Aktuality

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance v listopadu opět silně nad očekáváním

Deficit obchodní bilance v listopadu opět výrazně překonal očekávání. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k úrovním před úderem produkčních omezení (které se ve statistikách začaly výrazně projevovat od druhého pololetí 2021). Během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Prudké zhoršení obchodní bilance posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží a které právě před létem kulminovalo. Negativní saldo obchodní bilance České republiky v listopadu (bez sezónního očištění v běžných cenách) dosáhlo na 25,5 mld. Kč po 25,1 mld. Kč (revize z - 26,8 mld. Kč) v říjnu, trh čekal naopak výrazný pokles deficitu na 12,0 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 29,4 mld. Kč horší, než v loňském listopadu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem zaujímá 11,1 mld. Kč (!) v důsledku růstu cen na světových trzích a vyššího dovezeného množství. Meziročně se přechodem z aktiva do pasiva zhoršila bilance obchodu s elektrickými zařízeními o 10,3 mld. Kč. se zvýšil přebytek obchodu s motorovými vozidly o 16,7 mld. Kč. V lednu až listopadu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 198,1 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 7,3 mld. Kč. Od počátku roku vzrostl meziročně vývoz o 13,6 % a dovoz o 19,3 %. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v roce 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků.

Makroekonomický zpravodaj | 12.01.2023

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace v prosinci potvrdila pokles k normálu, o něco víc, než čekal trh

Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických v prosinci potvrdila pokles k normálu patrný od čtvrtého čtvrtletí 2022, o něco víc, než čekal trh. Meziročně stále ještě silný růst spotřebitelských cen včetně jádrové inflace pokračuje v slábnutí, v prosinci podle očekávání. Meziměsíčně spotřebitelské ceny včetně jádrové inflace rostou již jen mírně, v prosinci na celkové úrovni data byla slabší, než čekal trh, jádrová inflace naplnila očekávání. Dezinflační trend se tak potvrzuje. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Data ale opakovaně potvrzují vhodnost (značného) snížení tempa zvyšování úrokových sazeb, které již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). Data potvrzují, že Fed pravděpodobně na příštím zasedání monetární politiky 31.1. - 1.2. dále zmírní zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate z 50 bps v prosinci na 25 bps s tím, že toto zvýšení bude v tomto cyklu poslední. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně nečekaně klesl, 0,1 %, trh čekal jeho stagnaci po jeho růstu 0,1 % v listopadu. Jeho meziroční růst klesl podle očekávání na 6,5 % z 7,1 % v listopadu. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl dle očekávání trhu 0,3 % po růstu 0,2 % v listopadu. Na meziroční úrovni tak jeho růst klesl podle očekávání trhu na 5,7 % z 6,0 % v listopadu. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by se měla snižovat již letos blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 12.01.2023

Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace v prosinci oslabila výrazně víc, než se čekalo

Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v prosinci oslabila výrazně víc, než se čekalo. Výrazně k meziročnímu poklesu inflace přispělo snížení růstu cen kategorie doprava redukcí cen automobilů i benzínu. Průměrná inflace v prosinci za celý rok 2022 vyrostla na 15,1 % z 14,4 % v listopadu, což je druhá nejsilnější inflace od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Právě v prvním roce nového státu inflace dosáhla 20,8 %. Ceny zboží v roce 2022 vzrostly o 16,8 % a ceny služeb o 12,3 %. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně nevzrostl jak čekal trh, ale stagnoval po růstu 1,2 % v listopadu, trh čekal jeho méně silnější růst až 0,5 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak překvapivě klesl na 15,8 % z listopadových 16,2 %, trh čekal růst na 16,4 %. Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu z října (Úsporný tarif a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny) ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl na 19,3 % a v případě cen elektřiny 167,9 % namísto 78,8 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v prosinci opět táhly ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 0,4 % vůči listopadu, který k celkové inflaci přičetl 0,1 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zvýšil z 16,9 % na 17 %. Její příspěvek k celoroční inflaci stagnoval na listopadových 4,5 procentního bodu. Tandem hlavních motorů celkové inflace doplňují ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst ale zpomalil na 25,5 % z 26,0 % v listopadu, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci udržel na listopadové výši 4,5 procentního bodu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %, guvernér centrální banky Aleš Michl proklamuje pokles inflace od jara. Vzhledem k její vysoké výši, silným domácím inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů dostatečně klesajícího inflačního trendu. I když by inflace měla letos klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 11.01.2023

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti ve čtvrtém kvartálu 2022 mírně za očekáváním, v prosinci míra nezaměstnanosti pod očekáváním, nečekaně oslabil růst nominálních mezd

Silný růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v prosinci sice oslabil méně než se čekalo, v součtu s revizí snížení růstu zaměstnanosti za říjen a listopad ale zpomalení stále silného růstu zaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí lehce překonalo očekávání. Stále jde pouze o náznaky ochlazení trvale velmi silného trhu práce. Stále velmi nízká míra nezaměstnanosti meziměsíčně klesla víc, než se čekalo. Vyčerpané kapacity stále silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd trvají. Robustní růst nominálních mezd vůči listopadu ale nečekaně oslabil. Trh práce zůstává velmi silný. Silný růst zaměstnanosti v prosinci poněkud klesl, byť méně, než čekal trh, na 223 000, trh čekal její růst 200 000. Kvůli revizím zvýšení za říjen a listopad kumulativně snižujících růst zaměstnanosti o 28 000 ale data změn zaměstnanosti naopak mírně zaostala za očekáváním resp. pokles růstu zaměstnanosti mírně překonal očekávání trhu. Listopadový růst byl totiž revizí snížen o 7 000 na 256 000 z 263 000 a růst zaměstnanosti za říjen byl revizí rovněž ponížen o 23 000 na 284 000 z 261 000. Celkově tak v období říjen - prosinec růst zaměstnanosti zaostal za očekávání o 5 000, tedy přibližně o 2 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti klesla na 3,5 % z listopadových 3,6 % (revize snížení z 3,7 %), trh ji čekal 3,7 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních maxim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy nečekaně klesl na 0,3 %, trh čekal její růst 0,4 %. Odchylka od očekávání je ještě větší kvůli revizi snížení listopadového růstu na 0,4 % z 0,6 %. V meziročním srovnání její růst klesl na 4,6 % z 4,8 % (revize snížení z 5,1 %) v říjnu, trh jej čekal 5,0 %. V prosinci růst zaměstnanosti oslabil růst zaměstnanosti veřejného sektoru, naopak růst zaměstnanosti soukromého sektoru posílil. V soukromém sektoru růst zaměstnanosti slábne v sektoru finance, redukce zaměstnanosti se objevuje v sektorech informační technologie a v profesních službách. Růst mezd je stále silný, v reálném vyjádření ale mzdy slábnou kvůli vysoké inflaci. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují růst trhu práce slábne jen drobně a zůstává silný. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny a tím i mzdy zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl v roce 2023 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 11.01.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia