Aktuality

Makroekonomické události USA: Zahájení staveb domů v říjnu vzrostla víc, než se čekalo, jejich povolení nečekaně oslabila

V říjnu ve Spojených státech amerických nová výstavba vykázala vůči očekávání smíšená data. Zahájení staveb domů totiž opět nečekaně klesly, zatímco povolení staveb domů vzrostly nečekaně silně. Trend robustního růstu obou ukazatelů ale pokračuje. V říjnu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů opět nečekaně klesly na 1 520 000 ze zářijových 1 530 000 (jež byly navíc revizí sníženy z 1 555 000), trh čekal jejich růst na 1 576 000. Meziměsíčně tak klesly 0,7 % po poklesu 2,7 % (revize snížení z poklesu 1,6 %) v září. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně silně vzrostly na 1 650 000 ze zářijových 1 586 000 (jež ale byly revizí drobně sníženy z 1 589 000), trh čekal jejich zvýšení jen na 1 638 000. Meziměsíčně tak vzrostly 4,0 % po poklesu 7,8 % (revize snížení z poklesu 7,7 %) v září. Překvapivé poklesy zahájení staveb domů souvisí s poryvy koronavirové pandemie a taky s nedostatkem produkčních komponentů a pracovních sil. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 16.12.2021

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB podle očekávání úrokové sazby nezměnila, ohlásila redukci kvantitativního uvolňování

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Rovněž ohlásila redukci kvantitativního uvolňování. Konkrétně oznámila od dubna 2022 uzavření pandemického kvantitativního uvolňování (pandemický nouzový nákupní program PEPP), ve zbývajícím prvním kvartálu jeho objem ještě sníží. Útlum monetární expanze zčásti kompenzovala posílením monetární expanze jiných programů, i ty se ale mají během roku 2022 utlumovat. Expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024 (namísto původně hlášeného roku 2023 jako prvního možného termínu uzavření těchto reinvestic). Rovněž posílila objem standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 20 mld. EUR/měsíčně na 40 mld. EUR ve druhém kvartálu 2022 a 30 mld. EUR ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Od roku října 2022 se měsíční objem APP vrátí k 20 mld. EUR. V prohlášení k rozhodnutí banka uvedla, že inflace během příštího roku zůstane zvýšená, pravděpodobně má ale během roku klesat. Ve střednědobém horizontu ECB stále inflaci vidí pod svým cílem 2 %. ECB nadále věří v robustní růst ekonomiky, který v krátkém období má oslabit kvůli novým poryvům koronavirové pandemie a nabídkovým limitům ekonomiky. Projekce růstu hrubého domácího produktu snížila pro rok 2021 zvýšila na 5,1 % (z 5,0 % dle zářijové projekce), pro rok 2022 snížila na 4,2 % (z 4,6 % dle zářijové projekce) resp. pro rok 2023 zvýšila na 2,9 % (z 2,1 % dle zářijové predikce) a pro rok 2024 stanovila na 1,6 %. Očekávání inflace zvýšila na rok 2021 na 2,6 % (z 2,2 % v září), pro rok 2022 zvýšila na 3,2 % (z 1,7 % v září), pro rok 2023 zvýšila na 1,8 % (z 1,5 % v září) a pro rok 2024 její očekávání stanovila na 1,8 %. Výhled jádrové inflace bez cen potravin a energií zvýšila pro roky 2021, 2022 a 2023 též na 1,4 % (z 1,3 % v září), 1,9 % (z 1,4 v září) a 1,7 % (z 1,5 %) pro rok 2024 její očekávání nastavila na 1,8 %. Rozhodnutí a komentáře ECB nepřekvapují. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 16.12.2021

Makroekonomické a finanční události USA: Fed dle očekávání cíl hlavní úrokové sazby nezměnil, potvrdil rychlejší redukci kvantitativního uvolňování a větší zvýšení úrokových sazeb již v roce 2022

