Aktuality

Makroekonomické události ČR: Vysoká inflace v prosinci mírně nad očekáváním, průměrná inflace nejsilnější od předchozí krize 2008, ČNB varuje před dvoucifernou inflací

Vysoká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v prosinci mírně překonala očekávání. Průměrná inflace v prosinci za rok 2021 vzrostla na 3,8 %, čímž je nejsilnější od předchozí krize 2008. Za rok 2020 stejný ukazatel naměřil 3,2 %. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl 0,4 % po růstu 0,2 % v listopadu. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil podle očekávání na 6,6 % z 6,0 % v listopadu. Meziroční zrychlení inflace bylo v prosinci taženo hlavně zrychlením růstu cen kategorie potraviny a nealkoholické nápoje. Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu, dále pak silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží, ke kterému se prosincovým růstem přidala zmíněná kategorie potraviny a nealkoholické nápoje. Zmíněné položky prosincovou meziroční inflaci zvýšily 4,2 procentního bodu. Vedle zmíněných faktorů otevírání ekonomiky vedlo k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB v komentáři k prosincovým výsledkům uvedla, že inflace opět vysoce překonala její očekávání, až o 1,0 procentního bodu (!) kromě cen potravin a nealkoholických nápojů ve zbývajících hlavních kategoriích. V příštích měsících inflace ještě s nárazovým ročním zvýšením regulovaných cen a se silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílí, podle ČNB k 9 %, vyloučit však podle instituce vzhledem k nejistotám nelze v prvních měsících roku 2022 ani dvoucifernou inflaci. Banka v příštích měsících nicméně čeká kulminaci inflace. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace (jen v posledních dvou měsících inflace roztrhala inflační prognózu ČNB v každém měsíci o jeden procentní bod) míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. ČNB naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps, v listopadu dokonce o 125 bps a naposled v prosinci 100 bps.

Makroekonomický zpravodaj | 12.01.2022

Makroekonomické události USA: Silná inflace v prosinci vzrostla o něco víc, než se čekalo na téměř 40leté maximum, jádrová inflace na téměř 31letém maximu

V prosinci ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace vzrostla opět o něco víc, než se čekalo na přibližně 40leté maximum. Její jádro bez cen potravin a energií rovněž dravě rostlo na téměř 31leté maximum taky lehce nad očekáváním trhu. Podle ministerstva práce meziměsíční růst spotřebitelských cen potáhlo hlavně zvýšení cen ojetých osobních a nákladních automobilů a ceny bydlení. Stejné kategorie dominují prosincovému podílu na meziroční inflaci 7 % růsty 37,3 % a 4,1 % příspěvky přibližně 1,3 procentního bodu. Dominantní je ale prudký růst cen energií 29,3 % s příspěvkem 2,2 %. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem říjen, listopad a prosinec ukázaly další akceleraci inflace včetně jejího jádra. Inflace tak značně překračují hladinu 2 % cíle Fedu. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl silněji než čekal trh 0,5 % po růstu 0,8 % v listopadu, o něco víc, než čekal trh 0,4 %. Jeho meziroční růst vzrostl v souladu s očekáváním trhu na maximum od června 1982 7,0 % z listopadových 6,2 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl lehce nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,5 % v listopadu, trh předpokládal jeho zvýšení stejně jako v listopadu 0,5 %. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil na maximum od února 1991 5,5 %, o něco víc, než čekal trh 5,4 % z 4,9 % v listopadu. Americká centrální banka, Federální rezervní systém, čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace. Ze stejného důvodu horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb pravděpodobně patří březnu 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 12.01.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell v projevu nominačního slyšení řekl, že Fed chce zabránit zakořenění vysoké inflace

Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell v projevu nominačního slyšení k návrhu prezidenta USA Joe Bidena pokračování Powella ve funkci guvernéra v jeho druhém 4-letém funkčním období (2022 - 2026) nepřekvapil. Guvernér rekapituloval své funkční období charakterizované hlavně s bojem s ekonomickými a finančními důsledky koronavirové pandemie, která celosvětově přišla začátkem roku 2020 v čase rekordní expanze ekonomiky a trhu práce USA. Powell slíbil, že Fed se bude snažit předejít tomu, aby zvýšená inflace zakořenila. Powell by měl být Senátem schválen jako guvernér Fedu pro další 4 roky přestože Senát je prakticky přesně rozdělen, když polovinu senátorů Republikánské strany vyvažuje druhá polovina zástupců Demokratické strany s nezávislými senátory, kteří s touto stranou hlasují + rozhodující hlas víceprezidentky Kamaly Harrisové. Powell by měl získat dostatek hlasů obou stran především za příkladné vyvedení ekonomiky z pandemické krize. Fed na přelomu roku signalizuje přesun priorit od trhu práce (s jehož plnou zaměstnaností centrální banka již brzo počítá) ke zvládnutí zvýšené inflace. Redukce nákupů cenných papírů Fed ohlásil k březnu, kdy se počítá se zahájením zvyšování úrokových sazeb. Během tohoto roku by měl Fed zvýšit cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate 4 x 0,25 %.

Makroekonomický zpravodaj | 12.01.2022

Makroekonomické události USA: Růst zaměstnanosti v prosinci nečekaně oslabil, víc než čekal trh však klesla i míra nezaměstnanosti, trh práce v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika připravena pro zvyšování úrokových sazeb

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v prosinci vzrostla překvapivě pomaleji, než v listopadu, trend oživení trhu práce ale trvá. Míra nezaměstnanosti klesla překvapivě silně a současně rostl objem pracovní síly a hlavně zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Zaměstnanost vzrostla 199 000, trh čekal její růst 400 000. Za listopad byl její růst zvýšen o 39 000 na 249 000 z 210 000 a říjnový růst byl zvýšen o 102 000 na 648 000 z 546 000. V součtu za říjen a listopad tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 141 000. Celkově tak v období říjen - prosinec růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 60 000, tedy 20 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v prosinci klesla víc, než se čekalo na 3,9 % z listopadových 4,2 %, trh čekal jen její malý pokles na 4,1 %. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 10.01.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia