Aktuality

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB dle očekávání snížila tempo zvyšování úrokových sazeb z 75 bps na 50 bps, prezentovala zahájení kvantitativní utahování od března 2023 a značně zvýšila výhled inflace

Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu o 0,5 procentního bodu, tedy mírněji, než dosud, kdy zvyšovala o 75 bps. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,00 % na 2,50 %. Současně jak ECB dříve avizovala představila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). ECB tak od začátku března bude redukovat dlouhodobě naakumulovanou zásobu cenných papírů Programu nákupu aktiv APP (formou neobnovení jejich nákupů s jejich expirací) tempem 15 mld. EUR/měsíčně do konce června 2023, kdy ECB průběh kampaně vyhodnotí a dále přenastaví či potvrdí. ECB rovněž potvrdila, že kvantitativní uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP) bude nadále nedotčeno ve stávající výši minimálně až do konce roku 2024. Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je nečekaně vysoká inflace včetně podstatného zvýšení projekcí inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Rovněž ECB potvrdila inflační rizika ve směru vyšší inflace i s reflexí zesílení růstu mezd. Banka také uznala slábnutí inflačních tlaků (pokles nabídkových omezení a oslabení potlačené poptávky). Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle prosincové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. Podle ECB je stejně jako posouzení v září riziko výhledu ekonomického růstu jasně na spodní straně zvláště v krátkém období. Podle prosincové projekce banky může ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2022 a prvním kvartálu 2023 uváznout v recesi, která by však měla být mělká a krátká. Za celý rok 2023 by ekonomický růst měl být mírný. ECB v prohlášení potvrdila očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. Monetární politika v roce 2022 zůstane expanzivní kvůli vlnám kvantitativního uvolňování uplynulých dvou dekád, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. Série zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože inflace sotva vykazuje kulminaci na vysokých hodnotách.

Makroekonomický zpravodaj | 15.12.2022

Makroekonomické události USA: Fed podle očekávání zmírnil tempo zvyšování úrokové sazby z 75 bps na 50 bps, zhoršil makroekonomické projekce včetně zvyšování úrokové sazby

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání snížila tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate na 0,5 procentního bodu (z 0,75 procentního bodu) na 4,00 - 4,50 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři k rozhodnutí Fed kromě aktualizace nové výše cílované hlavní úrokové sazby neučinil žádné změny. Opakoval tak základní komentář z předchozích zasedání, tedy klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate. Makroekonomické projekce centrální banky ale vidí v roce 2023 její další zvýšení hluboko v restriktivním teritoriu (výše úrokových sazeb omezující ekonomickou aktivitu), celkově kumulativně o dalších zhruba 75 bps do pásma 5,00 - 5,25 %. Hlavní úroková sazba by podle predikce měla být restriktivní i v roce 2024, byť poněkud méně, než v roce 2023. Fed rovněž poněkud zhoršil makroekonomické projekce v podobě snížení výhledu růstu ekonomiky a na druhé straně zvýšení výhledu růstu nezaměstnanosti resp. snížení očekávání poklesu inflace. Podle prosincového výhledu centrální banky inflace klesne od příštího roku, blízko k cíli Fedu 2,0 %, přesněji do pásma 2 - 3 % ovšem o rok později, než Fed čekal v září, tedy až v letech 2024 a 2025. Rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování s komentáři nepřekvapují. Během tohoto roku rychlé zvyšování úrokových sazeb s předsunem těžiště zvýšení úrokových sazeb má za cíl rychle dohnat inflaci, aktuálně v trojnásobné výši cíle Fedu 2,0 %. Fed předchází do další fáze kampaně posunu monetární politiky snižování tempa restrikce (ekonomické aktivity), které má inflaci snížit. Nyní Fed vstupuje do vylaďovací fáze. Důvodem je setrvačnost monetárního utahování, poslední data potvrzující trend poklesu inflace a stagnace ekonomiky. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.

