Postpandemický růst ekonomiky Čínské lidové republiky ve čtvrtém čtvrtletí 2021 překonal očekávání a zůstává silný. Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky ve čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně dosáhl 1,6 %, trh čekal jeho pomalejší růst 1,1 % po růstu 0,7 % ve třetím čtvrtletí. Meziročně růst ekonomiky klesl na 4,0 % z 4,9 % ve třetím čtvrtletí, trh čekal větší pokles růstu na 3,6 %. Za celý rok růst ekonomiky vzrostl na 8,1 % z 2,2 % v roce 2020 silně zatíženém koronavirovou pandemií, trh čekal o něco menší růst 8,0 %. Růst ekonomiky je tažen silným růstem exportu z oživení světové ekonomiky, ten by měl ale letos slábnout. Slabě rostla i spotřeba domácností. Čínu sužují potíže realitního sektoru a občasné poryvy koronavirových vln.
Světová banka snížila výhled růstu hlavních hospodářských center, Spojených států amerických, eurozóny a Čínské lidové republiky pro roky 2022 a 2023 a varovala, že vysoké hladiny dluhu, rostoucí příjmová nerovnost a nové koronavirové druhy ohrožují oživení rozvíjejících se ekonomik. Růst světové ekonomiky má z 5,5 % v roce 2021 prudce značně zpomalit na 4,1 % v roce 2022 a 3,2 % v roce 2023. Projekce jsou sníženy o 0,2 procentního bodu vůči červnové předpovědi instituce. Výhled může být snížen ještě víc, pokud bude přetrvávat koronavirový druh omikron. Podle Ayhana Kose, autora zprávy Světové banky může jít o redukci velikosti až 0,7 procentního bodu.
Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa (1 2011, 18.1.) je hlavní makroekonomická událost týdne 17. - 21.1. eurozóny. Trh čeká, že slabé indexy ZEW ekonomického sentimentu Německa v lednu nemají vykázat větší změny.
Svátek Den Martina Luthera Kinga mladšího (17.1.), index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky New Yorku (1 2022, 18.1.), zahájení a povolení staveb domů (12 2021, 19.1.), index současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky Philadelphia (1 2022, 20.1.) a prodeje starších/existujících domů (12 2021, 20.1.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 17. - 21.1. Spojených států amerických. Den Martina Luthera Kinga mladšího budou finanční trhy USA zavřeny. Regionální ekonomická aktivita má pokračovat solidním růstem stejně jako trh domů.
Hlavní akciové indexy Wall Streetu ve čtvrtek zavíraly níže. Pokles hlavního akciového indexu Spojených států amerických Nasdaq Composite 2,5 % slábnutí vedl. Investoři vybírali zisky zvláště v akciových titulech firem technologického sektoru po jejich třídenním růstu, navíc více představitelů centrální banky USA Federálního rezervního systému hovořilo o inflaci a zvyšování úrokových sazeb již od března.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ve vystoupení k představitelům parlamentů Evropské unie nepřekvapila. Podle ní inflační síly letos zmírní. Kromě toho Lagardeová prezentovala tři směry jak dosavadní úspěchy Evropské unie přetavit v trvající progres Evropy: poskytování stability (monetární a fiskální politika), posílení nabídky (strukturální změny zelené transformace, digitalizace, dokončení bankovní unie a dokončení zelené unie kapitálových trhů) a zajištění strategické autonomie resp. rozvinutí vyššího stupně evropské suverenity (posílení vlivu eura a nové třídy aktiv dluhopisů EU k financování fondu EU příští generace, digitalizace, digitální euro). V otázce digitálního eura Lagardeová naznačila ukončení hodnotícího procesu v roce 2023. Lagardeová potvrdila i útlum monetární ultraexpanze. K tomu dochází kvůli značnému růstu inflace, který stále trvá.
Hlavní akciové indexy Spojených států amerických ve středu vzrostly. Předtím data ukázala, že zatímco prosincová inflace USA byla nejsilnější za poslední dekády, jen lehce překonala očekávání trhu, což oslabilo některé obavy, že by centrální banka USA Federální rezervní systém musela stáhnout podporu ekonomiky ještě silněji, než se čekalo.
Česká národní banka v zápisu rozhodnutí monetární politiky včetně úrokových sazeb 22.12. nepřekvapila. Zajímavostí jsou opět názory oponentů razantního cyklu zvyšování úrokových sazeb Oldřicha Dědka a Aleše Michla, kteří stejně jako na předchozích zasedáních úrokových sazeb, na kterých byly úrokové sazby zvýšeny, preferovalijejich stagnaci. Osa názorů obou bankéřů spočívá v těžišti inflačního pohybu v nadále silných nákladových tlacích z vnějšího prostředí, kterým podle nich měnová politika může vzdorovat jen s malou účinností. Vzhledem k trvající síle inflace bude zvyšování úrokových sazeb ČNB ještě pokračovat, což potvrdil začátkem roku 2022 i guvernér Jiří Rusnok.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v komentářích k prosincové inflaci (která opět silně překonala projekci ČNB cca o 1 procentní bod a mírně i odhady trhu) připustil, že v kulminaci inflace v prvním čtvrtletí 2022 může nárazově meziročním růstem překonat 9 %. K začátku roku 2023 nicméně potvrdil výhled poklesu inflace k cíli ČNB 2 %. Vzhledem k trvající síle inflace bude zvyšování úrokových sazeb ČNB ještě pokračovat, což potvrdil začátkem roku 2022 i guvernér Jiří Rusnok.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro týdeník Ekonom předpokládá další zvyšování úrokových sazeb s potvrzením výhledu poklesu inflace platí. Rusnok rovněž predikuje pokles objemu hypotečních úvěrů v důsledku zpřísnění jejich pravidel 10 % a v součtu se silným růstem úrokových sazeb a určité vyčerpanosti trhu nemovitostí by objem nových hypotečních úvěrů mohl klesnout asi o 1/3.
