Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické události ČR: Velmi silná spotřebitelská inflace (CPI) v září výrazně nad očekáváním, rekord meziroční inflace opět posunut, přesto data přináší naději inflační kulminace
Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v září výrazně převýšila očekávání. Meziroční inflace opět výrazně vzrostla na vícedekádní rekord. Data ale současně naznačila naznačila kulminaci inflace. I tak zůstává velmi silná. Průměrná inflace v září vyrostla na 12,7 % z 11,7 % v srpnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl o dost silněji, než čekal trh 0,8 % po růstu 0,4 % v srpnu, trh čekal jeho méně výrazný růst 0,2 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak nečekaně vzrostl na nové maximum za posledních několik desítek let na 18,0 % z 17,2 % v srpnu, trh čekal jeho stagnaci na srpnových 17,2 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v září sytil hlavně silný růst kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, 2,8 % s příspěvkem 0,8 procentního bodu meziměsíčně resp. 24,9 % s příspěvkem 6,7 procentního bodu v meziročním srovnání. Největšími tahouny meziroční inflace zůstávají kategorie Bydlení, voda, energie růstem 24,9 % a příspěvkem k celkové inflaci 6,7 procentních bodů, ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem 21,0 % a příspěvkem k celkové inflaci 3,7 procentního bodu, ceny kategorie Doprava růstem 17,0 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,8 procentního bodu, ceny kategorie Stravování a ubytování růstem 25,3 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,5 procentního bodu, ceny kategorie Rekreace a kultura růstem 12,9 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,1 procentního bodu, ceny kategorie Odívání a obuv růstem 18,7 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu, ceny kategorie Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy růstem 14,5 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu a ceny kategorie Ostatní zboží a služby růstem 11,9 % a příspěvkem 0,8 procentního bodu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak se pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítne příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí hrozí rychlé obnovení inflační spirály. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.
Makroekonomické a finanční události USA: Zápis Fedu (zasedání monetární politiky 20. - 21.9.) potvrdil trvající nespokojenost centrální banky s vysokou inflací a signály dalšího zvyšování úrokových sazeb do pásma restrikce ekonomické aktivity
Centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém, v zápisu k rozhodnutí monetární politiky 20. - 21.9. (na kterém podle očekávání zvýšila cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate o 75 bps, překvapivě silně však navýšila výhled optima jejího zvýšení do konce roku 2022 o jeden procentní bod) potvrdila trvající nespokojenost centrální banky s vysokou inflací a signály dalšího zvyšování úrokových sazeb do pásma restrikce ekonomické aktivity. Nepříznivou zprávou pro ekonomickou aktivitu je i skutečnost, že Fed případné zmírnění své agresivní kampaně zvyšování úrokových sazeb váže vedle zmírnění inflace i k oslabení trhu práce. Oslabení trhu práce může být velmi těžký úkol vyžadující déle vyšší úrokové sazby.
Makroekonomické události světová ekonomika: Mezinárodní měnový fond snížil výhled globálního ekonomického růstu pro příští rok
Mezinárodní měnový fond v nejnovější prognóze snížil výhled růstu světové ekonomiky v roce 2023 na 2,7 % (z 2,9 % odhadovaných v červenci) z 3,2 % v roce 2022 (jehož prognózu MMF nezměnil) a 6,0 % v roce 2021 kvůli křížícím se tlakům z války v Ukrajině, vysokým cenám energií a potravin a ostře vyšší inflaci a úrokovým sazbám. Fond varoval, že příští rok by se podmínky mohly výrazně zhoršit. MMF ve svém posledním Světovém hospodářském výhledu predikuje, že třetina světové ekonomiky pravděpodobně příští rok oslabí. “Tři největší světové ekonomiky, Spojené státy americké, Čínská lidová republika a eurozóna budou pokračovat ve stagnaci,” predikuje hlavní ekonom instituce Pierre-Olivier Gourinchas. “Stručně, nejhorší má teprve přijít a pro mnoho lidí rok 2023 bude cítit recesí,” dodal.