CZ EN
Klientská zóna

Aktuality

Vše

Makroekonomické události USA: Nová výstavba v únoru nečekaně posílila

V únoru ve Spojených státech amerických rezidenční nová výstavba domů, povolení i zahájení staveb nečekaně silně zpevnila. Meziměsíčně v únoru v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů daleko překonala očekávání trhu skokem až na 1 450 000 z 1 321 000 (revize zvýšení z 1 309 000) v lednu, trh je čekal jen na 1 310 000. Meziměsíčně tak vyskočila 9,8 % po poklesu 2,0 % (revize zvýšení snížením poklesu 4,5 %) v lednu. Povolení staveb rezidenčních domů vzrostla mnohem víc, než se čekalo až na 1 524 000 z 1 339 000 v lednu, trh čekal jejich jen minimální zvýšení jen na 1 340 000. Meziměsíčně se tak vznesla 13,8 % po poklesu 0,1 % v lednu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela včetně povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku od druhého pololetí 2022 ale ukazuje obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Zahájení i povolení staveb domů sice v posledních měsících výrazně oslabují, jejich dlouhodobý silný růstový trend ale trvá. Přes pokles nerovnováhy posledních kvartálů ale nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku. V dozvucích roku 2022 by se měl podobně pro stavebnictví neradostně vyvíjet i rok 2023.

Makroekonomický zpravodaj | 16.03.2023

Makroekonomické události USA: Index současné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v březnu nečekaně silně propadl, ekonomická recese se značně prohloubila

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v březnu k únoru nečekaně silně padl. Recese ekonomické aktivity se tak citelně prohloubila z mírné na solidní úroveň, trh čekal pouze její menší zvětšení. Tlaky kapacit a inflace slábnou. Výhled ekonomické aktivity pro úvod druhého pololetí 2023 se vůči únoru značně snížil a signalizuje jen její nepatrné oživení. Celkový index tak meziměsíčně klesl překvapivě silně až na - 24,6 bodů z - 5,8 bodů v únoru, trh čekal jeho pokles jen na - 5,8 bodů. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. V roce 2022 ekonomický růst a investiční aktivita včetně kapacitních a inflačních tlaků slábly, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Tlaky na kapacity přes slábnutí v posledních měsících ale zůstávají významné hlavně v segmentu domácí ekonomiky včetně silného trhu práce a inflace. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize. Výhledy i tohoto indikátoru signalizují menší recesi ještě minimálně v prvním pololetí 2023.

Makroekonomický zpravodaj | 16.03.2023

Akciový trh USA: Wall Street končil v zeleném s inflací podle očekávání a polevením nervozity kolem bank

Akcie Spojených států amerických se v úterý odrazily zpět do růstu. Vysoká únorová spotřebitelská inflace byla jen mírně nad očekáváním trhu a klesající nervozita z nákazy v bankovním sektoru ochladily očekávání velikosti zvýšení cíle hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate centrální banky USA, kterou je Federální rezervní systém na jeho nadcházejícím zasedání monetární politiky 21. - 22.3.

Makroekonomický zpravodaj | 15.03.2023

Makroekonomické události ČR: Výrobní inflace i v únoru ochabovala, zůstává vysoká, průmyslová inflace oslabila o dost víc, než se čekalo

V České republice meziroční výrobní inflace v únoru dále slábla, zůstává ale vysoká. Průmyslová inflace klesla o dost více, než se čekalo. Pokles inflačních tlaků naznačují i ceny stavebních prací a zemědělských výrobců, kulminace inflace se začíná ukazovat už i v tržních službách. Přesto produkční inflace v průmyslu, zemědělství, stavebnictví i službách zůstává velmi vysoká. Index cen průmyslových výrobců PPI meziměsíčně nečekaně klesl až 0,3 % po prudkém růstu 5,8 % v lednu, trh čekal růst až 0,4 %. V meziročním srovnání růst indexu klesl o dost více, než předpokládal trh až na 16,0 % z 19,0 % v lednu, trh čekal jeho méně výraznější pokles jen na 16,9 %. Pokles produkčních inflačních tlaků se již projevuje i v kulminaci spotřebitelské inflace. Není však jasné, zda pokles inflačních tlaků a spotřebitelské inflace bude dostatečný, k cíli České národní banky 2,0 %. Ta hodlá kvůli poklesu inflačních tlaků, inflace i oslabení ekonomiky a silné koruně úrokové sazby již dále nezvyšovat a ponechávat je na vysoké úrovni po jejich ročním zvyšování mezi lety 2021 - 2022. Rizikem je ale obnovení jejich zvyšování, pokud pokles inflace nebude dostatečný a hrozilo by, že zůstane déle vysoká s destabilizací inflačních očekávání. ČNB říká, že se inflace vrátí k jejímu cíli 2 % v roce 2024.

Makroekonomický zpravodaj | 15.03.2023

Makroekonomické události USA: Produkční inflace v únoru nečekaně silně oslabila

Ve Spojených státech amerických v únoru produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií překvapivě silně klesla. Meziměsíční dynamika dokonce naznačuje jejich stagnaci, meziroční růsty silně klesly. Přitom jejich lednová data s revizí za prosinec podobně jako lednová a nově i únorová data spotřebitelské inflace včetně jádra bez cen potravin a energií ukázaly nečekaný růst a zpomalení či pozastavení dezinflačního trendu. Dochází tak k divergenci produkčních a spotřebitelských cen. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají vysoké. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Meziměsíčně index PPI nečekaně klesl o 0,1 %, trh čekal jeho nadprůměrný růst až 0,3 %. Odchylka vůči tržnímu očekávání je ještě značně větší kvůli revizi snížení v podobě snížení jeho růstu za leden na 0,3 % z 0,7 %. Index PPI bez cen potravin a energií rovněž lehce šokoval stagnací, trh čekal jeho silnější růst až 0,4 %. Data jsou ale vůči očekávání trhu ještě o dost slabší kvůli revizi snížení v podobě snížení jeho růstu za leden na 0,1 % z 0,5 %. Meziročně tak růst indexu PPI klesl o dost více, než čekal trh, až na 4,6 % z 5,7 % v lednu (revize snížení z 6,0 %), trh čekal jeho méně velký pokles jen na 5,4 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií taky hluboce zaostal za očekáváním trhu hodnotou 4,4 %, když trh čekal 5,2 % z 5,0 % (revize snížení z 5,4 %) v lednu. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská i produkční inflace v posledních podzimních měsících včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazovaly silný pokles. Zatímco začátkem roku se tento trend ve spotřebitelském sektoru zasekl, v produkční sféře pokračuje. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají vysoké. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2022 by tak mělo nastat v roce 2024.

Makroekonomický zpravodaj | 15.03.2023

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v únoru blízko očekávání

Ve Spojených státech amerických v únoru maloobchodní tržby v nominálním vyjádření přibližně naplnily očekávání trhu. V kontextu jejich prudkého lednového růstu byly i v únoru robustní. V posledních kvartálech maloobchodní tržby v reálném vyjádření s zohledněním inflace sotva stagnovaly. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb klesly 0,4 %, trh čekal jejich snížení 0,3 %. Data jsou blízko očekávání i kvůli revizi zvýšení jejich lednového prudkého růstu na 3,2 % z 3,0 %. V reálném vyjádření v roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Reálnému růstu spotřeby domácností v roce 2022 odčerpala i inflace, vyšší úrokové sazby i nejistoty Ukrajinské krize se slábnoucí ekonomikou, která v prvním pololetí technicky vstoupila do recese (i přes rekordně silný trh práce).

Makroekonomický zpravodaj | 15.03.2023

Makroekonomické události USA: Silný růst zaměstnanosti v lednu nečekaně a prudce vzrostl, rekordně nízká míra nezaměstnanosti nečekaně klesla, robustní růst nominálních mezd mírně nad očekáváním

Silný růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v lednu nečekaně a prudce vzrostl, navíc byl její růst zrevidován výše nejen za prosinec a listopad ale i za celý rok, v průměru o téměř 26 000 za měsíc. Data popírají dosavadní poznatky mírného ochlazování trvale rekordně silného trhu práce. Stále rekordně nízká míra nezaměstnanosti navíc meziměsíčně nečekaně, byť jen drobně klesla. Vyčerpané kapacity stále silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim s robustním růstem mezd trvají. Růst nominálních mezd zůstává robustní. Trh práce zůstává velmi silný. Silný růst zaměstnanosti v lednu nečekaně a prudce vzrostl na 517 000, trh čekal naopak snížení jejího růstu na 185 000. Kvůli revizím zvýšení za listopad a prosinec kumulativně zvyšujících růst zaměstnanosti o 71 000 data změn zaměstnanosti ještě více překonávají očekávání. Listopadový růst byl totiž revizí zvýšen o 34 000 na 290 000 z 256 000 a růst zaměstnanosti za prosinec byl revizí rovněž povýšen, o 23 000 na 260 000 z 223 000. Celkově tak v období listopad - leden růst zaměstnanosti překonal očekávání o 403 000 (!), tedy přibližně o 134 000/měsíc! Za celý rok 2022 byl růst zaměstnanosti revizemi navýšen o 311 000. Celkově tak v období leden 2022 - leden 2023 růst zaměstnanosti překonal očekávání o 643 000 (!), tedy přibližně o 49 462/měsíc! Míra nezaměstnanosti nečekaně klesla na 3,4 % z prosincových 3,5 %, trh čekal její růst na 3,6 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních maxim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy byl o něco robustnější, než se čekalo, když sice podle očekávání dosáhl 0,3 %, ale za prosinec byl mírně navýšen na 0,4 % z 0,3 %. V meziročním srovnání její růst klesl na 4,4 % z 4,9 % (revize zvýšení z 4,6 %) v prosinci, trh čekal o něco větší pokles na 4,3 %. V lednu meziměsíční skok růstu zaměstnanosti potáhly služby zejména v segmentu ubytování, stravování a volný čas, dále profesní a firemní služby a maloobchod. Růst nominálních mezd je stále silný, v reálném vyjádření ale mzdy slábnou kvůli vysoké inflaci. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují růst trhu práce slábne jen drobně a zůstává silný. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny a tím i mzdy zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl v roce 2023 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 14.03.2023

Makroekonomické události USA: Silný růst zaměstnanosti v únoru zpomalil méně, než se čekalo, nečekaně ale vzrostla rekordně nízká míra nezaměstnanosti a značně zpomalil růst nominálních mezd

Silný růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v únoru zpomalil méně, než se čekalo, i když část odchylky odmazaly revize snižující její silné růsty za leden a prosinec. Rekordně nízká míra nezaměstnanosti ale meziměsíčně nečekaně vzrostla. Vyčerpané kapacity stále silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim s robustním růstem mezd trvají. Růst nominálních mezd dále značně klesl na již jen mírně zvýšenou hladinu. Trh práce zůstává velmi silný. Silný růst zaměstnanosti v únoru zpomalil méně, než se čekalo na 311 000, trh čekal jeho větší snížení na 205 000. Kvůli revizím snížení za leden a prosinec kumulativně snižujících růst zaměstnanosti o 34 000 data změn zaměstnanosti překonávají očekávání méně. Lednový růst byl totiž revizí snížen o 13 000 na 504 000 z 517 000 a růst zaměstnanosti za prosinec byl revizí rovněž ponížen, o 21 000 na 239 000 z 260 000. Celkově tak v období prosinec - únor růst zaměstnanosti překonal očekávání o 72 000, tedy o 24 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně vzrostla na 3,6 % z lednových 3,4 %, trh čekal její stagnaci na 3,4 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních maxim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy klesl víc, než se čekalo na 0,2 % z 0,3 % v lednu, trh jej čekal 0,3 %. V meziročním srovnání její růst vzrostl méně, než se čekalo na 4,6 % z 4,4 % v lednu, trh čekal o něco větší vzestup na 4,7 %. V únoru meziměsíční pokles stále silného růstu zaměstnanosti přišel z několika segmentů, vedle veřejného sektoru v soukromé sféře hlavně v dopravě a skladovacích službách a ve vzdělávacích a zdravotnických službách. Silnější propouštění je znát v segmentu informace. Růst nominálních mezd již v meziměsíční dynamice klesl k jen mírně zvýšené hladině 3 %, v reálném vyjádření ale mzdy slábnou kvůli vysoké inflaci. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují růst trhu práce slábne jen drobně a zůstává silný. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny a tím i mzdy zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl v roce 2023 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 14.03.2023

Akciový trh USA: Padající ceny akcií bank stlačily v čeřeném obchodování Wall Street níže

Padající ceny akcií bank stlačily v pondělí Wall Street níže. Investoři se obávali rozšíření nákazy kolapsu Silicon Valley Bank. Obchodování ale bylo volatilní a hlavní akciový index Spojených států amerických Nasdaq Composite končil výše s tím, jak akcie firem některých sektorů těžily z nadějí, že centrální banka, Federální rezervní systém, by mohla ubrat ze zvyšování úrokových sazeb.

Makroekonomický zpravodaj | 14.03.2023

Makroekonomické události USA: Trh za únor čekal vysokou spotřebitelskou inflaci, byla ještě o něco vyšší

Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických v únoru potvrdila zastavení svého poklesu posledních měsíců. Inflace navíc mírně překonala očekávání trhu. Meziročně stále ještě silný růst spotřebitelských cen včetně jádrové inflace pokračuje v slábnutí. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, navíc neprokazují pokračování dezinflačního trendu. Fed proto dále utahuje monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl dle očekávání trhu 0,4 % po růstu 0,5 % v lednu. Jeho meziroční růst tak klesl dle očekávání trhu na 6,0 % z 6,4 % v lednu. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl 0,5 %, trh čekal jeho zvýšení 0,4 % po růstu 0,4 % v lednu. Na meziroční úrovni jeho růst klesl dle očekávání trhu na 5,5 % z 5,6 % v lednu. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by se měla snižovat již letos blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 14.03.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia