Aktuality

Makroekonomické události USA: Zaměstnanost v lednu a na přelomu roku vzrostla mnohem víc, než se čekalo

Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v lednu vzrostla daleko víc, než se čekalo, byť poněkud méně, než v prosinci. Trend oživení trhu práce ale trvá. Míra nezaměstnanosti nečekaně vzrostla, byť jen mírně. Současně rostl objem míry pracovní síly a míry zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Zaměstnanost vzrostla 467 000, trh čekal její růst 150 000. Za prosinec byl její růst zvýšen o 311 000 na 510 000 z 199 000 a listopadový růst byl zvýšen o 398 000 na 647 000 z 249 000. V součtu za listopad a prosinec tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 709 000. Celkově tak v období listopad - leden růst zaměstnanosti překonal očekávání o 1 026 000, tedy 342 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v lednu nečekaně vzrostla na 4,0 % z prosincových 3,9 %, trh čekal její stagnaci na prosincové hladině 3,9 %. V lednu pokračoval silný růst zaměstnanosti dominantního odvětví služeb, takže zpomalení růstu zaměstnanosti vůči prosinci připadlo na zastavení růstu zaměstnanosti v produkčních odvětvích zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.

Makroekonomický zpravodaj | 04.02.2022

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 7. - 11.2. ČR: Zahraniční obchod, průmysl a stavebnictví v listopadu stále v útlumu, pokračuje oživení maloobchodu, služeb a trhu práce, ČNB odhalí detaily rozhodnutí úrokových sazeb 3.2.

Obchodní bilance (12 2021, 7.2.), průmyslová výroba (12 2021, 7.2.), stavební produkce (12 2021, 7.2.), maloobchodní tržby (12 2021, 8.2.), měsíční zpráva trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (1 2022, 8.2.), tržby služeb (4Q 2021, 9.2.) a zápis rozhodnutí České národní banky monetární politiky 3.2. (11.2.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 7. - 11.2. České republiky. Obchodní bilance je stále ve svěráku drahé ropy, kterou Česko dováží a taky produkčních limitů hlavních průmyslových odvětví tuzemské ekonomiky, zejména automobilového průmyslu, jež dominuje českému exportu. Nedostatek produkčních komponentů hlavně automobilového průmyslu přidusil zpracovatelský průmysl a jeho oživení. Stavebnictví stagnuje. Spotřeba domácností pokračuje v oživení. Trh práce pokračuje v posilování, roste míra zaměstnanosti a klesá míra nezaměstnanosti. Služby stejně jako maloobchod a obecně domácí poptávka pokračují s již pouze omezenými protiepidemickými opatřeními v robustním růstu. ČNB na únorovém zasedání zvýšila úrokové sazby dle očekávání o 75 bps a naznačila již jen jejich mírné zvýšení.

Makroekonomický zpravodaj | 04.02.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB úrokové sazby dle očekávání nezměnila, potvrdila obavy inflace a útlum monetární ultraexpanze

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž potvrdila redukci kvantitativního uvolňování, tj. uzavření pandemického kvantitativního uvolňování (pandemický nouzový nákupní program PEPP) od dubna 2022, ve zbývajícím prvním kvartálu snížení jeho objemu. Potvrdila taky dílčí kompenzaci útlumu monetární expanze posílením monetární expanze jiných programů, i ty se ale mají během roku 2022 utlumovat. Platí prosincové prohlášení, že expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024 (namísto původně hlášeného roku 2023 jako prvního možného termínu uzavření těchto reinvestic). ECB taky opakovala prosincové rozhodnutí, tj. posílení objemu standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 20 mld. EUR/měsíčně na 40 mld. EUR ve druhém kvartálu 2022 a 30 mld. EUR ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Od roku října 2022 se měsíční objem APP vrátí k 20 mld. EUR. V prohlášení k rozhodnutí banka vynechala dlouhodobý komentář, že monetární expanze je třeba ke stabilizaci inflace na cíli ECB 2 % ve střednědobém horizontu. Ekonomický růst má v prvním kvartálu zůstat tlumený, pak by se měl během roku 2022 výrazně zvýšit. Inflace během tohoto roku zůstane zvýšená déle, než se čekalo, pravděpodobně má ale během roku klesat. Rozhodnutí a komentáře ECB nepřekvapují. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 03.02.2022

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB zvýšila úrokové sazby o 75 bps, dle očekávání trhu, krátkodobá predikce inflace výrazně zvýšena, ČNB stále čeká její návrat k 2 % během roku a již jen drobné zvýšení úr. sazeb

Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, o 75 bps, byť méně než v listopadu a prosinci (zvýšení o 125 a 100 bps). Tentokrát zvýšení naplnilo očekávání trhu. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 4,5 % z 3,75 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 5,5 % z 4,75 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 3,5 % z 2,75 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace. Projekci ekonomického růstu ČNB letos a příští rok změnila. V roce 2021 čeká růst hrubého domácího produktu 3,1 % (dle listopadové projekce 1,9 %), v roce 2022 3,0 % (dle listopadové projekce 3,5 %) a v roce 2023 3,4 % (dle listopadové projekce 3,8 %). Koronavirová pandemie by se již neměla projevovat v zavádění protiepidemických opatření. Banka tak počítá s oživením spotřeby domácností, firemních investic i zahraničního obchodu s klíčovým předpokladem slábnutí potíží globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Inflace by letos měla dosáhnout kulminace během letošního prvního pololetí mezi 9 - 10 % (dle minulé prognózy ČNB čekala kulminaci v prvním kvartálu na necelých 7 %). Poté by měla zmírňovat a v příštím roce se dostat k cíli ČNB 2 %, přibližně ve shodě s předchozí listopadovou projekcí. Za celý rok 2022 by měla dosáhnout 8,5 % (předchozí listopadová projekce 5,6 %) a v roce 2023 2,3 % (předchozí listopadová projekce 2,1 %). Podle předchozí prognózy z listopadu ČNB ještě do prvního čtvrtletí 2022 předpokládala dílčí zvyšování úrokových sazeb, celkově zhruba 75 bps na přibližně 3,5 %. Brzy ale bylo jasné, vzhledem k pokračování zesilování robustní inflace, že projekce bude překonána. Dle aktuální prognózy ČNB počítá s již jen drobným zvýšením hlavní úrokové sazby o 25 bps na 4,75 %, poté až do roku 2023 jejich postupné snižování k rovnovážné hladině (predikované již dle listopadové prognózy) 3,25 %. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 03.02.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia