Makroekonomické události USA: Jádrová spotřebitelská inflace (PCE) v listopadu výrazně slábla, mírně méně, než se čekalo
Jádrová spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií v listopadu výrazně oslabila, byť poněkud méně, než se čekalo. Na meziměsíční úrovni již klesla blízko k normálovým anualizovaným hladinám 2 %. Spotřebitelská a produkční inflace včetně svých jader bez cen potravin a energií potvrzují výraznější slábnutí. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají vysoké. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,1 % po růstu 0,4 % (revize zvýšení z 0,3 %) v říjnu. Jeho meziroční růst oslabil na 5,5 % z říjnových 6,1 % (revize zvýšení z 6,0 %). Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl 0,2 %, o něco víc než se čekalo kvůli revizi (zvýšení) jeho růstu za říjen na 0,3 % (z 0,2 %), trh čekal zvýšení 0,2 %. Jeho meziroční růst klesl podle očekávání na 4,7 % z 5,0 % v říjnu. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Spotřebitelská i produkční inflace v posledních měsících včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují silný pokles, v meziměsíčním vyjádření až k normálovým anualizovaným hladinám 2 %. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii vtomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2022 by tak mělo nastat v roce 2024.
