Aktuality

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance v říjnu opět nečekaně a silně vzrostl

Deficit obchodní bilance v říjnu meziměsíčně opět nečekaně a silně vzrostl. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k úrovním před úderem produkčních omezení (které se ve statistikách začaly výrazně projevovat od druhého pololetí 2021). Během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilance posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží a které právě před létem kulminovalo. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v říjnu (bez sezónního očištění v běžných cenách) meziměsíčně zvýšilo na 26,8 mld. Kč z 14,1 mld. Kč (revize z - 13,9 mld. Kč) v září, trh čekal naopak pokles deficitu na 13,3 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 10,0 mld. Kč horší, než v loňském říjnu. V lednu až říjnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 174,3 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 3,4 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v roce 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků.

Makroekonomický zpravodaj | 07.12.2022

Makroekonomické události USA: Pokles produktivity práce a adekvátně růst jednotkových pracovních nákladů v druhém čtvrtletí revizí snížen víc, než se čekalo

Revize za druhé čtvrtletí přinesla ve Spojených státech amerických snížení poklesu produktivity práce a při potvrzeném růstu nominálních mezd došlo i k snížení růstu jednotkových pracovních nákladů víc, než se čekalo. V USA mimo zemědělský sektor v druhém čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením produktivita práce klesla 4,1 %, méně, než se čekalo, tedy 4,5 % resp. než bylo původně hlášeno, 4,6 % po poklesu 7,4 % v předchozím čtvrtletí. Jednotkové pracovní náklady adekvátně taky vzrostly méně, než se čekalo resp. než bylo původně hlášeno, tedy 10,2 %, když trh čekal jejich růst 10,7 % a původně byl hlášen růst 10,8 %. Jde i o pokles jejich růstu vůči předchozímu kvartálu, kdy rostly 12,7 %. V prvním pololetí 2022 produktivita práce ostře klesala, když recesi ekonomiky nenaplnil pokles trhu práce ale naopak jeho pokračující expanze. S tím pokračovalo i zrychlování růstu mezd a v kombinaci se slabostí produktivity práce i skokový růst jednotkových pracovních nákladů. Data nemění dlouhodobé trendy nižšího růstu produktivity práce stejně jako zesilujícího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů. Dlouhodobě produktivita práce pokračuje v mírném růstu, růst mezd sílí víc a proto s ním posiluje i růst jednotkových pracovních nákladů. V dalších kvartálech hospodářská recese sice tlačí na trh práce, ale pouze decentně, takže trendy prvního pololetí 2022 by v dalších kvartálech mohly v mírnější podobě pokračovat. V současném období silné inflace růst mezd silně předstihuje růst produktivity práce a sytí tak inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování.

Makroekonomický zpravodaj | 07.12.2022

Makroekonomické události USA: Ve třetím čtvrtletí růst produktivity práce navýšen víc, než se čekalo, za druhý a třetí kvartál snížen růst mezd a tím i jednotkových pracovních nákladů víc, než se čekalo

Revize za třetí čtvrtletí přinesla ve Spojených státech amerických navýšení růstu produktivity práce. Současně byl snížen růst nominálních mezd ve druhém i třetím kvartálu a v součtu tak byl růst jednotkových pracovních nákladů snížen víc, než se čekalo. V USA mimo zemědělský sektor v třetím čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením produktivita práce vzrostla 0,8 %, víc, než se čekalo, tedy 0,6 % resp. než bylo původně hlášeno, 0,3 % po poklesu 4,1 % v předchozím čtvrtletí. Při současném snížení růstu nominálních mezd tak jednotkové pracovní náklady adekvátně taky vzrostly méně, než se čekalo resp. než bylo původně hlášeno, tedy 2,4 %, když trh čekal jejich růst 3,1 % a původně byl hlášen růst 3,5 %. Jde i o pokles jejich růstu vůči předchozímu kvartálu, kdy rostly 6,7 %. Vzhledem k snížení růstu nominálních mezd a jednotkových pracovních nákladů na za druhý kvartál (v případě druhé veličiny z 8,9 %) tak je odchylka nižšího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů vůči očekávání za třetí kvartál ještě větší. V prvním pololetí 2022 produktivita práce ostře klesala, když recesi ekonomiky nenaplnil pokles trhu práce ale naopak jeho pokračující expanze. S tím pokračovalo i zrychlování růstu mezd a v kombinaci se slabostí produktivity práce i skokový růst jednotkových pracovních nákladů. Data nemění dlouhodobé trendy nižšího růstu produktivity práce stejně jako zesilujícího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů. Dlouhodobě produktivita práce pokračuje v mírném růstu, růst mezd sílí víc a proto s ním posiluje i růst jednotkových pracovních nákladů. V dalších kvartálech hospodářská recese sice tlačí na trh práce, ale pouze decentně, takže trendy prvního pololetí 2022 by v dalších kvartálech mohly v mírnější podobě pokračovat. V současném období silné inflace růst mezd silně předstihuje růst produktivity práce a sytí tak inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování.

Makroekonomický zpravodaj | 07.12.2022

Makroekonomické události USA: Silný růst zaměstnanosti v listopadu klesl méně, než se čekalo, silný růst mezd nečekaně robustně zesílil

Silný růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v listopadu klesl méně, než se čekalo. Stále jde pouze o náznaky ochlazení trvale velmi silného trhu práce. Navíc robustní růst mezd vůči říjnu nečekaně významně zesílil. Stále velmi nízká míra nezaměstnanosti podle očekávání meziměsíčně stagnovala. Vyčerpané kapacity stále silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd trvají, trh práce zůstává velmi silný. Silný růst zaměstnanosti v listopadu poněkud klesl, byť méně, než čekal trh, na 263 000, trh čekal její růst 200 000. Kvůli revizím zvýšení za září a říjen kumulativně snižujících růst zaměstnanosti o 23 000 ale data změn zaměstnanosti překonala očekávání méně. Zářijový růst byl totiž revizí snížen o 46 000 na 269 000 z 315 000 a růst zaměstnanosti za říjen byl naopak revizí navýšen o 23 000 na 284 000 z 261 000. Celkově tak v období září - listopad růst zaměstnanosti překonal očekávání o 40 000, tedy přibližně o 13 333/měsíc. Míra nezaměstnanosti podle očekávání trhu stagnovala na říjnových 3,7 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních maxim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy nečekaně silně vzrostl na 0,6 %, trh čekal růst 0,3 %. Odchylka od očekávání je ještě větší kvůli revizi zvýšení říjnového růstu na 0,5 % z 0,4 %. V meziročním srovnání její růst nečekaně vzrostl na 5,1 % z 4,9 % (revize zvýšení z 4,7 %) v říjnu, trh zpomalení jejího růstu na 4,6 %. Vůči předchozím měsícům růst zaměstnanosti slábne v soukromém sektoru více, než naznačují celková data. Pokles kompenzoval růst zaměstnanosti ve veřejném sektoru. V soukromém sektoru růst zaměstnanosti slábne ve zpracovatelském průmyslu a ve většině služeb spojených s ekonomickým cyklem i s postpandemickým oživením, tj. např. v ubytovacích a stravovacích službách a v profesních službách. V sektorech maloobchodu, velkoobchodu a dopravy zaměstnanost opakovaně klesá. Růst mezd je stále silný, v reálném vyjádření ale mzdy slábnou kvůli vysoké inflaci. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují růst trhu práce slábne jen drobně a stále zůstává silný. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny a tím i mzdy zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl ve druhém pololetí 2022 a hlavně v roce 2023 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 06.12.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia