Index ISM služeb Spojených států amerických v prosinci klesl mnohem silněji, než se čekalo. Aktivita dominantního odvětví ekonomiky se tak nárazově přesunula do pásma mírně recese, když ještě v listopadu silně rostla. Jde o první pokles aktivity služeb od úderu koronavirové pandemie na jaře 2020. S poklesem aktivity ovšem slábnou i tlaky kapacit a inflaci. Data potvrzují slábnutí sektoru služeb. Data tak současně jsou i příznivá z pohledem možného dřívějšího uzavření cyklu zvyšování úrokových sazeb.
Index ISM služeb Spojených států amerických v prosinci k listopadu oslabil překvapivě ostře. Aktivita odvětí ještě v listopadu solidně rostoucí tak v prosinci uvízla v drobné recesi, trh čekal jen menší oslabení jejího růstu. Jde o první pokles aktivity služeb od jara (května) 2020, kdy udeřila první vlna koronavirové pandemie s uzavřením ekonomiky. S poklesem aktivity ovšem slábnou i tlaky kapacit a inflaci. Data potvrzují slábnutí sektoru služeb. Data tak současně jsou i příznivá z pohledem možného dřívějšího uzavření cyklu zvyšování úrokových sazeb. Index ISM služeb tak v prosinci klesl o dost víc, než se čekalo na 49,6 bodů z 56,5 bodů v listopadu, trh čekal jeho méně výrazné snížení jen na 55,0 bodů. Během roku 2022 byl ve službách znát pokles růstu aktivity, méně však, než ve zpracovatelském průmyslu. Firmy mají podobně jako ve zpracovatelském průmyslu stále potíže s produkčními omezeními včetně doplňování surovin a pracovní síly a s tím souvisejícími inflačními tlaky, které limitují růst sektoru. I v dominantním sektoru americké ekonomiky ale je znát určitý ústup těchto tlaků, byť méně, než ve zpracovatelském průmyslu. Data potvrzují slábnoucí expanzi sektoru služeb.
Všechny hlavní akciové indexy Wall Streetu v pátek získaly více než 2 % poté, co prosincová zaměstnanost vzrostla víc, než se čekalo a růst mezd zpomalil a poté, co se aktivita služeb v prosinci dostala poprvé za posledních 2 a půl roku od prvního úderu koronavirové pandemie do (mírné) recese. To oslabilo obavy dráhy zvyšování cíle hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému.
Slabost stavební produkce České republiky pokračovala i v říjnu. Meziměsíčně stavební výroba reálně vzrostla 1,8 %. Meziročně po očištění o změny cen a o pracovní dny vzrostla 1,0 % po poklesu 2,9 % (revize zvýšení z poklesu 3,7 %) v září. Sektor stále trápí rychleji rostoucí ceny stavebních materiálů a prací, vedle toho chronickým problémem zůstává i nedostatek lidských zdrojů. Po ústupu koronavirové pandemie masivní očkovací kampaní a s otevřením ekonomiky se stavebnictví dostávalo do tempa v souladu s růstem sektorového sentimentu. Přes hrozby inflace a radikálního růstu úrokových sazeb sentiment sektoru rostl vzhledem k doznívajícímu převisu poptávky nad nabídkou domů a postpandemické restrukturalizaci ekonomiky. S počátkem Ukrajinské krize na konci února 2022 ale letos sentiment sektoru oslabil. Rezidenční stavitelství je pod tlakem slabé poptávky kvůli silnému zdražení úvěrů a zastavení ekonomického růstu. Společným jmenovatelem těchto jevů je vysoká inflace a nejistoty a rizika kvůli Ukrajinské krizi. Slabý výhled aktivity stavebnictví zůstává minimálně pro první pololetí 2023.
Zápis zasedání České národní banky monetární politiky 21.12. (na kterém potvrdila politiku druhého pololetí 2022 stagnace úrokových sazeb) nepřekvapil. Komentáře členů bankovní rady potvrdily očekávání pokračování stagnace úrokových sazeb i v dalších měsících. Pokud bude pokles růstu cen rychlý a inflace podle projekce České národní banky dorazí k jejímu cíli 2 % v roce 2024, úrokové sazby se již pravděpodobně zvyšovat nebudou. Tempo poklesu a stabilní velikost inflace poté, co klesne ovšem je zásadní téma, na něž domácnosti, firmy, vláda, ČNB i ekonomové napjatě čekají.
Guvernér České národní banky Aleš Michl komentáři pro česká média nepřekvapil. Pokud bude pokles růstu cen rychlý a inflace podle projekce České národní banky dorazí k jejímu cíli 2 % v roce 2024, úrokové sazby se již pravděpodobně zvyšovat nebudou. Tempo poklesu a stabilní velikost inflace poté, co klesne ovšem je zásadní téma, na něž domácnosti, firmy, vláda, ČNB i ekonomové napjatě čekají.
Index Sentix důvěry investorů eurozóny (1 2023, 9.1.) a hrubý domácí produkt Německa (2022, 13.1.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 9. - 13.1. eurozóny. Trh čeká začátkem nového roku v lednové edici dat oslabení indexu, který se stále nachází ve velmi oslabeném teritoriu. Růst největší ekonomiky Evropy Německa v loňském roce zpomalil.
Vystoupení guvernéra centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powella (10.1.) a index spotřebitelských cen CPI (12 2022, 12.1.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 9. - 13.1. Spojených států amerických. Fed stále signalizuje zvyšování úrokových sazeb i přes oslabení inflace a ekonomického růstu, přestože zpomalil jejich zvyšování. Inflace potvrzuje zpomalení k normálu 2,0 %.
Hlavní akciové indexy Wall Streetu ve čtvrtek ztratily více než 1 %. Poklesy vedl technologický hlavní akciový index Spojených států amerických Nasdaq Composite. Důkaz těsného trhu práce narušil naděje, že by centrální banka USA Federální rezervní systém mohla brzo pozastavit svůj cyklus zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate s tím, jak stále zaměřuje na trvalé dostatečné snížení inflace k svému cíli 2 %.
Trh práce dle Českého statistického úřadu (11 2022, 9.1.), trh práce dle Ministerstva práce a sociálních věcí (12 2022, 9.1.), index spotřebitelských cen CPI (12 2022, 11.1.) a maloobchodní tržby (11 2022, 12.1.) a 1. kolo prezidentských voleb (13. - 14.1.) jsou hlavní makroekonomické a politické události týdne 9. - 13.1. České republiky. Trh práce zůstával i v posledních dvou měsících roku 2022 velmi silný. Spotřebitelská inflace je stále velmi silná s náznaky kulminace. Spotřeba domácností pokračuje již rok a půl ve slábnutí. První kolo prezidentských voleb pravděpodobně pouze naznačí vítěze v druhém kole.
