Aktuality

Makroekonomické události ČR: Velmi silná inflace v listopadu opět značně překonala očekávání se známkami kulminace

Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v listopadu po šokujícím propadu ze zářijového vícedekádního rekordu (ovšem pouze s pomocí zásadního promítnutí Úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny, nebýt tohoto efektu, inflace by zůstala u rekordů) opět vzrostla značně víc, než se čekalo. Další silný meziměsíční i meziroční růst cen byl ale dán opět silným růstem cen kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v meziročním vyjádření kvůli loňskému dvouměsíčnímu snížení srovnávací báze odpuštěním daně z přidané hodnoty cen elektřiny a zemního plynu. Bez tohoto efektu ale jádrová inflace vykázala známky kulminace. Průměrná inflace v listopadu vyrostla na 14,4 % z 13,5 % v říjnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně opět vzrostl o dost silněji, než čekal trh, 1,2 % po poklesu 1,4 % v říjnu, trh čekal jeho silnější růst jen 0,5 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak vzrostl víc, než se čekalo na 16,2 % z říjnových 15,1 %, trh čekal jeho méně výrazný růst na 15,6 %. Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu z října ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl na nový rekord 19,6 % a v případě cen elektřiny 164,3 % namísto 76,6 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v listopadu táhly již zmíněné ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 2,8 % vůči říjnu, který k celkové inflaci přičetl 0,7 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zvýšil z 11,1 % v říjnu na 16,9 %, čímž její příspěvek k celoroční inflaci vzrostl na 4,5 procentního bodu z 3,1 procentního bodu v říjnu. Tím kategorie dostihla na prvním místě v pořadí hlavních motorů celkové inflaceceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst dále silně zrychlil na 25,1 % z 21,0 % v říjnu, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci zvýšil na 4,5 z 4,4 procentního bodu v říjnu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak se pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítne příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí hrozí rychlé obnovení inflační spirály. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od příštího roku klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.

Makroekonomický zpravodaj | 12.12.2022

Makroekonomické události USA: Produkční inflace v listopadu klesla méně, než se čekalo, trend jejího poklesu zůstává

Ve Spojených státech amerických v listopadu trendový růst produkčních cen (měřených indexem cen producentů PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií klesl méně, než se čekalo. Inflace tak zůstává zvýšená. Přesto data nemění trend poklesu inflace. Meziměsíčně index vzrostl méně, než čekal trh, 0,3 %, trh čekal jeho růst jen 0,2 %. Odchylka vůči tržnímu očekávání je ještě větší kvůli revizi zvýšení jeho růstu za říjen na 0,3 % z 0,2 %. Index PPI bez cen potravin a energií taky vzrostl víc, než se čekalo, 0,4 %, trh čekal jeho růst 0,2 %. Data jsou ale vůči očekávání trhu ještě více silnější kvůli jeho revizi za říjen ze stagnace na růst 0,1 %. Meziročně růst indexu PPI klesl méně, než čekal trh, jen na 7,4 % z 8,1 % v říjnu (revize zvýšení z 8,0 %), trh čekal jeho větší pokles až na 7,2 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií taky oslabil méně, než se čekalo, jen na 6,2 % z 6,7 % v říjnu, trh čekal jeho větší pokles až na 5,9 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni obecně značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky, silný růst cen energií). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. V roce 2022 inflace dále akcelerovala, potáhla ji výše Ukrajinská krize. V posledních měsících se ale inflace včetně svého jádra v meziměsíčním měření již markantně snížila dokonce do pásma svého anualizovaného dlouhodobého normálu a cíle Fedu 2,0 %. Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy snižuje inflační tlaky.

Makroekonomický zpravodaj | 12.12.2022

Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 12. - 16.12. USA: Pokles inflace (CPI), Fed zmírní zvyšování úr. sazby, maloobchodní tržby slabé, indexy ek. aktivity Fedů New Yorku a Philadelphie v pásmu recese včetně výhledu prvního pololetí 2023

Index spotřebitelských cen CPI (11 2022, 13.12.), rozhodnutí centrální banky Federálního rezervního systému monetární politiky včetně hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate a projekcí makroekonomických agregátů a Federal Funds Rate (14.12.), maloobchodní tržby (11 2022, 15.12.), index současné obecné ekonomické aktivity dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State Federální rezervní banky New Yorku (12 2022, 15.12.) a index současné obecné ekonomické aktivity dle firem zpracovatelského průmyslu Federální rezervní banky Philadelphie (12 2022, 15.12.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 12. - 16.12. Spojených států amerických. Inflace včetně svého jádra bez cen potravin a energií už je půl roku za kulminací a ke konci roku dokonce naznačila výraznější pokles, stále však v silnějších hodnotách. Fed velmi pravděpodobně sníží tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate z 75 bps na 50 bps. Maloobchodní tržby sice nominálně rostou svižně, vysoká inflace je ale v reálném vyjádření trvaleji sráží do slabosti. Regionální data ekonomické aktivity poslední měsíce vykazují mírnou recesi, která by se měla protáhnout během prvního pololetí 2023.

Makroekonomický zpravodaj | 09.12.2022

Makroekonomické události USA: Produktivita práce revizí za první kvartál nad očekáváním, nominální mzdy a jednotkové pracovní náklady za prvních 9 měsíců roku výrazně za očekáváním

Ve Spojených státech amerických ve třetím čtvrtletí produktivita práce po dvou kvartálech poklesu vzrostla, o něco méně, než se čekalo. Vzhledem k revizi podstatného snížení jejího poklesu v prvním kvartálu ale celkově překonala očekávání. Růst nominálních mezd a hlavně tím i jednotkových pracovních nákladů nenaplnil očekávání, tím víc, že byly sníženy jejich růsty i v prvním i v druhém kvartálu 2022. Za prvních devět měsíců roku propadla produktivita práce recesí ekonomiky a současnou expanzí trhu práce. Růst nominálních mezd přes svou svoji deceleraci zůstával robustní. Tím se silně zvýšil i růst jednotkových pracovních nákladů a inflační tlak. Je to dáno zpožděním reakce trhu práce na útlum na ekonomické aktivity, které je vyostřeno i dlouhodobou vyčerpaností volných pracovních míst a tím i nižší ochotou firem krátit zaměstnanost. V USA mimo zemědělský sektor ve třetím čtvrtletí 2022 mezikvartální změnou anualizovaným vyjádřením po sezónním očištění produktivita práce vzrostla 0,3 %, když trh čekal její růst 0,6 % po poklesu 4,1 % v předchozím kvartálu. Data ale překonávají očekávání kvůli revizi zvýšení v podobě redukce jejího poklesu v prvním čtvrtletí na 5,9 % z 7,4 %. Jednotkové pracovní náklady vzrostly 3,5 %, méně silně, než čekal trh, 4,1 %. Odchylka od očekávání trhu je ještě větší revizí snížení jejich růstu ve druhém čtvrtletí na 8,9 % z 10,2 % a v prvním kvartálu na 8,5 % z 12,7 %. Ve všech zmíněných kvartálech byla odchylka dána (nečekaně) méně silným růstem nominálních mezd, v případě třetího kvartálu než čekal trh a za první dvě čtvrtletí 2022 revizí jejich snížení. Produktivita práce v roce 2022 klesá, což je důsledek recese ekonomiky v prvním pololetí resp. slabšího růstu ve třetím kvartálu hlavně kvůli růstu úrokových sazeb a oslabování domácí poptávky při současně trvale silném (byť slábnoucím) růstu zaměstnanosti. Ten neodpovídá oslabení poptávky a produkce, protože jednak stále probíhá jeho postpandemické oživení, jednak při dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a očekávání firem, že slabost poptávky bude dočasná, se podniky brání déle propouštět pracovní sílu. Rekordně silný trh práce se silným růstem zaměstnanosti a historicky velmi nízkou mírou nezaměstnanosti generuje silný růst mezd, který při poklesu produktivity práce tlačí vzhůru jednotkové pracovní náklady. V současném vysokoinflačním prostředí to ale firmy netrápí, ziskové marže při silném růstu nákladů totiž mohou krýt robustním růstem cen, který inflaci udržuje silnou. V současném období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce (ta momentálně v prvním pololetí naopak klesla) a sytí tak inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování. Data nemění dlouhodobé trendy nižšího růstu produktivity práce stejně jako zesilujícího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů. Dlouhodobě produktivita práce pokračuje v mírném růstu, růst mezd sílí víc a proto s ním posiluje i růst jednotkových pracovních nákladů. V dalších kvartálech hospodářská recese sice tlačí na trh práce, ale pouze decentně, takže trendy prvního pololetí 2022 by v dalších kvartálech mohly v mírnější podobě pokračovat.

Makroekonomický zpravodaj | 08.12.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia