Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Indexy ekonomického sentimentu (9 2022, 26.9.): Ekonomický sentiment díky stále relativní síle firemní nálady zůstává z historického pohledu solidní, poslední dobou ale rychle slábne na pozadí silného růstu pesimismu firem. Důvodem je slabost sentimentu domácností, který pádem ropy a cen benzínu může nyní z rekordních minim posílit ovšem taky velmi silné ceny vstupů pro firmy a slabost ekonomické aktivity v Česku i v blízkém zahraničí, tedy hlavně v Evropě.
Státní svátek Den české státnosti (28.9.): Finanční trhy budou ve svátek ČR zavřeny.
Rozhodnutí České národní banky úrokových sazeb (29.9.): Česká národní banka úrokové sazby pravděpodobně nezmění. Ačkoliv hlavní důvod jejich vysoké výše, velmi silná inflace, trvá, ČNB podle komentářů členů bankovní rady zřejmě setrvá ve své pozici z počátku srpna, kdy poprvé po roce přestala zvyšovat úrokové saby a nechala je na mnohaletém maximum. Banka věří, že inflace bude brzo výrazně klesat.
Měsíční data trhu práce dle Českého statistického úřadu (8 2022, 30.9.): Trh práce zůstává velmi silný. Tlaky hospodářského oslabení jsou již v ekonomice silně cítit, pokud ale firmy budou věřit, že slabost je pouze krátkodobá a růst ekonomiky se příští rok zvedne, s propouštěním pracovní síly budou váhat.
2. kolo senátních voleb (30.9. - 1.10.): 2. kolo senátních voleb pravděpodobně nepřinese větší změny. Ztratilo hnutí vládní koalice STAN (Starostové a nezávislí). Významný počet postupujících do 2. kola senátních voleb získalo hnutí ANO 2011, ovšem šance na jejich zvolení nejsou velké. Může se tak opakovat situace z roku 2016, kdy se ve stejných obvodech konaly poslední volby a kdy ANO 2011 proměnilo jen malou část z kandidátů v 2. kole voleb do zisk senátorského mandátu (3 z 14). Volební účast sice byla nižší než v komunálních volbách, přesto druhá nejvyšší v historii, 42,65 %. Senátní volby resp. jejich první kolo přesto potvrdily, že si vládní strany udrží většinu v horní komoře parlamentu. Jak velkou ukáže 2. kolo voleb. Senátní volby zpravidla nemívají větší vliv na ekonomiku ani na trhy. Senátu dominují strany pravého středu, což se patrně dlouhodobě nezmění. Hlavní význam letošních komunálních a senátních voleb je nápověda případného hlubšího posunu politických preferencí. Od loňských parlamentních voleb část popularity vládní koalice ztratila a opozice získala hlavně v souvislosti s Ukrajinskou a energetickou krizí se silnou inflací, která historicky deprimuje domácnosti a za kterou vláda nese nepřímo formální zodpovědnost. Během roku tak část nespokojenců z tábora vládního sdružení, středopravicová koalice SPOLU (Občanská demokratická strana, TOP 09, KDU-ČSL) a liberální progresivní koalice Piráti a Starostové (STAN Starostové a nezávislí) přešla k centristickému hnutí ANO 2011 a ke krajně pravicové Svobodě a přímé demokracii SPD. Preference vládních stran a opozice se tak srovnaly.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Data ekonomického sentimentu jsou smíšená, neboť nálada firem je relativně solidní, zatímco morálka domácností je u historického dna. Silné úrokové sazby jsou nepříznivé pro akcie, dluhopisy i korunu. Robustní trh práce je příznivý pro akcie a korunu a je nepříznivý pro dluhopisy. Senátní volby pravděpodobně na trhy nebudou mít (větší) vliv.