Aktuality

Makroekonomické události ČR: Stavební produkce v prosinci posílila, zahájené byty ale stále klesají

Stavební produkce České republiky v prosinci posílila, i když celkově v sektoru stále převládá slabost. Meziměsíčně stavební výroba reálně vzrostla 1,2 %. Meziročně po očištění o změny cen a o pracovní dny klesla 0,2 % po poklesu 0,8 % v listopadu. Za celý rok 2022 stavební výroba vzrostla 1,9 % po růstu 2,4 % v roce 2021. Poslední kvartály ukazují výrazný pokles zahájených bytů. Sektor stále trápí rychleji rostoucí ceny stavebních materiálů a prací, vedle toho chronickým problémem zůstává i nedostatek lidských zdrojů. Po ústupu koronavirové pandemie masivní očkovací kampaní a s otevřením ekonomiky se stavebnictví dostávalo do tempa v souladu s růstem sektorového sentimentu. Přes hrozby inflace a radikálního růstu úrokových sazeb sentiment sektoru rostl vzhledem k doznívajícímu převisu poptávky nad nabídkou domů a postpandemické restrukturalizaci ekonomiky. S počátkem Ukrajinské krize na konci února 2022 ale letos sentiment sektoru oslabil. Rezidenční stavitelství je pod tlakem slabé poptávky kvůli silnému zdražení úvěrů a zastavení ekonomického růstu. Společným jmenovatelem těchto jevů je vysoká inflace a nejistoty a rizika kvůli Ukrajinské krizi. Slabý výhled aktivity stavebnictví zůstává minimálně pro první pololetí 2023.

Makroekonomický zpravodaj | 22.03.2023

Makroekonomické události USA: Prodeje starších/existujících domů v únoru nečekaně silně vzrostly

Prodeje starších/existujících domů Spojených států amerických v únoru v meziměsíčním srovnání v anualizovaném vyjádření po dvanácti poklesech v řadě vzrostly nečekaně silně. Prodeje meziměsíčně vzrostly mnohem silněji, než se čekalo na 4 580 000 z 4 000 000 v lednu. Trh čekal jejich růst jen na 4 200 000. Meziměsíčně tak vzrostly 14,5 % po poklesu 0,7% v lednu, trh jej čekal 5,0 %. Meziroční pokles prodejů starších/existujících domů v anualizovaném vyjádření tak prudce klesl na 22,6 % z - 36,9 % v lednu. Přes poklesy poptávky a prodejů trh domů zůstává fundamentálně silný, což dokumentují jeho setrvale vysoké ceny a taky minimum vynucených prodejů domů. Meziročně ale ceny domů poprvé po 131. měsících v řadě (nejdelší šňůra v historii) klesly, 0,2 % po růstu 1,9 % (revize zvýšení z 1,2 %) v lednu. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli setrvačnosti silného růstu poptávky z minulosti i síla jejich cen. Trh domů obecně od léta 2020 silně expandoval včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů v souvislosti se zlepšením s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru a s bezprecedentně silnou podporou fiskální a monetární politiky. Od roku 2022 ale poptávku, prodeje a se zpožděním i nabídku ochlazuje růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace). Úrokové sazby včetně hypotečních úrokových sazeb jsou stále vysoké, takže pokles trh domů včetně poptávky, prodejů a tlaku na ceny bude pokračovat. Ukrajinská krize je pro trh domů nejistotou a rizikem.

Makroekonomický zpravodaj | 21.03.2023

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ekonomického sentimentu ZEW Německa v březnu klesly, zklamaly trhy

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v březnu vůči únoru klesly. Výhled i současné situační hodnocení zaostaly za očekáváním. Očekávání totiž kleslo poprvé po pěti měsících oslabilo a to víc, než se čekalo a hodnocení současné situace nečekaně, byť jen drobně oslabilo, trh čekal jeho lehké zvýšení. Optimismus výhledu pro konec třetího kvartálu roku 2023 se tak značně snížil, byť ekonomičtí experti (jejichž odpovědi tvoří průzkum) ještě stále v půlročním výhledu čekají zlepšení makroekonomické situace. Výhled zlepšení byl zaznamenán v lednu, poprvé od února 2022, začátku války na Ukrajině. Na druhou stranu slabost současné ekonomické situace zůstává mohutná. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie a rovněž i energetickou krizí společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa klesl silněji, než čekal trh, 15,1 bodů na 13,0 bodů z 28,1 bodů v únoru, trh čekal jeho jen méně výrazný pokles jen na 17,1 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa nečekaně byť jen lehce, 1,4 bodu klesl na - 46,5 bodů z - 45,1 bodů v únoru, trh naopak čekal jeho mírný růst na - 44,3 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 21.03.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia