Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Politika ČR: Komunální a senátní volby podle očekávání přinesly ztráty vládní koalice
Komunální a senátní volby podle očekávání přinesly ztráty vládní koalice. Přesto z nejrůznějších důvodů ztráty těchto stran nebyly ve volbách dramatické. V komunálních volbách celkově vyhrálo hnutí ANO 2011. Kandidáti sdružení nezávislých kandidátů získali nejvíc zastupitelských mandátů na radnicích, ještě více než v minulých volbách. Z významných politických uskupení jako jediné dokázalo počet svých zastupitelů vůči předchozím volbám zvýšit. V senátních volbách je po prvním kole zřejmé, že ztratilo hnutí STAN (Starostové a nezávislí). Senátní volby resp. jejich první kolo přesto potvrdily, že si vládní strany udrží většinu v horní komoře parlamentu. Jak velkou ukáže 2. kolo voleb. Komunální ani senátní volby zpravidla nemívají větší vliv na ekonomiku ani na trhy. Politické složení radnic z podstaty věci dění v zemí tolik neovlivní, volba třetiny obsazení horní komory parlamentu rovněž ne, navíc Senátu dominují strany pravého středu, což se patrně dlouhodobě nezmění. Hlavní význam letošních komunálních a senátních voleb je nápověda případného hlubšího posunu politických preferencí. Od loňských parlamentních voleb část popularity vládní koalice ztratila a opozice získala hlavně v souvislosti s Ukrajinskou a energetickou krizí se silnou inflací, která historicky deprimuje domácnosti a za kterou vláda nese nepřímo formální zodpovědnost. Během roku tak část nespokojenců z tábora vládního sdružení, středopravicová koalice SPOLU (Občanská demokratická strana, TOP 09, KDU-ČSL) a liberální progresivní koalice Piráti a Starostové (STAN Starostové a nezávislí) přešla k centristickému hnutí ANO 2011 a ke krajně pravicové Svobodě a přímé demokracii SPD. Preference vládních stran a opozice se tak srovnaly.
Politické události eurozóna: Parlamentní volby Itálie podle očekávání vyhrála krajní pravice, omezená rizika pro Evropu
Parlamentní volby Itálie podle očekávání jasně vyhrála krajní pravice. Její koalice složená z krajně pravicových stran, vítězné Bratři Itálie a Ligy pro Salviniho premiérem a dále z uskupení pravého středu, strany Vzhůru Itálie a aliance My mírní ovládla většinu dolní komory parlamentu, Komory zástupců i v horní komoře parlamentu Senátu si ve srovnání s předchozími volbami výrazně polepšila, propadák naopak přišel pro krajně levicové Hnutí pěti hvězd. Výsledky voleb do obou komor parlamentu byly podobné. Výsledky sice nejsou příznivé pro Evropu a znamenají pro ni jistá rizika, současně ale pravděpodobně nepřinesou významnější změny. Ani v politicky rozštěpené Itálie známé pro časté změny vlád ale volby pravděpodobně nepřinesou větší politickou stabilitu.
Makroekonomické a finanční události eurozóna: Prezidentka ECB Lagardeová předpokládá delší působení inflačních tlaků kvůli pandemii a Ukrajinské krizi
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ve vystoupení uvedla, že předpokládá delší působení inflačních tlaků kvůli pandemii a Ukrajinské krizi. Taky proto prezidentka potvrdila zvyšování úrokových sazeb.
