Aktuality

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v červenci mírně za očekáváním

Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií v červenci lehce zaostala za očekáváním. Meziměsíční růstová tempa cen včetně jádra inflace jsou již v rámci dlouhodobého normálu 2 %. Meziroční růsty cen včetně jádrové inflace ale zůstávají zvýšené až silné, když stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Jádrová inflace ještě do května neprokazovala pokračování dezinflačního trendu, během léta ale i ona slábne. Fed dosud dále utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). Nyní však centrální banka zvažuje a podle trhu i nastolí, tak jako na předminulém zasedání v červnu opět jejich stagnaci. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl podle očekávání stejně jako v červnu jen 0,2 %. Jeho meziroční růst vzrostl trochu méně, než se čekalo jen na 3,2 % z 3,0 % v červnu, trh čekal jeho růst až na 3,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl stejně jako čelní index jak v červnu podle očekávání jen 0,2 %. Na meziroční úrovni jeho růst nečekaně byť jen mírně klesl na 4,7 % z 4,8 % v červnu, trh čekal jeho stagnaci na 4,8 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by se měla snižovat již letos blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 14.09.2023

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v srpnu vzrostla trochu víc, než se čekalo, jádrová inflace rovněž lehce nad očekáváním

Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických v srpnu vzrostla trochu víc, než se čekalo, jádrová inflace rovněž lehce překonala očekávání. Meziroční růsty cen včetně jádrové inflace ale zůstávají zvýšené až silné, když stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Jádrová inflace ještě do května neprokazovala pokračování dezinflačního trendu, během léta ale i ona slábne. Fed dosud dále utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). Nyní však centrální banka zvažuje a podle trhu i nastolí, tak jako na předminulém zasedání v červnu opět jejich stagnaci. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl podle očekávání silně 0,6 % po růstu 0,2 % v červenci. Jeho meziroční růst vzrostl trochu víc, než se čekalo až na 3,7 % z 3,2 % v červenci, trh čekal jeho růst jen na 3,6 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl trochu víc, než čekal trh, 0,3 % po růstu 0,2 % v červenci, trh jej čekal 0,2 %. Na meziroční úrovni jeho růst klesl podle očekávání trhu až na 4,3 % z 4,7 % v červenci. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by se měla snižovat již letos blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 14.09.2023

Makroekonomické události USA: Index ISM služeb v srpnu nečekaně a citelně vzrostl, růst aktivity odvětví zrychlil z nízkého do solidního tempa

Index ISM služeb Spojených států amerických v srpnu k červenci nečekaně a citelně vzrostl, trh čekal jeho menší pokles. Malý růst aktivity služeb z července měl podle trhu lehce zpomalit, ve skutečnosti ale růst zrychlil do solidní rychlosti. Slábnutí tlaků kapacit a inflace posledních kvartálů nicméně poněkud povoluje. Index ISM služeb tak v srpnu překvapivě vzrostl až na 54,5 bodů z 52,7 bodů v červenci, trh čekal jeho menší pokles na 52,5 bodů. Data v průměru nicméně nepotvrzují slábnutí sektoru služeb s normalizací tlaků na kapacity sektoru a současně inflačních tlaků. Od roku 2022 je ve službách znát pokles růstu aktivity. Oslabení je však menší než ve zpracovatelském průmyslu, kde již převládá recese. Firmy mají podobně jako ve zpracovatelském průmyslu stále potíže s produkčními omezeními včetně doplňování surovin a pracovní síly a s tím souvisejícími inflačními tlaky, které limitují růst sektoru. I v dominantním sektoru americké ekonomiky ale je znát ústup těchto tlaků, byť méně než ve zpracovatelském průmyslu. Srpnová data v průměru nicméně nepotvrzují slábnutí sektoru služeb s normalizací tlaků na kapacity sektoru a současně inflačních tlaků.

Makroekonomický zpravodaj | 06.09.2023

Makroekonomické události ČR: Index ekonomického sentimentu v srpnu vzrostl

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v srpnu k červenci vzrostl, když posílil sentiment firem a ztratil sentiment domácností. Meziměsíční změny indexů ale v srpnu byly malé. Morálka firem včetně jednotlivých sektorů je podprůměrná. Optimismus přes pokles stále hlásí hlavně služby a taky obchodníci, byť jejich naděje už jsou jen slabé, nejnižší od koronavirové pandemie. Naopak pesimismus převládá zejména ve stavebnictví a taky v průmyslu. Nálada domácností sice značně zaostává za svým dlouhodobým průměrem, avšak z rekordních minim (v říjnu 2022) během pár měsíců silně vzrostla. Paradoxně tak kotví blízko svého 1,5letého, byť oslabeného maxima. Celkový index ekonomického sentimentu ČR vzrostl o 2,0 bodů na 93,4 bodů z 91,4 bodů v červenci. Růst byl dán zvýšením indexu sentimentu firem o 2,8 bodů na 93,9 bodů z 91,1 bodů v červenci a oslabením indexu domácností o 1,7 bodů na 91,0 bodů z 92,7 bodů v červenci. Sentiment ekonomiky zůstává oslaben kvůli stále prudké inflaci, Ukrajinské krizi, velmi silnému zvýšení úrokových sazeb centrální bankou nedaleko k minimům od listopadu 2012 a s tím spojeným zastavením růstu ekonomiky. Hodně domácností proto běduje pohledem finanční situace, jak meziročním srovnáním zhoršení, tak i výhledem. Firmy ale hlavně průmyslu a stavebnictví tak jako jejich konkurenty a partnery v Evropě či jinde na světě stále skličují omezení nabídky, nedostatek zdrojů, prodlužování dodávek a růst cen vstupů.

Makroekonomický zpravodaj | 06.09.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia