Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD zvýšila výhled růstu světové ekonomiky pro rok 2023 vůči své listopadové prognóze na 2,6 % (z 2,2 % v listopadu). OECD zlepšení projekce odůvodnila poklesem inflace, hlavně potravin a energií a uvolněním antikoronavirových restrikcí Čínskou lidovou republikou. Růst by měl posílit na 2,9 % (v listopadu 2,7 %) s tím, má uvadat úder vysokých cen energií na příjmy domácností. V roce 2022 HDP světa rostl 3,2 %, letos má růst oslabit kvůli projevení plného efektu zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami. Organizace ale upozornila na trvající vysoká rizika spojená s rostoucími úrokovými sazbami.
Wall Street v pátek zavíral níže. Označil tak konec hřmotného týdne, jemuž dominovalo šířící se krize bankovního sektoru a kumulace bouřkových mraků možné hospodářské recese.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová vystoupením v Evropském parlamentu větší překvapení nepřinesla. Shrnula závěry zasedání ECB 16.3., na kterém banka zvýšila úrokové sazby podle očekávání o 50 bps a potvrdila též útlum kvantitativního utahování. Banka sice nezmínila tak jako dosud, že na příštím zasedání opět zvýší úrokové sazby, možná kvůli nestability v bankovním sektoru, ovšem fundamentální důvody pokračování zvyšování stále existují. Hlavně jde o setrvalý růst jádrové inflace, tedy inflace očištěné o potraviny, energie, alkoholické nápoje a tabákové produkty. ECB tak pravděpodobně úrokové sazby na svém příštím zasedání v dubnu opět zvýší.
Předsedkyně Evropské rady pro systémová rizika ESRB Christine Lagardeová komentáři k finanční stabilitě nepřekvapila. Uvedla, že ekonomický vývoj byl příznivější, než se čekalo v září, s poklesem rizik nižšího ekonomického růstu. Vyzvedla taky pevnost bankovního sektoru Evropské unie. Banka na posledním zasedání monetární politiky 16.3. sice nezmínila tak jako dosud, že na příštím zasedání opět zvýší úrokové sazby, možná kvůli nestability v bankovním sektoru, ovšem fundamentální důvody pokračování zvyšování stále existují. Hlavně jde o setrvalý růst jádrové inflace, tedy inflace očištěné o potraviny, energie, alkoholické nápoje a tabákové produkty. ECB tak pravděpodobně úrokové sazby na svém příštím zasedání v dubnu opět zvýší.
Indexy ekonomického sentimentu (3 2023, 24.3.) je hlavní makroekonomickou událostí týdne 20. - 24.3. České republiky. Ekonomický sentiment zůstává křehký, spotřebitelský sentiment přes nedávný vzestup je stále slabý.
Vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové (20.3., 21.3. a 22.3.), indexy ZEW ekonomického sentimentu současné situace i očekávání Německa (3 3023, 21.3.) a index PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny (3 2023, 24.3.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 20. - 24.3. eurozóny. Lagardeová pravděpodobně potvrdí další zvyšování úrokových sazeb ECB. Meziměsíčně mají indexy ZEW ekonomického sentimentu oslabit a indexy PMI stagnovat.
Prodeje starších/existujících domů (2 2023, 21.3.), rozhodnutí centrální banky Federálního rezervního systému monetární politiky včetně cíle hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate a projekce makroekonomických veličin a Federal Funds Rate (22.3.) a prodeje nových domů (2 2023, 23.3.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 20. - 24.3. Spojených států amerických. Prodeje domů stále výrazně slábnou. Fed pravděpodobně zvýší cíl své hlavní úrokové sazby o 25 bps.
Silný obrat výše akcií finančních institucí ve čtvrtek pomohl hlavním akciovým indexů Spojených států amerických zavírat pevně v pozitivním pásmu. Předtím některé největší banky země přispěchaly k záchraně bojující bance First Republic Bank.
Akcie Spojených států amerických v pozdní části středeční obchodní seance zkrátily své ztráty. Přesto hlavní akciové indexy USA Dow Jones Industrial Average a S&P 500 zavíraly níže s tím jak problémy švýcarského bankovního giganta Credit Suisse oživily obavy bankovní krize. To zastínilo očekávání menšího březnového zvýšení úrokových sazeb USA.
Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu opět o 0,5 procentního bodu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 3,00 % na 3,50 %. Současně ECB potvrdila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je stále vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Inflace sice v posledních měsících výrazně klesla, pouze však kvůli silnému tlaku pádu cen energií. Trend růstu jádrové inflace a růst cen potravin trvá. Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle nejnovější březnové projekce již od tohoto roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. Zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože zatím klesly pouze cen energií.
