Aktuality

Makroekonomické události USA: Index současné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v květnu propadl o dost víc, než se čekalo zpět do pásma robustní recese

Dle firem zpracovatelského průmyslu státu New York zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Federální rezervní banky New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v květnu k dubnu propadl o dost víc, než se čekalo. Ekonomická aktivita tak rázem překvapivě přešla ze solidního růstu do robustní recese, trh čekal pouze její přechod do drobné recese. Tlaky kapacit a inflace slábnou. Výhled ekonomické aktivity pro úvod druhého pololetí 2023 se vůči dubnu jen lehce zlepšil a signalizuje jen její mírné zlepšení. Celkový index tak meziměsíčně klesl překvapivě prudce až na - 31,8 bodů z 10,8 bodů v dubnu, trh čekal jeho pokles jen na - 3,75 bodů. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. V roce 2022 ekonomický růst a investiční aktivita včetně kapacitních a inflačních tlaků slábly, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Tlaky na kapacity přes slábnutí v posledních měsících ale zůstávají významné hlavně v segmentu domácí ekonomiky včetně silného trhu práce a inflace. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize. Výhledy i tohoto indikátoru signalizují ve druhém pololetí 2023 mírné oživení ekonomické aktivity.

Makroekonomický zpravodaj | 15.05.2023

Makroekonomické události ČR: Přebytek obchodní bilance v únoru vzrostl víc, než se čekalo

Přebytek obchodní bilance v únoru vůči lednu vzrostl víc, než se čekalo. Pro obchodní bilanci pozitivní přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k úrovním před úderem produkčních omezení (které se ve statistikách začaly výrazně projevovat od druhého pololetí 2021) a současně pokles importu ropy a zemního plynu na minimum od června 2021, tedy ještě před vypuknutím Ukrajinské krize vlivem jejich zlevnění trvá. Přebytek obchodní bilance České republiky se v únoru (bez sezónního očištění v běžných cenách) zvýšil na 14,3 mld. Kč z 9,2 mld. Kč (revize snížení z 9,5 mld. Kč v lednu), trh čekal jeho jen lehké zvětšení na 10,0 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenášely i do roku 2022 se dosud potvrzovalo v meziročním srovnání. V roce 2023 tomu ale je hlavně kvůli zmíněným důvodům posílení exportu automobilů a zlevnění ropy a zemního plynu jinak, když její přebytek byl v únoru o 21,2 mld. Kč větší, než v loňském únoru a v prvních dvou měsících roku v meziročním srovnání přebytek vzrostl o 23 mld. Kč. Od počátku roku vzrostl meziročně vývoz o 11,0 % a dovoz o 7,5 %. K tomu lvím dílem pomohlo meziroční posílení přebytku obchodu s motorovými vozidly o 17,5 mld. Kč (s meziročním růstem vývozu o 21,8 mld. Kč). V první půli roku 2021 obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí 2021 produkční omezení a zdražení nerostných surovin přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Během druhého pololetí 2021 export automobilů výrazně klesl. Prudké zhoršení obchodní bilance způsobovala hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, která se projevovala zejména oslabením produkce a vývozu automobilů. Druhým důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu bylo silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží a které právě před létem kulminovalo kvůli Ukrajinské a energetické krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy). Deficitní bilance pokračovaly i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 15.05.2023

Makroekonomické události USA: Silný růst zaměstnanosti v dubnu sice překonal očekávání, revizemi ale její růst oslabil víc, než se čekalo

Silný růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v dubnu sice překonal očekávání, revizemi za únor a březen ale její růst v období únor - duben oslabil víc, než se čekalo. Rekordně nízká míra nezaměstnanosti meziměsíčně nečekaně byť jen drobně klesla. Vyčerpané kapacity stále silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim s robustním růstem mezd trvají. Růst nominálních mezd vzrostl víc, než se čekalo a zůstává zvýšený. Trh práce zůstává velmi silný, navíc stále značně posiluje. Silný růst zaměstnanosti v dubnu 253 000 překonal očekávání 180 000. Kvůli revizím snížení za únor a březen kumulativně snižujících růst zaměstnanosti o 149 000 ale růst zaměstnanosti v období únor - duben zaostal za očekáváním. Březnový růst byl totiž revizí snížen o 71 000 na 165 000 z 236 000 a růst zaměstnanosti za únor byl revizí snížen o 78 000 na 248 000 z 326 000. Celkově tak v období leden - březen růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 76 000, tedy zhruba o 25 333/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně byť jen lehce klesla na 3,4 % z 3,5 % v březnu, trh čekal její růst na 3,6 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních minim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy vzrostl víc, než se čekalo na 0,5 % z 0,3 % v březnu, trh jej čekal 0,3 %. V meziročním srovnání její růst 4,4 % vzestupem z březnových 4,3 % (revize zvýšení z 4,2 %) překonal očekávání růstu 4,2 %. V dubnu meziměsíčně vzrostla silně zaměstnanost plošně v soukromé sféře v produkčních odvětvích (v těžbě dřeva a důlním průmyslu, zpracovatelském průmyslu i stavebnictví) i ve službách a to v maloobchodu vykazujícího značné fluktuace změn zaměstnanosti a dále ve finančních a profesních a firemních službách. Naopak růst zaměstnanosti slábne v sektoru stravovacích a ubytovacích služeb a službách volného času s tím, jak se vyčerpává efekt postpandemického otevírání ekonomiky a ve veřejném sektoru. Růst nominálních mezd zůstává robustní, v reálném vyjádření ale mzdy slábnou kvůli vysoké inflaci. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Většina hlavních odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují růst trhu práce slábne jen drobně a zůstává silný. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny a tím i mzdy zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl v roce 2023 pokračovat slábnutím.

Makroekonomický zpravodaj | 15.05.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia