Aktuality

Makroekonomické události USA: Index obecné současné ekonomické situace Fed New Yorku v červnu vzrostl méně silně než se čekalo, pokles aktivity se pouze zmírnil

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v červnu ke květnu sice silně vzrostl, ale méně, než se čekalo. Solidní pokles ekonomické aktivity z května se tak zmírnil na minimum, avšak nepřešel v drobný růst jak čekal trh. Index značně vzrostl na - 1,2 bodů z - 11,6 bodů v květnu, trh čekal jeho růst až na 3,0 bodů. Podobně jako ekonomická aktivita otočily z menšího poklesu do drobného růstu i nové zakázky. Cenové růsty vůči květnu zůstaly velmi robustní. Růst cen vstupů tak byl prudký, růst cen vlastní produkce byl silný. Solidní je i růst zaměstnanosti. Růst termínů dodávek ale slábne, zůstává však solidní. Očekávání růstu ekonomické aktivity konce druhého pololetí roku 2022 vůči květnu klesla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity (včetně výdajů technologií), v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.

Makroekonomický zpravodaj | 15.06.2022

Makroekonomické a finanční události USA: Fed zvýšil hlavní úrokovou sazbu o 75 bps, víc, než čekal trh, podstatně navýšil její výhled

Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 0,75 procentního bodu na 1,5 - 1,75 %, víc, než se čekalo, o 0,5 procentního bodu. Banka taky potvrdila plán redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři Fed opakoval potvrzení vhodnosti dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate a naznačil rovněž posílení ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí. Fed rovněž opakoval, že Ukrajinská krize přestože snižuje ekonomický růst rovněž zvyšuje tlak na zvýšení inflace. Makroekonomické výhledy zaujaly hlavně podstatným zvýšením vhodného zvyšování cíle Federal Funds Rate pro konec tohoto roku na 3,4 % (z 1,9 % dle březnové předpovědi), na 3,8 % (z 2,8 % dle březnové předpovědi) v roce 2023 a na 3,4 % (z 2,8 % dle březnové předpovědi) v roce 2024. Fed dále až do roku 2024 snížil výhled ekonomického růstu, zvýšil výhled míry nezaměstnanosti a inflace. Komentáře nepřekvapují. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed posílil zpřísňování monetární politiky. Podle aktuální předpovědi tak Fed čeká do konce roku zvyšování cíle hlavní úrokové sazby přibližně o 50 bps. Od příštího roku by se podle výhledu úrokové sazby již příliš měnit neměly. Souvisí to i s výhledem centrální banky poklesu inflace od příštího roku blízko k cíli Fedu 2,0 %.

Makroekonomický zpravodaj | 15.06.2022

Makroekonomické události USA: Silná produkční inflace (PPI), zejména její jádro v květnu nižší než čekal trh se známkami kulminace

Ve Spojených státech amerických v květnu silná produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI), zejména její jádrová složka bez cen potravin a energií byla nižší, než očekával trh se známkami kulminace. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží u svých rekordů (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět silně vzrostl 0,8 %, trh čekal růst 0,8 %. Data však nedosahují tržní očekávání kvůli revizi snížení jeho březnového růstu z 0,5 % na 0,4 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl rovněž silně 0,5 %, trh čekal zvýšení 0,6 %. Data ale nedosahují očekávání trhu značně více vzhledem k revizi snížení dubnového růstu z 0,4% na 0,2 %. Meziroční růst indexu PPI klesl na 10,8 % z 10,9 % (revize snížení z 11,0 %) v dubnu, trh čekal jeho stagnaci na 10,9 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sestoupil na 8,3 % z 8,8 % v dubnu, trh čekal jeho menší pokles na 8,6 %. Meziměsíční růst produkčních cen v březnu vytáhl růst cen zboží 1,4 % (příspěvek k celkovému růstu produkčních cen 0,5 procentního bodu) ze 70 % zejména růstem cen kategorie energie 5,0 %. O zbytek příspěvku růstu cen zboží se postaral růst cen zboží bez cen potravin a energií 0,7 %, zatímco ceny potravin stagnovaly. Ceny služeb vzrostly 0,4 % (k celkovému růstu produkčních cen příspěly 0,3 procentním bodem). Meziroční růst produkčních cen táhnou přibližně stejným dílem růst cen zboží 16,6 % (příspěvek k celkovému růstu výrobních cen 5,5 procentního bodu) a ceny služeb růstem 8,1 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 5,0 procentního bodu). V rámci zboží dominují růst cen energií 45,3 % (příspěvek celkovému růstu výrobních cen 2,7 procentního bodu) a ceny zboží bez cen potravin a energií růstem 9,7 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 2,1 procentního bodu). V rámci služeb růst cen obchodních služeb 13,6 % (příspívá celkovému růstu výrobních cen 2,8 procentním bodem), růst cen služeb bez cen služeb obchodu, dopravy a skladů 3,0 % (příspěvek celkovému růstu produkčních cen 1,2 procentního bodu) a ceny služeb dopravy a skladů 23,9 % (příspěvek k celkovému růstu produkčních cen 1,1 procentního bodu). Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akceleruje, v dalších měsících ji potáhla výše Ukrajinská krize. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a sílící inflaci pokračující i v roce 2022.

