Aktuality

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB dle očekávání hlavní úrokovou sazbu nezměnila, naznačila ale zesílení hlavního inflačního rizika, nečekaně rychlý růst mezd

Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle našeho i tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 4.8. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě potvrdilo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 5/2, s tím rozdílem, že v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, tentokrát o 0,75 procentního bodu. Riziko obnovení zvyšování úrokových sazeb ale trvá kvůli nečekaně rychlému růstu mezd (vůči prognóze), který banka připustila. Právě vývoj tohoto hlavního inflačního faktoru část bankovní rady zmiňuje jako klíčový důvod obnovení zvyšování úrokových sazeb. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Nyní však tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví.

Makroekonomický zpravodaj | 29.09.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v září vzrostl značně víc, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v září k srpnu vzrostl značně víc, než se čekalo. Jde o jeho druhý měsíc v řadě po třech měsících poklesů. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce, ovšem velké obavy ze silné inflace, zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese trvají. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu vzrostl o dost silněji, než se čekalo na 108,0 bodů z 103,6 bodů (revize zvýšení z 103,2 bodů) v srpnu, trh čekal jeho jen menší růst na 104,5 bodů. Růst indexu byl dán značným zlepšením podindexů současné situace (po jeho setrvalém poklesu od dubna do července) i očekávání (z letních minim). Zlepšení hodnocení současné situace pomohlo významně méně pesimistické hodnocení ekonomiky i optimističtější pohled na trh práce. V případě hodnocení očekávání se značně zlepšilo pesimistické posouzení ekonomiky a trhu práce i optimističtější pohled na finanční situaci domácností. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně slábnou se signálem slábnutí ekonomiky. Očekávání jsou snížená kvůli silné inflaci, redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Nebezpečím jsou stále zvýšená inflace, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky Fedu, hospodářská recese, možná silnější korekce akciového trhu, pandemie i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 29.09.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia