Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v lednu vzrostla
Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v lednu nepotvrdila výrazné oslabení posledních měsíců, když vzrostla. Její jádrová složka bez cen potravin a energií vzrostla víc, než se čekalo. Na meziměsíční úrovni již zmíněné inflační ukazatele se tak vrátily k anualizovaným hladinám 5 %, což odpovídá i jejím meziročním změnám. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání zůstávají vysoké. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně silně vzrostl 0,6 % po růstu 0,2 % (revize zvýšení z 0,1 %) v prosinci. Jeho meziroční růst posílil na 5,4 % z prosincových 5,3 % (revize zvýšení z 5,0 %). Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl silně 0,6 %, když trh čekal jeho zvýšení 0,4 %. Odchylka od očekávání trhu je ještě větší kvůli revizi zvýšení jeho růstu na 0,4 % z 0,3 % v prosinci. Jeho meziroční růst tak nečekaně klesl na 4,7 % z 4,6 % (revize zvýšení z 4,4 %) v prosinci. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají vysoké. Spotřebitelská i produkční inflace v posledních podzimních měsících včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují silný pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2022 by tak mělo nastat v roce 2024.
