Makroekonomické události USA: Ekonomika ve druhém čtvrtletí technicky vstoupila do recese, HDP klesl druhý kvartál v řadě
Ve Spojených státech amerických ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt nečekaně klesl. Jelikož HDP (mezikvartální anualizovaná změna) klesl druhý kvartál po sobě v řadě, technicky hospodářství ve druhém čtvrtletí vstoupilo do recese. Přestože recesi značně zvýraznil silný pokles zásob, slabost ekonomické aktivity je plošná a i bez efektu redukce zásob ekonomika balancuje na hraně stagnace. Oslabila hlavně domácí poptávka. Domácnosti utlumily výdaje na zboží, naopak ve službách, jediném současném zdroji síly ekonomiky aktivita vzrostla. Firemní investice padly v sektorech firemního vybavení i v segmentu rezidenčních investic. Zpomalil i export, i když kvůli pádu importu zahraniční poptávka k HDP přispěla kladně. Trvaleji, již víc než rok, klesá spotřeba vlády v souvislosti s útlumem podpory ekonomice v koronavirové pandemii. HDP oslabil 0,9 % po poklesu 1,6 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho růst 0,5 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání ekonomika překonala druhý kvartál 2021 1,6 %, srovnání předchozích kvartálů vycházelo růstem 3,5 %. Ekonomický růst se zastavil hlavně v souvislosti s útlumem monetární politiky (kvůli vysoké inflaci) centrální bankou, Federálním rezervním systémem, který se projevil hlavně na trhu domů, ale i v segmentech spotřeby domácností a firemních investic. Ekonomika navíc trvaleji čelí limitům produkčních zdrojů, výpadkům dodávek a produkce a silnému růstu cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Znát je i Ukrajinská krize v podobě tlaku na silnější inflaci a růstem nejistoty. Pojem recese je ale mnohoznačný i vzhledem k rekordně silnému trhu práce a robustnímu sektoru služeb. Tento rok, hlavně jeho druhé pololetí, je ve znamení silnějšího růstu úrokových sazeb - i přes oslabení ekonomiky Fed utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené inflaci. Produkční limity stále trvají. Proto ekonomika dále oslabí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Návrat k normálu Fedu 2 % bude patrně trvat déle i několik let. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty. Pokud by inflace zůstávala zvýšená, restriktivnější monetární politika by musela být silnější a trvat déle, což by více utlumilo ekonomickou aktivitu. Zvyšování úrokových sazeb již má přímo cílit na útlum poptávky. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky. Rok 2022 by měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním, narovnáním nabídky s poptávkou a s uvolněním produkčních limitů. Výhled růstu ekonomiky zůstává příznivý, měl by vydržet solidní i v dalších letech (podle poslední červnové projekce Fedu růst HDP bude v letech 2022 a 2023 1,7 % a v roce 2024 1,9 %).
