Makroekononomické události eurozóna: Silná spotřebitelská inflace (HICP) eurozóny včetně svého jádra v lednu opět vyšší, o dost, než se čekalo
Silná spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) včetně svého jádra v meziročním srovnání v lednu opět překonala očekávání, tentokrát o dost. Inflační jádro poté, co v říjnu po dlouhé době dosáhlo cíl inflace Evropské centrální banky 2 % (byť jen mírně) v listopadu vyskočilo citelně nad cíl a v prosinci i lednu zůstalo zvýšené. ECB čeká, že inflace zůstane zvýšená déle než se čekalo, nicméně měla by podle ní klesnout tento rok a to podle posledních komentářů její prezidentky Christine Lagardeové již od začátku roku. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 5,1 % z prosincových 5,0 %, ač měl dle trhu silně klesnout na 4,4 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) sice značně klesl na 2,3 % z prosincových 2,6 %. Měl však dle predikce trhu klesnout o dost víc na 1,9 %. V lednu inflace vzrostla akcelerací růstu cen energií na 28,6 % z 25,9 % v prosinci a cen kategorie potraviny, alkoholické nápoje a tabákové výrobky na 3,6 % z 3,2 % v prosinci. Pokles jádrové inflace způsobený poklesem růstu cen průmyslového zboží bez energií na 2,3 % z 2,9 % v prosinci růst celkové inflace přitlumil. Prudký růst cen energií táhne silné zdražování cen ropy resp. benzínu trvající již rok a půl. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit. Zvýšení inflace služeb zase je projevem dohánění slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy, začátkem roku se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let a poté do léta nevídaných hodnot.
