Aktuality

Makroekonomické události eurozóna: Velmi slabé indexy ZEW ekonomického sentimentu očekávání i současné situace v září dále nečekaně výrazně klesly

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v září ze srpnových velmi slabých hodnot dále klesly, tentokrát výrazně. Velká slabost současné ekonomické situace i výhledu pro konec prvního kvartálu roku 2022 se tak opět značně prohloubila. Očekávání jsou již na úrovni minim posledních 4 velkých krizí Evropy, níže než dluhová krize let 2010 - 2012 a vypuknutí koronavirové krize začátkem roku 2020 a klesla k úrovním dna světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009. Podle institutu pesimismus ekonomických expertů (jejichž odpovědi tvoří průzkum) v září ostře vzrostl v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících bude dále značně zhoršovat, o dost víc, než čekali v srpnu. “Perspektiva nedostatku energií v zimě učinila očekávání ještě více negativnější pro velké oblasti německého průmyslu. Navíc růst v Číně je posuzován méně příznivě. Poslední statistická data již ukazují pokles nových zakázek produkce a exportů,” sdělil prezident institutu ZEW Achim Wambach. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa oslabil 6,6 bodů na - 61,9 bodů z - 55,3 bodů v srpnu, trh čekal jeho o něco menší pokles na - 60,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa rovněž oslabil, navíc silně, 12,9 bodů na - 60,5 bodů z - 47,6 bodů v srpnu, trh čekal jeho o dost méně výrazný pokles na - 52,2 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 13.09.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace v srpnu oslabila méně, než se čekalo, jádrová inflace překvapivě silně vzrostla

V srpnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) oslabila méně, než se čekalo. Důvodem jen drobného meziměsíčního růstu spotřebitelských cen je další prudké oslabení hlavního tahouna rok velmi silné inflace, cen energií resp. benzínu. Její rovněž robustní jádrová složka bez cen potravin a energií překvapivě silně vzrostla hlavně silným růstem cen kategorií bydlení resp. nájmů. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně nečekaně vzrostl 0,1 %, trh čekal naopak jeho malý pokles 0,1 % po jeho stagnaci v červenci. Jeho meziroční růst klesl méně, než se čekalo na 8,3 % z 8,5 % % v červenci, trh čekal jeho větší pokles na 8,1 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl o dost nad očekáváním ekonomů, tedy 0,6 %, nad očekáváním trhu 0,3 % po jeho růstu 0,3 % v červenci. Na meziroční úrovni jeho růst vzrostl víc, než se čekalo, tedy na 6,3 % z 5,9 % v červenci, trh čekal jeho menší růst na 6,1 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 13.09.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v srpnu po třech měsících poklesů vzrostl značně víc, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v srpnu k červenci po třech měsících poklesů vzrostl značně víc, než se čekalo. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu vzrostl o dost silněji, než se čekalo na 103,2 bodů z 95,7 bodů (revize zvýšení z 95,3 bodů) v červenci, trh čekal jen jeho menší růst na 97,7 bodů. Růst indexu byl dán zlepšením podindexů současné situace (poprvé od března) i očekávání (z červencového 9letého minima). Zlepšení hodnocení současné situace pomohlo méně pesimistické hodnocení ekonomiky. V případě hodnocení očekávání se zlepšilo pesimistické posouzení ekonomiky a trhu práce i optimističtější pohled na finanční situaci domácností. Podle Lynna Franca, seniorního ředitele Ekonomických indikátorů asociace Conference Board obavy inflace pokračovaly v jejich poklesu, ale zůstávaly zvýšené. Franco dále řekl, že záměry dovolených dosáhly na své 8leté maximum. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně slábnou se signálem slábnutí ekonomiky. Očekávání jsou snížená kvůli silné inflaci, redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Nebezpečím jsou stále pandemie, zvýšená inflace, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, možná silnější korekce akciového trhu a Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 13.09.2022

Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v srpnu oslabila víc, než se čekalo, pouze však kvůli pádu cen ropy, zůstává velmi silná

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v srpnu oslabila víc, než se čekalo. I tak zůstává velmi silná, navíc pokles byl tažen pouze pádem cen ropy resp. pohonných hmot. Průměrná inflace v srpnu vyrostla na 11,7 % z 10,6 % v červnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl méně silně, než čekal trh 0,4 % po růstu 1,3 % v červenci, trh čekal jeho o silnější růst 0,8 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak nečekaně klesl z maxima za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 17,5 % v červenci na 17,2 %, trh čekal jeho zvýšení na 17,7 %. V srpnu ceny pohonných hmot klesly o téměř 10 %. Největšími tahouny meziroční inflace zůstávají kategorie Bydlení, voda, energie růstem 22,9 % a příspěvkem k celkové inflaci 6,0 procentních bodů, ceny kategorie Potraviny růstem 19,6 % a příspěvkem k celkové inflaci 3,5 procentního bodu, ceny kategorie Doprava růstem 19,1 % a příspěvkem k celkové inflaci 2,0 procentního bodu, ceny kategorie Stravování a ubytování růstem 24,1 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,4 procentního bodu, ceny kategorie Rekreace a kultura růstem 12,3 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,1 procentního bodu, ceny kategorie Odívání a obuv růstem 18,8 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu, ceny kategorie Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy růstem 13,3 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu a ceny kategorie Ostatní zboží a služby růstem 11,1 % a příspěvkem 0,7 procentního bodu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak by se případný pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítl příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí ČNB riskuje rychlé obnovení inflační spirály. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 12.09.2022

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v červenci klesl víc, než se čekalo

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v červenci vůči červnu klesl víc, než se čekalo. Celkový sentiment nicméně zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 95,7 bodů z 98,7 bodů v červnu, trh čekal jeho menší pokles na 97,2 bodů. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně slábnou se signálem slábnutí ekonomiky. Očekávání jsou snížená kvůli silné inflaci, redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001. Nebezpečím jsou stále pandemie, zvýšená inflace, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému, možná silnější korekce akciového trhu a Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 12.09.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia