Významný počet postupujících do 2. kola senátních voleb získalo hnutí ANO 2011, ovšem šance na jejich zvolení nebyly velké. Opakovala se tak situace z roku 2016, kdy se ve stejných obvodech konaly poslední volby a kdy ANO 2011 proměnilo jen malou část z kandidátů v 2. kole voleb do zisk senátorského mandátu (3 z 14). Tentokrát zástupci ANO 2011 vyhráli ve třech obvodech, neuspěli však v dalších 15.
Volební účast sice byla v prvním kole nižší než v komunálních volbách, přesto druhá nejvyšší v historii, 42,65 %. Ve druhém kole k volebním urnám přišlo 19,44 % oprávněných voličů.
Senátní volby potvrdily, že si vládní strany udrží většinu v horní komoře parlamentu. Senátní volby zpravidla nemívají větší vliv na ekonomiku ani na trhy. Senátu dominují strany pravého středu, což se patrně dlouhodobě nezmění. Hlavní význam letošních komunálních a senátních voleb je nápověda případného hlubšího posunu politických preferencí. Od loňských parlamentních voleb část popularity vládní koalice ztratila a opozice získala hlavně v souvislosti s Ukrajinskou a energetickou krizí se silnou inflací, která historicky deprimuje domácnosti a za kterou vláda nese nepřímo formální zodpovědnost. Během roku tak část nespokojenců z tábora vládního sdružení, středopravicová koalice SPOLU (Občanská demokratická strana, TOP 09, KDU-ČSL) a liberální progresivní koalice Piráti a Starostové (STAN Starostové a nezávislí) přešla k centristickému hnutí ANO 2011 a ke krajně pravicové Svobodě a přímé demokracii SPD. Preference vládních stran a opozice se tak srovnaly. Nikoliv však v Senátu, kde vláda posílila.