Makroekonomické události ČR: Inflace v listopadu zůstala silná, meziročně vzrostla na 13-leté maximum, o něco méně než se čekalo
Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v listopadu zůstala silná. Meziročně vzrostla na 13-leté maximum, o něco méně než se čekalo, přesto značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl dle očekávání 0,2 % po růstu 1,0 % v říjnu. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil o něco víc, než se čekalo na 6,1 % z 5,8 % v říjnu, trh čekal jeho o něco větší zvýšení na 6,1 %. Meziroční zrychlení inflace bylo v listopadu taženo více kategoriemi (hlavně potraviny a nealkoholické nápoje, bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy, doprava). Jejich růst inflace dokázal přetlačit razantní snížení růstu cen kategorie bydlení, voda, energie, paliva. Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu, dále pak silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží. Zmíněné položky listopadovou meziroční inflaci zvýšily 3,3 procentního bodu. Vedle toho otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB podle nové listopadové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 7 % a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. ČNB v komentáři k listopadovým výsledkům uvedla, že inflace opět vysoce překonala její očekávání, až o 1,1 procentního bodu (!) kromě cen potravin a nealkoholických nápojů ve zbývajících hlavních kategoriích. V příštích měsících inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps a naposled v listopadu dokonce o 125 bps.
