Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v říjnu slábnul pomaleji, než se čekalo, zůstává silný
Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v říjnu stále rostla silně, poněkud víc, než se čekalo, i když její růst zpomaluje. Stále jde pouze o náznaky ochlazení trvale velmi silného trhu práce. Těmi jsou třeba o něco méně robustní růst mezd či nad očekávání větší, byť stále drobný růst míry nezaměstnanosti. Vyčerpané kapacity silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd nicméně trvají, trh práce zůstává velmi silný. Růst zaměstnanosti v říjnu poněkud klesl, byť méně, než čekal trh, na 261 000, trh čekal její růst 200 000. Kvůli revizím zvýšení za září ale data změn zaměstnanosti překonala očekávání ještě víc. Srpnový růst byl sice revizí snížen o 23 000 na 292 000 z 315 000, avšak růst zaměstnanosti za září byl revizí navýšen o 52 000 na 315 000 z 263 000. Celkově tak v období srpen - říjen růst zaměstnanosti překonal očekávání o 90 000, tedy o 30 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně vzrostla na 3,7 % ze zářijových 3,5 %, trh čekal její malý růst jen na 3,6 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních maxim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy nečekaně byť mírně vzrostl na 0,4 % ze zářijových 0,3 %, trh čekal opakování růstu 0,3 %. V meziročním srovnání její růst klesl dle očekávání trhu na 4,7 % z 5,0 % v září. Vůči září i předchozím měsícům růst zaměstnanosti poněkud slábne plošně v produkčních odvětvích i ve službách. Růst mezd je stále silný, v reálném vyjádření ale silně slábne kvůli vysoké inflaci. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují růst trhu práce slábne jen drobně a stále zůstává silný. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny a tím i mzdy zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 pokračovat slábnutím.
