Makroekonomické události eurozóna: Slabá recese zpracovatelského průmyslu, služeb i ekonomiky eurozóny v prosinci polevila hlavně s pomocí Německa
V prosinci vůči listopadu indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity eurozóny převážně nečekaně rostly. Slabá recese těchto veličin tak v prosinci vůči listopadu většinou překvapivě ustupovala. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu překvapivě vzrostl na 47,8 bodů z 47,1 bodů v listopadu, trh čekal jeho stagnaci na 47,1 bodech. Index PMI služeb překvapivě vzrostl na 49,1 bodů z 48,5 bodů v listopadu, trh čekal jeho stagnaci na 48,5 bodech. Index PMI ekonomické aktivity vzrostl víc, než se čekalo na 48,8 bodů z 47,8 bodů v listopadu, trh čekal jeho jen malé zvýšení pouze na 48,0 bodů. V eurozóně se tak meziměsíčně mírná recese zpracovatelského průmyslu a služeb nečekaně zmenšila, když trh nečekal její změnu. Menší recese ekonomické aktivity ustoupila víc, než čekal trh. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Poptávka směřovala při uzavřeném segmentu služeb do zboží. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabuje ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.
