Aktuality

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v říjnu opět slábly, většinou v rámci recese

V říjnu vůči září indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny opět slábly, většinou v rámci recese. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl silněji, než se čekalo na 46,6 bodů z 48,4 bodů v září, trh čekal pouze jeho méně výrazný pokles jen na 47,8 bodů. Index PMI služeb klesl v souladu s očekáváním na 48,2 bodů z 48,8 bodů v září. Index PMI ekonomické aktivity klesl víc, než se čekalo na 47,1 bodů z 48,1 bodů v září, trh čekal jeho menší snížení na 47,5 bodů. V eurozóně se meziměsíčně recese ekonomické aktivity a zpracovatelského průmyslu zvětšila víc, než čekal trh, v případě služeb dle očekávání. Ve zmíněných odvětvích i celé ekonomice recese zůstala mírná. V Německu se recese meziměsíčně taky prohloubila, v ekonomice víc a ve službách méně, než se čekalo a zůstala solidní. Hlavně se recese prohloubila nečekaně silně ve zpracovatelském průmyslu na solidní úroveň, když v září byla ještě mírná, trh čekal že recese odvětví zůstane slabší. Ve Francii došlo meziměsíčně taky k oslabení, byť v případě zpracovatelského průmyslu se recese zvětšila jen mírně, méně, než se čekalo a zůstala malá. Ovšem naopak v případě služeb a ekonomické aktivity ještě v září oba sektory mírně rostly. V říjnu se došlo v případě služeb ke snížení růstu a ekonomická aktivita stagnovala. Trh čekal pouze snížení růstů obou odvětví. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Poptávka směřovala při uzavřeném segmentu služeb do zboží. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabuje ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 26.10.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo v říjnu klesl jen nepatrně, méně, než se čekalo

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v říjnu vůči září jen nepatrně oslabil kvůli poklesu hodnocení současné situace, naopak očekávání drobně posílila. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben, květen a červen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Jenže v červenci opět pod tahem hlavně pádu očekávání se pokles firemního sentimentu obnovil. Slabost se lehce prohloubila v srpnu a velmi ostře v září, když propadalo hodnocení současné situace i očekávání. Celková podnikatelská nálada stále slábne (v říjnu až na minimum z jara 2020, prvního úderu koronavirové pandemie) zpět pod předpandemické úrovně hlavně kvůli ostrému slábnutí očekávání. Současná situace je stále obecně hodnocena jako příznivá, mírně pod předpandemickými hladinami. Očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy klesl pouze nečekaně mírně jen na 84,3 bodů z 84,4 (revize zvýšení z 88,3 ) bodů v září, trh čekal jeho větší pokles až na 83,3 bodů. Index Ifo současné situace oslabil méně, než se čekalo jen na 94,1 bodů z 94,5 bodů v září, trh čekal jeho silnější pokles až na 92,4 bodů. Index Ifo očekávání nečekaně byť jen trochu vzrostl, když trh čekal jeho menší pokles, na 75,6 bodů z 75,3 (revize zvýšení z 75,2) bodů v září, trh čekal jeho menší sesun na 75,0 bodů. Všechny 4 hlavní sektory ekonomiky, tedy zpracovatelský průmysl, služby, obchod a stavebnictví v říjnu ohlásily jen malé změny sentimentu, za zmínku stojí další výraznější pokles sentimentu současné situace stavebnictví na čerstvé minimum od ledna 2016. Podle dřívějších komentářů institutu ekonomika míří do recese. Velkou starostí pro německé firmy zůstávají rostoucí ceny energií a nebezpečí nedostatku plynu. Citelně zůstává oslaben sentiment ve stavebnictví včetně hodnocení současné situace a hlavně očekávání. Tyto ukazatele v porovnání s dnem z jara 2020, kdy zaútočila koronavirová pandemie oslabují pod ním, v případě očekávání kolem něj oscilují. Ve službách a obchodu je hodnocení současné situace blízko předpandemických hladin, v případě zpracovatelského průmyslu nad nimi. Ve zpracovatelském průmyslu a službách přes poklesy ještě současná situace stále je hodnocena jako příznivá. Očekávání stejně jako ve stavebnictví ve zmíněných sektorech míří ke dnu z dob prvního ataku koronavirové pandemie na jaře 2020. Ve všech 4 sektorech jsou silně pesimistická. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). V roce 2022 zatím nekončící trend pádu firemního klimatu Německa odstartovala invaze Ruska na Ukrajině. Předstihové indikátory signalizují stagnaci hospodářství či recesi. Vedle Ukrajinské krize ve spojení se silnou inflací a hrozbou nedostatku energií letos ekonomiku omezují trvající další rizika: produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující ekonomický růst Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 26.10.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia