Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v květnu zůstala nečekaně silná

V květnu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná. Celková inflace o kousek přepsala svůj dlouhodobý zhruba 40letý rekord. Překonala očekávání trhu. Inflační data značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně silně vzrostl 1,0 % po růstu 0,3 % v dubnu a překonal tak značně očekávání trhu zvýšení 0,7 %. Jeho meziroční růst vzrostl na čerstvé maximum od prosince 1981 8,6 % (dosud byl rekord v březnu 2022 8,5 %) z dubnových 8,3 % a překonal tak o dost očekávání trhu jeho stagnace na 8,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl mírně nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,6 % v dubnu, trh předpokládal jeho méně silné zvýšení 0,5 %. Na meziroční úrovni jeho růst sestoupil z dubnových 6,2 % na 6,0 %, méně, než čekal trh, který počítal se snížením růstu na 5,9 %. Meziměsíční růst cen byl plošný, nejvíce se o něj v květnu přičinily ceny energií růstem 3,9 %, silně ale rostly i ceny potravin. Podobně robustně rostly i ceny zboží a služeb bez cen potravin a energií, v obou případech 0,6 %. V meziročním srovnání vysoká inflace je tažena hlavně silným růstem cen energií (růst cen 34,6 % a příspěvek 2,9 procentního bodu), cenami bydlení (růst cen 5,5 % a příspěvek 1,8 procentního bodu), cenami potravin (růst cen 10,1 % a příspěvek 1,4 procentního bodu), cenami starších osobních a nákladních automobilů (růst cen 16,1 % a příspěvek 0,6 procentního bodu) a cenami nových automobilů (růst cen 12,6 % a příspěvek 0,5 procentního bodu). Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.