Makroekonomické události USA: Produkční inflace (PPI) v dubnu potvrdila slábnutí včetně svého jádra o něco víc, než se čekalo
Ve Spojených státech amerických v dubnu produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií potvrdila slábnutí o něco víc, než se čekalo. Meziroční růsty cen výrobců dále klesly a zůstávají již pouze zvýšené. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto ještě stále utahuje monetární politiku, zdá se však že cyklus jejího zpřísňování se již přiblížil k svému konci. Meziměsíčně index PPI vzrostl 0,2 %, když trh čekal jeho růst 0,3 %. Data ale odpovídají očekávání trhu kvůli revizi mírného zvýšení v podobě úpravy snížení poklesu za březen na 0,4 % z 0,5 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,2 %, trh jej čekal 0,2 %. Data jsou ale o něco větší, než čekal trhu kvůli revizi zvýšení v podobě úpravy na stagnaci z poklesu 0,1 % za březen. Meziročně růst indexu PPI klesl o trochu víc, než čekal trh, až na 2,3 % z 2,7 % v březnu, trh čekal jeho méně velký pokles jen na 2,4 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií oslabil lehce víc, než čekal trh až na 3,2 % z 3,4 % v březnu, trh čekal jeho snížení jen na 3,3 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská i produkční inflace v posledních podzimních měsících včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazovaly silný pokles. Zatímco začátkem roku se tento trend v případě jádrové inflace ve spotřebitelském sektoru zasekl, v produkční sféře pokračuje. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají v průměru silné. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z března 2022 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2025.
