Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB podle očekávání hlavní úrokovou sazbu nezměnila, ani komentáře a výhledy nepřekvapily
Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. Ani její komentáře a výhledy nepřekvapily. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 3.11. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě potvrdilo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 5/2, s tím rozdílem, že v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, v září i listopadu o 0,75 procentního bodu a tentokrát o 0,5 procentního bodu. Banka potvrdila výhled kulminace inflace kolem 20 % začátkem roku 2023. Od jara počítá s jejím poklesem. Banka zopakovala závěry podzimní resp. listopadové prognózy očekávající pokles inflace zhruba do roku a půl k cíli ČNB 2 %. Centrální banka rok, od léta 2021, silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Nyní tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Taky proto úrokové sazby od léta stagnují na vysoké úrovni. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví.
Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v prosinci silně vzrostl na maximum od dubna, odhad trhu výrazně překonán
Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v prosinci k listopadu silně vzrostl na maximum od dubna 2022. Odhad trhu byl výrazně překonán. Silná inflace nutí centrální banku, Federální rezervní systém zvyšovat úrokové sazby, což oslabuje hospodářství. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce, ovšem velké obavy ze silné inflace, zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese trvají. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu silně vzrostl na 108,3 bodů z 101,4 bodů (revize zvýšení z 100,2 bodů) v listopadu, trh jej čekal 101,0 bodů. Vzestup indexu byl dán zvýšením podindexu současné situace i podindexu (půlročních) očekávání. Zlepšení hodnocení současné situace pomohlo značné posílení hodnocení ekonomiky a zmírnění jeho pesimismu. Druhým tahounem bylo zpevnění již tak optimistického pohledu na trh práce. V případě hodnocení očekávání se zlepšilo hodnocení ekonomiky a trhu práce (v obou případech se půlroční očekávání poklesu zlepšilo do růstu) i zlepšení finanční situace domácností. Sentiment drží hlavně robustní hodnocení současné situace. Celkově totiž lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně slábnou se signálem slábnutí ekonomiky kvůli silné inflaci, redukci monetární expanze ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině a taky silnější korekcí akciového trhu. Nebezpečím jsou stále zvýšená inflace, útlum podpory ekonomiky ultraexpanze monetární politiky Fedu, hospodářská recese, možná silnější korekce akciového trhu, pandemie i Ukrajinská krize. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001.
Makroekonomické události USA: Pád prodejů starších/existujících domů v listopadu nečekaně zrychlil, objemy na minimech z koronavirových uzavírek
Prodeje starších/existujících domů Spojených států amerických v listopadu v anualizovaném vyjádření meziměsíčně opět silně klesly, víc, než se čekalo a rychleji než v říjnu. Prodejní objemy již klesly blízko minimu z doby prvního úderu koronavirové pandemie na jaře 2020. Jde o jejich desátý meziměsíční pokles v řadě. Prodeje meziměsíčně opět klesly, na 4 090 000 z 4 430 000 v říjnu. Pokles byl větší, než čekal trh, který čekal jejich menší pokles jen na 4 380 000. Meziměsíčně tak klesly 7,7 %, rychleji, než čekal trh, 5,4 % resp. než v říjnu 5,9 %. Meziroční pokles jejich prodejů zesílil na 35,4 % z 28,4 % v říjnu. Přes poklesy poptávky a prodejů trh domů zůstává silný, což dokumentují jeho setrvale vysoké ceny a taky minimum vynucených prodejů domů. Meziroční růst cen domů pokračoval 129. měsíc v řadě (nejdelší šňůra v historii), avšak klesl pátý měsíc v řadě na 3,5 % z 6,5 % (revize z 6,6 %) v říjnu. Na trhu stále převládá omezená nabídka domů a z toho důvodu i kvůli setrvačnosti silného růstu poptávky z minulosti i silný růst jejich cen. Trh domů obecně od léta 2020 silně expandoval včetně prodejů nových domů i povolení a zahájení staveb domů v souvislosti se zlepšením s otevíráním ekonomiky v souvislosti s robustní vakcinační kampaní a ústupem koronaviru a s bezprecedentně silnou podporou fiskální a monetární politiky. Od roku 2022 ale poptávku, prodeje a se zpožděním i nabídku ochlazuje růst úrokových sazeb trhu v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem (kvůli oživení ekonomiky, trhu práce a hlavně trvaleji silnému růstu inflace). Úrokové sazby včetně hypotečních úrokových sazeb stále rostou, takže pokles trh domů včetně poptávky, prodejů a tlaku na ceny bude pokračovat. Ukrajinská krize je pro trh domů nejistotou a rizikem.
Makroekonomické události USA: Nová výstavba slábla i v listopadu, zahájení staveb domů překonala očekávání, ale stavební povolení propadly nečekaně prudce
V listopadu ve Spojených státech amerických rezidenční nová výstavba domů včetně jejich zahájení staveb resp. stavebních povolení pokračovala slábnutím. Zahájení staveb domů sice překonala očekávání, avšak nečekaně prudce propadly stavební povolení, předstihový indikátor nové výstavby. Meziměsíčně v listopadu v USA dle anualizovaných sezónně očištěných dat, zahájení staveb rezidenčních domů překonala očekávání trhu na 1 427 000, když trh je čekal jen na 1 400 000. V říjnu byly 1 434 000 (revize zvýšení z 1 425 000). Klesla tak 0,5 % po poklesu 2,1 % (revize zvýšení z poklesu 4,2 %) v říjnu. Povolení staveb rezidenčních domů meziměsíčně nečekaně strmě propadla až na 1 342 000 z 1 512 000 (revize snížení z 1 526 000) v říjnu, trh čekal jejich mnohem méně silné snížení jen na 1 485 000. Klesla tak 11,2 % po poklesu 3,3 % (revize snížení z poklesu 2,4 %) v říjnu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela včetně povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen. Vývoj posledního roku od druhého pololetí 2022 ale ukazuje obrat, tedy vysokou inflaci, zvyšování úrokových sazeb, což vygradovala i Ukrajinská krize s poklesem poptávky po domech. Zahájení i povolení staveb domů sice v posledních měsících výrazně oslabují, jejich dlouhodobý silný růstový trend ale trvá. Přes pokles nerovnováhy posledních kvartálů ale nabídka nového bydlení stále dotahuje poptávku. V dozvucích roku 2022 by se měl podobně pro stavebnictví neradostně vyvíjet i rok 2023.