Makroekonomický zpravodaj | 14.06.2022

Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW v červnu vzrostly, očekávání méně a současné situace více, než se čekalo

Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v červnu ke květnu vzrostly. Očekávání posílila trochu méně, než se čekalo, hodnocení současné situace zpevnila oproti odhadu trhu víc. Slabost současné ekonomické situace i výhledu pro konec roku 2022 před dílčí polevení ale trvá. “Nicméně ekonomika je stále vystavena četným rizikům jako jsou efekty sankcí proti Rusku, nejasná pandemická situace v Číně a postupná změna kurzu monetární politiky. Takže ačkoliv se očekávání zlepšila, stále zůstávají hluboko v negativním teritoriu,” komentoval data prezident ZEWu Achim Wambach. Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa získal 6,3 bodů na - 28,0 bodů z - 34,3 bodů v květnu, trh čekal jejich o něco větší růst až na - 27,5 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa opět robustně vzrostl 8,9 bodů na - 27,6 bodů z 36,5 bodů v květnu, trh čekal jeho méně výrazný růst jen na - 31,0 bodů. Podle institutu ekonomičtí experti (jejichž odpovědi tvoří průzkum) přes červnové zmírnění jsou stále pesimističtí v případě současné ekonomické situace a čekají, že se v příštích 6ti měsících bude dále zhoršovat (byť méně než v květnu). Podobně jako v dubnu a v květnu opět spadlo očekávání inflace, ekonomičtí experti tak nyní čekají, že během půl roku inflace klesne. Nebezpečí stagflace tak vůči příštím 6 měsícům, kleslo, zůstává ale značné.

Makroekonomický zpravodaj | 14.06.2022

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v květnu zůstala nečekaně silná

V květnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná. Celková inflace o kousek přepsala svůj dlouhodobý zhruba 40letý rekord. Překonala očekávání trhu. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně silně vzrostl 1,0 % po růstu 0,3 % v dubnu a překonal tak značně očekávání trhu zvýšení 0,7 %. Jeho meziroční růst vzrostl na čerstvé maximum od prosince 1981 8,6 % (dosud byl rekord v březnu 2022 8,5 %) z dubnových 8,3 % a překonal tak o dost očekávání trhu jeho stagnace na 8,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl mírně nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,6 % v dubnu, trh předpokládal jeho méně silné zvýšení 0,5 %. Na meziroční úrovni jeho růst sestoupil z dubnových 6,2 % na 6,0 %, méně, než čekal trh, který počítal se snížením růstu na 5,9 %. Meziměsíční růst cen byl plošný, nejvíce se o něj v květnu přičinily ceny energií růstem 3,9 %, silně ale rostly i ceny potravin. Podobně robustně rostly i ceny zboží a služeb bez cen potravin a energií, v obou případech 0,6 %. V meziročním srovnání vysoká inflace je tažena hlavně silným růstem cen energií (růst cen 34,6 % a příspěvek 2,9 procentního bodu), cenami bydlení (růst cen 5,5 % a příspěvek 1,8 procentního bodu), cenami potravin (růst cen 10,1 % a příspěvek 1,4 procentního bodu), cenami starších osobních a nákladních automobilů (růst cen 16,1 % a příspěvek 0,6 procentního bodu) a cenami nových automobilů (růst cen 12,6 % a příspěvek 0,5 procentního bodu). Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 13.06.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia