Očekávané makroekonomické události týdne 7. - 11.11. ČR: Deficitní obchodní bilance, slabost maloobchodu, stavebnictví a nově i služeb, mírný růst průmyslu, silný trh práce a inflace, zápis ČNB ukáže pevnost preference stagnace úrokových sazeb

Makroekonomický zpravodaj
  |  
04.11.2022
  |  
Josef Kvarda
Obchodní bilance (9 2022, 7.11.), průmyslová výroba (9 2022, 7.11.), stavební produkce (9 2022, 7.11.), maloobchodní tržby (9 2022, 8.11.), měsíční data trhu práce dle Ministerstva práce a sociálních věcí (10 2022, 8.11.), tržby služeb (3Q 2022, 9.11.), index spotřebitelských cen CPI (10 2022, 10.11.) a zápis České národní banky zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb (3.11., 11.11.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události České republiky týdne 7. - 11.11. V září se deficit obchodní bilance měl meziměsíčně podstatně snížit. Průmyslová výroba zatím stále odolává množství tlaků oslabení. Stavebnictví v posledních měsících slábne. Spotřeba domácností slábne trvale již rok. Trh práce zůstává velmi silný, i když v postpandemickém oživení již přestal posilovat. Služby táhly růst ekonomiky ještě v prvním pololetí roku 2022, podle dostupných dat by se ale oslabení mělo projevit začátkem druhé poloviny roku i v tomto segmentu. Spotřebitelská inflace proti očekáváním zůstávala velmi silná i ve třetím čtvrtletí, přestože poslední data nabídla známky její kulminace. ČNB na třetím zasedání v řadě rozhodla nezměnit úrokové sazby, zápis zasedání ukáže detaily.

Obchodní bilance (9 2022, 7.11.): V září se deficit obchodní bilance měl meziměsíčně podstatně snížit. Kleště drahé ropy a surovin a relativně utlumeného exportu automobilů stiskly ještě víc v poslední měřený měsíc, jímž byl srpen. Ceny ropy vůči letním maximům sice značně oslabily a export automobilů oživuje, nicméně ceny ropy zůstávají vysoko a exportní trhy zabředávají do slabosti. Proto se nezvyklá éra deficitů obchodní bilance, v konzistentní evidenci naposledy sledovaná v roce 2004 v dalším roce prodlouží. 

Průmyslová výroba (9 2022, 7.11.): Průmyslová výroba zatím stále odolává množství tlaků oslabení. Automobilový průmysl, páteř ekonomiky se zotavuje z produkčních omezení, ale řada jiných odvětví má potíže. Sentiment průmyslu slábne. Oslabení poptávky, prudce zvýšené úrokové sazby i řada nejistot sektoru i hospodářství by se měly projevit další křivkou oslabení. Klíčové odbytiště českého zpracovatelského průmyslu, Německo, lavíruje na hraně stagnace a míří do recese, což stlačí poptávku po produktech českých továren. 

Stavební produkce (9 2022, 7.11.): Stavebnictví v posledních měsících slábne. Stavebnictví se hlavně ve druhém pololetí loňského roku nadechovalo k oživení, s rokem 2022 a Ukrajinskou krizí však přichází další útlumová vlna. Kromě trvalých produkčních omezení materiálů a pracovní síly včetně silného růstu cen vstupů stavbaře nově souží i oslabení poptávky, prudce zvýšené úrokové sazby i řada nejistot sektoru i hospodářství. Sentiment sektoru slábne.  

Maloobchodní tržby (9 2022, 8.11.): Spotřeba domácností v maloobchodu slábne trvale již rok. Trend by měl pokračovat, neboť podmínky pro domácnosti jsou velmi negativní. Silná inflace, nejistoty a silná rizika ekonomiky tažená hlavně Ukrajinskou krizí a silnou inflací, prudce zvýšené úrokové sazby, nebezpečí slábnutí ekonomiky s nejistotami trhu práce. Začíná i vysychat pramen potlačených příjmů z koronavirové pandemie uvolněný v posledních kvartálech. Navíc předstihový ukazatel spotřebitelské poptávky spotřebitelský sentiment propadá na historická minima. 

Měsíční data trhu práce dle Ministerstva práce a sociálních věcí (10 2022, 8.11.): Trh práce zůstává velmi silný, i když v postpandemickém oživení již přestal posilovat. Oslabení ekonomiky v příštích několika kvartálech by se mělo promítnout i zvýšením nezaměstnanosti, které by však vzhledem k vyčerpanému trhu práce a silným inflačním tlakům a inflaci s nutností zapojování méně produktivních kapacit mělo mít příznivý dopad na makroekonomickou rovnováhu. 

Tržby služeb (3Q 2022, 9.11.): Služby táhly růst ekonomiky ještě v prvním pololetí roku 2022, podle dostupných dat by se ale oslabení mělo projevit začátkem druhé poloviny roku i v tomto segmentu. Silná inflace, nejistoty a silná rizika ekonomiky tažená hlavně Ukrajinskou krizí a silnou inflací, prudce zvýšené úrokové sazby, nebezpečí slábnutí ekonomiky s nejistotami trhu práce. Začíná i vysychat pramen potlačených příjmů z koronavirové pandemie uvolněný v posledních kvartálech. Navíc předstihový ukazatel spotřebitelské poptávky spotřebitelský sentiment propadá na historická minima. Smršť negativ připomínajících dokonalou bouři se začíná promítat i do dosavadního tahouna a lídra ekonomického růstu, služeb, což potvrdily i předběžné výsledky hrubého domácího produktu třetího kvartálu. 

Index spotřebitelských cen CPI (10 2022, 10.11.): Spotřebitelská inflace proti očekáváním zůstávala velmi silná i ve třetím čtvrtletí, přestože poslední data nabídla známky její kulminace. Některé inflační tlaky slábnou, ekonomika slábne rovněž, zdá se i včetně dosud silného segmentu služeb i trhu domů. Rovněž oslabení světové resp. evropské ekonomiky oslabuje exportní poptávku. Na druhou stranu trh práce a růst mezd zůstávají silné. Inflace jako taková zůstává velmi silná. ČNB podle nejnovější listopadové resp. podzimní prognózy čeká, že inflace v nejbližších měsících ještě může atakovat v meziročním srovnání 20 % hlavně kvůli posílení růstu cen plynu a elektřiny. Přesto banka stále zachovává výhled, že cenový růst se do roka a půl vrátí k jejímu cíli 2 %. 

Zápis České národní banky zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb (3.11., 11.11.): ČNB na třetím zasedání v řadě rozhodla nezměnit úrokové sazby, zápis zasedání ukáže detaily. Nejvýznamnějším momentem se stala nová listopadová resp. podzimní makroekonomická prognóza. Ta ukazuje ve srovnání s předchozí letní projekcí o něco méně silnou inflaci, větší slabost ekonomiky v roce 2023 a 2024 a rovněž další výrazné zvyšování úrokových sazeb, které však bankovní rada zjevně zatím nevyslyšela. 

Očekávaný dopad událostí na trhy: Deficitní obchodní bilance, slabost maloobchodu, stavebnictví a nově i služeb je příznivá pro dluhopisy a nepříznivá pro akcie a korunu. Naopak síla trhu práce je příznivá pro akcie a korunu a nepříznivá pro dluhopisy. Silná inflace je nepříznivá pro akcie, dluhopisy i korunu. Vysoké úrokové sazby jsou nepříznivé pro dluhopisy a akcie a jsou příznivé pro korunu. 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia