Makroekonomické události ČR: Velmi silná inflace v listopadu opět značně překonala očekávání se známkami kulminace
Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v listopadu po šokujícím propadu ze zářijového vícedekádního rekordu (ovšem pouze s pomocí zásadního promítnutí Úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny, nebýt tohoto efektu, inflace by zůstala u rekordů) opět vzrostla značně víc, než se čekalo. Další silný meziměsíční i meziroční růst cen byl ale dán opět silným růstem cen kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v meziročním vyjádření kvůli loňskému dvouměsíčnímu snížení srovnávací báze odpuštěním daně z přidané hodnoty cen elektřiny a zemního plynu. Bez tohoto efektu ale jádrová inflace vykázala známky kulminace. Průměrná inflace v listopadu vyrostla na 14,4 % z 13,5 % v říjnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně opět vzrostl o dost silněji, než čekal trh, 1,2 % po poklesu 1,4 % v říjnu, trh čekal jeho silnější růst jen 0,5 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak vzrostl víc, než se čekalo na 16,2 % z říjnových 15,1 %, trh čekal jeho méně výrazný růst na 15,6 %. Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu z října ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl na nový rekord 19,6 % a v případě cen elektřiny 164,3 % namísto 76,6 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v listopadu táhly již zmíněné ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 2,8 % vůči říjnu, který k celkové inflaci přičetl 0,7 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zvýšil z 11,1 % v říjnu na 16,9 %, čímž její příspěvek k celoroční inflaci vzrostl na 4,5 procentního bodu z 3,1 procentního bodu v říjnu. Tím kategorie dostihla na prvním místě v pořadí hlavních motorů celkové inflaceceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst dále silně zrychlil na 25,1 % z 21,0 % v říjnu, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci zvýšil na 4,5 z 4,4 procentního bodu v říjnu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak se pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítne příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí hrozí rychlé obnovení inflační spirály. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od příštího roku klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.