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických, dle očekávání nezměnil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate 0 - 0,25 %. Podle očekávání založeném na nedávných komentářích jeho guvernéra Jerome Powella oznámil zrychlení útlumu nákupu cenných papírů, tedy kvantitativního uvolňování, který zahájil teprve o měsíc dříve v listopadu (v měsíčním objemu 10 mld. USD státních dluhopisů USA a 5 mld. USD hypotékami jištěných cenných papírů). Od ledna tak Fed bude kupovat státní dluhopisy již pouze za 40 mld. USD (místo kupovaného objemu v říjnu 80 mld. USD, listopadu 70 mld. USD a prosinci 60 mld. USD) a hypotékami jištěné cenné papíry již jen za 20 mld. USD (místo v říjnu kupovaného objemu 40 mld. USD, v listopadu 35 mld. USD a v prosinci 30 mld. USD). V prohlášení Fed dále zmínil posílení pandemií nejvíce postižených sektorů, zlepšení trhu práce a posílení inflace. Mezi rizika zmínil nové kmeny koronaviru. Naznačil též splnění své inflační podmínky pro zvyšování úrokových sazeb, tj. že "inflace již nějaký čas překračuje cíl Fedu 2 %”. Proto se zvyšováním úrokových sazeb Fed čeká pouze na naplnění svého cíle plné zaměstnanosti. V makroekonomických projekcí Fed vůči předchozím zářijovým projekcím pro další roky snížil výhled růstu ekonomiky a nezaměstnanosti, avšak navýšil výhled inflace. Index cen spotřebitelských výdajů má v letech 2021, 2022, 2023 a 2024 dosáhnout 5,3 %, 2,6 %, 2,3 % a 2,1 % (dle zářijových projekcí 4,2 %, 2,2 %, 2,2 % a 2,1 %). Jádrová inflace, tedy index cen spotřebitelských výdajů bez cen potravin a energií má ve zmínených letech dosáhnout 4,4 %, 2,7 %, 2,3 % a 2,1 % (dle zářijových projekcí 3,7 %, 2,3 %, 2,2 % a 2,1 %). Cíl hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate Fed na konci let 2022, 2023, 2024 resp. v dlouhém období Fed vidí na 0,9 %, 1,6 %, 2,1 % a 2,5 % (dle zářijových projekcí 0,3 %, 1,0 %, 1,8 % a 2,5 %). Komentáře, zrychlení útlumu kvantitativního uvolňování i makroekonomické projekce obecně odpovídají aktualizovaným očekáváním založeným na opakovaně výrazně zvýšených výsledcích inflace, silného růstu ekonomiky i trhu práce a dle aktualizovaných komentářů a projekcí guvernéra Powella. Poslední výsledky inflace naznačovaly i možnost, že by Fed mohl zpřísnit monetární politiku více. To se ale nestalo. I když centrální banka predikuje rychlejší útlum nákupů cenných papírů tak aby neskončily až v létě dle listopadového plánu ale již v březnu a tím i rychlejší uvolnění prostoru pro dřívější a větší zvyšování úrokových sazeb, zpřísnění není razantní a spíše je směřováno na dobu horizontu monetární politiky, až poleví aktuální silná inflační vlna a ekonomika by měla být v rovnovážnějším postavení trhu práce, výkonu i inflace. To uklidnilo akciové trhy, které v reakci silně vzrostly.

Makroekonomický zpravodaj | 16.12.2021

Makroekonomické události USA: Produkční ceny v listopadu vzrostly značně rychleji, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v listopadu růst indexu cen producentů (PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií byl značně silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření produkční inflace vzrostla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index vzrostl nečekaně silně 0,8 %, trh čekal zvýšení 0,5 % po růstu 0,6 % v říjnu. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl podobně silně nad očekáváním trhu 0,7 % po růstu 0,4 % v říjnu, trh čekal o dost menší růst 0,4 %. Meziroční růst indexu PPI nečekaně silně vzrostl na 9,6 % z říjnových 8,6 %, trh čekal jeho zvýšení jen na 9,2 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií překvapivě silně vzrostl na 7,7 % z říjnových 6,9 % (revize navýšení z 6,8 %), trh čekal jeho zvýšení jen na 7,2 %. V listopadu silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly přibližně podobným dílem ceny zboží růstem 1,2 % a ceny služeb 0,7 %. V rámci zboží byl růst cen plošný, rychle rostly ceny energií (2,6 %) a potravin (1,2 %), více než poloviční podíl na růstu ale mělo zvýšení cen zboží bez cen potravin a energií 0,8 %. Listopadový růst cen služeb potáhl hlavně růst cen služeb bez obchodu, dopravy a skladů 0,6 %, ovšem služby obchodu a služby dopravy a skladů rovněž značně vzrostly (0,6 % resp. 1,9 %). Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují růst inflačních tlaků a taky normalizaci dlouhodobě podnormálových cenových podmínek dle přání Fedu.

Makroekonomický zpravodaj | 15.12.2021

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v listopadu vzrostly méně, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v listopadu maloobchodní tržby vzrostly méně silně, než se čekalo. Jejich letos nastartovaný robustní růst však v průměru pokračuje. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly míň než se čekalo 0,3 %, když trh čekal jejich růst 0,8 %, slabost vůči očekávání tlumilo zvýšení jejich růstu revizí za říjen na 1,8 % z původně hlášeného růstu 1,7 %. Dynamicky rostou i výdaje jádrových maloobchodních tržeb, tedy bez prodeje automobilů. Robustně roste většina hlavních kategorií koše maloobchodních tržeb. V roce 2021 lednový a březnový raketový skok spotřeby domácností vrací maloobchodní tržby zpět na robustní růstovou dráhu o čemž svědčí meziroční růsty hlavních agregátů maloobchodních tržeb, pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Přesto data druhého a třetího čtvrtletí zesílení letošního roku víceméně potvrzují, což ukazují i říjnová a listopadová data. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k silnému růstu.

Makroekonomický zpravodaj | 15.12.2021
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia