Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská prudká inflace v květnu opět nečekaně silně vzrostla a dále posunula 30letý rekord, řádily ceny potravin, ČNB míří k dalšímu razantnímu zvyšování úrokových sazeb

Makroekonomický zpravodaj
  |  
10.06.2022
  |  
Josef Kvarda
Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v květnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl znovu dost překonán. Květnovou meziroční i meziměsíční inflaci vytlačily výš dominantně ceny potravin. Průměrná inflace v květnu vyrostla na 8,1 % z 7,0 % v dubnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,8 % po růstu 1,8 % v dubnu, trh čekal jeho méně silný růst 1,3 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 16,0 % z 14,2 % v dubnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 15,4 %. Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,4 % meziměsíčně (v dubnu růst 3,6 %, tedy o 7 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil z 10,7 % v dubnu na 15,1 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,9 na 2,7 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v květnu vykázala meziměsíční růst cen 1,5 % (v dubnu růst 2,3 %, tedy 3,8 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil na 21,3 % z 20,0 % v dubnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,2 procentního bodu na 5,6 procentního bodu. Velmi silně, nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 22,6 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,4 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 22,2 %), Odívání a obuv (meziročně 20,8 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,9 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 12,0 %). Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani podstřelováním projekcemi skutečnou sílu inflace. Za květen činnila odchylka 1,1 procentního bodu (ČNB čekala meziroční inflaci 14,9 %) a takto velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 5.5. (na němž je zvýšila o 75 bps) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Jenže od té doby nová data inflace za duben a květen opět hodně překonala očekávání. Prudká inflace povede ČNB k dalšímu silnému zvyšování úrokových sazeb. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Guvernér Jiří Rusnok nedávno naznačil, že na zasedání bankovní rady monetární politiky 22.6. (jeho posledním ve funkci guvernéra) banka může zvýšit úrokové sazby o 75 bps. Inflační data ukazují, že zvýšení by mohlo dosahovat 125 - 150 bps a hlavní úroková sazba by se mohla dostat až na 7,25 %. Hlavní scénář ČNB, že úroková sazba bude mířit k 8,25 % tak dostává reálné obrysy. Bankovní rada v novém složení od 1.7., pokud inflace nebude ustávat, může ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat.

Česká republika: Index spotřebitelských cen  CPI (5 2022, meziměsíční změna) 

Skutečnost:   1,8 % 
Očekávání:     1,3 %              
Předchozí:      1,8 %

Česká republika: Index spotřebitelských cen CPI (5 2022, meziroční změna)

Skutečnost:  16,0 % (maximum od 12 1993 18,2 %)
Očekávání:   15,4 %
Předchozí:    14,2 % 

Rozbor: Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v květnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl znovu dost překonán. Květnovou meziroční i meziměsíční inflaci vytlačily výš dominantně ceny potravin. Průměrná inflace v květnu vyrostla na 8,1 % z 7,0 % v dubnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. 

Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,4 % meziměsíčně (v dubnu růst 3,6 %, tedy o 7 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil z 10,7 % v dubnu na 15,1 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,9 na 2,7 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v květnu vykázala meziměsíční růst cen 1,5 % (v dubnu růst 2,3 %, tedy 3,8 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil na 21,3 % z 20,0 % v dubnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,2 procentního bodu na 5,6 procentního bodu. Velmi silně, nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 22,6 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,4 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 22,2 %), Odívání a obuv (meziročně 20,8 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,9 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 12,0 %). 

Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani podstřelováním projekcemi skutečnou sílu inflace. Za květen činnila odchylka 1,1 procentního bodu (ČNB čekala meziroční inflaci 14,9 %) a takto velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. 

Hodnocení: Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v květnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl znovu dost překonán. Květnovou meziroční i meziměsíční inflaci vytlačily výš dominantně ceny potravin. Průměrná inflace v květnu vyrostla na 8,1 % z 7,0 % v dubnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. 

Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu, přesto inflace může zůstat silná nečekaně dlouho. 

Dopad na trhy: Koruna k euru se obchoduje kolem 24,7 a na zprávu reagovala jen mikroskopickým oslabením. Hlavní index akciové burzy PX po datech ztrácel 0,8 %, ovšem v jeho případě jde hlavně o odpověď na včerejší pokles amerických akciových trhů. 

Dopad na výhled monetární politiky: Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. 

ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 5.5. (na němž je zvýšila o 75 bps) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Jenže od té doby nová data inflace za duben a květen opět hodně překonala očekávání. Prudká inflace povede ČNB k dalšímu silnému zvyšování úrokových sazeb. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Guvernér Jiří Rusnok nedávno naznačil, že na zasedání bankovní rady monetární politiky 22.6. (jeho posledním ve funkci guvernéra) banka může zvýšit úrokové sazby o 75 bps. 

Inflační data ukazují, že zvýšení by mohlo dosahovat 125 - 150 bps a hlavní úroková sazba by se mohla dostat až na 7,25 %. Hlavní scénář ČNB, že úroková sazba bude mířit k 8,25 % tak dostává reálné obrysy. Bankovní rada v novém složení od 1.7., pokud inflace nebude ustávat, může ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat. 

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia