Aktuality

Makroekonomické události USA: Inflace producentských cen (PPI) v září opět méně silná, blízko očekávání trhu

Ve Spojených státech amerických v září produkční ceny (měřené indexem cen producentů PPI) ukázaly méně silnou inflaci blízko očekávání trhu. Celková inflace lehce překonala očekávání, zatímco jádrová inflace bez cen potravin a energií lehce za očekáváním zaostala. Meziměsíčně index vzrostl víc, než čekal trh, 0,4 %, trh čekal jeho růst jen 0,2 %. Odchylka vůči tržnímu očekávání je ale o něco menší kvůli revizi a zvýšení jeho poklesu za srpen na 0,2 % z 0,1 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl podle očekávání trhu 0,3 %. Data jsou ale vůči očekávání trhu trochu slabší kvůli revizi a snížení jeho růstu za srpen na 0,3 % z 0,4 %. Meziročně růst indexu PPI klesl trochu méně, než čekal trh, pouze na 8,5 % z 8,7 % v srpnu, trh čekal jeho o něco větší pokles až na 8,4 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií dosáhl méně, než čekal trh, pouze 7,2 %, stejně jako v srpnu (revize snížení z 7,3 %), trh jej čekal 7,3 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni obecně značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akcelerovala, potáhla ji výše Ukrajinská krize. V posledních měsících se ale inflace včetně svého jádra snížila a přestože zůstává silná, hladinu cíle Fedu již tolik nepřekračuje. Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy snižuje inflační tlaky.

Makroekonomický zpravodaj | 12.10.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy Ifo v srpnu klesl jen minimálně, značně méně, než se čekalo

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v srpnu vůči červenci klesl jen slabě, značně méně, než se čekalo. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben, květen a červen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Jenže v červenci opět pod tahem hlavně pádu očekávání se pokles firemního sentimentu obnovil. Slabost se lehce prohloubila v srpnu. Celková podnikatelská nálada tak slábne zpět pod předpandemické úrovně hlavně kvůli ostrému slábnutí očekávání. Současná situace je stále obecně hodnocena jako příznivá, mírně pod předpandemickými hladinami. Očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy klesl jen mírně, o dost míň, než se čekalo na 88,5 bodů z 88,7 (revize zvýšení z 88,6) bodů v červenci, trh čekal jeho silný pokles až na 86,8 bodů. Index Ifo současné situace podobně lehce oslabil, výrazně méně než se čekalo na 97,5 bodů z 99,4 bodů v červenci, trh čekal jeho silnější pokles až na 96,0 bodů. Index Ifo očekávání klesl pouze nečekaně mírně na 80,3 bodů z 80,4 (revize zvýšení z 80,3) bodů v červenci, trh čekal jeho markantní sesun až na 79,0 bodů. Velkou starostí pro německé firmy zůstávají rostoucí ceny energií a nebezpečí nedostatku plynu. Citelně zůstává oslaben sentiment ve stavebnictví včetně hodnocení současné situace (to zůstává ale solidní) a hlavně očekávání. Tyto ukazetele kolísají kolem dna z jara 2020, kdy zaútočila koronavirová pandemie. Ve službách a obchodu je hodnocení současné situace blízko předpandemických hladin, v případě zpracovatelského průmyslu nad nimi. Očekávání stejně jako ve stavebnictví ve zmíněných sektorech míří ke dnu z dob prvního ataku koronavirové pandemie na jaře 2020. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). V roce 2022 zatím nekončící trend pádu firemního klimatu Německa odstartovala invaze Ruska na Ukrajině. Předstihové indikátory signalizují stagnaci hospodářství či recesi. Vedle Ukrajinské krize ve spojení se silnou inflací a hrozbou nedostatku energií letos ekonomiku omezují trvající další rizika: produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující ekonomický růst Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 11.10.2022

Makroekonomické události ČR: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v září výrazně nad očekáváním, rekord meziroční inflace opět posunut, přesto data přináší naději inflační kulminace

Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v září výrazně převýšila očekávání. Meziroční inflace opět výrazně vzrostla na vícedekádní rekord. Data ale současně naznačila naznačila kulminaci inflace. I tak zůstává velmi silná. Průměrná inflace v září vyrostla na 12,7 % z 11,7 % v srpnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl o dost silněji, než čekal trh 0,8 % po růstu 0,4 % v srpnu, trh čekal jeho méně výrazný růst 0,2 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak nečekaně vzrostl na nové maximum za posledních několik desítek let na 18,0 % z 17,2 % v srpnu, trh čekal jeho stagnaci na srpnových 17,2 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v září sytil hlavně silný růst kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, 2,8 % s příspěvkem 0,8 procentního bodu meziměsíčně resp. 24,9 % s příspěvkem 6,7 procentního bodu v meziročním srovnání. Největšími tahouny meziroční inflace zůstávají kategorie Bydlení, voda, energie růstem 24,9 % a příspěvkem k celkové inflaci 6,7 procentních bodů, ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem 21,0 % a příspěvkem k celkové inflaci 3,7 procentního bodu, ceny kategorie Doprava růstem 17,0 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,8 procentního bodu, ceny kategorie Stravování a ubytování růstem 25,3 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,5 procentního bodu, ceny kategorie Rekreace a kultura růstem 12,9 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,1 procentního bodu, ceny kategorie Odívání a obuv růstem 18,7 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu, ceny kategorie Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy růstem 14,5 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu a ceny kategorie Ostatní zboží a služby růstem 11,9 % a příspěvkem 0,8 procentního bodu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak se pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítne příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí hrozí rychlé obnovení inflační spirály. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 11.10.2022

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v září poněkud zpomalil, decentně méně, než se čekalo, míra nezaměstnanosti nečekaně klesla

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických ve třetím čtvrtletí stále rostla silně, poněkud víc, než se čekalo, i když její růst zpomaluje. Stále jde pouze o náznaky ochlazení trvale velmi silného trhu práce. Těmi jsou třeba o něco méně robustní růst mezd. Vyčerpané kapacity silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd nicméně trvají, trh práce zůstává velmi silný. Růst zaměstnanosti v září poněkud klesl, byť méně, než čekal trh, na 263 000, trh čekal její růst 250 000. Kvůli revizím zvýšení za červenec ale data změn zaměstnanosti překonala očekávání víc. Červencový růst byl zvýšen o 11 000 na 537 000 z 526 000. Celkově tak v období červenec - září růst zaměstnanosti překonal očekávání o 24 000, tedy o 8 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně klesla na 3,5 % ze srpnových 3,7 %, trh čekal její stagnaci na srpnové hladině 3,7 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních maxim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy podle očekávání trhu staganoval na srpnových 0,3 %. V meziročním srovnání její růst klesl o něco víc, než čekal trh na 5,0 % ze srpnových 5,2 %, trh čekal jeho snížení jen na 5,1 %. Trend růst nominální mzdy oslabil. V reálném vyjádření ale silně slábne kvůli vysoké inflaci. Vůči srpnu zaměstnanost oslabila hlavně ve veřejném sektoru. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují trh práce stále roste velmi silně. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 10.10.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia