Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská prudká inflace v květnu opět nečekaně silně vzrostla a dále posunula 30letý rekord, řádily ceny potravin, ČNB míří k dalšímu razantnímu zvyšování úrokových sazeb
Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v květnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl znovu dost překonán. Květnovou meziroční i meziměsíční inflaci vytlačily výš dominantně ceny potravin. Průměrná inflace v květnu vyrostla na 8,1 % z 7,0 % v dubnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,8 % po růstu 1,8 % v dubnu, trh čekal jeho méně silný růst 1,3 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 16,0 % z 14,2 % v dubnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 15,4 %. Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,4 % meziměsíčně (v dubnu růst 3,6 %, tedy o 7 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil z 10,7 % v dubnu na 15,1 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,9 na 2,7 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v květnu vykázala meziměsíční růst cen 1,5 % (v dubnu růst 2,3 %, tedy 3,8 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil na 21,3 % z 20,0 % v dubnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,2 procentního bodu na 5,6 procentního bodu. Velmi silně, nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 22,6 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,4 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 22,2 %), Odívání a obuv (meziročně 20,8 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,9 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 12,0 %). Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani podstřelováním projekcemi skutečnou sílu inflace. Za květen činnila odchylka 1,1 procentního bodu (ČNB čekala meziroční inflaci 14,9 %) a takto velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 5.5. (na němž je zvýšila o 75 bps) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Jenže od té doby nová data inflace za duben a květen opět hodně překonala očekávání. Prudká inflace povede ČNB k dalšímu silnému zvyšování úrokových sazeb. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Guvernér Jiří Rusnok nedávno naznačil, že na zasedání bankovní rady monetární politiky 22.6. (jeho posledním ve funkci guvernéra) banka může zvýšit úrokové sazby o 75 bps. Inflační data ukazují, že zvýšení by mohlo dosahovat 125 - 150 bps a hlavní úroková sazba by se mohla dostat až na 7,25 %. Hlavní scénář ČNB, že úroková sazba bude mířit k 8,25 % tak dostává reálné obrysy. Bankovní rada v novém složení od 1.7., pokud inflace nebude ustávat, může ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat.
