Aktuality

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v červenci oslabila nejen s pomocí poklesu cen benzínu, jádrová inflace se snížila víc, než se čekalo

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v červenci oslabila nejen s pomocí poklesu cen benzínu. Jádrová inflace (inflace bez cen potravin a energií) se snížila víc, než se čekalo. Spotřebitelská inflace přesto zůstává blízko multidekádních maxim. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně klesl 0,1 % po růstu 1,0 % v červnu. Jeho meziroční růst oslabil na 6,3 % z 6,8 % v červnu. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl jen slabě, méně než se čekalo, 0,1 %, po růstu 0,6 % v červnu, trh čekal jeho zvýšení více, 0,3 %. Jeho meziroční růst tak klesl trochu víc, než se čekalo na 4,6 % z 4,8 % v červnu, trh předpokládal jeho menší pokles jen na 4,7 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %.

Makroekonomický zpravodaj | 04.10.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v srpnu potvrdila slábnutí, byť její jádro méně, než se čekalo

Silná spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v srpnu potvrdila oslabování. Jádrová inflace (inflace bez cen potravin a energií) slábne rovněž, ale méně, než se čekalo. Spotřebitelská inflace přesto zůstává blízko multidekádních maxim. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,3 % po poklesu 0,1 % v červenci. Jeho meziroční růst oslabil na 6,2 % z 6,4 % (revize zvýšení z 6,3 %) v červenci. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl o něco víc, než se čekalo, 0,6 %, po jeho stagnaci (revize snížení z růstu 0,1 %) v červenci, trh čekal jeho o něco menší zvýšení 0,5 %. Jeho meziroční růst se zvýšil na 4,9 % z 4,7 % (revize zvýšení z 4,6 %) v červenci, trh jej předpokládal jen 4,7 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Inflace v posledních měsících vykazuje hlavně v případě jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) kulminaci. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, není však jasné jak moc a právě míra jejího poklesu resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %.

Makroekonomický zpravodaj | 04.10.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia