CZ EN
Klientská zóna

Aktuality

Vše

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB podle očekávání úrokové sazby nezměnila, komentáře nepřekvapily

Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. Ani její komentáře a výhledy nepřekvapily. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 21.12. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě potvrdilo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 5/2, s tím rozdílem, že v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, v září i listopadu o 0,75 procentního bodu a v prosinci i tentokrát o 0,5 procentního bodu. Banka potvrdila, že po silném lednovém růstu inflace od jara počítá s jejím rychlým poklesem. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví. V opačném případě ČNB může zahájit snižování úrokových sazeb od druhého pololetí 2023.

Makroekonomický zpravodaj | 02.02.2023

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB podle očekávání zvýšila hlavní úrokové sazby opět o 50 bps, naznačila jejich stejné zvýšení i na příštím zasedání v březnu

Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu opět o 0,5 procentního bodu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,50 % na 3,00 %. ECB očekává zvýšení o 50 bps i na příštím zasedání monetární politiky v březnu. Současně ECB potvrdila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je nečekaně vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Inflace sice v posledních měsících výrazně klesla, pouze však kvůli silnému tlaku pádu cen energií. Trend růstu jádrové inflace a růst cen potravin trvá. Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle prosincové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. Zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože zatím klesly pouze cen energií.

Makroekonomický zpravodaj | 02.02.2023

Makroekonomické události USA: Fed podle očekávání snížil tempo zvyšování hlavní úrokové sazby na 25 bps (z 50 bps), potvrdil signál jejího dalšího zvyšování

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání snížila tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate na 0,25 procentního bodu (z 0,5 procentního bodu) na 4,50 - 4,75 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). Opakoval taky základní komentář z předchozích zasedání, tedy klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate. Předpokládáme že značný pokles inflace se potvrdí a bude pokračovat. V takovém případě by Fed zvýšil cíl Federal Funds už pravděpodobně maximálně jednou. V komentáři k rozhodnutí Fed kromě aktualizace nové výše cílované hlavní úrokové sazby přiznal pokles inflace. Na tiskové konferenci po rozhodnutí guvernér Fedu Jerome Powell ale prohodil jestřábí komentáře. Naznačil, že Fed by ještě mohl přidat dvě další zvýšení cíle hlavní úrokové sazby. Řekl rovněž, že pokud ekonomika naplní očekávání, je nepravděpodobné, že by v roce 2023 došlo k snížení úrokových sazeb. Rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování nepřekvapuje. Během roku 2022 rychlé zvyšování úrokových sazeb má za cíl rychle dohnat inflaci, aktuálně zhruba v trojnásobné výši cíle Fedu 2,0 %. Fed snižuje tempo zesilování monetární restrikce (ekonomické aktivity), které má inflaci snížit. Důvodem je setrvačnost monetárního utahování, poslední data potvrzující trend poklesu inflace a stagnace ekonomiky. Výhled inflace je ovšem značně nejistý. Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty. Předpokládáme že značný pokles inflace se potvrdí a bude pokračovat. V takovém případě by Fed zvýšil cíl Federal Funds už pravděpodobně maximálně jednou.

Makroekonomický zpravodaj | 02.02.2023

Makroekonomické události eurozóna: Spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) v lednu klesla víc, než se čekalo, silná jádrová inflace ale neklesá

V meziročním srovnání spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) v lednu opět výrazně klesla, značně víc, než se čekalo, zůstává však velmi silná. Inflační jádro v trendu setrvalého růstu stagnovalo, zůstává ale silné. Inflace včetně svého jádra by letos měly klesat a přiblížit se jejímu cíli až v roce 2025. V meziročním srovnání, růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) klesl silněji, než se čekalo až na 8,5 % z prosincových 9,2 %, ač měl dle trhu klesnout jen na 9,0 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) stagnoval na prosincových 5,2 %, trh čekal jeho menší snížení na 5,1 %.

Makroekonomický zpravodaj | 01.02.2023

Akciový trh USA: Wall Street posílil více než 1 % po nadějných datech mezd, na řadě je Fed

Hlavní akciové indexy Spojených států amerických v úterý zavíraly víc než 1 % výše. Data nákladů práce povzbudila investory s ohledem na možnost pokračování zmírňování politiky centrální banky USA Federálního rezervního systému loni agresivního monetárního utahování s cílem zkrotit vysokou inflaci a a co nejrychleji ji vrátit k cíli centrální banky 2 % den před vynesením důležitého rozhodnutí monetární politiky Fedu.

Makroekonomický zpravodaj | 01.02.2023

Makroekonomické události USA: Index ISM zpracovatelského průmyslu v lednu klesl víc, než se čekalo, recese přes posílení zůstává mírná

Index ISM zpracovatelského průmyslu Spojených států amerických v lednu k prosinci klesl víc, než se čekalo. Pokles aktivity odvětví přes zesílení zůstává nízký. Současně s tím ale data potvrdila další oslabení tlaků kapacit a inflace. Index klesl víc, než se čekalo na 47,4 bodů z 48,4 bodů v prosinci, trh čekal jeho pokles jen na 48,0 bodů. Ve zpracovatelském průmyslu poslední měsíce značně oslabuje poptávka. Produkční limity a inflační tlaky ale již rovněž značně slábnou, od konce roku 2022 již dokonce do poklesových hodnot. Data potvrzují slábnutí sektoru zpracovatelského průmyslu ovšem s normalizací tlaků na kapacity sektoru a současně inflačních tlaků.

Makroekonomický zpravodaj | 01.02.2023

Makroekonomické události USA: Růst index zaměstnaneckých nákladů mírně oslabil o něco víc, než čekal trh, zůstává robustní

Růst zaměstnaneckých nákladů ve čtvrtém čtvrtletí mírně klesl, o něco víc, než čekal trh, zůstává však robustní. Silný pokles inflace vede při relativně stabilním růstu nominálních zaměstnaneckých nákladů k zmírňování poklesu reálných zaměstnaneckých nákladů. Index zaměstnaneckých nákladů USA (mzdy plus benefity) ve čtvrtém čtvrtletí v nominálním vyjádření mezikvartálně vzrostl 1,0 % po růstu 1,2 % ve třetím čtvrtletí, trh čekal zvýšení 1,1 %. Jeho meziroční růst se zvýšil na 5,1 % z 5,0 % v předchozím kvartálu. V reálném vyjádření se jeho meziroční pokles snížil na 1,3 % z 2,0 % v předchozím kvartálu. Růst mezd se během koronavirové pandemie pohyboval kolem 2,5 % (anualizovaně), od roku 2021 ale vyšplhal k 5,0 %. V období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce a sytí inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Na druhou stranu vzhledem k současné mimořádně vysoké inflaci i přes rychlejší růst nominálních mezd reálné mzdy klesají. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu.

Makroekonomický zpravodaj | 01.02.2023

Akciový trh USA: Akcie velkých a technologických firem stáhly Wall Street k nižšímu závěru, velký týden dat trhu začal

Hlavní akciové indexy Spojených států amerických v pondělí oslabily. Stlačily je poklesy akcií technologických a jiných velkých firem. Investoři vyhlíží k probíhajícímu hlavnímu týdnu přeplněného zasedáními monetární politiky hlavních světových centrálních bank, USA, eurozóny makroekonomickými výsledky včetně pozorně sledovanými daty trhu práce USA a korporátními daty probíhající firemní výsledkové sezóny čtvrtého čtvrtletí.

Makroekonomický zpravodaj | 31.01.2023

Makroekonomické události ČR: HDP ve čtvrtém čtvrtletí ukázalo menší recesi, než čekal trh

Hrubý domácí produkt České republiky ve čtvrtém čtvrtletí oslabil více, než v třetím čtvrtletí, ale podstatně méně než čekal trh. Přesto, druhý mezikvartální pokles ekonomiky v řadě znamená její recesi. Slabost ekonomiky by měla pokračovat i letos, i když by se měla během roku snižovat. HDP mezičtvrtletně klesl 0,3 % po poklesu 0,2 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokles HDP 0,6 %. Meziroční růst ekonomiky klesl na 0,4 %, trh čekal jeho větší zpomalení na 0,2 % z 1,5 % (revize snížení z 1,7 %) v předchozím kvartálu. Za celý rok 2022 HDP vzrostl 2,5 %.

Makroekonomický zpravodaj | 31.01.2023

Makroekonomické události eurozóna: Růst ekonomiky eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí výrazně zpomalil, méně, než se čekalo

Růst hrubého domácího produktu eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2022 výrazně zpomalil, byť méně, než se čekalo. Ještě ve třetím kvartálu byl solidní, v posledním čtvrtletí roku ale již byl slabý. Slabost ekonomiky by měla pokračovat i v roce 2023, měla by však ustávat. Růst HDP mezikvartálně vzrostl 0,1 % po růstu 0,3 % v předchozím kvartálu, trh čekal jeho pokles 0,1 %. Meziroční růst HDP klesl na 1,9 % z 2,3 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho o něco větší zpomalení na 1,8 %. V roce 2022 HDP eurozóny vzrostl 3,5 %.

Makroekonomický zpravodaj | 31.01.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia