Aktuality

Makroekonomické události USA: Pád produktivity práce ve druhém čtvrtletí blízko očekávání, silný růst jednotkových pracovních nákladů nad očekáváním

Ve Spojených státech amerických produktivita práce silně klesla druhý kvartál v řadě blízko očekávání trhu, současně trvající silný růst nominálních mezd k opakovému rychlému růstu jednotkových pracovních nákladů. Ten ve druhém čtvrtletí právě překvapivě silným růstem mezd překonal očekávání. V USA mimo zemědělský sektor ve druhém čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením po sezónním očištění produktivita práce klesla 4,6 %, když trh čekal její pokles 4,7 %. Její pokles v předchozím čtvrtletí byl revizí drobně zvýšen na 7,4 % z 7,3 %. Jednotkové pracovní náklady vzrostly 10,8 %, silněji, než čekal trh, 9,5 % po růstu 12,7 %, jenž byl revizí drobně zvýšen z 12,6 %. Důvodem je nečekaně silný růst nominálních mezd. Produktivita práce silně klesla druhý měsíc v řadě, což je důsledek recese ekonomiky v prvním pololetí hlavně kvůli růstu úrokových sazeb a oslabování domácí poptávky při současně silném růstu zaměstnanosti. Ten neodpovídá oslabení poptávky a produkce, protože jednak stále probíhá jeho postpandemické oživení, jednak při dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a očekávání firem, že slabost poptávky bude dočasná, se podniky brání déle propouštět pracovní sílu. Rekordně silný trh práce se silným růstem zaměstnanosti a historicky velmi nízkou mírou nezaměstnanosti generuje silný růst mezd, který při poklesu produktivity práce tlačí vzhůru jednotkové pracovní náklady. V současném vysokoinflačním prostředí to ale firmy netrápí, ziskové marže při silném růstu nákladů totiž mohou krýt robustním růstem cen, který inflaci udržuje silnou. V období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce (ta momentálně v prvním pololetí naopak klesla) a má předpoklady sytit inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování.

Makroekonomický zpravodaj | 11.08.2022

Makroekonomické události USA: Červencová spotřebitelská inflace (CPI) oslabila víc, než se čekalo, zůstala silná

V červenci ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná, ovšem oslabila víc, než se čekalo dlouho očekáváným oslabením hlavního tahouna rok velmi silné inflace, cen energií resp. benzínu. Cenové růsty se ale snížily i v jiných kategoriích. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně nečekaně stagnoval, trh čekal jeho zvýšení 0,2 % po jeho růstu 1,3 % v červnu. Jeho meziroční růst klesl na 8,5 %, víc než čekal trh na 8,7 % z dlouhodobého maxima 9,1 % (rekord od listopadu 1981). Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl 0,3 %, pod silnějším očekáváním trhu 0,5 % po jeho růstu 0,7 % v červnu. Na meziroční úrovni jeho růst překvapivě stagnoval na červnových 5,9 %, ač se dle trhu měl zvýšit na 6,1 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 11.08.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v červnu zůstala silná, meziročně vzrostla na maximum od roku 1981, překonala očekávání

V červnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná, navíc překonala očekávání. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně silně vzrostl víc než čekal trh 1,3 % po růstu 1,0 % v květnu a překonal tak značně očekávání trhu zvýšení 1,1 %. Jeho meziroční růst vzrostl víc než čekal trh na nové dlouhodobé maximum 9,1 %, maximum od listopadu 1981 z květnových 8,6 %, trh čekal jeho zvýšení jen na 8,8 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl mírně nad očekáváním trhu 0,7 % po jeho růstu 0,6 % v květnu, trh předpokládal jeho méně silné zvýšení 0,6 %. Na meziroční úrovni jeho růst sestoupil z květnových 6,0 % na 5,9 %, méně, než čekal trh, který počítal se snížením růstu až na 5,7 %. Největší dopad na silnou meziměsíční inflaci měly ceny energií a taky ceny potravin, jiné ceny ale rostly taky silně. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 10.08.2022

Makroekonomické události ČR: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v červnu opět překonala očekávání

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v červnu zůstala silná, odhad trhu byl znovu překonán, byť tentokrát jen mírně. Červnovou meziroční i meziměsíční inflaci opět dominantně vytlačily výš dlouhodobé inflační motory, ceny kategorií potraviny a bydlení, voda, energie, paliva. Průměrná inflace v červnu vyrostla na 9,4 % z 8,1 % v květnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,6 % po růstu 1,8 % v květnu, trh čekal jeho o něco méně silný růst 1,5 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 17,2 % z 16,0 % v květnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 17,0 %. Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 1,8 % meziměsíčně (v květnu růst 3,4 %, tedy o 5,2 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil z 21,3 % v květnu na 22,8 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,6 na 5,9 procentního bodu. V tandemu silně inflačních kategorií nezaostávaly ani potraviny růstem cen 2,2 % měziměsíčně. Jejich meziroční růst posílil na 18,0 % z 15,1 % v květnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 2,7 na 3,2 procentního bodu. Velmi silně, nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 24,0 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,5 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 23,1 %), Odívání a obuv (meziročně 19,9 %), Rekreace a kultura (meziročně 12,6 %), Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 12,4 %) a Ostatní zboží a služby (meziročně 10,1 %). Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Ekonomický růst je stále solidní, trh práce rekordně silný s robustním růstem nominálních mezd a silnými cenami cen nemovitostí. Domácí inflační tlaky tak trvají. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak by se případný pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítl příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí ČNB riskuje rychlé obnovení inflační spirály. ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 4.8. (na němž úrokové sazby nezměnila) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 20 % s tím, že by měla v roce 2023 klesnout na 9,5 % a během roku a půl by měla oslabit k cíli ČNB 2 %. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu) na 7,25 %, měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Výhled současné kulminace cyklu zvyšování úrokových sazeb patří k zásadním překvapením, dosud letošní data inflace jsou čím dál horší a vyšší, není vidět vidět zvrat trendu ani kulminace inflace. Noví členové bankovní rady ČNB, kteří pomohli změnit kurs monetární politiky ČNB naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále i výrazněji zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. Rizikem rozhodnutí v srpnu úrokové nechat po roce nezměněny je přílišná orientace na předpoklady, předstihové a podpůrné indikátory výraznějšího poklesu inflace s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace ještě zdaleka nemusí klesat výrazně. ČNB má ve velmi silné inflaci významný problém, který by se měla snažit dále přitlumit dalším růstem úrokových sazeb i přes nepříznivý dopad na ekonomickou aktivitu, neboť inflační a finanční stability jsou jejími hlavními mandáty. Navíc nekontrolovaná inflace poškodila kredit centrální banky a ta se potřebuje dostat s kontrolou inflace do předstihu, zatím pouze dohání rozjetý vlak. Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani projekcemi podstřelovanou skutečnou sílu inflace. Velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. ČNB v posledním roce v projekcích velmi chybovala a i centrální banka USA Fed přiznal podcenění inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 10.08.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia