčně snížilo na 13,9 mld. Kč z 28,2 mld. Kč v srpnu, trh čekal o trochu větší pokles deficitu na 12,6 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 2,6 mld. Kč méně špatná než v loňském září. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem zaujímá 10,9 mld. Kč (!). Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s motorovými vozidly o 16,7 mld. Kč.Vlednu až září 2022 vykázala obchodní bilance schodek 146,2 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 20,2 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v roce 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků.
Politika USA: Demokratická strana uhájila většinu v Senátu, volby Kongresu a regionů zatím přinášejí zisky republikánů mnohem méně, než se čekalo
Demokratická strana ve volbách do Kongresu a regionů uhájila těsnou většinu v horní komoře Kongresu. Dopočty voleb do dolní komory Kongresu Sněmovny reprezentantů stále nejsou hotovy, navrch má zatím Republikánská strana. Úspěch demokratů ve volbách do Senátu se tolik nečekal.Republikáni směřují k vítězství a přebrání kontroly dolní komory Kongresu Sněmovny reprezentantů, avšak méně, než se čekalo. Demokratická strana se vede relativně dobře i v guvernérských volbách. Konečné výsledky stále mohou potvrdit, že republikáni získají pod kontrolu aspoň Sněmovnu reprezentantů, přesto volby jako celek nepřinesly republikánům takové zisky resp. demokratům ztráty jak se čekalo. Červená vlna vítězství Republikánské strany zatím nepřipomíná tsunami, ale spíše rozčeřenou vlnku. Republikánská strana pokud vůbec ve volbách posílí, si připíše jen mírné zisky.Demokraté udrželi pozice díky aktivizací mladých voličů kvůli řadě jich se dotýkajících témat, např. potratů či kriminality. Volby přinesly relativně vysokou volební účast. I když Američané mají stávající administrativě za zlé zejména potíže s vysokou inflací a s ní související silný růst úrokových sazeb s ohrožením vyhlídek ekonomiky, zaměstnanosti, příjmů a dostupnosti bydlení, přesto demokraté zabodovali i díky negativnímu postoji vůči republikánům stále značně propojených s kontroverzním exprezidentem Donaldem Trumpem resp. jím doporučovaných republikánských kandidátů, kteří na jeho popud stále odmítají uznat výsledky posledních prezidentských voleb v roce 2022, v kterých tehdejšího prezidenta Trumpa porazil vyzyvatel Demokratické strany Joe Biden. Posun těžiště americké politiky poněkud mimo osu Trumpa je příznivé například pro svět a Evropu.
Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) včetně jádra v říjnu nečekaně oslabila
V říjnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně svého jádra (bez cen potravin a energií) nečekaně oslabila, zůstávají však vysoké.Inflační data značně překračujíhladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Data potvrzují potřebu Fedu dále výrazně zvýšit úrokové sazby do pásma restrikce (ekonomické aktivity), byť pomalejším tempem.Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl nečekaně méně, než čekal trh, 0,4 %, trh čekal jeho většírůst až 0,6 %po jeho růstu 0,4 % v září.Jeho meziroční růst tak klesl víc, než se čekalo na 7,7 % z 8,2 % v září, trh čekal jeho menší pokles jen na 8,0 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl méně silně, než čekal trh, tedy 0,3 %, trh čekal jeho zvýšení jen 0,5 % po růstu 0,6 % v září.Na meziroční úrovni tak jeho růst klesl méně, než se čekalo, tedy na 6,3 % z 6,6 % v září, trh čekal jeho menší pokles jen na 6,5 %. Fed čeká, že silná inflacekvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemiiběhem tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.