Makroekonomický zpravodaj | 15.12.2022

Makroekonomické události eurozóna: Index firemního klimatu Ifo v listopadu vzrostl nad očekáváním se silným růstem výhledu

Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v listopadu vůči říjnu vzrostl víc, než se čekalo, když nečekaně silně zpevnilo očekávání. Naopak hodnocení současné situace oslabilo víc, než se čekalo. Očekávání jsou stále velmi oslabena v pásmu pesimismu. Hodnocení současné situace setrvale decentně slábne, zůstává však v optimistickém pásmu. V březnu sentiment německých firem propadl kvůli propuknutí Ukrajinské krize pod tlakem pádu očekávání, když hodnocení současné situace tolik zasaženo nebylo. Duben, květen a červen přinesly stabilizaci nálady firem. Hodnocení současné situace se oklepalo z negativních vlivů a zamířilo blízko k maximům od roku 2019. Jenže v červenci opět pod tahem hlavně pádu očekávání se pokles firemního sentimentu obnovil. Slabost se lehce prohloubila v srpnu a velmi ostře v září, když propadalo hodnocení současné situace i očekávání. Teprve na podzim je markantní stabilizace nálady německých podniků. To by mohlo znamenat zlom více než rok trvajícího klesajícího trendu celkové podnikatelské nálady (v říjnu až na minimum z jara 2020, prvního úderu koronavirové pandemie) zpět pod předpandemické úrovně hlavně kvůli ostrému slábnutí očekávání. Současná situace je stále obecně hodnocena jako příznivá, mírně pod předpandemickými hladinami. Očekávání jsou v pásmu pesimismu. Index Ifo tedy vzrostl víc, než se čekalo až na 86,3 bodů z 84,5 (revize zvýšení z 84,3) bodů v říjnu, trh čekal jeho menší růst jen na 85,0 bodů. Index Ifo současné situace oslabil víc, než se čekalo až na 93,1 bodů z 94,2 (revize zvýšení z 94,1) bodů v říjnu, trh čekal jeho menší pokles jen na 93,8 bodů. Index Ifo očekávání vzrostl silněji, než se čekalo na 80,0 bodů z 75,9 (revize zvýšení z 75,6) bodů v říjnu, trh čekal jeho méně výrazný vzestup na 77,0 bodů. Všechny 4 hlavní sektory ekonomiky, tedy zpracovatelský průmysl, služby, obchod a stavebnictví v listopadu ve shodě s agregátními indexy ohlásily růst celkového firemního sentimentu tažený očekáváními. Oslabení ekonomiky hlavně v prvním pololetí 2023 tedy může být menší, než se čekalo. Podle dřívějších komentářů institutu ekonomika míří do recese. Velkou starostí pro německé firmy zůstávají rostoucí ceny energií a nebezpečí nedostatku plynu. Sentiment zůstává oslaben ve všech zmíněných sektorech (hlavně v obchodě a stavebnictví) kvůli velmi oslabeným očekáváním. Hodnocení současné situace je v sektorech mírně optimistické, hlavně ve službách a nejméně v obchodě. V případě celkového firemního sentimentu i nálady současné situace většinou jde o hodnocení pod předpandemickými úrovněmi, v případě stavebnictví dokonce pod minimem prvního úderu pandemie na jaře 2020. Hodnocení současné situace zpracovatelského průmyslu přes rok a půl setrvalý pokles stále je nad předpandemickými úrovněmi. Očekávání jsou ve všech 4 sektorech jsou silně pesimistická, hlavně v obchodě a stavebnictví, v kterém je u dna z dob prvního ataku koronavirové pandemie na jaře 2020. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). V roce 2022 zatím trend pádu firemního klimatu Německa odstartovala invaze Ruska na Ukrajině. Předstihové indikátory signalizují stagnaci hospodářství či recesi. Vedle Ukrajinské krize ve spojení se silnou inflací a hrozbou nedostatku energií letos ekonomiku omezují trvající další rizika: produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující ekonomický růst Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Makroekonomický zpravodaj | 14.12.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia