Makroekonomické události USA: Silný růst zaměstnanosti v listopadu klesl méně, než se čekalo, silný růst mezd nečekaně robustně zesílil
Silný růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v listopadu klesl méně, než se čekalo. Stále jde pouze o náznaky ochlazení trvale velmi silného trhu práce. Navíc robustní růst mezd vůči říjnu nečekaně významně zesílil. Stále velmi nízká míra nezaměstnanosti podle očekávání meziměsíčně stagnovala. Vyčerpané kapacity stále silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd trvají, trh práce zůstává velmi silný. Silný růst zaměstnanosti v listopadu poněkud klesl, byť méně, než čekal trh, na 263 000, trh čekal její růst 200 000. Kvůli revizím zvýšení za září a říjen kumulativně snižujících růst zaměstnanosti o 23 000 ale data změn zaměstnanosti překonala očekávání méně. Zářijový růst byl totiž revizí snížen o 46 000 na 269 000 z 315 000 a růst zaměstnanosti za říjen byl naopak revizí navýšen o 23 000 na 284 000 z 261 000. Celkově tak v období září - listopad růst zaměstnanosti překonal očekávání o 40 000, tedy přibližně o 13 333/měsíc. Míra nezaměstnanosti podle očekávání trhu stagnovala na říjnových 3,7 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních maxim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy nečekaně silně vzrostl na 0,6 %, trh čekal růst 0,3 %. Odchylka od očekávání je ještě větší kvůli revizi zvýšení říjnového růstu na 0,5 % z 0,4 %. V meziročním srovnání její růst nečekaně vzrostl na 5,1 % z 4,9 % (revize zvýšení z 4,7 %) v říjnu, trh zpomalení jejího růstu na 4,6 %. Vůči předchozím měsícům růst zaměstnanosti slábne v soukromém sektoru více, než naznačují celková data. Pokles kompenzoval růst zaměstnanosti ve veřejném sektoru. V soukromém sektoru růst zaměstnanosti slábne ve zpracovatelském průmyslu a ve většině služeb spojených s ekonomickým cyklem i s postpandemickým oživením, tj. např. v ubytovacích a stravovacích službách a v profesních službách. V sektorech maloobchodu, velkoobchodu a dopravy zaměstnanost opakovaně klesá. Růst mezd je stále silný, v reálném vyjádření ale mzdy slábnou kvůli vysoké inflaci. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují růst trhu práce slábne jen drobně a stále zůstává silný. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny a tím i mzdy zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 a hlavně v roce 2023 pokračovat slábnutím.
