Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB podle očekávání hlavní úrokovou sazbu nezměnila, snížila výhled inflace i ekonomické aktivity
Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 29.9. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě potvrdilo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 5/2, s tím rozdílem, že v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, v září i tentokrát o 0,75 procentního bodu. Nová listopadová resp. podzimní prognóza předpokládá krátkodobě ještě zvýšení inflace k 20 %, stále však čeká zhruba do roku a půl s jejím návratem k cíli ČNB 2 %. Banka dále snížila výhled ekonomiky v letech 2023 a 2024. Centrální banka uplynulý rok silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Nyní tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Taky proto úrokové sazby od léta stagnují na vysoké úrovni. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví.
