Makroekonomické události USA: Silný růst zaměstnanosti v dubnu sice překonal očekávání, revizemi ale její růst oslabil víc, než se čekalo
Silný růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v dubnu sice překonal očekávání, revizemi za únor a březen ale její růst v období únor - duben oslabil víc, než se čekalo. Rekordně nízká míra nezaměstnanosti meziměsíčně nečekaně byť jen drobně klesla. Vyčerpané kapacity stále silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim s robustním růstem mezd trvají. Růst nominálních mezd vzrostl víc, než se čekalo a zůstává zvýšený. Trh práce zůstává velmi silný, navíc stále značně posiluje. Silný růst zaměstnanosti v dubnu 253 000 překonal očekávání 180 000. Kvůli revizím snížení za únor a březen kumulativně snižujících růst zaměstnanosti o 149 000 ale růst zaměstnanosti v období únor - duben zaostal za očekáváním. Březnový růst byl totiž revizí snížen o 71 000 na 165 000 z 236 000 a růst zaměstnanosti za únor byl revizí snížen o 78 000 na 248 000 z 326 000. Celkově tak v období leden - březen růst zaměstnanosti zaostal za očekáváním o 76 000, tedy zhruba o 25 333/měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně byť jen lehce klesla na 3,4 % z 3,5 % v březnu, trh čekal její růst na 3,6 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních minim. Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy vzrostl víc, než se čekalo na 0,5 % z 0,3 % v březnu, trh jej čekal 0,3 %. V meziročním srovnání její růst 4,4 % vzestupem z březnových 4,3 % (revize zvýšení z 4,2 %) překonal očekávání růstu 4,2 %. V dubnu meziměsíčně vzrostla silně zaměstnanost plošně v soukromé sféře v produkčních odvětvích (v těžbě dřeva a důlním průmyslu, zpracovatelském průmyslu i stavebnictví) i ve službách a to v maloobchodu vykazujícího značné fluktuace změn zaměstnanosti a dále ve finančních a profesních a firemních službách. Naopak růst zaměstnanosti slábne v sektoru stravovacích a ubytovacích služeb a službách volného času s tím, jak se vyčerpává efekt postpandemického otevírání ekonomiky a ve veřejném sektoru. Růst nominálních mezd zůstává robustní, v reálném vyjádření ale mzdy slábnou kvůli vysoké inflaci. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Většina hlavních odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují růst trhu práce slábne jen drobně a zůstává silný. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu. S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny a tím i mzdy zvyšovat více, než obvykle. Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl v roce 2023 pokračovat slábnutím.
