Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v červenci překvapivě prudce oslabily ke stagnaci
V červenci vůči červnu indexy PMI a tím i ekonomická aktivita, služby a zpracovatelský průmysl Francie, Německa a eurozóny spadly o dost víc, než se čekalo. Jejich převážně nízké růsty z června se snížily většinou ke stagnaci či dokonce do drobné recese. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl značně silněji, než se čekalo na 49,6 bodů z 52,1 bodů v červnu, trh čekal jeho jen méně výrazný pokles na 51,0 bodů. Podobně index PMI služeb klesl značně silněji, než se čekalo na 50,6 bodů z 53,0 bodů v červnu, trh čekal jeho jen méně výrazný pokles na 52,0 bodů. Obdobně index PMI ekonomické aktivity oslabil mnohem víc, než se čekalo na 49,4 bodů z 52,0 bodů v červnu, trh čekal jeho jen méně výrazný pokles na 51,0 bodů. Souhrnně trhy čekaly pouze snížení nízkých růstů veličin z června, přičemž oslabení bylo o dost větší, než se čekalo. Ve službách růst aktivity klesl na minimum a ve zpracovatelském průmyslu a v ekonomické aktivitě dokonce nastala drobná recese. Velmi podobný průběh jako v eurozóně měly ukazatele i v Německu (s tím rozdílem, že do menší recese se ponořily i služby) a ve Francii (s tím rozdílem, že růst aktivity služeb byl ještě v červnu solidní a ekonomická aktivita setrvala v růstu, byť jen v mírném). V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Poptávka směřovala při uzavřeném segmentu služeb do zboží. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabuje ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.
