Makroekonomické události USA: Produktivita práce revizí za první kvartál nad očekáváním, nominální mzdy a jednotkové pracovní náklady za prvních 9 měsíců roku výrazně za očekáváním
Ve Spojených státech amerických ve třetím čtvrtletí produktivita práce po dvou kvartálech poklesu vzrostla, o něco méně, než se čekalo. Vzhledem k revizi podstatného snížení jejího poklesu v prvním kvartálu ale celkově překonala očekávání. Růst nominálních mezd a hlavně tím i jednotkových pracovních nákladů nenaplnil očekávání, tím víc, že byly sníženy jejich růsty i v prvním i v druhém kvartálu 2022. Za prvních devět měsíců roku propadla produktivita práce recesí ekonomiky a současnou expanzí trhu práce. Růst nominálních mezd přes svou svoji deceleraci zůstával robustní. Tím se silně zvýšil i růst jednotkových pracovních nákladů a inflační tlak. Je to dáno zpožděním reakce trhu práce na útlum na ekonomické aktivity, které je vyostřeno i dlouhodobou vyčerpaností volných pracovních míst a tím i nižší ochotou firem krátit zaměstnanost. V USA mimo zemědělský sektor ve třetím čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením po sezónním očištění produktivita práce vzrostla 0,3 %, když trh čekal její růst 0,6 % po poklesu 4,1 % v předchozím kvartálu. Data ale překonávají očekávání kvůli revizi zvýšení v podobě redukce jejího poklesu v prvním čtvrtletí na 5,9 % z 7,4 %. Jednotkové pracovní náklady vzrostly 3,5 %, méně silně, než čekal trh, 4,1 %. Odchylka od očekávání trhu je ještě větší revizí snížení jejich růstu ve druhém čtvrtletí na 8,9 % z 10,2 % a v prvním kvartálu na 8,5 % z 12,7 %. Ve všech zmíněných kvartálech byla odchylka dána (nečekaně) méně silným růstem nominálních mezd, v případě třetího kvartálu než čekal trh a za první dvě čtvrtletí 2022 revizí jejich snížení. Produktivita práce v roce 2022 klesá, což je důsledek recese ekonomiky v prvním pololetí resp. slabšího růstu ve třetím kvartálu hlavně kvůli růstu úrokových sazeb a oslabování domácí poptávky při současně trvale silném (byť slábnoucím) růstu zaměstnanosti. Ten neodpovídá oslabení poptávky a produkce, protože jednak stále probíhá jeho postpandemické oživení, jednak při dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a očekávání firem, že slabost poptávky bude dočasná, se podniky brání déle propouštět pracovní sílu. Rekordně silný trh práce se silným růstem zaměstnanosti a historicky velmi nízkou mírou nezaměstnanosti generuje silný růst mezd, který při poklesu produktivity práce tlačí vzhůru jednotkové pracovní náklady. V současném vysokoinflačním prostředí to ale firmy netrápí, ziskové marže při silném růstu nákladů totiž mohou krýt robustním růstem cen, který inflaci udržuje silnou. V současném období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce (ta momentálně v prvním pololetí naopak klesla) a sytí tak inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování. Data nemění dlouhodobé trendy nižšího růstu produktivity práce stejně jako zesilujícího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů. Dlouhodobě produktivita práce pokračuje v mírném růstu, růst mezd sílí víc a proto s ním posiluje i růst jednotkových pracovních nákladů. V dalších kvartálech hospodářská recese sice tlačí na trh práce, ale pouze decentně, takže trendy prvního pololetí 2022 by v dalších kvartálech mohly v mírnější podobě pokračovat.