Makroekonomické a finanční události USA: Fed podle očekávání zvýšil cíl své hlavní úrokové sazby o 75 bps, podstatně snížil výhled růstu HDP vedle zvýšení očekávání nezaměstnanosti a inflace a zvyšování úrokových sazeb do konce tohoto roku
Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání znovu, tak jako na předchozích dvou zasedáních měnové politiky v červnu a v červenci zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 3,00 - 3,25 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři k rozhodnutí se překvapení nekonalo, Fed pouze přibližně opakoval komentáře z předchozího zasedání v červenci. Fed tak taky opakoval klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate. Fed rovněž podstatně snížil výhled růstu HDP vedle zvýšení očekávání nezaměstnanosti a inflace a navýšil též výhled zvyšování úrokových sazeb do konce tohoto roku. Komentáře ani rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Podle aktuální předpovědi tak Fed čeká do konce roku zvyšování cíle hlavní úrokové sazby přibližně o necelých 75 bps. Od příštího roku by se podle výhledu úrokové sazby již příliš měnit neměly. Souvisí to i s výhledem centrální banky poklesu inflace od příštího roku blízko k cíli Fedu 2,0 %. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.
Makroekonomické události USA: Trend slábnutí nové výstavby pokračoval i v srpnu, přestože zahájení staveb domů vzrostlo nečekaně silně, stavební povolení ale nečekaně silně klesla
V srpnu ve Spojených státech amerických rezidenční nová výstavba pokračovala slábnutím. Zahájení staveb rezidenčních domů meziměsíčně vzrostla nečekaně silně, zatímco povolení staveb rezidenčních domů klesla o dost víc, než se čekalo. Meziměsíčně v srpnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů vzrostla o dost víc, než čekal trh na 1 575 000, když trh je čekal jen 1 445 000. Odchylka od očekávání je ale snížena revizí snížení červencových zahájení staveb rezidenčních domů na 1 404 000 z 1 446 000. Vzrostla tak 12,2 % po poklesu 10,9 % (revize snížení z poklesu 9,6 %) v červenci. Povolení staveb rezidenčních domů meziměsíčně klesla značně víc, než se čekalo na 1 517 000, trh čekal jejich méně výrazné snížení jen na 1 610 000. Odchylka od odhadu trhu je trochu menší revizí zvýšení červencového objemu povolení staveb rezidenčních domů na 1 685 000 z 1 674 000. Klesla tak 10,0 % po poklesu 0,6 % (revize zvýšení z poklesu 1,3 %) v červenci. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovala dříve, od června a července 2020 ukazovaly slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku ale ukazuje dílčí obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Růstu nabídky rezidenčního bydlení, nové výstavby se to ale zatím nedotklo kvůli tomu, že na trhu dlouhodobě vládne převis poptávky nad nabídkou rezidenčního bydlení. Zahájení i povolení staveb domů sice v posledních měsících výrazně oslabují, jejich dlouhodobý silný růstový trend ale trvá. Přes pokles nerovnováhy posledních kvartálů ale nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku.
Ropa: Propad cen ropy by měl pokračovat
V pátek ceny ropy dále propadly a potvrdily svůj minimálně střednědobý pád. Lehká americká ropa WTI ztratila podpory kolem 80 USD/barel na 78 USD/barel. Pád přichází v pátek, kdy obchodníci tvoří strategičtější pozice i přes zprávy ruské mobilizace, které ropu podpořily jen krátkodobě. To vše potvrzuje, že pád cen ropy by měl pokračovat, hlavní podpory nyní leží v případě WTI až u 60 USD/barel, kam by, tedy do pásma 60 - 70 USD/barel cena měla dorazit během čtvrtého kvartálu. Ceny benzínu by tak do konce roku mohly dále klesat až o 15 - 20 % ze současných hodnot. Půjde o vítanou pomoc ekonomikám po světě v boji s vysokou inflací, nicméně ani to ještě nemusí inflaci dostatečně ihned srazit, aby centrální banky zastavily zvyšování úrokových sazeb. Inflační džin již byl vypuštěn z láhve, prorostl do ekonomik a může trvat déle, než se inflaci podaří normalizovat na úrovně z první poloviny roku 2021, tedy k hladině 2,0 %. Důvodem pádu cen ropy i přes globální nejistoty a rizika geopolitiky jsou hlavně obavy z vysoké inflace, zvyšování úrokových sazeb a o světovou ekonomiku.