Index spotřebitelského sentimentu Conference Board (9 2022, 27.9.), prodeje nových domů (8 2022, 27.9.), vystoupení guvernéra centrální banky Federálního rezervního systému Jerome Powella (28.9.), index cen osobních spotřebitelských výdajů (8 2022, 30.9.) a firemní barometr Chicaga (9 2022, 30.9.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 26. - 30.9. Spojených států amerických. Meziměsíčně se má spotřebitelský sentiment zvýšit, naopak prodeje nových domů a firemní barometr Chicaga mají klesnout. Trend jádrové spotřebitelské inflace má taky oslabit. Guvernér pravděpodobně na konferenci nepronese komentáře týkající se aktuálního či budoucího ekonomického vývoje či monetární politiky.
Wall Street v pondělí sklouzl hlouběji do medvědího trhu. Hlavní akciové indexy Spojených států amerických S&P 500 a Dow Jones Industrial Average zavíraly níže. Investoři se obávali, že agresivní kampaň centrální banky USA Federálního rezervního systému proti silné inflaci v podobě silného zvyšování úrokových sazeb by mohla ekonomiku USA uvrhnout do prudké recese.
Hlavní akciový index Spojených států americký agregující blue-chips největších a nejvýznamnějších firem USA Dow Jones Industrial Average v pátek padl na svoji nejnižší hodnotu od listopadu 2020. Těsně se však vyhnul zavření více než 20 % pod svým rekordním zavíracím maximem z 4. ledna.
Komunální a senátní volby podle očekávání přinesly ztráty vládní koalice. Přesto z nejrůznějších důvodů ztráty těchto stran nebyly ve volbách dramatické. V komunálních volbách celkově vyhrálo hnutí ANO 2011. Kandidáti sdružení nezávislých kandidátů získali nejvíc zastupitelských mandátů na radnicích, ještě více než v minulých volbách. Z významných politických uskupení jako jediné dokázalo počet svých zastupitelů vůči předchozím volbám zvýšit. V senátních volbách je po prvním kole zřejmé, že ztratilo hnutí STAN (Starostové a nezávislí). Senátní volby resp. jejich první kolo přesto potvrdily, že si vládní strany udrží většinu v horní komoře parlamentu. Jak velkou ukáže 2. kolo voleb. Komunální ani senátní volby zpravidla nemívají větší vliv na ekonomiku ani na trhy. Politické složení radnic z podstaty věci dění v zemí tolik neovlivní, volba třetiny obsazení horní komory parlamentu rovněž ne, navíc Senátu dominují strany pravého středu, což se patrně dlouhodobě nezmění. Hlavní význam letošních komunálních a senátních voleb je nápověda případného hlubšího posunu politických preferencí. Od loňských parlamentních voleb část popularity vládní koalice ztratila a opozice získala hlavně v souvislosti s Ukrajinskou a energetickou krizí se silnou inflací, která historicky deprimuje domácnosti a za kterou vláda nese nepřímo formální zodpovědnost. Během roku tak část nespokojenců z tábora vládního sdružení, středopravicová koalice SPOLU (Občanská demokratická strana, TOP 09, KDU-ČSL) a liberální progresivní koalice Piráti a Starostové (STAN Starostové a nezávislí) přešla k centristickému hnutí ANO 2011 a ke krajně pravicové Svobodě a přímé demokracii SPD. Preference vládních stran a opozice se tak srovnaly.
Parlamentní volby Itálie podle očekávání jasně vyhrála krajní pravice. Její koalice složená z krajně pravicových stran, vítězné Bratři Itálie a Ligy pro Salviniho premiérem a dále z uskupení pravého středu, strany Vzhůru Itálie a aliance My mírní ovládla většinu dolní komory parlamentu, Komory zástupců i v horní komoře parlamentu Senátu si ve srovnání s předchozími volbami výrazně polepšila, propadák naopak přišel pro krajně levicové Hnutí pěti hvězd. Výsledky voleb do obou komor parlamentu byly podobné. Výsledky sice nejsou příznivé pro Evropu a znamenají pro ni jistá rizika, současně ale pravděpodobně nepřinesou významnější změny. Ani v politicky rozštěpené Itálie známé pro časté změny vlád ale volby pravděpodobně nepřinesou větší politickou stabilitu.
V České republice v komunálních volbách uspělo hlavně hnutí ANO a sdružení nezávslých kandidátů. Naopak v senátních volbách neuspělo hnutí STAN (Starostové a nezávislí). Parlamentní volby v Itálie do obou komor parlamentu ovládla krajní pravice. Přesto by to nemělo mít výraznější dopad na Evropu. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová čeká delší působení inflačních tlaků. Ve Spojených státech amerických centrální banka, Federální rezervnní systém zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 75 bps na 3,00 - 3,25 %, rovněž podstatně zvýšila výhled jeho zvyšování, o jeden procentní bod, ještě pro zbytek tohoto roku. Nová výstavba slábne. Ceny ropy prudce klesají a zdá se, že by tento trend měl v dalších měsících pokračovat.
Hlavní akciové idnexy Wall Streetu ve čtvrtek končily níže. Oslabily třetí obchodní seanci v řadě. Investoři reagovali na poslední agresivní krok centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému ke snížení vysoké inflace prodejem akcií akcií růstových firem včetně technologických společností.
Komunální a senátní volby (23. - 24.9.) jsou hlavní politickou událostí týdne 19. - 25.9. České republiky. Komunální ani senátní volby zpravidla nemívají větší vliv na ekonomiku ani na trhy. Politické složení radnic z podstaty věci dění v zemí tolik neovlivní, volba třetiny obsazení horní komory parlamentu rovněž ne, navíc Senátu dominují strany pravého středu, což se patrně dlouhodobě nezmění. Hlavní význam letošních komunálních a senátních voleb je nápověda případného hlubšího posunu politických preferencí.
Indexy ekonomického sentimentu (9 2022, 26.9.), státní svátek Den české státnosti (28.9.), rozhodnutí České národní banky úrokových sazeb (29.9.) a měsíční data trhu práce dle Českého statistického úřadu (8 2022, 30.9.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 26. - 30.9. České republiky. Ekonomický sentiment díky stále relativní síle firemní nálady zůstává z historického pohledu solidní, poslední dobou ale rychle slábne na pozadí silného růstu pesimismu firem. Finanční trhy budou ve svátek ČR zavřeny. Česká národní banka úrokové sazby pravděpodobně nezmění. Trh práce zůstává velmi silný. 2. kolo senátních voleb pravděpodobně nepřinese větší změny.
Indexy podnikatelského sentimentu Ifo (9 2022, 26.9.), vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové (26.9, 27.9. a 28.9.) a harmonizovaný index spotřebitelských cen HICP eurozóny (9 2022, 30.9.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 26. - 30.9. eurozóny. Indexy Ifo mají v září opět klesnout. Lagardeová potvrdí utahování expanze monetární politiky a již velmi silná spotřebitelská inflace eurozóny robustně rostla i v září.
